Část I
§ 1
Myslivecká sdružení
(1) Pracující z měst a venkova, kteří mají platné lovecké lístky, mohou vytvářet myslivecká sdružení k tomu, aby společně vykonávali v honitbách právo myslivosti. Myslivecké sdružení je socialistickou organizací.
(2) Činnost mysliveckého sdružení a práva a povinnosti jeho členů se řídí stanovami, jejichž vzor je uveden v příloze č. 1 této vyhlášky.
Část II
§ 2
(1) Státní organizace a myslivecká sdružení, které vykonávají v honitbě právo myslivosti (v dalším „uživatel honitby“), jsou povinny spravovat honitbu s péčí socialistického hospodáře a ustanovit k tomu kvalifikovaného mysliveckého hospodáře. Jestliže okresní národní výbor neschválí ustanoveného mysliveckého hospodáře, popřípadě vzdá-li se myslivecký hospodář funkce, je uživatel honitby povinen navrhnout do 30 dnů okresnímu národnímu výboru ke schválení nového mysliveckého hospodáře.
(2) Mysliveckému hospodáři přísluší zejména připravovat plán mysliveckého hospodaření a lovu a dbát o jeho dodržování, dále dozírat, aby se právo myslivosti vykonávalo podle zásad řádného mysliveckého hospodaření a bylo v souladu s předpisy o myslivosti.
(3) Myslivecký hospodář provádí též potřebná opatření k záchraně užitkové zvěře, zejména hnízdících koroptví a bažantů. Za tím účelem jsou uživatelé honebních pozemků tvořících honitbu povinni oznámit mysliveckému hospodáři této honitby alespoň tři dny předem zahájení senoseče a kosení pícnin.
(4) Mysliveckým hospodářem může být ustanoven československý občan, který má platný lovecký lístek, prokáže, že již nejméně po pět let třeba ne po sobě jdoucích, měl lovecký lístek, je občansky bezúhonný a složí zkoušku pro myslivecké hospodáře.
§ 3
Zkoušku pro myslivecké hospodáře (dále jen „zkoušku“) nemusí skládat absolventi odborných lesnických škol nejméně na úrovni lesnických mistrovských škol (bývalé hájenské školy) a dále ti, kteří prokáží, že složili vyšší odbornou mysliveckou zkoušku, zkoušku pro myslivce z povolání nebo zkoušku pro odborné lesní hospodáře, ustanovovací zkoušku anebo státní zkoušku lesnickou.
§ 4
Zkouška se koná každoročně u okresního národního výboru před zkušební komisí jmenovanou tímto národním výborem. Členem zkušební komise (jeho náhradníkem), s výjimkou zkušebního komisaře pro politickou výchovu, může být jen ten, kdo prokáže, že složil vyšší odbornou mysliveckou zkoušku nebo zkoušku pro myslivce z povolání nebo vykonal zkoušku pro odborné lesní hospodáře (ustanovovací zkoušku, státní zkoušku lesnickou) anebo absolvoval odbornou lesnickou školu nejméně na úrovni lesnické mistrovské školy. Zkušebními komisaři pro skupiny zkušebních předmětů obsahující mysliveckou zoologii a biologii, myslivecké psářství a předpisy o myslivosti, zbraních a střelivu a ochraně přírody mohou být jmenováni i zkušení myslivci, kteří mají vysokoškolské vzdělání přírodovědecké, ekonomické, právnické, veterinární nebo zemědělské.
§ 5
Žádost o připuštění ke zkoušce se podává u okresního národního výboru příslušného podle trvalého pobytu žadatele, nejpozději do konce prosince předcházejícího roku, ve kterém se zkouška koná. Žadatel musí prokázat, že splňuje podmínky stanovené v § 2 odst. 4. K žádosti připojí krátký životopis. O připuštění ke zkoušce rozhoduje okresní národní výbor; o rozhodnutí uvědomí žadatele.
§ 6
Zkušební řád pro zkoušky pro myslivecké hospodáře je uveden v příloze č. 2 této vyhlášky.
Část III
§ 7
(1) K zajištění řádné ochrany myslivosti je uživatel honitby povinen ustanovit mysliveckou stráž pro každých i započatých jejích 500 ha.
(2) Mysliveckou stráží může být ustanoven pouze československý občan, který má platný lovecký lístek a prokázal znalost povinností a práv myslivecké stráže, vyplývajících ze zákona o myslivosti.
§ 8
Uživatel honitby, který chce ustanovit mysliveckou stráž, požádá okresní národní výbor, aby ustanovení schválil a vzal navrženou osobu do slibu. Příslušný je okresní národní výbor, v jehož obvodu je honitba, pro kterou má být myslivecká stráž ustanovena.
§ 9
(1) Myslivecká stráž skládá slib tohoto znění:
„Slibuji, že budu věren Československé socialistické republice a věci socialismu, že budu ochranu myslivosti vykonávat s největší péčí, že veškerou škodu na chráněném majetku, kterou zjistím, budu ihned hlásit a že se vystříhám jakéhokoliv překročení svých oprávnění.“
„Slibuji, že budu věren Československé socialistické republice a věci socialismu, že budu ochranu myslivosti vykonávat s největší péčí, že veškerou škodu na chráněném majetku, kterou zjistím, budu ihned hlásit a že se vystříhám jakéhokoliv překročení svých oprávnění.“
(2) O schválení ustanovení myslivecké stráže a vzetí do slibu vydá okresní národní výbor osvědčení. V osvědčení musí být uvedena honitba, pro kterou byla myslivecká stráž ustanovena. Při výkonu své činnosti musí mít myslivecká stráž osvědčení s sebou a na požádání se jím vykázat.
(3) Okresní národní výbor vede seznam mysliveckých stráží, v němž se uvede jméno a příjmení, povolání a bydliště myslivecké stráže, honitba, pro niž byla myslivecká stráž ustanovena, datum vzetí do slibu a uživatel honitby.
§ 10
(1) Myslivecká stráž je povinna nosit při výkonu své činnosti viditelně na levé straně prsou služební odznak se státním znakem.
(2) Služební odznak je vyroben v bílého kovu a má tvar elipsy; uprostřed elipsy je státní znak, jehož výška je 5 cm a šířka 3,7 cm. V hořejší části obvodového pásu je nápis „Myslivecká stráž“.
(3) Služební odznak vydá myslivecké stráži okresní národní výbor; pořizovací náklady hradí uživatel honitby, pro kterou byla myslivecká stráž ustanovena.
§ 11
Přestala-li myslivecká stráž vykonávat ochrannou službu, je povinna neprodleně odevzdat osvědčení a služební odznak okresnímu národnímu výboru. Uživatel honitby je proto povinen oznámit okresnímu národnímu výboru, když myslivecká stráž přestane vykonávat v určené honitbě ochrannou službu.
Část IV
Bažantnice
Uznané bažantnice
(k § 8, § 18 odst. 2, § 42 zákona)
§ 12
(1) Uživatel honitby může požádat okresní národní výbor, aby prohlásil část této honitby za uznanou bažantnici.
(2) Uznanou bažantnici lze zřídit pouze v částech honitby, kde jsou vhodné podmínky pro chov bažantů, zejména vhodné složení porostů a voda; přitom výměra lesních honebních pozemků nebo remízů musí být alespoň 25 ha.
§ 13
(1) V žádosti o uznání bažantnice uvede uživatel honitby místo a bližší označení honebních pozemků, na nichž má být uznaná bažantnice zřízena, jakou má mít výměru, jakož i důvody pro její zřízení.
(2) K zjištění podmínek pro zřízení uznané bažantnice provede okresní národní výbor potřebné místní šetření za účasti uživatele honitby, mysliveckého hospodáře, zástupce okresního výboru Československého mysliveckého svazu a správce lesa nebo remízků, kterému před rozhodnutím o uznání bažantnice musí být dána možnost vyjádřit se k zamýšlenému opatření z hlediska lesního hospodářství.
§ 14
(1) V rozhodnutí o uznání bažantnice stanoví okresní národní výbor obvod bažantnice, její výměru a podmínky, za nichž se bažantnice uznává.
(2) Sousedí-li uznávaná bažantnice s cizími honebními pozemky, může okresní národní výbor zaokrouhlit honitbu v zájmu takové bažantnice, popřípadě k honitbě přičlenit tyto pozemky v rozsahu nutném pro zajištění úspěšného chovu bažantů.
§ 15
Je-li uznaná bažantnice zřízena z důvodu obecného zájmu a bude-li toho nezbytně třeba k jejímu obhospodařování, omezí, popřípadě si vyhradí ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství výkon práva myslivosti (§ 18 odst. 1 zákona) na honebních pozemcích sousedících s bažantnicí.
§ 16
Lesní hospodářský plán pro les (remíz), v němž je zřízena uznaná bažantnice, je nutno v souhlase s předpisy o hospodářské úpravě lesů*) upravit tak, aby byl umožněn intensivní chov bažantů. Těžba dřeva musí být provedena vždy nejpozději do konce února a dřevo je nutné odvézt vždy do konce března.
§ 17
Uživatelé honebních pozemků sousedících s uznanou bažantnicí jsou povinni oznámit alespoň tři dny předem zahájení senoseče a kosení pícnin uživateli honitby, v níž byla bažantnice zřízena. Myslivecký hospodář učiní opatření potřebná k záchraně hnízd bažantů.
§ 18
Uživatel honitby je povinen
a) podat do jednoho měsíce od uznání bažantnice okresnímu národnímu výboru žádost o nové zařazení honitby do jakostní třídy,
b) zřídit v uznané bažantnici v dostatečném počtu zásypy pro zajištění krmení bažantů, jakož i sklopce, truhlíky a jiná zařízení k hubení škodné.
§ 19
Obvod uznané bažantnice se na vhodných místech označí tabulkami. V době hnízdění, tj. v době od 1. dubna do 30. června, je vstup do bažantnice, s výjimkou cest, zakázán; zákaz se nevztahuje na osoby v bažantnici zaměstnané, osoby vykonávající dozor na obhospodařování bažantnice, jakož i na uživatele pozemků ležících v obvodu bažantnice.
§ 20
Evidenci uznaných bažantnic vede okresní národní výbor.
§ 21
Samostatné bažantnice
§ 22
Dosavadní bažantnice
(2) Dosavadní bažantnice obhospodařované státními organizacemi se považují za uznané, jsou-li součástí honitby, která této organizaci bude uznána podle § 6 zákona. Ostatní dosavadní bažantnice obhospodařované státními organizacemi se pokládají v jejich dosavadním rozsahu za bažantnice samostatné (§ 8 zákona).
(3) Dosavadní bažantnice neobhospodařované státními organizacemi zůstávají zachovány jako bažantnice uznané; pokud taková bažantnice neleží celá v nově vytvářené honitbě, přičlení ji okresní národní výbor k té honitbě, v níž leží její větší část.
Část V
Lovecký lístek a povolenka k lovu
Lovecký lístek
(k § 31 zákona)
§ 23
(1) Lovecký lístek opravňuje držet a nosit zbraně v něm uvedené. Vzor loveckého lístku je uveden v příloze č. 3 této vyhlášky.
(2) Lovecké lístky se vydávají
a) na jeden nebo na tři kalendářní roky pro československé občany,
b) na jeden kalendářní rok pro posluchače odborných škol, na kterých jsou vychováváni myslivci z povolání,
c) na tři kalendářní roky pro myslivce a lesníky z povolání,
d) na jeden kalendářní rok nebo na jeden měsíc pro cizince.
§ 24
(1) Žádost o vydání loveckého lístku se podává na předepsaném tiskopise. Žadatel musí k žádosti připojit tyto doklady:
a) výpis z rejstříku trestů vydaný v době ne delší než tři měsíce před podáním žádosti,
b) průkaz, že žadatel je členem Československého mysliveckého svazu,
c) podobenku z poslední doby,
d) průkaz, že žadatel měl již nejméně jeden roční lovecký lístek nebo složil zkoušku z myslivosti nebo je posluchačem odborné školy, na které jsou vychováváni myslivci z povolání nebo absolvoval odbornou lesnickou školu nejméně na úrovni lesnické mistrovské školy (bývalé hájenské školy) nebo složil vyšší odbornou mysliveckou zkoušku, zkoušku pro myslivce z povolání, zkoušku pro odborné lesní hospodáře, ustanovovací zkoušku nebo státní zkoušku lesnickou anebo, že je lesníkem a myslivcem z povolání,
e) průkaz, že žadatel uzavřel na dobu platnosti loveckého lístku pojištění proti následkům zákonné odpovědnosti z výkonu práva myslivosti,
f) písemný souhlas zákonného zástupce, je-li žadatel osoba nezletilá.
(2) Průkazy podle odstavce 1 písm. a), b), a d) není třeba připojovat k žádostem o vydání loveckých lístků pro cizince.
(3) Jde-li o vydání loveckého lístku s dobou platnosti na tři kalendářní roky, musí žadatel předložit doklady podle odstavce 1 písm. b) a e), platné na dobu, na kterou má být lovecký lístek vydán; u myslivců a lesníků z povolání postačí, předloží-li tyto doklady platné na dobu jednoho roku.
(4) Lovecký lístek vydaný posluchačům odborných škol, na kterých jsou vychováváni myslivci z povolání, opravňuje tyto posluchače, pokud jsou mladší než 18 let, vykonávat právo myslivosti jen za doprovodu myslivců z povolání nebo učitelů myslivosti na takových školách.
(5) Platnost loveckého lístku se prodlužuje, byla-li podána žádost o jeho prodloužení před uplynutím roku, do konečného vyřízení žádosti, nejdéle však do 31. března příštího roku.
§ 25
Lovecký lístek musí být odepřen osobám:
a) kterým není ještě 18 let, kromě posluchačů odborných škol, na kterých jsou vychováváni myslivci z povolání,
b) zbaveným zcela nebo částečně svéprávnosti,
c) které pro tělesné nebo duševní vady nejsou způsobilé bezpečně ovládat loveckou zbraň,
d) které neprokáží členství v Československém mysliveckém svazu (s výjimkou cizinců) a pojištění proti následkům zákonné odpovědnosti z výkonu práva myslivosti,
e) které byly pravomocně odsouzeny pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody nebo pro trestný čin proti životu a zdraví, spáchaný neopatrným zacházením se střelnou zbraní, pokud nebyla tato odsouzení pravomocně zahlazena.
§ 26
(1) Lovecký lístek může být odepřen zejména osobám:
a) které se v posledních třech letech dopustily přestupku proti předpisům o zbraních, střelivu a výbušninách, proti předpisům na ochranu myslivosti nebo proti předpisům na ochranu přírody,
b) které zneužily povolenky k lovu,
c) které nemají trvalý pobyt na území Československé socialistické republiky,
d) které nejsou československými občany,
e) proti kterým podal Československý myslivecký svaz (jeho organizační složky) námitky rázu mysliveckého, o nichž žadatel musí být slyšen,
f) proti kterým je zahájeno soudní řízení pro trestný čin, při němž odsouzení má za následek, že vydání loveckého lístku musí být odepřeno.
(2) Okresní národní výbor odebere lovecký lístek, zjistí-li dodatečně takovou okolnost, pro kterou by vydání loveckého lístku muselo být odepřeno podle § 25, nebo vznikne-li taková okolnost po jeho vydání.
(3) Okresní národní výbor odebere lovecký lístek na dobu nejméně pěti let mysliveckému hospodáři, porušuje-li opětovně nebo hrubě ustanovení předpisů o myslivosti.
§ 27
Zkoušky z myslivosti uchazečů o první lovecký lístek se konají u okresního výboru Československého mysliveckého svazu podle zkušebního řádu, který je uveden v příloze č. 4 této vyhlášky.
§ 28
Povolenka k lovu
(1) Členové mysliveckých sdružení a lovečtí hosté musí mít u sebe při výkonu práva myslivosti kromě loveckého lístku též povolenku k lovu. Při společných honech stačí jedna povolenka pro všechny účastníky honu. Povolenku k lovu vydává na předepsaném tiskopise uživatel honitby. Povolenku k lovu podepisuje orgán oprávněný zastupovat uživatele honitby a myslivecký hospodář.
(2) Povolenky k lovu ondatry pižmové na objektech státního rybářství vydávají uživatelé honiteb především pracovníkům národních podniků státního rybářství.
Část VI
§ 29
Náhrada škod způsobených medvědem
(k § 34 odst. 3 zákona)
(1) Škodu, kterou způsobil na včelstvech a domácím zvířectvu medvěd, hradí stát.
(2) Poškozený musí číselně vyjádřený požadavek na náhradu škody do třech dnů ode dne, kdy škoda vznikla, uplatnit u místního národního výboru, v jehož obvodu škoda byla způsobena, jinak pozbývá nároku na její náhradu.
(3) Místní národní výbor, u kterého byl požadavek na náhradu škody uplatněn, jej prošetří a se svým vyjádřením zašle okresnímu národnímu výboru.
(4) Okresní národní výbor po projednání s Československým mysliveckým svazem rozhodne o přiměřené náhradě škody; náhradu nepřizná, jestliže poškozený neprokáže, že ke škodě došlo bez jeho zavinění.
Část VII
Ustanovení přechodná a závěrečná
Uznávání nových honiteb
(k § 39 a 40 zákona)
Likvidace zaniklých mysliveckých společností a honebních společenstev
§ 30
(1) Socialistické organizace, které mají ve správě nebo užívání honební pozemky, oznámí do 30 dnů ode dne účinnosti zákona příslušnému okresnímu národnímu výboru výměry, popřípadě další údaje týkající se těchto pozemků.
(2) Oznámení vyhotoví socialistická organizace podle stanoveného vzoru a přiloží k němu tyto doklady:
a) 2 jednoduché situační náčrtky v měřítku 1:5000, zachycující honební pozemky a jimi obklopené nebo s nimi sousedící nehonební pozemky, komunikační síť a vodní toky,
b) údaje o výměře honebních pozemků, které má socialistická organizace ve správě nebo užívání, pořízené podle výpisu z jednotné evidence půdy; uvedené údaje musí si dát socialistická organizace potvrdit střediskem geodézie, v jehož obvodu leží honební pozemky. Údaje o výměře lesních honebních pozemků opatřené datem a číslem jednacím schválení lesního hospodářského plánu krajským národním výborem, popřípadě ministerstvem zemědělství, lesního a vodního hospodářství nahrazují potvrzení střediska geodézie.
(3) Socialistická organizace současně navrhne, aby okresní národní výbor její honební pozemky, pokud mají výměru alespoň 500 ha a jsou souvislé, uznal za honitbu, popřípadě, aby okresní národní výbor její honební pozemky, které nedosahují výměry 500 ha, přičlenil k jiné honitbě anebo je sloučil se sousedními honebními pozemky ve správě nebo užívání jiné socialistické organizace a uznal je za honitbu.
§ 31
Okresní národní výbor zašle oznámení se všemi přílohami okresnímu výboru Československého mysliveckého svazu, který je posoudí z hlediska zásad řádného mysliveckého hospodaření a se svým písemným vyjádřením, popřípadě návrhem je vrátí okresnímu národnímu výboru.
§ 32
(1) Okresní národní výbor rozhodne o uznání honitby (obory, samostatné bažantnice) po uvážení stanoviska okresního výboru Československého mysliveckého svazu a po projednání jeho případného návrhu. V rozhodnutí o uznání uvede okresní národní výbor hranice honitby (obory, samostatné bažantnice), její výměru a které organizaci v ní přísluší právo myslivosti (§ 11 zákona).
(2) Rozhodnutí zašle okresní národní výbor socialistické organizaci, která oznámení podala, ostatním organizacím, jichž se rozhodnutí týká, a okresnímu výboru Československého mysliveckého svazu.
§ 33
Likvidaci zaniklých honebních společností a likvidaci zaniklých honebních společenstev provádí Československý myslivecký svaz.
§ 34
(1) Československý myslivecký svaz, který provádí likvidaci, je povinen zejména:
a) soustředit peněžní prostředky zaniklé společnosti (společenstva) u jediného peněžního ústavu,
b) prodat nejhospodárnějším a nejrychlejším způsobem majetek zaniklé společnosti (společenstva) nebo, není-li to možné, jinak s ním naložit a vypořádat její závazky na daních, dávkách, poplatcích a ostatní závazky,
c) oznámit skončení likvidace s konečnou zprávou o celém průběhu likvidace okresnímu národnímu výboru,
d) postarat se o bezpečné uložení spisového materiálu a písemností účetní povahy.
(2) Z případných likvidačních přebytků se vrátí členům společnosti pouze celé, popřípadě zůstatkové členské podíly. Jinak likvidační přebytky připadnou Československému mysliveckému svazu k účelům zvelebování myslivosti; Československému mysliveckému svazu připadnou i likvidační přebytky honebních společenstev.
§ 35
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. března 1962.
k vyhlášce č. 24/1962 Sb.
VZOROVÉ STANOVY MYSLIVECKÉHO SDRUŽENÍ
Článek I
Článek II
Článek III
Článek IV
Článek V
Článek VI
Článek VII
Článek VIII
Článek IX
Článek X
Článek XI
Článek XII
Článek XIII
Článek XIV
Název, sídlo a účel mysliveckého sdružení
Název mysliveckého sdružení:................................
dále jen „sdružení“
Sídlo sdružení:.......................................................
Sdružení je socialistickou organizací.
Sdružení vytvářejí pracující z měst a venkova, kteří mají platné lovecké lístky, za účelem společného výkonu práva myslivosti v honitbě .....................
Ustavení sdružení a nabytí členství
Činnost sdružení
Dozor na hospodaření sdružení, zejména na plnění plánu mysliveckého hospodaření a lovu vykonává též Československý myslivecký svaz.
Prostředky sdružení
Členové sdružení, jejich práva a povinnosti a zánik členství
Orgány sdružení
revizní komise.
představenstvo
členská schůze
Orgány sdružení jsou:
Členská schůze
Představenstvo
Představenstvo je výkonným orgánem sdružení, který spravuje jeho záležitosti v období mezi členskými schůzemi. Provádí usnesení členské schůze a rozhoduje ve všech záležitostech, které nejsou vyhrazeny jiným orgánům. Odpovídá za dodržování myslivecké, hospodářské, finanční a rozpočtové kázně.
Představenstvo tvoří předseda sdružení, který je současně předsedou představenstva, místopředseda, jednatel, myslivecký hospodář, finanční hospodář, popřípadě další členové představenstva volení členskou schůzí. Celkem může mít představenstvo nejvýše 7 členů; přitom však počet jeho členů musí být menší než polovina všech členů sdružení. V představenstvu, které má méně než 5 členů, se funkce slučují kromě funkce mysliveckého hospodáře.
Schůzi představenstva svolává předseda. Představenstvo se může usnášet za přítomnosti alespoň poloviny svých členů; usnáší se většinou hlasů.
Revizní komise
Zastupování sdružení
Sdružení zastupuje předseda nebo místopředseda. Písemnosti, kterými sdružení přejímá závazky, získává práva nebo disponuje majetkem, podepisuje předseda; jde-li o písemnosti finanční povahy, spolupodepisuje je finanční hospodář a jde-li o písemnosti týkající se mysliveckého hospodaření, spolupodepisuje je myslivecký hospodář.
Myslivecký hospodář
Při volbě mysliveckého hospodáře dbá sdružení, aby volená osoba vyhovovala kvalifikaci stanovené ministerstvem zemědělství, lesního a vodního hospodářství. Ustanovení mysliveckého hospodáře vyžaduje schválení okresním národním výborem. V případě, že okresní národní výbor neschválí ustanoveného mysliveckého hospodáře, je povinno sdružení navrhnout nového mysliveckého hospodáře do 30 dnů.
Myslivecká stráž
Představenstvo po projednání s jednotou Československého mysliveckého svazu ustanovuje na každých i započatých 500 ha honitby mysliveckou stráž a navrhuje ji ke schválení okresnímu národnímu výboru. Mysliveckou stráží může být ustanovena i osoba, která není členem sdružení.
Lovecky upotřebitelný pes
Předpokladem řádného mysliveckého hospodaření je používání lovecky upotřebitelných psů. Pro výkon práva myslivosti je sdružení povinno chovat stanovený počet těchto psů.
Sdružení umožňuje také výcvik loveckých psů jejich chovatelům v části honitby, kterou jim za tím účelem vymezí.
Zánik sdružení
VZOROVÉ STANOVY MYSLIVECKÉHO SDRUŽENÍ
Článek I
Článek II
Článek III
Článek IV
Článek V
Článek VI
Článek VII
Článek VIII
Článek IX
Článek X
Článek XI
Článek XII
Článek XIII
Článek XIV
Název, sídlo a účel mysliveckého sdružení
Název mysliveckého sdružení:................................
dále jen „sdružení“
Sídlo sdružení:.......................................................
Sdružení je socialistickou organizací.
Sdružení vytvářejí pracující z měst a venkova, kteří mají platné lovecké lístky, za účelem společného výkonu práva myslivosti v honitbě .....................
Ustavení sdružení a nabytí členství
Činnost sdružení
Dozor na hospodaření sdružení, zejména na plnění plánu mysliveckého hospodaření a lovu vykonává též Československý myslivecký svaz.
Prostředky sdružení
Členové sdružení, jejich práva a povinnosti a zánik členství
Orgány sdružení
revizní komise.
představenstvo
členská schůze
Orgány sdružení jsou:
Členská schůze
Představenstvo
Představenstvo je výkonným orgánem sdružení, který spravuje jeho záležitosti v období mezi členskými schůzemi. Provádí usnesení členské schůze a rozhoduje ve všech záležitostech, které nejsou vyhrazeny jiným orgánům. Odpovídá za dodržování myslivecké, hospodářské, finanční a rozpočtové kázně.
Představenstvo tvoří předseda sdružení, který je současně předsedou představenstva, místopředseda, jednatel, myslivecký hospodář, finanční hospodář, popřípadě další členové představenstva volení členskou schůzí. Celkem může mít představenstvo nejvýše 7 členů; přitom však počet jeho členů musí být menší než polovina všech členů sdružení. V představenstvu, které má méně než 5 členů, se funkce slučují kromě funkce mysliveckého hospodáře.
Schůzi představenstva svolává předseda. Představenstvo se může usnášet za přítomnosti alespoň poloviny svých členů; usnáší se většinou hlasů.
Revizní komise
Zastupování sdružení
Sdružení zastupuje předseda nebo místopředseda. Písemnosti, kterými sdružení přejímá závazky, získává práva nebo disponuje majetkem, podepisuje předseda; jde-li o písemnosti finanční povahy, spolupodepisuje je finanční hospodář a jde-li o písemnosti týkající se mysliveckého hospodaření, spolupodepisuje je myslivecký hospodář.
Myslivecký hospodář
Při volbě mysliveckého hospodáře dbá sdružení, aby volená osoba vyhovovala kvalifikaci stanovené ministerstvem zemědělství, lesního a vodního hospodářství. Ustanovení mysliveckého hospodáře vyžaduje schválení okresním národním výborem. V případě, že okresní národní výbor neschválí ustanoveného mysliveckého hospodáře, je povinno sdružení navrhnout nového mysliveckého hospodáře do 30 dnů.
Myslivecká stráž
Představenstvo po projednání s jednotou Československého mysliveckého svazu ustanovuje na každých i započatých 500 ha honitby mysliveckou stráž a navrhuje ji ke schválení okresnímu národnímu výboru. Mysliveckou stráží může být ustanovena i osoba, která není členem sdružení.
Lovecky upotřebitelný pes
Předpokladem řádného mysliveckého hospodaření je používání lovecky upotřebitelných psů. Pro výkon práva myslivosti je sdružení povinno chovat stanovený počet těchto psů.
Sdružení umožňuje také výcvik loveckých psů jejich chovatelům v části honitby, kterou jim za tím účelem vymezí.
Zánik sdružení
(1) Členem sdružení se může stát jen ten, kdo má platný lovecký lístek. Členové sdružení jsou z řad dělníků, rolníků a ostatních pracujících. Členství ve 2 nebo více sdruženích není dovoleno.
(1) Úkolem sdružení je zajišťovat řádné myslivecké hospodaření v honitbě. Za tím účelem jsou všichni členové sdružení povinni dbát o splnění plánu mysliveckého hospodaření a lovu v honitbě a dodržovat předpisy o myslivosti.
(1) Prostředky sdružení se skládají:
(1) Každý člen sdružení má právo
(1) Nejvyšším orgánem sdružení je členská schůze. Přísluší jí rozhodovat o všech závažných záležitostech sdružení, zejména
Členem revizní komise (revizorem) nemůže být člen představenstva ani myslivecká stráž.
(1) Revizní komise má nejméně tři členy. U sdružení s malým počtem členů se volí na místo revizní komise revizor.
Revizní komise si zvolí ze svého středu předsedu.
(1) Sdružení zaniká
(1) Úkolem sdružení je zajišťovat řádné myslivecké hospodaření v honitbě. Za tím účelem jsou všichni členové sdružení povinni dbát o splnění plánu mysliveckého hospodaření a lovu v honitbě a dodržovat předpisy o myslivosti.
(1) Prostředky sdružení se skládají:
(1) Každý člen sdružení má právo
(1) Nejvyšším orgánem sdružení je členská schůze. Přísluší jí rozhodovat o všech závažných záležitostech sdružení, zejména
Členem revizní komise (revizorem) nemůže být člen představenstva ani myslivecká stráž.
(1) Revizní komise má nejméně tři členy. U sdružení s malým počtem členů se volí na místo revizní komise revizor.
Revizní komise si zvolí ze svého středu předsedu.
(1) Sdružení zaniká
c) z výtěžku mysliveckého hospodaření v honitbě
c) účastnit se výkonu práva myslivosti v honitbě,
c) schvalovat rozhodnutí představenstva o přijetí člena, rozhodovat o vyloučení člena nebo o zrušení jeho členství,
c) účastnit se výkonu práva myslivosti v honitbě,
c) schvalovat rozhodnutí představenstva o přijetí člena, rozhodovat o vyloučení člena nebo o zrušení jeho členství,
a) z členských podílů
a) účastnit se jednání a rozhodování na členských schůzích sdružení,
a) usnášet se o případných změnách stanov sdružení,
a) usnesením členské schůze schváleným okresním národním výborem po předchozím projednání s okresním výborem Československého mysliveckého svazu,
a) účastnit se jednání a rozhodování na členských schůzích sdružení,
a) usnášet se o případných změnách stanov sdružení,
a) usnesením členské schůze schváleným okresním národním výborem po předchozím projednání s okresním výborem Československého mysliveckého svazu,
b) z příspěvků
b) volit a být volen do orgánů sdružení,
b) volit na dobu 1 roku předsedu sdružení a ostatní členy představenstva sdružení s určením jejich funkcí, a členy revizní komise, popřípadě revizora,
b) zánikem smlouvy o postoupení výkonu práva myslivosti, jestliže sdružení do konce následujícího roku neuzavře platně smlouvu o výkonu práva myslivosti v jiné honitbě.
b) volit a být volen do orgánů sdružení,
b) volit na dobu 1 roku předsedu sdružení a ostatní členy představenstva sdružení s určením jejich funkcí, a členy revizní komise, popřípadě revizora,
b) zánikem smlouvy o postoupení výkonu práva myslivosti, jestliže sdružení do konce následujícího roku neuzavře platně smlouvu o výkonu práva myslivosti v jiné honitbě.
d) z jiných majetkových nabytí.
d) účastnit se ostatní činnosti sdružení.
d) rozhodovat o uzavření smlouvy o postoupení výkonu práva myslivosti v honitbě,
d) účastnit se ostatní činnosti sdružení.
d) rozhodovat o uzavření smlouvy o postoupení výkonu práva myslivosti v honitbě,
ch) rozhodovat o použití výtěžku hospodaření v rámci schváleného plánu mysliveckého hospodaření a lovu a o úhradě případné ztráty,
e) rozhodovat o ustavení myslivecké stráže v honitbě,
f) schvalovat plán mysliveckého hospodaření a lovu, výroční zprávu představenstva, roční účetní výkazy a zprávu revizní komise,
g) projednávat revizní zprávu příslušného orgánu Československého mysliveckého svazu,
h) schvalovat výši členských podílů a řádných, popřípadě mimořádných příspěvků,
i) rozhodovat o stížnostech členů proti usnesení a opatření představenstva nebo revizní komise,
j) odvolávat z funkce členy představenstva a revizní komise před uplynutím funkčního období, jestliže tito členové neplní své povinnosti,
k) usnášet se na zrušení sdružení; toto usnesení vyžaduje schválení okresním národním výborem po projednání s okresním výborem Československého mysliveckého svazu.
(2) Podmínkou vzniku sdružení je schválení stanov okresním národním výborem, v jehož obvodu leží honitba, v níž socialistická organizace dala sdružení příslib postoupení výkonu práva myslivosti. Sdružení vzniká dnem schválení stanov okresním národním výborem.
(2) Sdružení hospodaří podle ročního plánu mysliveckého hospodaření a lovu; součástí tohoto plánu je finanční plán. Plán mysliveckého hospodaření a lovu vypracovává představenstvo a předkládá jej ke schválení členské schůzi. Plán přijatý členskou schůzí schvaluje okresní národní výbor, v jehož obvodu je honitba. Obdobným způsobem se postupuje při změnách plánu.
(2) Prostředků sdružení může být použito jen v rámci schváleného plánu mysliveckého hospodaření a lovu. K přesunům z jedné položky plánu na druhou je třeba schválení členské schůze.
(2) Každý člen sdružení je povinen
V ostatních případech se členská schůze usnáší většinou hlasů přítomných. Hlasování je veřejné. Volby členů orgánů sdružení se provádějí hlasovacími lístky.
K usnášení o případných změnách stanov, volbě členů orgánů sdružení, o vyloučení člena, o plánu mysliveckého hospodaření a lovu, stanovení výše členského podílu a příspěvků řádných i mimořádných, rozhodnutí o úhradě ztráty a k usnášení o zrušení sdružení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů sdružení.
(2) Členská schůze je schopna se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina členů sdružení.
(2) Revizní komise (revizor) je kontrolní orgán sdružení nezávislý na jeho představenstvu; odpovídá členské schůzi, které předkládá zprávu o své činnosti s návrhy na odstranění zjištěných závad. Stejnopisy zpráv a návrhů na odstranění závad předkládá revizní komise též okresnímu národnímu výboru a Československému mysliveckému svazu.
(2) Při zániku sdružení provede jeho likvidaci Československý myslivecký svaz. Likvidace se provede podle zásad stanovených pro likvidaci zaniklých mysliveckých společností (§ 34 odst. 1 vyhlášky). Z případných likvidačních přebytků vrátí se členům sdružení pouze celé, popřípadě zůstatkové členské podíly. Jinak likvidační přebytky připadnou Československému mysliveckému svazu k účelům zvelebení myslivosti.
(2) Sdružení hospodaří podle ročního plánu mysliveckého hospodaření a lovu; součástí tohoto plánu je finanční plán. Plán mysliveckého hospodaření a lovu vypracovává představenstvo a předkládá jej ke schválení členské schůzi. Plán přijatý členskou schůzí schvaluje okresní národní výbor, v jehož obvodu je honitba. Obdobným způsobem se postupuje při změnách plánu.
(2) Prostředků sdružení může být použito jen v rámci schváleného plánu mysliveckého hospodaření a lovu. K přesunům z jedné položky plánu na druhou je třeba schválení členské schůze.
(2) Každý člen sdružení je povinen
V ostatních případech se členská schůze usnáší většinou hlasů přítomných. Hlasování je veřejné. Volby členů orgánů sdružení se provádějí hlasovacími lístky.
K usnášení o případných změnách stanov, volbě členů orgánů sdružení, o vyloučení člena, o plánu mysliveckého hospodaření a lovu, stanovení výše členského podílu a příspěvků řádných i mimořádných, rozhodnutí o úhradě ztráty a k usnášení o zrušení sdružení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů sdružení.
(2) Členská schůze je schopna se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina členů sdružení.
(2) Revizní komise (revizor) je kontrolní orgán sdružení nezávislý na jeho představenstvu; odpovídá členské schůzi, které předkládá zprávu o své činnosti s návrhy na odstranění zjištěných závad. Stejnopisy zpráv a návrhů na odstranění závad předkládá revizní komise též okresnímu národnímu výboru a Československému mysliveckému svazu.
(2) Při zániku sdružení provede jeho likvidaci Československý myslivecký svaz. Likvidace se provede podle zásad stanovených pro likvidaci zaniklých mysliveckých společností (§ 34 odst. 1 vyhlášky). Z případných likvidačních přebytků vrátí se členům sdružení pouze celé, popřípadě zůstatkové členské podíly. Jinak likvidační přebytky připadnou Československému mysliveckému svazu k účelům zvelebení myslivosti.
a) zaplatit členský podíl a příspěvky v termínu stanoveném představenstvem sdružení,
b) podílet se na správě majetku sdružení s péčí socialistického hospodáře,
c) dodržovat stanovy sdružení,
e) ručit za závazky sdružení rukou společnou a nerozdílnou,
d) podrobit se rozhodnutí orgánů sdružení a plnit jejich usnesení,
f) nahradit sdružení škodu, kterou mu svým zaviněním způsobil.
(3) Počet členů sdružení musí být úměrný rozloze a jakostní třídě honitby, přičemž platí zásada - jeden člen na 40 až 50 ha polní nebo na 70 až 100 ha lesní honitby. Tuto zásadu musí sdružení dodržovat nejen při svém vzniku, ale i během svého trvání.
(3) Sdružení organizuje mezi svými členy socialistické soutěžení na pomoc zemědělským závodům a organizacím lesního hospodářství, působí na upevnění socialistického uvědomění členů, pečuje o zvyšování jejich odborné myslivecké úrovně a seznamuje veřejnost s významem myslivosti a s potřebou její ochrany pořádáním přednášek, filmových představení apod.
Prostředky tvořící zvelebovací fond se ukládají na zvláštní účet a může jich být použito jen k zazvěřování, k zakládání a obhospodařování remízků a políček pro zvěř a k nákupu líhní.
Výši ročního příspěvku zvelebovacímu fondu stanoví členská schůze částkou rovnající se nejméně 10 % z hrubých příjmů pod č. 1 písm. b), c) a d).
Zvelebovací fond tvoří pravidelné roční příspěvky z prostředků sdružení.
(3) K zajištění soustavného zvelebování myslivosti založí sdružení zvelebovací fond.
(3) Členství ve sdružení zaniká
(3) První členská schůze v roce je výroční. Musí být svolána nejpozději do konce ledna každého roku. Usnáší se o plánu mysliveckého hospodaření a lovu, výroční zprávě, ročních účetních výkazech a o revizní zprávě, rozhoduje o použití výtěžku hospodaření v rámci schváleného plánu mysliveckého hospodaření a lovu, o úhradě ztráty a provádí se na ní volby funkcionářů sdružení.
(3) Revizní komise (revizor) kontroluje veškerou činnost a hospodaření sdružení a jeho orgánu, zejména dohlíží na plnění plánu mysliveckého hospodaření a lovu, plnění smluvních závazků, na dodávky zvěře a zvěřiny a provádí revizi účetních dokladů. Při své činnosti dbá revizní komise (revizor) zejména, zda sdružení a jeho funkcionáři dodržují zákony a jiné předpisy, stanovy sdružení a usnesení členských schůzí. Předseda revizní komise (revizor) má právo se zúčastnit všech schůzí představenstva s hlasem poradním.
(3) Sdružení organizuje mezi svými členy socialistické soutěžení na pomoc zemědělským závodům a organizacím lesního hospodářství, působí na upevnění socialistického uvědomění členů, pečuje o zvyšování jejich odborné myslivecké úrovně a seznamuje veřejnost s významem myslivosti a s potřebou její ochrany pořádáním přednášek, filmových představení apod.
Prostředky tvořící zvelebovací fond se ukládají na zvláštní účet a může jich být použito jen k zazvěřování, k zakládání a obhospodařování remízků a políček pro zvěř a k nákupu líhní.
Výši ročního příspěvku zvelebovacímu fondu stanoví členská schůze částkou rovnající se nejméně 10 % z hrubých příjmů pod č. 1 písm. b), c) a d).
Zvelebovací fond tvoří pravidelné roční příspěvky z prostředků sdružení.
(3) K zajištění soustavného zvelebování myslivosti založí sdružení zvelebovací fond.
(3) Členství ve sdružení zaniká
(3) První členská schůze v roce je výroční. Musí být svolána nejpozději do konce ledna každého roku. Usnáší se o plánu mysliveckého hospodaření a lovu, výroční zprávě, ročních účetních výkazech a o revizní zprávě, rozhoduje o použití výtěžku hospodaření v rámci schváleného plánu mysliveckého hospodaření a lovu, o úhradě ztráty a provádí se na ní volby funkcionářů sdružení.
(3) Revizní komise (revizor) kontroluje veškerou činnost a hospodaření sdružení a jeho orgánu, zejména dohlíží na plnění plánu mysliveckého hospodaření a lovu, plnění smluvních závazků, na dodávky zvěře a zvěřiny a provádí revizi účetních dokladů. Při své činnosti dbá revizní komise (revizor) zejména, zda sdružení a jeho funkcionáři dodržují zákony a jiné předpisy, stanovy sdružení a usnesení členských schůzí. Předseda revizní komise (revizor) má právo se zúčastnit všech schůzí představenstva s hlasem poradním.
a) úmrtím člena,
b) vystoupením člena; vystoupení je nutno oznámit písemně předsedovi sdružení nejméně 3 měsíce před koncem kalendářního roku,
c) zánikem členství v Československém mysliveckém svazu,
d) pozbytím loveckého lístku,
e) vyloučením, jestliže se na tom usnesla členská schůze na návrh představenstva sdružení, protože člen hrubě nebo opětovně porušil ustanovení předpisů o myslivosti a těchto stanov, neplní rozhodnutí orgánů sdružení, svého členství zneužívá ke škodě sdružení nebo neplní finanční závazky vůči sdružení,
f) zrušením členství schváleným členskou schůzí, protože člen neplní bez svého zavinění členské povinnosti.
(4) Sdružení se ustavuje na ustavující členské schůzi, která
Okresní výbor Československého mysliveckého svazu také ustavující schůzi svolává.
Ustavující členská schůze se koná za účasti zástupce okresního národního výboru příslušného podle sídla sdružení a zástupce okresního výboru Československého mysliveckého svazu.
(4) Na činnost sdružení a na dodržování jeho stanov dozírá okresní národní výbor.
(4) Členu, jehož členství ve sdružení zaniklo, se vrátí členský podíl nebo jeho zůstatková hodnota. Podíl je splatný až po schválení ročních účetních výkazů.
(4) Členskou schůzi svolává představenstvo podle potřeby nejméně čtyřikrát za rok. Členská schůze musí být svolána, požádá-li o to jedna třetina členů sdružení, revizní komise (revizor), okresní národní výbor nebo Československý myslivecký svaz.
Okresní výbor Československého mysliveckého svazu také ustavující schůzi svolává.
Ustavující členská schůze se koná za účasti zástupce okresního národního výboru příslušného podle sídla sdružení a zástupce okresního výboru Československého mysliveckého svazu.
(4) Na činnost sdružení a na dodržování jeho stanov dozírá okresní národní výbor.
(4) Členu, jehož členství ve sdružení zaniklo, se vrátí členský podíl nebo jeho zůstatková hodnota. Podíl je splatný až po schválení ročních účetních výkazů.
(4) Členskou schůzi svolává představenstvo podle potřeby nejméně čtyřikrát za rok. Členská schůze musí být svolána, požádá-li o to jedna třetina členů sdružení, revizní komise (revizor), okresní národní výbor nebo Československý myslivecký svaz.
a) schvaluje přijetí členů,
b) usnáší se o přijetí vlastních stanov,
c) zvolí představenstvo sdružení a revizní komisi (revizora).
(5) Přijetí za člena sdružení se stává účinným teprve dnem, kdy člen podepsal stanovy sdružení.
(5) V případě vyloučení musí být členovi sdělen důvod. Člen má právo požádat do 15 dnů od doručení tohoto sdělení o přezkoušení rozhodnutí okresní národní výbor, který v odůvodněných případech učiní v rámci dozoru podle § 4 odst. 2 zákona o myslivosti příslušné opatření.
(5) O průběhu jednání a usnesení členské schůze se pořizují krátké výstižné zápisy, které se zakládají do knihy protokolů. Zápis podepisuje předseda a jeden člen představenstva. Opisy zápisů zasílá sdružení prostřednictvím jednoty Československého mysliveckého svazu okresnímu výboru tohoto svazu.
(5) V případě vyloučení musí být členovi sdělen důvod. Člen má právo požádat do 15 dnů od doručení tohoto sdělení o přezkoušení rozhodnutí okresní národní výbor, který v odůvodněných případech učiní v rámci dozoru podle § 4 odst. 2 zákona o myslivosti příslušné opatření.
(5) O průběhu jednání a usnesení členské schůze se pořizují krátké výstižné zápisy, které se zakládají do knihy protokolů. Zápis podepisuje předseda a jeden člen představenstva. Opisy zápisů zasílá sdružení prostřednictvím jednoty Československého mysliveckého svazu okresnímu výboru tohoto svazu.
k vyhlášce č. 24/1962 Sb.
ZKUŠEBNÍ ŘÁD PRO ZKOUŠKY PRO MYSLIVECKÉ HOSPODÁŘE
Článek 1
Článek 2
Článek 3
Článek 4
Článek 5
Článek 6
Článek 7
Článek 8
Článek 9
Článek 10
Přípravné školení
K usnadnění přípravy na zkoušku pro myslivecké hospodáře pořádají okresní výbory Československého mysliveckého svazu přípravné školení zaměřené zejména na otázky mysliveckého hospodaření a lovu a jejich plánování. Přípravné školení nepřevýší zpravidla 8 hodin.
Doba zkoušek
Zkoušky pro myslivecké hospodáře se konají jednou do roka u okresních národních výborů, a to v měsíci březnu nebo dubnu. Přihlásí-li se ke zkoušce méně než 10 žadatelů, dohodne se okresní národní výbor s jiným okresním národním výborem o provedení jejich zkoušek.
Zkoušky
Písemná zkouška
Ústní zkouška
Zkušební předměty
Zkušební předměty se dělí do těchto skupin:
Zkušební komise
Výsledek zkoušky
Vysvědčení o zkoušce
Opakování zkoušky
Neobstál-li kandidát při zkoušce, může ji opakovat až v nejbližším řádném termínu.
ZKUŠEBNÍ ŘÁD PRO ZKOUŠKY PRO MYSLIVECKÉ HOSPODÁŘE
Článek 1
Článek 2
Článek 3
Článek 4
Článek 5
Článek 6
Článek 7
Článek 8
Článek 9
Článek 10
Přípravné školení
K usnadnění přípravy na zkoušku pro myslivecké hospodáře pořádají okresní výbory Československého mysliveckého svazu přípravné školení zaměřené zejména na otázky mysliveckého hospodaření a lovu a jejich plánování. Přípravné školení nepřevýší zpravidla 8 hodin.
Doba zkoušek
Zkoušky pro myslivecké hospodáře se konají jednou do roka u okresních národních výborů, a to v měsíci březnu nebo dubnu. Přihlásí-li se ke zkoušce méně než 10 žadatelů, dohodne se okresní národní výbor s jiným okresním národním výborem o provedení jejich zkoušek.
Zkoušky
Písemná zkouška
Ústní zkouška
Zkušební předměty
Zkušební předměty se dělí do těchto skupin:
Zkušební komise
Výsledek zkoušky
Vysvědčení o zkoušce
Opakování zkoušky
Neobstál-li kandidát při zkoušce, může ji opakovat až v nejbližším řádném termínu.
(1) Zkouška pro myslivecké hospodáře je písemná a ústní. Celá zkouška se zaměří k praktickým úkolům mysliveckého hospodáře.
(1) Nejprve se koná písemná zkouška.
(1) Po vykonání písemné zkoušky se koná zkouška ústní, která u jednoho kandidáta může trvat nejdéle 2 hodiny.
(1) Zkušební komise je nejméně šestičlenná včetně předsedy. Předsedu a ostatní členy komise (náhradníky) jmenuje a odvolává okresní národní výbor po projednání s okresním výborem Československého mysliveckého svazu. Okresní národní výbor určí též pro komisi zapisovatele.
(1) Znalosti kandidáta se zhodnotí souhrnně jak ze zkoušky písemné, tak i ze zkoušky ústní výsledkem prospěl s vyznamenáním, prospěl, neprospěl, a to z každé jednotlivé skupiny předmětů.
(1) Kandidáti obdrží o vykonané zkoušce vysvědčení s uvedením výsledku zkoušky.
(1) Nejprve se koná písemná zkouška.
(1) Po vykonání písemné zkoušky se koná zkouška ústní, která u jednoho kandidáta může trvat nejdéle 2 hodiny.
(1) Zkušební komise je nejméně šestičlenná včetně předsedy. Předsedu a ostatní členy komise (náhradníky) jmenuje a odvolává okresní národní výbor po projednání s okresním výborem Československého mysliveckého svazu. Okresní národní výbor určí též pro komisi zapisovatele.
(1) Znalosti kandidáta se zhodnotí souhrnně jak ze zkoušky písemné, tak i ze zkoušky ústní výsledkem prospěl s vyznamenáním, prospěl, neprospěl, a to z každé jednotlivé skupiny předmětů.
(1) Kandidáti obdrží o vykonané zkoušce vysvědčení s uvedením výsledku zkoušky.
(2) Před započetím zkoušky prokáže kandidát zkušební komisi svou totožnost občanským průkazem.
(2) Předseda zkušební komise určí pro písemnou zkoušku z každé skupiny odborných předmětů po jedné otázce. Doba trvání celé písemné zkoušky nepřesahuje 6 hodin.
(2) Ústní zkouška je veřejná. Kandidáti jsou zkoušeni před celou zkušební komisí. Kandidáti, kteří ještě nebyli zkoušeni, nesmějí být ve zkušební místnosti přítomni.
(2) Předseda zkušební komise rozdělí zkušební předměty mezi členy zkušební komise podle skupin nebo podle jednotlivých předmětů.
(2) Po skončení zkoušek z jednotlivých skupin předmětů rozhodne komise v neveřejné poradě o výsledku zkoušky.
(2) Vysvědčení musí být podepsáno předsedou zkušební komise a ostatními členy komise a opatřeno razítkem okresního národního výboru.
(2) Předseda zkušební komise určí pro písemnou zkoušku z každé skupiny odborných předmětů po jedné otázce. Doba trvání celé písemné zkoušky nepřesahuje 6 hodin.
(2) Ústní zkouška je veřejná. Kandidáti jsou zkoušeni před celou zkušební komisí. Kandidáti, kteří ještě nebyli zkoušeni, nesmějí být ve zkušební místnosti přítomni.
(2) Předseda zkušební komise rozdělí zkušební předměty mezi členy zkušební komise podle skupin nebo podle jednotlivých předmětů.
(2) Po skončení zkoušek z jednotlivých skupin předmětů rozhodne komise v neveřejné poradě o výsledku zkoušky.
(2) Vysvědčení musí být podepsáno předsedou zkušební komise a ostatními členy komise a opatřeno razítkem okresního národního výboru.
(3) Kandidátům není dovoleno používat při zkoušce pomůcek. Po skončení písemné práce odevzdá kandidát písemný materiál členu zkušební komise, který je po dobu zkoušky ve zkušební místnosti přítomen, a opustí zkušební místnost.
(3) Zkoušku řídí předseda zkušební komise; předseda není současně zkušebním komisařem.
(3) Výsledek zkoušky se klasifikuje: prospěl s vyznamenáním, prospěl, neprospěl. Kandidát prospěl s vyznamenáním, jestliže byl tímto způsobem zhodnocen alespoň ze tří skupin předmětů. Kandidát u zkoušky neprospěl, jestliže byl tímto způsobem zhodnocen třeba jen z jedné skupiny předmětů.
(3) Zkoušku řídí předseda zkušební komise; předseda není současně zkušebním komisařem.
(3) Výsledek zkoušky se klasifikuje: prospěl s vyznamenáním, prospěl, neprospěl. Kandidát prospěl s vyznamenáním, jestliže byl tímto způsobem zhodnocen alespoň ze tří skupin předmětů. Kandidát u zkoušky neprospěl, jestliže byl tímto způsobem zhodnocen třeba jen z jedné skupiny předmětů.
(4) Po uplynutí doby stanovené pro písemnou zkoušku odevzdají kandidáti své písemné práce, a to i nedokončené.
(4) Všem členům zkušební komise náleží odměna 8 Kčs za jednu hodinu, nejvýše 64 Kčs za jeden den a náhrada cestovních výloh (stravné, nocležné, jízdné apod.) podle platných předpisů. Tyto odměny a náhrady hradí okresní národní výbor. Zkušebnímu komisaři poskytne jeho zaměstnavatel potřebné placené pracovní volno. Okresní národní výbor uhradí zaměstnavateli zkušebního komisaře vyplacenou mzdu nebo náhradu mzdy.
(4) O výsledku a průběhu zkoušky se pořídí zápis, který obsahuje také zhodnocení kandidátů z jednotlivých skupin předmětů. Zápis podepíše předseda a ostatní členové komise a zapisovatel.
(4) Všem členům zkušební komise náleží odměna 8 Kčs za jednu hodinu, nejvýše 64 Kčs za jeden den a náhrada cestovních výloh (stravné, nocležné, jízdné apod.) podle platných předpisů. Tyto odměny a náhrady hradí okresní národní výbor. Zkušebnímu komisaři poskytne jeho zaměstnavatel potřebné placené pracovní volno. Okresní národní výbor uhradí zaměstnavateli zkušebního komisaře vyplacenou mzdu nebo náhradu mzdy.
(4) O výsledku a průběhu zkoušky se pořídí zápis, který obsahuje také zhodnocení kandidátů z jednotlivých skupin předmětů. Zápis podepíše předseda a ostatní členové komise a zapisovatel.
(5) Předseda a příslušní zkušební komisaři (čl. 7 odst. 2) prohlédnou a ohodnotí písemné práce před ústní zkouškou kandidáta.
(5) Jestliže kandidát neprospěl nejvýše ze dvou skupin předmětů, může zkušební komise povolit opakování jen ze skupin předmětů, z nichž kandidát neprospěl, a to v příštím zkušebním termínu.
(5) Jestliže kandidát neprospěl nejvýše ze dvou skupin předmětů, může zkušební komise povolit opakování jen ze skupin předmětů, z nichž kandidát neprospěl, a to v příštím zkušebním termínu.
II. skupina:
b) nejdůležitější choroby zvěře a loveckých psů, jakož i léčebné prostředky a ochranná opatření.
a) myslivecká zoologie (rozpoznávací znaky všech druhů zvěře užitkové i škodné) a biologie zvěře,
III. skupina:
d) zužitkování zvěře a úprava loveckých trofejí.
c) myslivecké obyčeje a myslivecká mluva,
b) lovecká pravidla a obvyklé způsoby lovu,
a) myslivecká péče o zvěř, zásady chovu a ochrany zvěře,
I. skupina:
politická výchova - myslivost v našem socialistickém společenském zřízení.
politická výchova - myslivost v našem socialistickém společenském zřízení.
IV. skupina:
a) lovecká kynologie - veškeré druhy loveckých psů, jejich chov, výcvik a vedení,
b) lovecké zbraně, střelivo, pomůcky a zařízení (pravidla jejich používání a bezpečnostní opatření) a základy první pomoci při úrazech při lovu.
V. skupina:
b) význam myslivosti pro národní hospodářství, myslivecké plánování a statistika,
a) předpisy o myslivosti,
c) práva a povinnosti myslivecké stráže k ochraně myslivosti,
d) předpisy o ochraně přírody.
(6) Předseda zkušební komise nebo jeho zástupce oznámí veřejně kandidátům výsledek zkoušky. Rozhodnutí zkušební komise o výsledku zkoušky je konečné.
(7) Výsledky konaných zkoušek sdělí předseda komise okresnímu výboru Československého mysliveckého svazu.
k vyhlášce č. 24/1962 Sb.
Přední strana desky
Strana 1
Strana 2
Strana 3
*) Třiroční lovecký lístek pro československé občany
Roční lovecký lístek pro cizince
Měsíční lovecký lístek pro cizince
Roční lovecký lístek pro posluchače odborných škol, na kterých jsou vychovávání myslivci z povolání
Tříroční lovecký lístek pro myslivce a lesníky z povolání
Dosavadní tiskopisy je možno používat až do vyčerpání zásob.
Strana 4 a 5
Strana 6 a 7
Strana 8 (na desce)
Přední strana desky
Strana 1
Strana 2
Strana 3
*) Třiroční lovecký lístek pro československé občany
Roční lovecký lístek pro cizince
Měsíční lovecký lístek pro cizince
Roční lovecký lístek pro posluchače odborných škol, na kterých jsou vychovávání myslivci z povolání
Tříroční lovecký lístek pro myslivce a lesníky z povolání
Dosavadní tiskopisy je možno používat až do vyčerpání zásob.
Strana 4 a 5
Strana 6 a 7
Strana 8 (na desce)
k vyhlášce č. 24/1962 Sb.
ZKUŠEBNÍ ŘÁD PRO ZKOUŠKY Z MYSLIVOSTI
Základní ustanovení
Článek 1
ZKUŠEBNÍ ŘÁD PRO ZKOUŠKY Z MYSLIVOSTI
Základní ustanovení
Článek 1
Oddíl1
Oddíl první
Přípravné školení
Provádění přípravného školení
Článek 2
Teoretický kurs
Článek 3
Článek 4
Praktická příprava
Úkoly uložené v přípravném školení zapisuje uchazeč běžně do záznamu o přípravném školení uchazeče. Každý zápis musí být po splnění uloženého úkolu potvrzen školitelem.
Záznam o přípravném školení uchazeče
Článek 5
(2) Přípravné školení se dělí na dvě části, teoretický kurs a praktickou přípravu.
(2) Zahájení kursu oznámí okresní výbor Československého mysliveckého svazu uchazečům písemně. Dobu konání kursu je nutno stanovit po projednání s uchazeči tak, aby jejich většina mohla kurs řádně a pravidelně navštěvovat mimo svou pracovní dobu.
(2) Účelem praktické přípravy je, aby uchazeči získali potřebné praktické znalosti. Okresní výbor Československého mysliveckého svazu proto přidělí uchazeče ještě před skončením kursu jako pomocníky mysliveckým hospodářům, popřípadě zkušeným myslivcům ve svém obvodu. Při tom dbá, aby honitby, v nichž uchazeči mají praktickou přípravu absolvovat, vyhovovaly, pokud jde o jejich vzdálenost, uchazečům.
(2) Zahájení kursu oznámí okresní výbor Československého mysliveckého svazu uchazečům písemně. Dobu konání kursu je nutno stanovit po projednání s uchazeči tak, aby jejich většina mohla kurs řádně a pravidelně navštěvovat mimo svou pracovní dobu.
(2) Účelem praktické přípravy je, aby uchazeči získali potřebné praktické znalosti. Okresní výbor Československého mysliveckého svazu proto přidělí uchazeče ještě před skončením kursu jako pomocníky mysliveckým hospodářům, popřípadě zkušeným myslivcům ve svém obvodu. Při tom dbá, aby honitby, v nichž uchazeči mají praktickou přípravu absolvovat, vyhovovaly, pokud jde o jejich vzdálenost, uchazečům.
(1) Před zkouškou musí uchazeč o lovecký lístek (dále jen „uchazeč“) projít přípravným školením.
(1) Teoretický kurs (dále jen „kurs“) se koná jako první část přípravného školení; je nutno jej ukončit nejpozději do konce března.
(1) Praktická příprava začíná ihned po skončení kursu a trvá do konce února následujícího roku.
(1) Teoretický kurs (dále jen „kurs“) se koná jako první část přípravného školení; je nutno jej ukončit nejpozději do konce března.
(1) Praktická příprava začíná ihned po skončení kursu a trvá do konce února následujícího roku.
(3) Přípravné školení provádí okresní výbor Československého mysliveckého svazu pro uchazeče, kteří mají bydliště v jeho obvodu. Přípravné školení se koná, jen přihlásí-li se nejméně 15 uchazečů. Přihlásí-li se méně než 15 uchazečů, rozhodne krajský výbor československého mysliveckého svazu, u kterého okresního výboru Československého mysliveckého svazu mohou uchazeči nastoupit do přípravného školení, popřípadě, že se zúčastní přípravného školení v příštím roce.
(3) V kursu se přednáší základní učební látka ze všech zkušebních předmětů (článek 11) podle učební osnovy po dobu 66 hodin; z nich připadá na jednotlivé skupiny zkušebních předmětů tento počet hodin: I. skupina - 4 hodiny, II. skupina - 13 hodin, III. skupina - 13 hodin, IV. skupina - 6 hodin, V. skupina - 10 hodin, VI. skupina - 14 hodin, VII. skupina - 6 hodin.
(3) Uchazeč provádí praktickou přípravu bez lovecké zbraně. Lovecké zbraně lze používat jen na uznané střelnici za přítomnosti instruktora.
(3) V kursu se přednáší základní učební látka ze všech zkušebních předmětů (článek 11) podle učební osnovy po dobu 66 hodin; z nich připadá na jednotlivé skupiny zkušebních předmětů tento počet hodin: I. skupina - 4 hodiny, II. skupina - 13 hodin, III. skupina - 13 hodin, IV. skupina - 6 hodin, V. skupina - 10 hodin, VI. skupina - 14 hodin, VII. skupina - 6 hodin.
(3) Uchazeč provádí praktickou přípravu bez lovecké zbraně. Lovecké zbraně lze používat jen na uznané střelnici za přítomnosti instruktora.
(4) Přihláška do přípravného školení se podává u okresního výboru Československého mysliveckého svazu, v jehož obvodu uchazeč bydlí, a to nejpozději do 30. listopadu.
(4) Kurs se považuje za absolvovaný, zúčastní-li se uchazeč ze stanoveného počtu hodin kursu alespoň 54 hodin. Uchazeč musí však bezpodmínečně absolvovat výuku o praktické střelbě.
(4) Zhodnocení průběhu praktické přípravy provede uživatel honitby, jehož člen, popřípadě pracovník uchazeče prakticky školil.
(4) Kurs se považuje za absolvovaný, zúčastní-li se uchazeč ze stanoveného počtu hodin kursu alespoň 54 hodin. Uchazeč musí však bezpodmínečně absolvovat výuku o praktické střelbě.
(4) Zhodnocení průběhu praktické přípravy provede uživatel honitby, jehož člen, popřípadě pracovník uchazeče prakticky školil.
Oddíl2
Oddíl druhý
Zkoušky z myslivosti
Provádění zkoušek
Článek 6
Žádost o připuštění ke zkoušce
Článek 7
Článek 8
Připuštění ke zkoušce
Doba zkoušek
Článek 9
Článek 10
Zkoušky
Článek 11
Zkušební předměty
Článek 12
Zkušební komise
Článek 13
Kvalifikace předsedů (zástupců) zkušební komise, zkušebních komisařů a přednášejících v teoretických kursech
Výsledek zkoušky
Článek 14
Článek 15
Vysvědčení o zkoušce
Neobstál-li uchazeč při zkoušce, může ji opakovat až v nejbližším řádném termínu po opětovném absolvování přípravného školení. V tom případě může krajský výbor Československého mysliveckého svazu povolit, aby uchazeč nastoupil ihned po zkoušce do praktické přípravy a aby kurs absolvoval ke konci praktické přípravy. O připuštění uchazeče k opakované zkoušce platí ustanovení článků 7 a 8; k žádosti musí uchazeč přiložit vysvědčení o předchozí zkoušce.
Článek 16
Opakování zkoušky
Článek 17
Úhrada nákladů
(2) Krajské výbory Československého mysliveckého svazu organizují provádění zkoušek a dozírají na řádné plnění úkolů okresních výborů Československého mysliveckého svazu s prováděním zkoušek souvisících.
(2) K žádosti o připuštění ke zkoušce je nutno připojit:
(2) Ke zkoušce nesmějí být připuštěny osoby:
(2) Krajský výbor Československého mysliveckého svazu může výjimečně stanovit náhradní termíny zkoušek pro uchazeče, kteří se bez svého zavinění nemohli podrobit zkoušce v řádném termínu. Zkoušky v náhradním termínu uspořádá okresní výbor Československého mysliveckého svazu určený krajským výborem Československého mysliveckého svazu.
(2) Před započetím zkoušky prokáží uchazeči zkušební komisi svou totožnost občanským průkazem.
(2) Při zkoušení je třeba přihlížet též k výsledkům přípravného školení uchazeče a na ně navazovat.
(2) Zkušební komise je devítičlenná; skládá se z předsedy, jeho zástupce a sedmi zkušebních komisařů pro jednotlivé skupiny zkušebních předmětů.
(2) Zkušebním komisařem pro první skupinu zkušebních předmětů může být jmenován jen myslivec, který má též potřebné politické znalosti a kvality.
(2) Po skončení zkoušek z jednotlivých skupin předmětů rozhodne komise v neveřejné poradě o výsledku zkoušky.
(2) Vysvědčení musí být podepsáno předsedou zkušební komise a ostatními členy komise a opatřeno razítkem okresního výboru Československého mysliveckého svazu.
(2) Okresní výbor Československého mysliveckého svazu vrátí uchazeči, který z důvodů zvláštního zřetele hodných vystoupí z přípravného školení nebo od zkoušky odstoupí anebo se k ní nedostaví, na jeho žádost přiměřenou část zaplacené náhrady nákladů přípravného školení a zkušební náhrady.
(2) K žádosti o připuštění ke zkoušce je nutno připojit:
(2) Ke zkoušce nesmějí být připuštěny osoby:
(2) Krajský výbor Československého mysliveckého svazu může výjimečně stanovit náhradní termíny zkoušek pro uchazeče, kteří se bez svého zavinění nemohli podrobit zkoušce v řádném termínu. Zkoušky v náhradním termínu uspořádá okresní výbor Československého mysliveckého svazu určený krajským výborem Československého mysliveckého svazu.
(2) Před započetím zkoušky prokáží uchazeči zkušební komisi svou totožnost občanským průkazem.
(2) Při zkoušení je třeba přihlížet též k výsledkům přípravného školení uchazeče a na ně navazovat.
(2) Zkušební komise je devítičlenná; skládá se z předsedy, jeho zástupce a sedmi zkušebních komisařů pro jednotlivé skupiny zkušebních předmětů.
(2) Zkušebním komisařem pro první skupinu zkušebních předmětů může být jmenován jen myslivec, který má též potřebné politické znalosti a kvality.
(2) Po skončení zkoušek z jednotlivých skupin předmětů rozhodne komise v neveřejné poradě o výsledku zkoušky.
(2) Vysvědčení musí být podepsáno předsedou zkušební komise a ostatními členy komise a opatřeno razítkem okresního výboru Československého mysliveckého svazu.
(2) Okresní výbor Československého mysliveckého svazu vrátí uchazeči, který z důvodů zvláštního zřetele hodných vystoupí z přípravného školení nebo od zkoušky odstoupí anebo se k ní nedostaví, na jeho žádost přiměřenou část zaplacené náhrady nákladů přípravného školení a zkušební náhrady.
a) krátký životopis,
a) kterým není ještě 18 let, s výjimkou učňů lesnických učňovských škol,
a) kterým není ještě 18 let, s výjimkou učňů lesnických učňovských škol,
b) výpis z rejstříku trestů, který nesmí být starší než 3 měsíce,
b) zbavené zcela nebo částečně svéprávnosti,
b) zbavené zcela nebo částečně svéprávnosti,
c) doklad o zaplacení zálohy 50.- Kčs (článek 17).
c) které byly pravomocně odsouzeny pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody nebo pro trestný čin proti životu a zdraví, spáchaný neopatrným zacházením se střelnou zbraní, pokud nebyla tato odsouzení pravomocně zahlazena,
c) které byly pravomocně odsouzeny pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody nebo pro trestný čin proti životu a zdraví, spáchaný neopatrným zacházením se střelnou zbraní, pokud nebyla tato odsouzení pravomocně zahlazena,
e) které neabsolvovaly stanovený počet hodin kursu,
f) které nepředložily záznam o přípravném školení uchazeče.
d) o nichž je známo, že jsou notorickými alkoholiky,
(1) Provádění zkoušek zajišťuje Československý myslivecký svaz svými okresními a krajskými výbory.
(1) Žádost o připuštění ke zkoušce se podává v závěru přípravného školení u okresního výboru Československého mysliveckého svazu příslušného podle pobytu uchazeče, a to nejpozději do konce února; krajský výbor Československého mysliveckého svazu může lhůtu k podání žádosti prodloužit.
(1) Okresní výbor Československého mysliveckého svazu připustí ke zkoušce pouze uchazeče, kteří prokáží, že úspěšně absolvovali přípravné školení; výjimku v případech zvláštního zřetele hodných může povolit krajský výbor Československého mysliveckého svazu.
(1) Zkoušky se konají jednou v roce zpravidla v měsíci březnu.
(1) Zkouškou se přezkouší jak teoretické, tak i praktické znalosti uchazečů.
(1) Zkušební předměty se dělí do těchto skupin:
(1) Zkoušky provádí zkušební komise u okresního výboru Československého mysliveckého svazu. Zřizuje ji krajský výbor Československého mysliveckého svazu; u okresního výboru Československého mysliveckého svazu může krajský výbor Československého mysliveckého svazu podle potřeby zřídit více zkušebních komisí.
(1) Předsedou (zástupcem) zkušební komise může být jmenován jen ten, kdo má kvalifikaci zkušebních komisařů pro všechny skupiny zkušebních předmětů (článek 11).
(1) Znalosti uchazeče z jednotlivých skupin předmětů se zhodnotí výsledkem prospěl s vyznamenáním, prospěl, neprospěl.
(1) Uchazeči obdrží o vykonané zkoušce vysvědčení s uvedením výsledku zkoušky.
(1) Uchazeči jsou povinni hradit výlohy spojené s provedením zkoušky a přípravným školením. Při podání žádosti o připuštění ke zkoušce se vybírá od uchazečů záloha ve výši 50.- Kčs.
(1) Žádost o připuštění ke zkoušce se podává v závěru přípravného školení u okresního výboru Československého mysliveckého svazu příslušného podle pobytu uchazeče, a to nejpozději do konce února; krajský výbor Československého mysliveckého svazu může lhůtu k podání žádosti prodloužit.
(1) Okresní výbor Československého mysliveckého svazu připustí ke zkoušce pouze uchazeče, kteří prokáží, že úspěšně absolvovali přípravné školení; výjimku v případech zvláštního zřetele hodných může povolit krajský výbor Československého mysliveckého svazu.
(1) Zkoušky se konají jednou v roce zpravidla v měsíci březnu.
(1) Zkouškou se přezkouší jak teoretické, tak i praktické znalosti uchazečů.
(1) Zkušební předměty se dělí do těchto skupin:
(1) Zkoušky provádí zkušební komise u okresního výboru Československého mysliveckého svazu. Zřizuje ji krajský výbor Československého mysliveckého svazu; u okresního výboru Československého mysliveckého svazu může krajský výbor Československého mysliveckého svazu podle potřeby zřídit více zkušebních komisí.
(1) Předsedou (zástupcem) zkušební komise může být jmenován jen ten, kdo má kvalifikaci zkušebních komisařů pro všechny skupiny zkušebních předmětů (článek 11).
(1) Znalosti uchazeče z jednotlivých skupin předmětů se zhodnotí výsledkem prospěl s vyznamenáním, prospěl, neprospěl.
(1) Uchazeči obdrží o vykonané zkoušce vysvědčení s uvedením výsledku zkoušky.
(1) Uchazeči jsou povinni hradit výlohy spojené s provedením zkoušky a přípravným školením. Při podání žádosti o připuštění ke zkoušce se vybírá od uchazečů záloha ve výši 50.- Kčs.
politická výchova - myslivost v našem socialistickém společenském zřízení.
I. skupina
I. skupina
VII. skupina
b) praktické použití loveckých zbraní a pomůcek.
a) lovecké zbraně, střelivo, pomůcky a zařízení (pravidla jejich používání a bezpečnostní opatření) a základy první pomoci při úrazech při lovu,
VI. skupina
a) předpisy o myslivosti, zbraních a střelivu,
b) předpisy o ochraně přírody,
c) myslivecké plánování, statistika a význam myslivosti pro národní hospodářství,
d) myslivecké zvyklosti a obyčeje, myslivecká mluva, chování myslivce a jeho osobní vlastnosti.
V. skupina
a) myslivecké psářství (znalost plemen a skupin loveckých psů, řádného chovu, výchovy, pravidel exteriéru, výcviku, vedení a použití loveckých psů),
b) choroby loveckých psů (příznaky chorob a jejich léčení).
IV. skupina
základní znalosti obvyklých způsobů lovu (včetně odchytu) zvěře, loveckých pravidel a stopařství, hubení škodné zvěře, zužitkování zvěře a úpravy loveckých trofejí.
základní znalosti obvyklých způsobů lovu (včetně odchytu) zvěře, loveckých pravidel a stopařství, hubení škodné zvěře, zužitkování zvěře a úpravy loveckých trofejí.
III. skupina
a) péče o zvěř (hájení, ochrana a chov zvěře),
b) choroby zvěře (znalost nejdůležitějších nemocí zvěře, předcházení jim, jejich léčení a zdolání).
II. skupina
myslivecká zoologie a biologie (znalost hlavních rozpoznávacích znaků všech druhů naší zvěře a způsob jejího života; je třeba klást důraz na ty druhy zvěře, s nimiž se uchazeč pravděpodobně nejčastěji setká).
myslivecká zoologie a biologie (znalost hlavních rozpoznávacích znaků všech druhů naší zvěře a způsob jejího života; je třeba klást důraz na ty druhy zvěře, s nimiž se uchazeč pravděpodobně nejčastěji setká).
(3) Krajský výbor Československého mysliveckého svazu může pověřit některý okresní výbor Československého mysliveckého svazu provedením zkoušek pro uchazeče z obvodů několika okresních výborů Československého mysliveckého svazu.
(3) Uchazeč musí dále předložit nejpozději do 10. března záznam o přípravném školení.
(3) Uchazečům, kteří nebyli připuštěni ke zkoušce, doručí okresní výbor Československého mysliveckého svazu písemné rozhodnutí, které musí obsahovat důvody zamítnutí a poučení o tom, že uchazeč se může proti rozhodnutí odvolat ke krajskému výboru Československého mysliveckého svazu do 15 dnů po jeho doručení. Rozhodnutí krajského výboru Československého mysliveckého svazu je konečné.
(3) Každý uchazeč je vždy zkoušen zkušebním komisařem stanoveným pro jednu ze skupin zkušebních předmětů, popřípadě před tímto komisařem a předsedou komise nebo jeho zástupcem.
(3) Praktická část zkoušky z používání loveckých zbraní a pomůcek a z praktické střelby se provede odděleně, a to před teoretickou částí zkoušky na střelnici příslušného okresního výboru Československého mysliveckého svazu. Nemá-li okresní výbor Československého mysliveckého svazu vlastní střelnici, určí krajský výbor Československého mysliveckého svazu pro tento účel střelnici nejbližšího okresního výboru Československého mysliveckého svazu.
(3) Předsedu zkušební komise, jeho zástupce, zkušební komisaře a jejich náhradníky jmenuje a odvolává krajský výbor Československého mysliveckého svazu. Předseda zkušební komise ustanoví zapisovatele.
(3) Zkušebním komisařem, s výjimkou komisaře pro politickou výchovu, může být jen ten, kdo prokáže, že složil vyšší odbornou mysliveckou zkoušku, zkoušku pro myslivce z povolání nebo vykonal zkoušku pro odborné lesní hospodáře, ustanovovací zkoušku, státní zkoušku lesnickou anebo absolvoval odbornou lesnickou školu nejméně na úrovni lesnické mistrovské školy. Zkušebním komisařem pro skupiny zkušebních předmětů II, III, V a VI mohou být jmenováni i zkušení myslivci, kteří mají vysokoškolské vzdělání přírodovědecké, ekonomické, právnické, veterinární nebo zemědělské, a pokud jde o skupinu zkušebních předmětů VII i osoby s praktickými a teoretickými znalostmi v tomto oboru.
(3) Výsledek zkoušky se klasifikuje: prospěl s vyznamenáním, prospěl, neprospěl. Uchazeč prospěl s vyznamenáním, jestliže byl tímto způsobem zhodnocen alespoň ze čtyř skupin předmětů. Uchazeč u zkoušky neprospěl, jestliže byl tímto způsobem zhodnocen třeba jen z jedné skupiny předmětů.
(3) Tiskopisy vysvědčení vydá Československý myslivecký svaz.
(3) Uchazeč musí dále předložit nejpozději do 10. března záznam o přípravném školení.
(3) Uchazečům, kteří nebyli připuštěni ke zkoušce, doručí okresní výbor Československého mysliveckého svazu písemné rozhodnutí, které musí obsahovat důvody zamítnutí a poučení o tom, že uchazeč se může proti rozhodnutí odvolat ke krajskému výboru Československého mysliveckého svazu do 15 dnů po jeho doručení. Rozhodnutí krajského výboru Československého mysliveckého svazu je konečné.
(3) Každý uchazeč je vždy zkoušen zkušebním komisařem stanoveným pro jednu ze skupin zkušebních předmětů, popřípadě před tímto komisařem a předsedou komise nebo jeho zástupcem.
(3) Praktická část zkoušky z používání loveckých zbraní a pomůcek a z praktické střelby se provede odděleně, a to před teoretickou částí zkoušky na střelnici příslušného okresního výboru Československého mysliveckého svazu. Nemá-li okresní výbor Československého mysliveckého svazu vlastní střelnici, určí krajský výbor Československého mysliveckého svazu pro tento účel střelnici nejbližšího okresního výboru Československého mysliveckého svazu.
(3) Předsedu zkušební komise, jeho zástupce, zkušební komisaře a jejich náhradníky jmenuje a odvolává krajský výbor Československého mysliveckého svazu. Předseda zkušební komise ustanoví zapisovatele.
(3) Zkušebním komisařem, s výjimkou komisaře pro politickou výchovu, může být jen ten, kdo prokáže, že složil vyšší odbornou mysliveckou zkoušku, zkoušku pro myslivce z povolání nebo vykonal zkoušku pro odborné lesní hospodáře, ustanovovací zkoušku, státní zkoušku lesnickou anebo absolvoval odbornou lesnickou školu nejméně na úrovni lesnické mistrovské školy. Zkušebním komisařem pro skupiny zkušebních předmětů II, III, V a VI mohou být jmenováni i zkušení myslivci, kteří mají vysokoškolské vzdělání přírodovědecké, ekonomické, právnické, veterinární nebo zemědělské, a pokud jde o skupinu zkušebních předmětů VII i osoby s praktickými a teoretickými znalostmi v tomto oboru.
(3) Výsledek zkoušky se klasifikuje: prospěl s vyznamenáním, prospěl, neprospěl. Uchazeč prospěl s vyznamenáním, jestliže byl tímto způsobem zhodnocen alespoň ze čtyř skupin předmětů. Uchazeč u zkoušky neprospěl, jestliže byl tímto způsobem zhodnocen třeba jen z jedné skupiny předmětů.
(3) Tiskopisy vysvědčení vydá Československý myslivecký svaz.
(4) Okresní výbor Československého mysliveckého svazu vyrozumí uchazeče nejméně 14 dnů předem o tom, kdy a kam se mají dostavit ke zkoušce.
(4) Zkouška je veřejná. Uchazeči, kteří ještě nejsou zkoušeni, nesmějí být přítomni ve zkušební místnosti.
(4) U jedné zkušební komise se může podrobit zkoušce zpravidla 15 uchazečů v jednom dni.
(4) Krajský výbor Československého mysliveckého svazu založí listinu zkušebních komisařů.
(4) O výsledku a průběhu zkoušky se pořídí zápis, který obsahuje také zhodnocení uchazečů z jednotlivých skupin předmětů. Zápis podepíše předseda a ostatní členové komise a zapisovatel.
(4) Zkouška je veřejná. Uchazeči, kteří ještě nejsou zkoušeni, nesmějí být přítomni ve zkušební místnosti.
(4) U jedné zkušební komise se může podrobit zkoušce zpravidla 15 uchazečů v jednom dni.
(4) Krajský výbor Československého mysliveckého svazu založí listinu zkušebních komisařů.
(4) O výsledku a průběhu zkoušky se pořídí zápis, který obsahuje také zhodnocení uchazečů z jednotlivých skupin předmětů. Zápis podepíše předseda a ostatní členové komise a zapisovatel.
(7) Všem členům zkušební komise náleží denní odměna 40.- Kčs a náhrada cestovních výloh (stravné, nocležné, jízdné apod.) podle platných předpisů. Tyto odměny a náhrady hradí okresní výbor Československého mysliveckého svazu. Zkušebnímu komisaři poskytne jeho zaměstnavatel potřebné placené pracovní volno. Okresní výbor Československého mysliveckého svazu uhradí zaměstnavateli zkušebního komisaře vyplacenou mzdu nebo náhradu mzdy.
(7) Krajský výbor Československého mysliveckého svazu vypracuje číselný přehled o provedených zkouškách v kraji, v němž uvede počet zkoušek, počet přihlášených uchazečů, kolik se jich podrobilo zkoušce a s jakým výsledkem, a zašle jej do jednoho měsíce po skončení zkoušek ministerstvu zemědělství, lesního a vodního hospodářství, krajskému národnímu výboru a ústřednímu výboru Československého mysliveckého svazu.
(7) Krajský výbor Československého mysliveckého svazu vypracuje číselný přehled o provedených zkouškách v kraji, v němž uvede počet zkoušek, počet přihlášených uchazečů, kolik se jich podrobilo zkoušce a s jakým výsledkem, a zašle jej do jednoho měsíce po skončení zkoušek ministerstvu zemědělství, lesního a vodního hospodářství, krajskému národnímu výboru a ústřednímu výboru Československého mysliveckého svazu.
(5) Členem zkušební komise může být jen ten, kdo je zapsán v listině zkušebních komisařů pro některou skupinu zkušebních předmětů. Zkušební komisař může zkoušet v témže dni jen zkušební předměty jedné skupiny.
(5) Ustanovení odstavců 3 a 4 platí obdobně i pro přednášející v teoretických kursech.
(5) Předseda zkušební komise nebo jeho zástupce oznámí veřejně uchazečům výsledek zkoušky. Rozhodnutí zkušební komise o výsledku zkoušky je konečné.
(5) Ustanovení odstavců 3 a 4 platí obdobně i pro přednášející v teoretických kursech.
(5) Předseda zkušební komise nebo jeho zástupce oznámí veřejně uchazečům výsledek zkoušky. Rozhodnutí zkušební komise o výsledku zkoušky je konečné.
(6) Zkoušky řídí předseda zkušební komise a jeho zástupce; nesmějí však být zároveň zkušebními komisaři.
(6) Okresní výbor Československého mysliveckého svazu zašle prvopis zápisu krajskému výboru Československého mysliveckého svazu a opis zápisu okresnímu národnímu výboru.
(6) Okresní výbor Československého mysliveckého svazu zašle prvopis zápisu krajskému výboru Československého mysliveckého svazu a opis zápisu okresnímu národnímu výboru.
(1) Českoslovenští občané, kteří se ucházejí poprvé o lovecký lístek, musí projít přípravným školením a vykonat zkoušku z myslivosti (dále jen „zkoušku“).
(2) Účelem zkoušky je zjistit, zda kandidát má postačující základní znalosti ve všech oborech myslivosti, potřebné pro řádný chov, ochranu a lov zvěře, zda dovede bezpečně zacházet s loveckou zbraní a zda teoreticky a prakticky ovládá základy střelby.
(3) Zkoušku nejsou povinny skládat osoby, které
a) absolvovaly odbornou lesnickou školu nejméně na úrovni lesnické mistrovské školy (bývalé hájenské školy),
d) jsou myslivci a lesníky z povolání.
c) jsou posluchači odborných škol, na kterých jsou vychováváni myslivci z povolání,
b) složily vyšší odbornou mysliveckou zkoušku, zkoušku pro myslivce z povolání, zkoušku pro odborné lesní hospodáře, ustanovovací zkoušku nebo státní zkoušku lesnickou,