(1) Nebylo-li smluveno něco jiného, jsou příslušenstvím věci ty věci, které náležejí vlastníku věci hlavní a jsou jím určeny k tomu, aby byly s hlavní věcí trvale užívány. Příslušenství neztrácí nic na své povaze, jestliže je dočasně odloučeno od věci hlavní.