Vznik závazkového vztahu
§ 101
Závazkové vztahy vznikají ze smluv, ze způsobené škody, z bezdůvodného obohacení nebo z jiných skutečností uvedených v tomto zákoně.
§ 102
Zřejmé zneužívání práv ze závazkových vztahů, jež v rozporu se zásadou poctivého obchodního styku se děje za účelem poškození druhé strany, nepožívá právní ochrany.
§ 103
Závazkový vztah nemůže být měněn bez souhlasu zúčastněných stran, pokud tento zákon nestanoví jinak.
§ 104
Obecná ustanovení o závazcích (§ 100 až 275) platí pro všechny závazkové vztahy, pokud zvláštní ustanovení o některých závazcích (§ 276 až 720) neobsahují odchylnou úpravu.
(1) Ze závazkového vztahu vzniká určité osobě (věřiteli) právo na určité plnění (pohledávka) od určité osoby jiné (dlužníka) a v době splatnosti právo toto plnění vymáhat (nárok) a dlužníkovi vzniká povinnost plnění uskutečnit (závazek).
(2) Plnění může spočívat v tom, že dlužník je povinen něco dát, činit nebo něčeho se zdržet.
(1) Pro nabytí vlastnického práva na základě smlouvy, jež se řídí tímto zákonem, použije se přiměřeně ustanovení o nabytí vlastnického práva k zboží podle ustanovení o smlouvě kupní (§ 321 až 329).
(2) Pokud to povaha věci připouští, použije se ustanovení o kupní smlouvě (§ 276 až 423) i na ostatní druhy závazkových vztahů ze smluv, jestliže podle ustanovení, jimiž se řídí, nelze určit práva a povinnosti stran.