Předseda senátu opraví v rozsudku kdykoliv i bez návrhu chyby v psaní a v počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti. Týká-li se oprava výroku rozhodnutí nebo není-li možné provést opravu v listinných stejnopisech rozhodnutí, vydá o tom opravné usnesení, které doručí účastníkům; jde-li o opravu výroku rozhodnutí, může odložit vykonatelnost rozsudku na dobu, dokud opravné usnesení nenabude právní moci.
Poučovací povinnost správního orgánu dle § 4 odst. 2 správního řádu z roku 2004 nezahrnuje poskytování komplexního návodu, co by účastník měl nebo mohl v daném případě dělat, aby dosáhl žádaného účink…
Postupem podle § 56 odst. 3 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, lze opravit v rozhodnutí nebo opatření, jímž byla stanovena daňová povinnost, i takové zřejmé chyby v počítání, psaní
I. Opravné rozhodnutí vydané podle § 70 správního řádu z roku 2004, kterým se opravují zřejmé nesprávnosti ve výroku rozhodnutí, má hmotněprávní účinky. Takovéto rozhodnutí je proto rozhodnutím ve smy…
Nejvyšší soud rozhodl, že opravuje zjevnou nesprávnost v odůvodnění svého dřívějšího usnesení, kde bylo chybně uvedeno slovo „žalobce“ namísto správného „žalovaný“. Toto opravné usnesení bylo vydáno n…
Nejvyšší soud zrušil část rozsudku Městského soudu v Praze a vrátil věc k dalšímu řízení, neboť odvolací soud se nedostatečně zabýval argumenty žalobce ohledně individuálního významu předmětu řízení a…
Nejvyšší soud rozhodl, že dovolání žalované proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem se odmítá. Soudy obou stupňů správně zamítly návrh na opravu rozsudku, neboť oprava rozhodnutí podle § 164 o…