Ukládání peněžitých náhrad

(1) Peněžitá náhrada se ukládá ve výši škody způsobené státu, nejvýše však v částce rovnající se trojnásobku průměrného měsíčního výdělku odpovědného pracovníka.

(2) Průměrný měsíční výdělek se vypočte z hrubého výdělku, který byl odpovědnému pracovníku zúčtován za posledních šest kalendářních měsíců před zjištěním škody orgánem státní kontroly a statistiky. Přitom se nepřihlíží k jednorázovým odměnám.

(3) Nebyla-li škoda způsobena úmyslně, může orgán státní kontroly a statistiky v odůvodněných případech výši peněžité náhrady určit nižší částkou, než je stanoveno v odstavci 1; přitom přihlédne k hlediskům uvedeným v § 11. Výše náhrady musí však činit nejméně jednu třetinu skutečné škody, a přesahuje-li tato škoda trojnásobek průměrného měsíčního výdělku odpovědného pracovníka, musí činit nejméně částku rovnající se jeho průměrnému výdělku za jeden měsíc.

(4) Způsobilo-li škodu několik pracovníků společně, určí se peněžitá náhrada pro každého odděleně podle jeho účasti na vzniklé škodě. Úhrn uložených peněžitých náhrad nesmí přesáhnout výši společně způsobené škody, přičemž každému ze spoluúčastníků může být uložena peněžitá náhrada jen do výše trojnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku.

(1) Orgán státní kontroly a statistiky neuloží peněžitou náhradu, byl-li do zahájení prověrky nebo revize nárok na náhradu škody již uplatněn proti odpovědnému pracovníku podle předpisů o závazcích k náhradě škody způsobené zaměstnancem porušením povinnosti z pracovního poměru,^**) nebo v řízení podle jiných předpisů.

(2) Jestliže orgán státní kontroly a statistiky při prověrce nebo revizi zjistí, že odpovědný pracovník způsobil státu škodu a nebyl proti němu uplatněn nárok na náhradu škody podle předpisů o závazcích k náhradě škody způsobené zaměstnancem porušením povinnosti z pracovního poměru,^**) nebo v řízení podle jiných předpisů, je poškozená organizace (popř. nadřízený orgán) povinna vyžádat si k uplatnění nároku na náhradu škody souhlas orgánu státní kontroly a statistiky.