Vymáhání daňových nedoplatků

(1) Národní výbor vyzve dlužníka, který nezaplatil splatnou daň s příslušenstvím (dále jen „daňový nedoplatek“), aby zaplatil daňový nedoplatek ve stanovené lhůtě, nejméně osmidenní, a upozorní jej, že jinak bude vymáhat zaplacení daňového nedoplatku.

(2) Nezaplatí-li dlužník daňový nedoplatek ve lhůtě stanovené výzvou podle odstavce 1, přistoupí národní výbor k výkonu rozhodnutí nebo požádá o jeho výkon soud.

(3) Rozhodnutím podle této vyhlášky se rozumí platební výměry, jimiž se stanoví daň, jiná rozhodnutí, jimiž se ukládá peněžité plnění, smíry uzavřené před národním výborem, z nichž pro účastníky vznikají peněžní závazky, výkazy nedoplatků, jakož i již splatné částky záloh na daň. Vykonatelnost^*) rozhodnutí musí potvrdit orgán, který je vydal, sestavil nebo schválil.

(4) Vůči ručiteli lze vykonat jen takové rozhodnutí, jímž byla pravomocně stanovena jeho povinnost uhradit daňový nedoplatek.

(1) Výzvu k zaplacení vydá a rozhodnutí vykoná národní výbor, u něhož je daňový nedoplatek; o výkon rozhodnutí může však požádat národní výbor, v jehož obvodu dlužník bydlí nebo má majetek. Provádí-li výkon rozhodnutí místní národní výbor, může požádat ve složitých případech o jeho výkon nadřízený okresní národní výbor.

(2) Rozhodnutí nesmí být vykonáno ve větším rozsahu, než je třeba k úhradě daňového nedoplatku.

(1) Výkon rozhodnutí může být odložen:

(2) Bude-li povolen odklad, již provedené úkony zůstanou zachovány; v případech zřetele hodných lze však zrušit výkon rozhodnutí zcela nebo zčásti. Odklad může být vázán podmínkami (např. placením splátek).

(3) Odklad může povolit též národní výbor, který byl požádán o výkon rozhodnutí.

(1) Peněžní ústav uhradí daňový nedoplatek najednou, je-li na účtě státní hospodářské organizace dostatek prostředků, jinak postupně,^***) jak budou docházet prostředky na účet, a to v časovém pořadí plateb až do úplného zaplacení daňového nedoplatku.

(2) Prokáže-li státní hospodářská organizace, že podala návrh na úplné nebo částečné zrušení výkonu rozhodnutí, sečká peněžní ústav s úhradou až do doby, kdy mu zašle národní výbor rozhodnutí o návrhu s uvedením, zda a v jakém rozsahu má být daňový nedoplatek uhražen.

(1) Nebyl-li zaplacen daňový nedoplatek, může národní výbor vydat příkaz†) podniku, jiné organizaci nebo osobě (dále jen „plátce“), který vyplácí dlužníkovi mzdu, jinou odměnu za práci nebo náhradu za pracovní příjem (důchod, nemocenské dávky, stipendia apod. - dále jen „mzda“), aby prováděl srážky ze mzdy dlužníka k uhrazení daňového nedoplatku; opis příkazu zašle národní výbor dlužníkovi. Dnem doručení příkazu plátci ztrácí dlužník nárok na vyplacení části mzdy podléhající srážkám.

(2) Z pracovní odměny členů jednotných zemědělských družstev, jež je vyplácena v pracovních jednotkách, provádějí se srážky ze záloh vyplácených družstevníkům během roku; konečná výše srážek stanoví se při vyúčtování za uplynulý rok.

(3) V příkazu je nutno upozornit plátce, že je povinen srážet ode dne doručení příkazu příslušné částky z dlužníkovy mzdy a sražené částky odvádět národnímu výboru, jakmile bude vyrozuměn, že příkaz nabyl právní moci.

(4) Byl-li povolen odklad výkonu rozhodnutí (§ 26), provádí plátce srážky ze mzdy, ale neodvede sražené částky, pokud nebude odklad zrušen.

(1) Plátce, který přijímá občana do práce, je povinen vyžádat si od něho potvrzení plátce, u něhož občan dosud pracoval, o tom, zda byl vydán příkaz provádět srážky ze mzdy a kterým orgánem. Zjištěné skutečnosti je povinen oznámit neprodleně národnímu výboru, který vydal příkaz ke srážkám ze mzdy. Plátce, u něhož dlužník přestal pracovat, je rovněž povinen oznámit nejdéle do jednoho týdne tuto skutečnost národnímu výboru, který vydal příkaz ke srážkám ze mzdy, a oznámit mu adresu nového plátce, u něhož dlužník nyní pracuje, je-li mu známa.

(2) Rovněž dlužník je povinen oznámit národnímu výboru, který vydal příkaz ke srážkám ze mzdy, nejpozději do jednoho týdne, že přestal pracovat u dosavadního plátce; nejpozději do jednoho týdne po nástupu práce u nového plátce je povinen oznámit jeho adresu národnímu výboru.

(3) Jakmile je národnímu výboru znám plátce, u něhož dlužník nyní pracuje, zašle mu příkaz k provádění srážek s uvedením výše daňového nedoplatku.

(1) Má-li dlužník peněžitou pohledávku vůči peněžnímu ústavu, jiné organizaci, občanu (dále jen „poddlužník“), oznámí národní výbor poddlužníkovi výši daňového nedoplatku a přikáže mu,^*) aby zaplatil pohledávku po její splatnosti a po právní moci příkazu do výše daňového nedoplatku národnímu výboru. Jde-li o pohledávku na účtu u peněžního ústavu, sdělí ústavu i označení a číslo účtu, z něhož má být daňový nedoplatek zaplacen, a číslo účtu národního výboru, na nějž má být převeden. Národní výbor zakáže současně dlužníku nakládat s pohledávkou do výše daňového nedoplatku, zejména ji vybrat. Doručením tohoto zákazu pozbývá dlužník právo nakládat s pohledávkou do výše daňového nedoplatku.

(2) Jakmile bude poddlužník vyrozuměn, že příkaz nabyl právní moci, je povinen vyplatit pohledávku národnímu výboru - je-li již splatná; není-li dosud splatná, vyplatí ji, jakmile pohledávka stane se splatnou. Ustanovení § 28 odst. 1 platí zde obdobně.

(3) Nezaplatí-li poddlužník pohledávku, může se na něm národní výbor domáhat jejího zaplacení u soudu nebo arbitráže vlastním jménem. Obdobně lze se domáhat odvodu srážek ze mzdy.

(1) Srážky ze mzdy a přikázání pohledávky lze provést podle této vyhlášky jen v rozsahu a pořadí stanoveném pro výkon rozhodnutí soudem.

(2) Nařídil-li též soud výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy nebo přikázáním pohledávky, může plátce, popř. poddlužník zaslat sraženou částku soudu, který určí, na který dluh má být použita.

(1) Na úhradu daňového nedoplatku mohou být prodány movité věci dlužníka, které sepíše do protokolu pracovník určený národním výborem (vykonavatel); movité věci, které má dlužník u jiné osoby, lze sepsat jen, je-li ochotna je vydat. V protokolu se popíší věci tak, aby byla vyloučena jejich záměna. Uvedou se v něm i oznámená práva třetích osob k věcem, zda věci byly již dříve sepsány národním výborem nebo soudem, zda má dlužník ještě jiné věci, které nebyly sepsány, popřípadě, kolik dlužník na svůj nedoplatek při sepsání zaplatil. Není-li při sepsání přítomen ani člen dlužníkovy domácnosti, přibere se k němu nezúčastněná zletilá osoba. Protokol podepíší osoby přítomné při sepsání.

(2) Sepsat nelze věci osobní potřeby a věci, jejichž sepsání by bylo v rozporu s ustanoveními občanského soudního řádu. Pro daňový nedoplatek jednoho z manželů mohou být postiženy též věci, které jsou v zákonném majetkovém společenství manželů.

(3) Vykonavatel upozorní dlužníka osobně, a nebyl-li při sepsání přítomen, v zaslaném mu opise protokolu, že sepsané věci nesmějí být poškozeny, odstraněny ani zcizeny. Sepsané věci mohou být však také dlužníku odebrány a uschovány, zejména je-li obava, že by je dlužník odstranil. V protokole nebo v dodatku k němu připojeném musí být vyznačeny věci, které byly dlužníkovi odebrány a jak s nimi bylo naloženo.

(1) Odebrané peníze československé měny odešle vykonavatel národnímu výboru ke zúčtování; cizozemské peníze, mince, nezpracované zlato, stříbro, jiné drahé kovy a drahé kameny převezme a odevzdá je národnímu výboru. Národní výbor nabídne platné cizozemské peníze neprodleně Státní bance československé k odkupu. Provádí-li výkon rozhodnutí místní národní výbor, vyrozumí o převzetí cizozemských peněz, mincí, drahých kovů a drahých kamenů neprodleně okresní národní výbor, aby posoudil, byla-li dodržena ustanovení devizových předpisů.

(2) Sepsané věci, pro něž není stanovena maloobchodní cena, musí být odhadnuty.

(3) Bylo-li podáno odvolání, žádost za odklad nebo návrh na zrušení výkonu rozhodnutí pro nepřípustnost, nelze prodat sepsané věci před rozhodnutím o odvolání, žádosti nebo návrhu.

(1) Věci, s nimiž obchodují socialistické podniky (národní podniky, družstva apod.) nebo jichž tyto podniky používají ve výrobě nebo k provozu, nabídne národní výbor po uplynutí tří týdnů od jejich sepsání příslušnému podniku, aby je převzal za stanovenou maloobchodní cenu, zmenšenou o obchodní srážku nebo za cenu odhadní, jde-li o věci, pro které není stanovena maloobchodní cena.

(2) Věci, jež příslušný podnik nepřevezme do 30 dnů, mohou být prodány za stanovenou maloobchodní cenu nebo za cenu odhadní jiným zájemcům. Je-li více zájemců o některou věc, přihlédne národní výbor k osobním poměrům zájemců. Pracovníkům a funkcionářům národních výborů, osobám, které se zúčastnily daňového řízení, a členům jejich rodin nesmějí být věci prodány. Věci, které může nabýt, jen kdo má k tomu oprávnění, mohou být prodány jen takové osobě.

(3) O převzetí a prodeji věcí je třeba vyrozumět dlužníka.

(4) O převzetí a prodeji věcí se sepíše protokol a uvedou se v něm osoby a podniky, které věci převzaly nebo koupily, a zaplacená cena. Tyto osoby také protokol podepíší.

a) žádá-li dlužník o splátky, posečkání s placením daňového nedoplatku nebo o jeho prominutí,

b) i bez žádosti, jestliže se provádí šetření o skutečnostech rozhodných pro částečné nebo úplné zrušení výkonu rozhodnutí.

(1) Národní výbory jsou povinny přesvědčit se při sepisování movitých věcí a před jejich nabídkou k převzetí, popř. před jejich prodejem, zda věci nebyly postiženy též při soudním výkonu rozhodnutí; v kladném případě vyrozumí o výkonu rozhodnutí příslušný soud a neprovádějí další úkony.

(2) Pro pořadí, v němž bude v soudním řízení uhrazen daňový nedoplatek, je rozhodný den sepsání movitých věcí podle § 35 odst. 1.

(1) Z výtěžků převzetí nebo prodeje věcí uhradí se daňový nedoplatek, včetně náhrady nákladů sepsání, převzetí nebo prodeje (náklady výkonu rozhodnutí) a hotových výloh. Případný přebytek se vrátí dlužníkovi.

(2) Náklady sepsání činí 2 % z nedoplatku; náklady převzetí nebo prodeje činí 2 % z dosaženého výtěžku. Náklady se počítají z částky nedoplatku nebo z dosaženého výtěžku zaokrouhlené na 10,- Kčs dolů; náklady se nevyberou, nedosahují-li 5,- Kčs.

(3) Věci, které nebyly převzaty a nemohly být prodány, vrátí se dlužníkovi.

(1) Vykonavatel je povinen vykázat se před provedením výkonu osobním průkazem a písemným příkazem národního výboru o tom, že je pověřen vykonat rozhodnutí.

(2) Není-li v písemném příkaze k výkonu rozhodnutí jinak uvedeno, je vykonavatel oprávněn přijmout platby, jež mají být vymoženy. Na přijatou platbu je povinen vydat stvrzenku.

(3) Vykonavatel upustí od výkonu rozhodnutí, prokáže-li dlužník, že zaplatil nedoplatek nebo že příslušný národní výbor povolil posečkání, splátky nebo odklad výkonu anebo zaplatí-li mu dlužník nedoplatek.

e) je dán jiný závažný důvod, který činí výkon rozhodnutí nepřípustným.

(1) Národní výbor, který nařídil výkon rozhodnutí, může jej zcela nebo zčásti zrušit, jestliže zjistí z vlastního podnětu nebo k námitce dlužníka, že výkon rozhodnutí je zcela nebo zčásti nepřípustný, zejména z těchto důvodů:

a) byl nařízen proti někomu, kdo není dlužníkem ani ručitelem,

b) daňový nedoplatek byl zaplacen nebo prominut,

c) výkon rozhodnutí vztahuje se na věci, které dlužníku nepatří nebo nemohou být sepsány,

d) výtěžek, kterého by se dosáhlo výkonem rozhodnutí, nestačil by ani na úhradu jeho nákladů,

(2) Navrhnout zrušení výkonu rozhodnutí může i plátce, který má provádět srážky ze mzdy dlužníka nebo poddlužník, který má uhradit dlužníkův daňový nedoplatek a jeho pohledávky, anebo ten, jehož věci byly neprávem postiženy výkonem rozhodnutí; tyto osoby musí být vyrozuměny o zrušení výkonu rozhodnutí.