(1) O celním osvobození podle této vyhlášky rozhoduje celnice nejbližší místu bydliště nebo sídlu orgánu, jemuž je celní osvobození přiznáváno.

(2) Celnice může odmítnout přiznat celní osvobození, jestliže předměty jsou dováženy v množství zjevně nepřiměřeném vlastním potřebám osob uvedených v § 1 nebo úřední potřebě podle § 2.