Výroba v tuzemsku

A. OBĚH ZBOŽÍ V TUZEMSKU
Zkoušení zboží
Označení zboží úřední značkou

B. ZBOŽÍ URČENÉ K VÝVOZU DO CIZINY

(1) Každé nově vyrobené zboží z drahých kovů, s výjimkou zboží uvedeného v § 30, musí být předloženo státní zkušebně k vyšetření ryzosti a předepsaného stavu a k označení úřední značkou.

(2) Zboží ke kontrole předložené musí být úplné se všemi ozdobami a součástkami a do té míry dohotoveno, aby po úředním zkoušení a označení nebyla úřední značka při konečném zpracování poškozena a aby zboží již nemohlo být změněno. Předkládá-li se před konečnou úpravou, musí být řádně očištěno.

(4) Výrobní organizace jsou povinny označit zboží z drahých kovů, které dodávají pro oběh v tuzemsku, úředně schválenou výrobní značkou a číslicí vyznačující ryzost.

(3) Zboží úplně dohotovené se smí předkládat jen tehdy, lze-li je zkoušet na kameni bez poškození a s náležitou přesností.

(1) Zboží z drahých kovů nesmí mít nikdy vcelku menší ryzost, než jakou je označeno. Tato ryzost nesmí být menší ani v jednotlivých částech zboží bez pájky ani u zboží spájeného.

(2) Nemá-li zboží aspoň nejnižší předepsanou ryzost nebo nelze-li závadu odstranit, rozbije se a vrátí se podateli (§ 8 odst. 4).

(1) Při výrobě zboží z drahých kovů lze použít jiného drahého kovu pro některé součástky za účelem ozdoby, z technických nebo jiných důvodů.

(2) O přípustnosti a rozsahu použití jiného drahého kovu podle odstavce 1 rozhoduje Státní zkušebna.

(2) Mechanické spojení součástek z obecných kovů se zbožím platinovým, zlatým nebo stříbrným je dovoleno jen po předchozím písemném povolení státní zkušebny. Nepravé součástky musí být snadno poznatelné a jako nepravé označeny.

(1) K získání potřebné pevnosti a pružnosti je dovoleno u zboží platinového, zlatého a stříbrného použít cizích těles z obecného kovu (jako per, vzpruh, vložek, které lze vyjmout apod.), lze-li taková tělesa jako nepravá snadno poznat.

(3) Státní zkušebna může výjimečně povolit odchylky od ustanovení odstavců 1 nebo 2.

a) u zboží platinového - pájky z bílého zlata s obsahem nejméně 585/1000 zlata,

b) u zboží zlatého - pájky odpovídající předepsané ryzosti,

c) u zboží stříbrného - pájky s obsahem nejméně 600/1000 stříbra.

(2) Každá oddělitelná součást (šroubem, nýtem nebo jinak připevněná), jakož i každá součást pájkou spojená musí být zvlášť zkoušena.

(4) Je-li nutno ryzost přesněji stanovit, je státní zkušebna oprávněna roztavit předmět nebo jeho část a podrobit jej přesnému chemickému zkoušení; tak nutno postupovat zejména u předmětů spájených.

(1) Ryzost zboží z drahých kovů se stanoví zpravidla zkouškou na prubířském kameni srovnáním se zkušebními jehlami za použití zkušebních kyselin.

(3) U zboží z drahých kovů, které je pokoveno jiným drahým kovem, se nezjišťuje ryzost povrchové vrstvy drahých kovů, nýbrž se zkouší jádro.

(1) Je-li výsledek chemické zkoušky pro účastníka příznivý, může mu státní zkušebna poskytnout náhradu skutečné škody vzniklé porušením zkoušeného předmětu, požádá-li o to do 3 dnů poté, co se dozvěděl o výsledku zkoušky. Náhrada se neposkytuje, je-li předmět jen nepatrně poškozen nebo má-li jen nepatrnou cenu.

(2) Není-li účastník s úředním nálezem ryzosti spokojen, provede se nová zkouška, požádá-li o to do 3 dnů. Je-li i při této opakované zkoušce nález pro účastníka nepříznivý, zašle se zkoušený předmět na jeho žádost ke konečnému vyzkoušení ryzosti; zkoušku provede tříčlenná komise jmenovaná ministerstvem hutního průmyslu a rudných dolů.

(1) Zboží z drahých kovů vyhovující platným předpisům označuje se úředními značkami.

(3) Oddělitelné součásti zboží z drahých kovů nebo součásti pájkou spojené mohou se označit znaménkem státní zkušebny pro drahé kovy v Praze nebo příslušné pobočky.

(4) Úřední značky drahých kovů a úřední znaménka státní zkušebny pro drahé kovy a jejích poboček se vyhlašují v příloze.

(2) Je-li předmět příliš malý nebo je-li vůbec takového rázu, že by úřední značka nemohla být na jeho hlavní části umístěna, zavěsí se na předmět úřední pečeť s vyraženou úřední značkou.

(2) Stříbrné zboží pozlacené nebo zlatem potažené musí být pouhou zkouškou na kameni snadno poznatelné jako stříbrné: označí se úřední značkou pro stříbro.

(4) Bylo-li použito jiného drahého kovu méně než 0,5 g, označí se předmět jen značkou drahého kovu, ze kterého je vyroben.

(1) Zboží z drahých kovů jiných dovolených ryzostí než ryzostí stanovených v § 13 odst. 2 pro příslušný druh zboží označí se stupněm nejblíže nižším.

(3) Použije-li se pro některé součástky zboží z drahých kovů jiného drahého kovu, označí se zboží značkami stanovenými pro použité kovy, a to na příslušných částech; není-li to možné, vyrazí se značky částečně přes sebe a to napřed značka kovu, kterého je méně.

(3) Dokladem o přezkoušení je úřední tiskopis podepsaný státní zkušebnou, který musí odesilatel při celním řízení předložit.

(1) Ryzost a stav zboží z drahých kovů lze při dodávkách pro vývoz dohodnout odlišně od ustanovení této vyhlášky.

(2) Každé takové zboží vyvážené do ciziny musí být před dodáním k celnímu řízení předloženo k přezkoušení státní zkušebně, zda ryzost a stav zboží souhlasí s objednávkou zahraničního dovozce.

(3) Výrobní nebo obchodní podniky jsou povinny chovat zboží určené k vývozu ve zvláštních schránkách, a to odděleně od zboží určeného pro oběh v tuzemsku.

(1) Na zboží z drahých kovů určené k vývozu do ciziny se nevztahuje povinnost označovat výrobky výrobní značkou nebo číslicí vyznačující ryzost.

(2) Požádá-li o to vývozce, může být zboží z drahých kovů vyvážené do ciziny označeno vývozní značkou; zboží označené vývozní značkou se považuje pro oběh v tuzemsku za neoznačené.