Výjimky při stanovení náhrad

(1) Okresní národní výbory organizují náhradní výstavbu za vyvlastněné obytné objekty v osobním vlastnictví v souladu se zásadami schválenými k vyřešení bytového problému především formou družstevní výstavby levných, moderně vybavených vícepodlažních domů.

(2) Vyvlastnitel zajistí ve spolupráci s příslušnými okresními (místními) národními výbory vlastníkům obytných objektů v osobním vlastnictví přednostní získání bytu v družstevní výstavbě v místě nebo v těsné blízkosti pracoviště, popř. zajistí investiční a projektovou přípravu soustředěné výstavby vícepodlažních domů družstevním způsobem.

(1) K zajištění prostředků na získání přiměřeného náhradního bytu v družstevní výstavbě nebo v rodinném domku, popř. na získání náhradních staveb v osobním vlastnictví, uvedených v § 3-7, vlastníkům, jimž by příslušela náhrada propočtená podle tabulek pro stavby postavené do 1. června 1953, může okresní národní výbor k jejich žádosti povolit přiznání náhrady až do výše propočtené podle tabulek pro stavby postavené po 1. červnu 1953, nejvýše však do 80 000 Kčs. Závazek vlastníka, že si za zvýšenou náhradu pořídí přiměřený náhradní byt v družstevní výstavbě nebo v rodinném domku, popř. náhradní stavby v osobním vlastnictví, uvedené v § 3-7, musí být uveden v rozhodnutí o vyvlastnění.

(2) V mimořádných případech, kdy ani náhrada propočtená podle tabulek pro stavby postavené po 1. červnu 1953 by nestačila k získání přiměřeného bytu v družstevní bytové výstavbě, může okresní národní výbor sociálně slabým vlastníkům (např. rodiny s více dětmi, důchodci s malými důchody apod.) povolit zvýšení náhrady až do výše členského podílu ve stavebním bytovém družstvu.

(3) V případě spoluvlastnictví obytných objektů v osobním vlastnictví lze poskytnout výjimku podle odstavce 1 a 2 jen tomu spoluvlastníku, který si potřebuje pořídit náhradní byt. Výjimka může být přiznána pouze do výše odpovídající podílu spoluvlastníka.

(4) Výjimku uvedenou v odstavci 1 a 2 nelze povolit vlastníkům, kteří vlastní více objektů téhož druhu (dva rodinné domky, dvě rekreační chaty apod.), vlastníkům obytných objektů v osobním vlastnictví, kteří si nepotřebují pořizovat náhradní byt, a v případech, kdy její povolení není v souladu se zájmy naší společnosti. Zejména se výjimka nepovolí příslušníkům bývalých vykořisťovatelských tříd, osobám potrestaným za protistátní činnost a vlastníkům, kteří vyvlastňovaný majetek nabyli ke spekulačním účelům.

(5) Výjimka podle odstavce 1 se rovněž nepovolí při vyvlastnění objektů, které vlastník nabyl přídělem od čs. státu podle předpisů o rozdělení konfiskovaného majetku. V těchto případech je však možno náhradu zvýšit až do výše členských podílů na přiměřený byt ve stavebním bytovém družstvu.

(6) Při vyvlastnění obytných objektů v osobním vlastnictví může vyvlastnitel poskytnout vlastníkům zálohu na náhradu za tyto objekty až do výše propočtené podle tabulek pro stavby postavené do 1. června 1953, je-li to třeba k včasnému zahájení náhradní bytové výstavby družstevním způsobem. Záloha bude složena ve prospěch vlastníka na účet příslušného stavebního bytového družstva. Odmítne-li dodatečně vlastník družstevní byt, bude záloha vrácena vyvlastniteli.

(7) Přiměřeným bytem v družstevní bytové výstavbě se rozumí byt, jehož podlahová plocha u obytných místností odpovídá počtu členů uživatelovy domácnosti.^*)

(1) Náhrada podle § 18 odst. 1, 2, 3 a 5 vyplacená vlastníku na bezúročný účet zřízený podle předpisů o úplatném nabývání věcí socialistickými organizacemi od občanů a soukromých právnických osob^**) je účelově vázána na opatření náhradního bytu v družstevní výstavbě nebo v rodinném domku, popř. na opatření jiné náhradní stavby v osobním vlastnictví uvedené v § 3-7. Vyvlastnitel je povinen při složení náhrady na bezúročný účet státní spořitelně sdělit, že jde o náhradu účelově vázanou.

(2) Nepoužije-li vlastník vázané náhrady k povolenému účelu do pěti let ode dne složení náhrady na bezúročný účet, je povinen vrátit organizaci rozdíl mezi náhradou poskytnutou podle § 18 odst. 1, 2, 3 a 5 a náhradou propočtenou podle tabulek pro stavby postavené do 1. června 1953; v rozhodnutí o vyvlastnění musí být tento rozdíl vyčíslen a stanovena povinnost k jeho vrácení.

(3) Ustanovení odstavce 2 platí též, jestliže vlastník do pěti let po dokončení stavby ji prodá nebo zanikne-li v téže době jeho členství ve stavebním bytovém družstvu vystoupením, vyloučením nebo zrušením.