Všeobecná ustanovení

§ 1

Racionalizační opatření investiční povahy (dále jen „racionalizační opatření“) jsou významným prostředkem technického rozvoje v průmyslu a v ostatních odvětvích národního hospodářství a pomáhají zabezpečovat rychlejší růst společenské produktivity práce a lepší využití základních prostředků. Jejich realizace se u státních hospodářských organizací (dále jen „organizace“) zabezpečuje:

a) v plánu investiční výstavby v rámci celkových objemů limitovaných investic a generálních oprav stanovených plánem nebo změnou plánu limitovaných investic a generálních oprav. K tomu účelu si též orgány rozepisující plán, tj. ústřední investoři a ostatní orgány a organizace, vytvářejí přiměřené rezervy v mezích schválených ukazatelů;

b) nad objemy limitovaných investic a generálních oprav stanovených plánem z úvěru Státní banky československé (dále jen „banka“) v těch případech, kdy potřeba racionalizačních opatření vyplyne až v průběhu roku a nebude ji možno zabezpečit podle bodu a). Tato racionalizační opatření nesmí být uskutečňována na úkor plnění plánovaných úkolů, a to ani u odběratele, ani u dodavatelů (v případě dodavatelského způsobu), a musí splňovat podmínky dále uvedené.

(1) Racionalizačním opatřením, jehož realizace se zabezpečuje podle § 1 písm. b), se rozumí opatření,

a) kterým se dosáhne úspor nebo jiného zlepšení hospodářského výsledku (dále jen „úspory“) ve výši dostačující k úplnému splacení úvěru na racionalizační opatření investiční povahy (dále jen „úvěr“),

b) jehož celkové pořizovací náklady nepřesáhnou v jednotlivých případech 0,5 mil. Kčs na každé jednotlivé racionalizační opatření (jednotlivou kompletní akci),

c) které bude uvedeno do provozu nejdéle do jednoho roku ode dne prvého čerpání úvěru.

(2) Organizace při realizaci racionalizačního opatření využívají především vlastních materiálových rezerv a místních využitelných surovin. Jinak pro opatřování materiálu a výrobků na provádění úvěrovaných racionalizačních opatření platí obecné předpisy o materiálně technickém zásobování.

(3) Racionalizační opatření spojená s novou výstavbou nebo s úplnou rekonstrukcí jednotlivých objektů a provozních souborů je možno zabezpečovat jen podle § 1 písm. a).

(1) Na úhradu nákladů racionalizačních opatření ve smyslu § 1 písm. b), ať jde o dodávku nebo o vlastní výrobu, poskytuje banka organizacím úvěr,*) který jsou organizace povinny splatit nejdéle do dvou let ode dne plánovaného uvedení do provozu.

(2) Úvěr se splácí z úspor vyplývajících z racionalizačního opatření. Splátky úvěrů uhrazuje organizace v běžném roce z nadplánového zisku, popřípadě z nadplánových úspor, přičemž použije především svého podílu na nadplánovém zisku (úspoře). Nestačí-li ke splácení úvěru nadplánový zisk (úspora), uhradí organizace zbývající částku z prostředků, představujících finanční rezervu podniku.**) Nestačí-li ani tyto prostředky, uhradí organizace splátku úvěru z prostředků, určených na limitované investice, pokud nadřízený orgán neposkytne dotaci ze své finanční rezervy.

(3) V dalších letech plánuje organizace splátky úvěru jako použití finanční rezervy podniku a není-li vytvořena nebo nestačí-li, jako použití zisku, popř. jako použití úhrady plánovaných ztrát.