Zajištění úhrady na nesplatnou nebo nepředepsanou daň

(1) Je-li obava, že nesplatná nebo nepředepsaná daň bude nedobytná v době, kdy ji bude možno vymáhat, nebo, že v té době bude spojeno její vybrání se značnými obtížemi, zajistí národní výbor na úhradu takové daně poplatníkovy peněžité pohledávky nebo jeho movité věci až do částky, kterou podle pomůcek, jež má národní výbor po ruce, bude povinen zaplatit poplatník, až daň stane se splatnou nebo až bude stanovena a předepsána.

(2) V rozhodnutí o zajištění úhrady na nesplatnou nebo nepředepsanou daň národní výbor uvede částku daně, jež má být zajištěna, jakým způsobem má být úhrada zajištěna, jakož i důvody nařízeného zajištění.

(3) Ustanovení části třetí této vyhlášky platí obdobně s tím rozdílem, že hotové peníze nebo podle příkazu odvedené pohledávky se složí na zvláštní účet u Státní spořitelny v sídle národního výboru; movité věci se pouze sepíší v protokole.

(4) Složí-li poplatník u národního výboru dostatečnou jistotu, neprovede se zajištění; již provedené výkony národní výbor zruší.

(1) Na daně, jež jsou povinni platit devizoví cizozemci, zadrží se z platů vykonaných jim nebo v jejich prospěch dlužníky, kteří mají bydliště nebo sídlo v tuzemsku (dále jen „tuzemští plátci“):

(2) Zadržené částky odvedou tuzemští plátci na účet národního výboru příslušného podle ustanovení § 45 odst. 2.

(3) Nepodá-li poplatník - devizový cizozemec - přiznání k dani a nelze-li zjistit základ daně a stanovit daň způsobem uvedeným v § 7 odst. 4 této vyhlášky, považuje se daň za vyrovnanou srážkou provedenou podle odstavce 1.

(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 nevztahuje se na

(1) Tuzemští plátci jsou povinni oznámit příslušnému národnímu výboru (odstavec 2) před provedením platu devizovému cizozemci nebo v jeho prospěch komukoliv jinému:

(2) Má-li tuzemský plátce sídlo nebo bydliště v českých krajích, je příslušným podle odstavce 1 Obvodní národní výbor v Praze 1, má-li plátce sídlo nebo bydliště na Slovensku, Městský národní výbor v Bratislavě.

(3) Tuzemský plátce není povinen podat oznámení podle odstavce 1, jde-li o

(4) Příslušný národní výbor (odstavec 2) stanoví na podkladě oznámení podle odstavce 1, jakou částku má srazit tuzemský plátce z platů konaných devizovým cizozemcům nebo v jejich prospěch a odvést na účet národního výboru.

(5) Tuzemský plátce může proplatit svůj závazek oznámený podle odstavce 1 bez srážky na daň, nedoručí-li mu příslušný národní výbor rozhodnutí podle odstavce 4 nebo příkaz podle § 33 nejdéle do 30 dnů po dni podání oznámení. Devizové předpisy zůstávají nedotčeny. Je-li třeba k provedení platu devizové povolení, tuzemský plátce je povinen prokázat v žádosti za udělení tohoto povolení, že podal oznámení podle odstavce 1, popřípadě jakou částku z platu srazil a odvedl na účet příslušného národního výboru.

(6) Koná-li tuzemský plátce témuž devizovému cizozemci nebo v jeho prospěch opětující se platy podléhající oznámení podle odstavce 1, může příslušný národní výbor stanovit, jakou poměrnou část je povinen tuzemský plátce zadržet a odvést z každého platu. V takovém případě národní výbor může zároveň povolit, že až do vydání jiného rozhodnutí tuzemský plátce není povinen oznamovat jednotlivé platy konané témuž devizovému cizozemci nebo v jeho prospěch.

a) 15 % z platů za licenční a jim podobné poplatky a z platů za technickou pomoc;

b) 25 % z platů za autorské nebo provozovací právo, nejsou-li podrobeny dani z literární a umělecké činnosti;

c) 40 % z ostatních platů, jestliže podléhají některé tuzemské dani a není-li dále vysloveno jinak.

a) příjmy plynoucí devizovým cizozemcům z tuzemských nemovitostí a na příjmy devizových cizozemců, kteří provozují v ČSSR výdělečné podniky nebo výdělečná zaměstnání a mají bydliště nebo sídlo v tuzemsku,

b) platy uvedené v § 45 odst. 3 této vyhlášky.

a) příjmení a jméno (firmu) a přesnou adresu devizového cizozemce, jemuž je plat určen, popřípadě též jméno a příjmení (firmu) a přesnou adresu toho, komu má být placeno ve prospěch devizového cizozemce;

b) právní důvod nároku devizového cizozemce na plat a celkovou výši jeho nároku;

c) částku, jež má být placena devizovému cizozemci nebo v jeho prospěch, jakož i dobu její splatnosti.

a) mzdy zaměstnancům za práci vykonávanou v tuzemsku nebo jiné platy podléhající dani ze mzdy;

b) platy za zboží, není-li zahrnut v ceně zboží plat za přenechání užívání majetkových předmětů a práv;

c) výtěžek z realizace kapitálových hodnot;

d) úroky ze vkladů na vkladních knížkách nebo vkladních listech;

e) odměny právním a patentním zástupcům bydlícím v cizině za zastupování před cizozemskými soudy nebo úřady;

f) platy ve prospěch devizového cizozemce komukoliv v tuzemsku, není-li k nim třeba povolení podle devizových předpisů.