(1) V rozvrhovém usnesení soud přizná pohledávky jejich věřitelům a uvede, že přiznané pohledávky po právní moci usnesení vyplatí. U pohledávky vydražitele uvede, v jakém rozsahu ji vyplatí a v jakém rozsahu ji započte proti nejvyššímu podání.
(2) Soud změní usnesení o rozvrhu, které nenabylo právní moci, pokud po jeho vydání učinil věřitel oznámení podle § 336f odst. 5.
Nejvyšší soud rozhodl, že dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci je nepřípustné. Soud potvrdil, že počátek promlčecí doby pro nárok na vyplacení zbytku rozdělo…
Nejvyšší soud rozhodl, že se odkládá vykonatelnost rozsudku Městského soudu v Praze ve spojení s rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10, a to do právní moci rozhodnutí o dovolání. Důvodem je hrozba zá…
Nejvyšší soud rozhodl, že rozvrhové usnesení v exekuci nezakládá nové majetkové právo dlužníka na vyplacení zbytku rozdělované podstaty, ale pouze vymezuje, od kdy se ho lze domáhat. Pokud exekutor za…
Nejvyšší soud rozhodl, že vyplacení výtěžku zpeněžení zástavy zástavnímu věřiteli v exekuci po zahájení insolvenčního řízení je nepřípustným prováděním exekuce, i když rozvrhové usnesení nabylo právní…
Nejvyšší soud rozhodl, že usnesení Vrchního soudu v Praze je nesprávné, neboť spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Soudy nižších stupňů pochybily, když bez dalšího považovaly kopii žaloby pro…