Rozhodování o regresních nárocích

(1) Okresní národní výbory zřizují pro rozhodování o regresních nárocích regresní komise jako užší komise při svých zdravotnických komisích. Vyžaduje-li to rozsah rozhodování o regresních nárocích, zřídí okresní národní výbor v potřebném počtu více regresních komisí.

(2) Regresní komise ve spolupráci s ostatními orgány a složkami okresního národního výboru a v součinnosti s okresní odborovou radou sledují také vývoj úrazovosti v okrese a projednávají odstraňování nedostatků v bezpečnosti a ochraně zdraví zjištěných při rozhodování o regresních nárocích. Předkládají zdravotnické komisi okresního národního výboru na základě získaných zkušeností návrhy a náměty ke zlepšení stavu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti v dopravě a podávají jí zprávy o své činnosti.

(1) Předsedou regresní komise je poslanec okresního národního výboru - člen zdravotnické komise. Dalšími členy regresní komise jsou zástupce Revolučního odborového hnutí, zástupce státní zdravotní správy, zástupce sociálního zabezpečení a zástupce státní finanční správy.

(2) Předsedu a ostatní členy regresní komise a jejich náhradníky volí okresní národní výbor. Dbá přitom, aby za předsedu byl, pokud možno, zvolen poslanec, který je členem Revolučního odborového hnutí. Zástupce Revolučního odborového hnutí v komisi volí na návrh okresní odborové rady.

(3) Regresní komise je způsobilá jednat a rozhodovat, je-li přítomen předseda, zástupce Revolučního odborového hnutí a jeden z dalších členů (náhradníků) komise.

(4) Je-li zřízeno více regresních komisí, mohou být jejich členové (náhradníci) přibíráni k jednání a rozhodování v kterékoli regresní komisi tak, aby v ní byly zastoupeny všechny složky uvedené v odstavci 1. Všechny regresní komise v okrese mohou být též svolávány ke společným zasedáním, na kterých se projednávají úkoly uvedené v § 9 odst. 2, jednotný postup a jiné zásadní otázky.

(5) Rozhoduje-li se o regresním nároku z pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, může regresní komise přizvat k jednání také zástupce Revolučního odborového hnutí, popřípadě výrobního družstevnictví, z výrobního (pracovního) oboru, do něhož spadá organizace, v níž došlo k úrazu.

(1) Regresní komise rozhoduje

(2) Okresní národní výbor může pověřit odbor zdravotnictví, aby rozhodoval místo regresní komise, jde-li

(3) O dodatečném povolení splátek náhrad již pravomocně přiznaných rozhoduje finanční odbor okresního národního výboru, u něhož se regresní nárok účtuje.

(4) K jednání a rozhodování je místně příslušný orgán toho okresního národního výboru, v jehož obvodu působí ústav národního zdraví příslušný v daném případě k uplatnění regresního nároku (§ 6).

(1) Odpovídá-li občan za úraz, který způsobil úmyslně nebo v opilosti anebo odpovídá-li za úraz podle předpisů o odpovědnosti z provozu dopravních prostředků, přizná se regresní nárok v plné výši, která po právu náleží.

(2) Nejde-li o případ uvedený v odstavci 1, stanoví se výše náhrady, kterou je občan povinen uhradit z jednoho regresního případu, tak aby nepřesáhla částku 10.000 Kčs. Při stanovení výše náhrady se přihlédne k výši skutečných nákladů na léčebnou péči a na dávky nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení, ke společenskému významu případu i k poměrům odpovědného občana, zejména k jeho poměru k práci a společenskému vlastnictví, k jeho osobním vlastnostem a hospodářským poměrům, jakož i k případným dalším závazkům, které mu z téhož důvodu vznikly k jiným oprávněným; přitom je třeba dbát, aby výše náhrady byla úměrná míře odpovědnosti občana a aby byl zachován výchovný účel regresního nároku.

(3) Regresní nárok proti občanovi lze snížit, popřípadě prominout, jestliže občanova povinnost k náhradě se svými důsledky dotýká také výživy a životního postavení toho, kdo byl postižen úrazem (např. jde-li o regresní nárok proti živiteli rodiny, který způsobil úraz člena své rodiny); regresní nároky uvedené v odstavci 1 lze snížit z jiných důvodů jen zcela výjimečně, mluví-li pro to zvláštní okolnosti hodné mimořádného zřetele.

(1) O odvoláních proti rozhodnutím o regresních nárocích rozhoduje zdravotnická komise okresního národního výboru. Okresní národní výbor může pověřit regresní komisi, aby místo zdravotnické komise rozhodovala o odvoláních proti rozhodnutím odboru zdravotnictví okresního národního výboru vydaným podle § 11 odst. 2.

(2) Vyžaduje-li rozhodnutí o regresním nároku zvláštního odborného posouzení a nebyla-li věc po této stránce dostatečně osvětlena již v dosavadním řízení, opatří si odvolací orgán odborné vyjádření orgánu národního výboru vyššího stupně, popřípadě jiného orgánu (např. ve věcech bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vyjádření orgánů vykonávajících dozor nad bezpečností při práci, orgánů odborného technického dozoru nebo orgánů hygienické a protiepidemické služby, ve věcech dopravních vyjádření orgánů Veřejné bezpečnosti).

(1) Organizaci, která byla uznána povinnou uhradit regresní nárok, se uloží uhradit také náklady vzniklé prováděním důkazů a náklady potřebné k účelnému uplatnění regresních nároků. Měla-li organizace se svými námitkami částečný úspěch a nejde-li jen o úspěch nepatrný, uloží se jí uhradit jen poměrný díl těchto nákladů.

(2) Občanovi, který byl uznán povinným uhradit regresní nárok, se uloží v přiměřené výši úhrada nákladů uvedených v odstavci 1, jestliže tyto náklady vznikly jeho zaviněním nebo jde-li o případ uvedený v § 14 odst. 1.

a) o regresních nárocích, které uplatnil ústav národního zdraví nebo o kterých regresní komise zahájila řízení z vlastního podnětu, a schvaluje smíry o nich; přitom rozhodne též, zda uplatňovaná náhrada má být snížena nebo prominuta (§ 13 a 14), popřípadě povolí k jejímu zaplacení přiměřené splátky;

b) o snížení nebo prominutí regresních náhrad již pravomocně přiznaných.

a) o regresní nároky menšího rozsahu (zpravidla do částky 500 Kčs);

b) o regresní nároky písemně již uznané co do důvodu i výše;

c) o regresní nároky, o nichž bylo co do důvodu již pravomocně rozhodnuto (§ 16).