§ 1
§ 2
Část pracovní odměny, která zbývá po odečtení, popřípadě sražení částek uvedených v § 1, se zaokrouhluje směrem dolů na částku dělitelnou třemi vyjádřenou v celých korunách. Z této částky lze srazit k uspokojení pohledávky oprávněného jen jednu třetinu. Pro přednostní pohledávky uvedené v § 279 odst. 3 občanského soudního řádu lze však srazit i druhou třetinu, nepostačí-li jedna třetina k uspokojení nebo nemohou-li být z první třetiny uspokojeny, protože mají horší pořadí než jiné pohledávky. Dochází-li takto ke srážkám také z druhé třetiny, uspokojí se z ní bez ohledu na pořadí nejprve pohledávky výživného, pokud nebyly uspokojeny podle § 1, a pak teprve ostatní přednostní pohledávky podle svého pořadí. Třetí třetina se nesráží.
§ 3
Odměny za vynálezy a zlepšovací návrhy nepodléhají srážkám z pracovní odměny podle ustanovení této vyhlášky, mohou však být postiženy výkonem rozhodnutí přikázáním peněžité pohledávky podle ustanovení občanského soudního řádu.
§ 4
§ 5
Jinak platí o výkonu rozhodnutí srážkami z pracovní odměny osob, které jsou ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě, ustanovení § 276 a násl. občanského soudního řádu.
§ 6
Z části úložného, které má povinný u správy nápravných zařízení, převyšující 200 Kčs lze uspokojit jen pohledávky výživného; z částky převyšující 600 Kčs lze uspokojit jakékoli pohledávky, a to v obou případech jen při výkonu rozhodnutí přikázáním peněžité pohledávky.
§ 7
Ustanovení § 1 až 6 se vztahují i na předběžná opatření, pokud se na ně hodí.
§ 8
U mladistvých odsouzených, na kterých se vykonává trest odnětí svobody, a u chovanců domovů mládeže se zaokrouhluje částka, která zbývá z pracovní odměny po odečtení nákladů výkonu trestu nebo ošetřovného, směrem dolů na částku dělitelnou třemi vyjádřenou v celých korunách. Dále se postupuje podle ustanovení § 2. Ustanovení § 1 se zde nepoužije.
§ 9
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1964.