Zkoušení zbraní a střeliva

(1) Před ověřením zbraní předepsanou zkušební značkou musí zkušebna každou předloženou zbraň podrobit zkoušce.

(2) Zbraně, které vyhověly podmínkám zkoušky, označí zkušebna zkušební značkou a posledním dvojčíslím letopočtu zkoušky a do zkušebního protokolu zapíše jejich výrobní čísla.

(3) Na zbraně, které nebyly předloženy výrobcem, vyrazí zkušebna nezávisle na výsledku zkoušky také pořadové číslo protokolu, a je-li to nutné, i označení ráže. To však neplatí pro ruční plynové zbraně.

(4) Žadatel je povinen předkládat zbraně ke zkoušce ve stavu schopném střelby, a nejde-li o pistole a revolvery, i s pažbou.

(5) Výrobce je povinen opatřit zbraně předkládané ke zkoušce takovým označením ráže, aby nebylo pochybností, jakého náboje nebo nábojky smí být použito.

(1) Jestliže ruční palné zbraně, balistické zbraně a expanzní přístroje při zkoušce nevyhověly, postupuje zkušebna takto:

(2) Závadami, které nelze opravit, jsou zejména:

(1) Před ověřením střeliva předepsanou zkušební značkou provede zkušebna zkoušku vzorků vyrobených v ověřovací sérii, a to před započetím sériové nebo hromadné výroby. Typu střeliva, který vyhověl podmínkám zkoušky, udělí zkušebna předepsanou značku písemným osvědčením. Osvědčení opravňuje výrobce označovat střelivo ze sériové nebo hromadné výroby předepsanou zkušební značkou.

(2) Jestliže se u vyráběného typu střeliva změní materiál nábojnice, konstrukce zápalky, zápalná slož, prachová náplň, nabíjecí poměr nebo střela, je výrobce povinen předložit změněné střelivo k novému vyzkoušení a ověření zkušební značkou.

(3) Zkušebna provádí namátkově zkoušky střeliva odebraného ze skladu výrobce. Zjistí-li zkušebna, že střelivo nevyhovuje podmínkám zkoušky, odebere tomuto typu střeliva písemným rozhodnutím značku.

(4) Před ověřením dovezeného střeliva předepsanou zkušební značkou může zkušebna od dovozce požadovat, aby jí sdělil maximální tlak prachových plynů, který toto střelivo vyvíjí. Dovozce je povinen pečovat o to, aby mu byly tyto údaje známy.

(5) Zkušebna udělí dovezenému typu střeliva písemným osvědčením předepsanou zkušební značku, jestliže jím vyvíjený maximální tlak prachových plynů odpovídá československým předpisům. Dovezené střelivo tohoto typu nemusí být udělenou značkou označováno.

(1) Ustanovení tohoto oddílu o zkoušení a ověřování zbraní a střeliva platí též pro zkoušení a ověřování jejich hlavních částí, jsou-li dodávány samostatně.

(2) Ke zkoušce samostatně dodávané hlavně (závěru) musí být zkušebně předložen současně závěr (hlaveň) umožňující provedení zkoušky.

(1) Výrobce je povinen dát zkušebně bezplatně k dispozici své zařízení a střelivo potřebné k provedení zkoušek, zajistit bezpečnost zkoušek a vypomoci svými pracovníky, jestliže o to zkušebna požádá.

(2) Držitel zbraně s kulovou hlavní je povinen dodat ke zkoušce zároveň se zbraní spotřební náboje anebo nábojnice opatřené zápalkou a střely, a to v množství předepsaném zkušebnou.

(3) Při hromadném předkládání zbraní, střeliva nebo jejich hlavních částí ke zkouškám rozhodne zkušebna, v jakém počtu a termínech se jí mohou předkládat.

(4) Místo provádění zkoušek určuje zkušebna.

(5) Za provedení zkoušek účtuje zkušebna žadateli náhradu podle platných cenových předpisů. Náklady na poštovné a obal účtuje zkušebna zvlášť.

(6) Zkušebna neodpovídá za zničení nebo poškození zbraní a střeliva nebo jejich hlavních částí zkouškou.

a) jde-li o závady, které lze opravit, vrátí zkušebna zbraň žadateli, který je povinen dát závadu odstranit a do 6 měsíců zbraň znovu předložit zkušebně ke zkoušce,

b) jde-li o závady, které nelze opravit, učiní zkušebna zbraň před vrácením trvale nezpůsobilou k užívání, a to zpravidla deformací hlavně nebo závěru, podle toho, která z obou částí při zkoušce nevyhověla. Má-li u zbraně s více hlavněmi jen některá hlaveň závadu, kterou nelze opravit, učiní zkušebna po předchozím upozornění žadatele celý svazek hlavní trvale nezpůsobilým k užívání. Na žádost podanou do 30 dnů po tomto upozornění umožní zkušebna žadateli, aby tuto závadu dal odborně odstranit výměnou vadné hlavně nebo jiným způsobem tak, aby byla zajištěna bezpečnost při užívání zbraně; v tom případě platí obdobný postup jako u závad, které lze opravit.

a) hlavně prasklé, hlavně s místy porézními a hlavně s necelými či zavařovanými a celkově nebo místně zeslabenými stěnami;

b) hlavně vyduté kdekoli ve dvou třetinách délky měřeno od závěru;

c) vložkované nábojové komory brokových hlavní, nesamonosné vložkované nábojové komory kulových hlavní a nesamonosné vložné hlavně;

d) kulové hlavně s příliš zvětšeným vývrtem;

e) závěry s prasklinami snižujícími bezpečnost zbraně;

f) jiné závažné závady, u nichž v zájmu bezpečnosti zkušebna rozhodne, že nemohou být odstraněny opravou.