Zabezpečení v nemoci
Nemocenské

(1) Nemocenské a podpora při ošetřování člena rodiny se poskytují členům družstev s vyšší úrovní hospodaření.

b) absolvovali odbornou nebo vysokou školu, jestliže vykonávají v družstvu pracovní činnost odpovídající jejich vzdělání, anebo

a) byli před vstupem do družstva v pracovním poměru, získali podle předpisů o důchodovém zabezpečení platných pro pracovníky v pracovním poměru aspoň dobu potřebnou pro nárok na invalidní důchod a vstoupili nebo vstoupí do družstva nejpozději do tří měsíců po skončení pracovního poměru, nebo

(3) Členům družstev uvedeným v předchozím odstavci se nemocenské a podpora při ošetřování člena rodiny poskytují, jen jestliže pracovní neschopnost (potřeba ošetřování) nastala po 31. březnu 1964.

c) úspěšně skončili učební poměr uzavřený s družstvem, výrobní zemědělskou správou nebo oborově řízenou organizací na úseku zemědělství.

(2) V ostatních družstvech se nemocenské a podpora při ošetřování člena rodiny poskytují členům, kteří

(4) Ostatní dávky zabezpečení v nemoci se poskytují členům všech družstev.

(1) Nemocenské náleží místo pracovní odměny členu družstva s vyšší úrovní hospodaření, který je pro nemoc nebo úraz uznán dočasně neschopným k výkonu své dosavadní činnosti v družstvu; za neschopného k výkonu činnosti v družstvu se považuje vždy člen družstva s vyšší úrovní hospodaření přijatý do ústavní péče v zařízení preventivní a léčebné péče (dále jen „ústavní ošetřování“).

(3) Nemocenské se poskytuje od prvního dne dočasné neschopnosti k výkonu činnosti v družstvu pro nemoc nebo úraz (dále jen „pracovní neschopnost“) do skončení pracovní neschopnosti nebo do uznání invalidity nebo částečné invalidity. Nemocenské se však poskytuje nejdéle po dobu jednoho roku od počátku pracovní neschopnosti (dále jen „podpůrčí doba“).

(2) Při lázeňské péči náleží nemocenské, pokud se tato péče poskytuje v době pracovní neschopnosti.

a) jestliže výkon práce v družstvu nebo v předchozím pracovním poměru trval aspoň 6 měsíců od skončení pracovní neschopnosti pro nemoc, nebo

b) jestliže nová pracovní neschopnost byla způsobena pracovním úrazem (nemocí z povolání).

(4) Při nové pracovní neschopnosti se započítávají do podpůrčí doby také předchozí období pracovní neschopnosti, pokud spadají do doby jednoho roku před vznikem nové pracovní neschopnosti.

(6) Nemocenské náleží členu družstva s vyšší úrovní hospodaření místo pracovní odměny po dobu karantény nařízené podle předpisů o boji proti přenosným nemocem.

(7) Dokud vláda nestanoví jinak, hradí se nemocenské náležející za pracovní dny v prvních sedmi kalendářních dnech dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény z prostředků sociálního fondu družstva, od osmého dne ze státních prostředků.

(5) Nemocenské může být poskytováno i po uplynutí podpůrčí doby, jestliže je možno na základě vyjádření posudkové komise sociálního zabezpečení očekávat, že člen družstva s vyšší úrovní hospodaření nabude v krátké době pracovní schopnosti; takto je však možno poskytovat nemocenské nejdéle po dobu jednoho roku od uplynutí podpůrčí doby.

(2) Nemocenské náleží za pracovní dny.

(1) Nemocenské se stanoví z průměrné denní pracovní odměny člena družstva, nejvýše však z částky 100 Kčs, čítajíc v to i hodnotu naturálií poskytovaných jako součást pracovní odměny (dále jen „průměrná denní pracovní odměna“). Základem pro výpočet průměrné denní pracovní odměny je příjem z pracovní činnosti, jehož člen družstva dosáhl v posledních 12 kalendářních měsících před vznikem pracovní neschopnosti nebo před nařízením karantény.

(3) Pracovním dnům se kladou na roveň dny pracovního klidu, za něž se poskytuje pracovníkům v pracovním poměru náhrada mzdy.

(3) Jestliže by nemocenské stanovené podle odstavce 1 nebo 2 činilo méně než 16 Kčs denně, poskytuje se v této částce. Přesahuje-li však tato částka 80 % průměrné denní pracovní odměny člena družstva s vyšší úrovní hospodaření, poskytuje se nemocenské ve výši 80 % této odměny.

Při pracovní neschopnosti, která vznikla pracovním úrazem (nemocí z povolání) nebo při karanténě, náleží za první tři pracovní dny nemocenské ve výši stanovené v odstavci 1. Vláda může nařízením stanovit, že nemocenské v této výši náleží za první tři pracovní dny i v ostatních případech pracovní neschopnosti.

(2) Ustanovení odstavce 1 platí také pro poživatele obdobných důchodů podle jiných předpisů o důchodovém zabezpečení (pojištění, zaopatření).

(1) Členu družstva s vyšší úrovní hospodaření, jemuž se vyplácí z důchodového zabezpečení družstevníků starobní důchod v plné výši, invalidní důchod nebo osobní důchod, náleží nemocenské při pracovní neschopnosti jen tehdy, jestliže byl v družstvu činný způsobem zakládajícím sociální zabezpečení (§ 5) aspoň po dobu 3 měsíců bezprostředně před vznikem pracovní neschopnosti. Nemocenské se poskytuje při téže pracovní neschopnosti nejdéle po dobu 60 pracovních dnů, při více pracovních neschopnostech nejdéle po dobu 60 pracovních dnů v jednom kalendářním roce. Tato omezení neplatí, jestliže pracovní neschopnost vznikla pracovním úrazem (nemocí z povolání).

(2) Po dobu ústavního ošetřování může však být vypláceno zvýšené nemocenské, jen má-li člen družstva alespoň jedno nezaopatřené dítě.

(1) Nemocenské může být při pracovní neschopnosti pro aktivní tuberkulózu zvýšeno až do výše průměrné denní pracovní odměny, jestliže pracovní neschopnost z tohoto důvodu trvá déle než měsíc; při rozhodování o zvýšení nemocenského se hledí k celkovým zdravotním a sociálním poměrům nemocného člena družstva a jeho rodiny.

(3) O zvýšení se rozhoduje na návrh odborného oddělení zdravotnického zařízení. Zvýšení nemocenského se přiznává zpravidla nejdéle na dobu tří měsíců.

c) jako bezprostřední následek své opilosti nebo

a) v úmyslu vylákat nemocenské nebo

(3) Poruší-li člen družstva předpisy o hlášení pracovní neschopnosti a o chování a životosprávě nemocných vydané orgány státní zdravotní správy, může být nemocenské dočasně sníženo nebo odňato; má-li však člen družstva rodinné příslušníky, může být nemocenské jen sníženo, a to nejvíce o čtvrtinu.

(1) Nárok na nemocenské nemá, kdo si přivodil pracovní neschopnost:

d) při spáchání úmyslného trestného činu, za nějž zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice přesahuje jeden rok.

b) zaviněnou účastí ve rvačce nebo

(2) Má-li člen družstva s vyšší úrovní hospodaření rodinné příslušníky, může jim být v těchto případech vypláceno nemocenské až do výše tří čtvrtin; členu družstva s vyšší úrovní hospodaření bez rodinných příslušníků může být v případech uvedených v odstavci 1 pod písm. b) až d) vypláceno nemocenské až do výše poloviny.

(1) Členu družstva s vyšší úrovní hospodaření, který nemůže pracovat, protože musí ošetřovat nemocného člena rodiny, který s ním žije ve společné domácnosti, náleží místo pracovní odměny podpora ve výši nemocenského; podmínkou je, že nemocného není možno umístit v nemocnici a že v rodině není osoby, která by mohla nemocného ošetřovat. Podpora při ošetřování člena rodiny nenáleží, pokud ošetřování člena rodiny spadá do doby, za kterou člen družstva nemá nárok na pracovní odměnu z jiné příčiny.

(2) Podpora při ošetřování člena rodiny náleží členu družstva s vyšší úrovní hospodaření, který nemůže pracovat, protože musí pečovat o dítě z toho důvodu, že jesle, mateřská škola nebo dětský, popřípadě zemědělský útulek, v jejichž péči dítě jinak je, byly uzavřeny z nařízení příslušných orgánů, nebo z toho důvodu, že takovému dítěti byla nařízena karanténa podle předpisů o boji proti přenosným nemocem; podmínkou je, že v rodině není osoby, která by mohla o dítě pečovat.

(4) Činí-li si v téže rodině nárok na podporu více osob v témže případě, náleží podpora jen jedné z nich, a to především pracující matce.

(6) Dokud vláda nestanoví jinak, hradí se podpora náležející za pracovní dny v prvních sedmi kalendářních dnech ošetřování člena rodiny z prostředků sociálního fondu družstva, od osmého dne ošetřování (odstavec 3) ze státních prostředků.

(3) Podpora náleží nejvýše po dobu tří pracovních dnů; výplatu je možno prodloužit o další tři pracovní dny, nebylo-li možno během prvých tří pracovních dnů opatřit potřebnou péči. Člence družstva s vyšší úrovní hospodaření, která má v trvalé péči aspoň jedno nezaopatřené dítě a je jinak osamělá, může být výplata podpory prodloužena ještě o dalších šest pracovních dnů, je-li pro to u dítěte některý z důvodů uvedených v odstavci 1 nebo 2.

(5) Výše podpory se stanoví obdobně jako výše nemocenského.

(2) Jestliže vypravil pohřeb někdo jiný než pozůstalý, náleží mu pohřebné až do výše prokázaných výloh, nejvýše však v částce 1000 Kčs. Pohřebné však nenáleží, byl-li pohřeb vypraven na základě závazku vyplývajícího ze smlouvy nebo na základě úřední povinnosti.

(1) Zemře-li družstevník, náleží jeho pozůstalým, kteří vypravili pohřeb, pohřebné v částce 1000 Kčs. Pozůstalými jsou manžel (manželka), druh (družka), děti, rodiče, děd a bába, sourozenci, tchán a tchýně, zeť a snacha.

(3) Jestliže družstevník vypravil pohřeb svému rodinnému příslušníku, náleží mu při úmrtí rodinného příslušníka ve věku do dvou let pohřebné ve výši 200 Kčs, při úmrtí rodinného příslušníka ve věku do deseti let pohřebné ve výši 500 Kčs a při úmrtí rodinného příslušníka ve věku nad deset let pohřebné ve výši 800 Kčs.

(2) Lázeňská péče se poskytuje družstevníkům a jejich rodinným příslušníkům na účet sociálního zabezpečení v zařízeních lázeňské péče státní zdravotní správy.

(1) Družstevníkům a jejich rodinným příslušníkům může být poskytnuta bezplatná lázeňská péče včetně úhrady jízdného.