Počítání času
§ 74
Byla-li lhůta prodloužena, má se v pochybnostech za to, že nová lhůta počíná běžet dnem, který následuje po uplynutí lhůty původní.
(1) Lhůta určená podle dní počíná dnem, který následuje po události, jež je rozhodující pro její počátek.
(2) Konec lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá událost, od níž lhůta počíná. Není-li takový den v posledním měsíci, připadne konec lhůty na poslední den měsíce.
(1) Polovinou měsíce se rozumí patnáct dní a středem měsíce jeho patnáctý den.
(2) Je-li lhůta určena na jeden nebo několik měsíců a půl měsíce, počítá se patnáct dní naposled.
(1) Práva, jehož nabytí je vázáno na určitý den, nabývá se již počátkem toho dne. Právní následky prodlení nebo zmeškání nastanou teprve uplynutím posledního dne lhůty. Je-li však k projevu nebo k plnění určena anebo obvyklá jen určitá doba denní, lze takový projev učinit nebo plnění poskytnout včas jen v oné denní době.
(2) Připadne-li poslední den lhůty určené k projevu vůle nebo k plnění na neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže příští den pracovní.