Hlášení, zjišťování a uplatňování regresních nároků

(1) Podkladem pro zjišťování a uplatňování regresních nároků jsou hlášení podávaná podle ustanovení dalších odstavců o poškozeních na zdraví nebo o smrti, k nimž došlo následkem úrazu pracovních i nepracovních nebo nemocí z povolání (dále jen „úraz“).

(2) Zdravotnická zařízení ohlašují úrazy občanů, které přijala do léčení z důvodu úrazu, a uvedou v hlášení i příčinu úrazu (zpravidla podle zjištění u léčeného občana).

(3) Závodní (místní) výbory základních organizací Revolučního odborového hnutí, popřípadě jimi zmocněné komise bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jakož i závodní důvěrníci podávají hlášení o všech úrazech, které byly důvodem pro poskytnutí některé dávky nemocenského pojištění v podniku. V hlášení odborové orgány uvedou zjištěné příčiny a okolnosti, za kterých došlo k úrazu a kdo podle jejich názoru za úraz odpovídá; jde-li o pracovní úraz nebo o nemoc z povolání, uvedou zejména, zda k nim došlo tím, že v podniku nebyly dodrženy povinnosti vyplývající z předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci nebo závazné pokyny dané podniku orgány státního odborného dozoru nebo orgány dozoru nad bezpečností a ochranou zdraví při práci. Odborové orgány se v hlášení také vyjádří, zda doporučují uplatnění regresního nároku.

(4) Hlášení o úrazech, které byly důvodem pro poskytnutí některé dávky nemocenského pojištění ve výrobním družstvu, podává představenstvo výrobního družstva, popřípadě jeho komise péče o pracující. Ustanovení předchozího odstavce platí pro ně obdobně.

(5) Vyšší odborové orgány a při nich ustanovení inspektoři bezpečnosti práce podávají hlášení o pracovních úrazech a o nemocech z povolání, jejichž vyšetřování se účastní, a podají v nich též rozbor zjištěných příčin úrazu. To platí i pro jiné orgány, které se zabývají vyšetřováním úrazů a zjišťováním jejich příčin (pro obvodní báňské úřady, pro Ústav technického dozoru a jeho inspektoráty, pro okresní a místní národní výbory, pokud jde o úrazy v jednotných zemědělských družstvech apod.).

(6) Orgány Veřejné bezpečnosti podávají hlášení o úrazech, o nichž konaly šetření; uvedou v nich zejména stručný popis nehody a nejdůležitější okolnosti potřebné pro uplatnění regresního nároku.

(7) Hlášení podle předchozích odstavců podávají orgány hlášením povinné bez zbytečných průtahů okresnímu ústavu národního zdraví, v jehož obvodě došlo k úrazu, popřípadě jinému ústavu národního zdraví příslušnému k uplatnění regresního nároku (§ 6).

(1) Zdravotnická zařízení hlásí ústavu národního zdraví příslušnému k uplatnění regresních nároků kromě údajů uvedených v § 4 údaje potřebné pro výpočet nákladů léčení, a to ihned po skončení léčení. Orgány provádějící nemocenské pojištění, popřípadě zabezpečení v nemoci (orgány Revolučního odborového hnutí, výrobního družstevnictví a národních výborů) hlásí takto výši vyplacených dávek nemocenského pojištění (zabezpečení) ihned po skončení výplaty a orgány sociálního zabezpečení výši přiznaných dávek důchodového zabezpečení ihned po právní moci rozhodnutí o jejich přiznání.

(2) Orgány uvedené v odstavci 1 jsou povinny hlásit neprodleně také každou změnu hlášených skutečností, zejména u dávek důchodového zabezpečení každé pravomocné zvýšení, snížení nebo zastavení výplaty dávek; tuto povinnost však orgány sociálního zabezpečení nemají, jestliže regresní nárok za dávky důchodového zabezpečení byl vypořádán kapitálovou hodnotou.

(1) Regresní nárok uplatňuje, pokud v dalších odstavcích není stanoveno jinak, okresní ústav národního zdraví, v jehož obvodu došlo k úrazu, který je důvodem regresního nároku.

(2) Místo okresního ústavu národního zdraví uvedeného v odstavci 1 uplatňuje regresní nárok

(3) Jde-li o regresní nárok, který by měl ústav národního zdraví uplatnit sám proti sobě, nebo jde-li o regresní nárok proti okresnímu národnímu výboru, jehož zařízením ústav národního zdraví je, pověří krajský národní výbor uplatněním takového regresního nároku některý jiný ústav národního zdraví.

(4) Krajský národní výbor, popřípadě ministerstvo zdravotnictví může výjimečně pověřit uplatňováním regresních nároků ústav národního zdraví, který by k tomu nebyl podle předchozích odstavců příslušný, jestliže pro to jsou zvláštní závažné důvody.

(1) Ústav národního zdraví připravuje podklady pro rozhodování o regresních nárocích. Přitom dbá, aby skutkový stav byl zjištěn co nejpřesněji a nejúplněji.

(2) K zjištění skutkového stavu je ústav národního zdraví oprávněn požadovat od organizací i občanů sdělování potřebných údajů, konat šetření v organizacích i na jiných místech a vyžadovat si odborná vyjádření.

(1) Po zjištění skutkového stavu a jiných potřebných podkladů oznámí ústav národního zdraví organizaci nebo občanovi odpovědnému z regresního nároku důvod a výši požadované náhrady a vyzve je, aby do určité lhůty zaplatili, popřípadě regresní nárok písemně uznali co do důvodu i do výše, anebo aby se v této lhůtě k požadavku a jeho podkladům vyjádřili.

(2) Jestliže organizace nebo občan ve stanovené lhůtě nezaplatil, popřípadě neuznal písemně co do důvodu i výše závazek k regresní náhradě, neplní uznaný závazek anebo žádá o snížení nebo prominutí náhrady, uplatní ústav národního zdraví regresní nárok u rozhodujícího orgánu (§ 11).

(3) Ústav národního zdraví může sám bez uplatnění u rozhodujícího orgánu:

(4) Ústav národního zdraví vede podle došlých hlášení a výsledků řízení evidenci regresních nároků; její součástí je i úschova hlášení a podkladů umožňující řádnou kontrolu odložených případů.

a) okresní ústav národního zdraví, v němž se soustředilo základní léčení, poskytl-li ústav uvedený v odstavci 1 jen první pomoc,

b) okresní ústav národního zdraví, v němž při hromadném úrazu byla přijata do ošetřování většina zraněných, a to za všechny takto zraněné,

c) závodní ústav národního zdraví, jestliže byl uplatňováním regresních nároků pověřen ředitelem svého příslušného okresního ústavu národního zdraví, a to v rozsahu tohoto pověření.

a) odložit případy, které podle hlášení nebo výsledků šetření zřejmě nezakládají regresní nárok;

b) povolit občanovi, který písemně uznal závazek k regresní náhradě co do důvodu i výše, na jeho žádost přiměřené splátky, nikoli však na dobu delší než tři roky; žádá-li občan o povolení splátek na delší dobu, předloží ústav národního zdraví věc rozhodujícímu orgánu k rozhodnutí o regresním nároku i o splátkách.