(1) Jakmile se soudce dozví o skutečnosti, pro kterou je vyloučen, oznámí ji neprodleně předsedovi soudu. V řízení lze zatím učinit jen takové úkony, které nesnesou odkladu.

(2) Předseda soudu určí podle rozvrhu práce místo soudce uvedeného v odstavci 1 jiného soudce nebo, týká-li se oznámení všech členů senátu, přikáže věc jinému senátu; není-li to možné, předloží věc k rozhodnutí podle § 12 odst. 1. Jde-li o vyloučení podle § 14 odst. 1 a předseda soudu má za to, že tu není důvod pochybovat o nepodjatosti soudce, předloží věc k rozhodnutí soudu uvedenému v § 16 odst. 1.

Judikatura k tomuto ustanovení

  • Nejvyšší správní soud 1 As 100/2009-129

    I. Pokud soud hodlá zahrnout do svého rozhodnutí skutečnosti, které jsou mu známé z jeho úřední činnosti (§ 121 o. s. ř.), aniž by účastníci řízení mohli s ohledem na okolnosti dané věci aplikaci tako…

  • Nejvyšší soud 29 Nd 231/2016

    Nejvyšší soud rozhodl, že věc vedená u Okresního soudu v Pardubicích se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí jinému soudu téhož stupně. Důvodem je, že nebyly splněny zákonné předpoklady pro přikázání…

  • Ústavní soud I.ÚS 1811/14
  • Nejvyšší soud 20 Nd 245/2017

    Nejvyšší soud rozhodl, že věc vedená u Okresního soudu v Pardubicích se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Olomouci. Důvodem je, že nebyly splněny zákonné předpoklady pro přikázán…

  • Ústavní soud IV.ÚS 2981/07
  • Nejvyšší soud 30 Cdo 725/2011

    Nejvyšší soud rozhodl, že dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě, který zamítl žalobu na náhradu nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku řízení, se zamítá. Soud konstatoval, že prodl…

  • Nejvyšší správní soud 16 Kss 1/2017-183

    I. Skutečnost, že mezi soudcem a jinou osobou, zejména jiným právním profesionálem (typicky státním zástupcem, advokátem, notářem, soudním exekutorem, insolvenčním správcem), jenž ve věcech, o nichž r…

  • Ústavní soud II.ÚS 3994/16
  • Nejvyšší správní soud 16 Kss 1/2018-207

    I. Podjatost soudce je založena existencí „důvodu pochybovat“ - vážných důvodů domnívat se, že soudce by nemusel nestranný být.; II. „Důvod pochybovat“ musí mít svůj konkrétní skutkový důvod a také sv…

  • Nejvyšší soud 21 Cdo 3373/2011

    Nejvyšší soud rozhodl, že přání zůstavitelky v závěti, aby dědic vyplatil jiné osobě peněžitou částku, je pouze morálním závazkem a nemá právní účinky. Takové vyjádření vůle nelze interpretovat jako u…

Zobrazit všech 214 rozhodnutí →