(1) Před zahájením řízení může předseda senátu nařídit předběžné opatření, je-li třeba, aby zatímně byly upraveny poměry účastníků, nebo je-li obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen.

(2) Účastníky řízení jsou navrhovatel a ti, kteří by jimi byli, kdyby šlo o věc samu.

(3) Příslušným k nařízení předběžného opatření je soud, který je příslušný k řízení o věci, nestanoví-li zákon jinak.

Judikatura k tomuto ustanovení

  • Nejvyšší soud zamítl návrh žalovaného na odklad vykonatelnosti rozsudku Vrchního soudu v Praze. Důvodem bylo, že žalovaný již dobrovolně uhradil spornou částku před podáním dovolání, čímž si "závažnou…

  • Usnesení Vrchního soudu v Praze, čj. 7 Cmo 796/2000-57, ze dne 29. 1. 2001, a usnesení Městského soudu v Praze, čj. 53 Cm 439/99-40, ze dne 18. 7. 2000, se zrušují.

  • Nejvyšší soud rozhodl, že rozsudek Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 6 se zrušují a věc se vrací Obvodnímu soudu pro Prahu 6 k dalšímu řízení. Soudy nižších stupňů pochybily, když ne…

  • Nejvyšší soud rozhodl, že pravomoc soudů řešit spory o vydání bezdůvodného obohacení vzniklého plněním z neplatné veřejnoprávní smlouvy náleží civilním soudům, nikoli správním orgánům. Dovolání proti

  • Nejvyšší soud rozhodl, že závěry o ceně odňatých pozemků z jiných pravomocných řízení nejsou závazné a soud musí provést vlastní dokazování. Dále dospěl k závěru, že předběžné opatření zakazující nakl…

  • I. Jestliže v řízení před Nejvyšším správním soudem vystupuje osoba zúčastněná na řízení jako stěžovatelka, pak je ze zákona účastníkem řízení (§ 105 odst. 1 s. ř. s.), a tudíž je aktivně legitimována…

Zobrazit všech 639 rozhodnutí →