(1) Přebytečným je národní majetek, jehož organizace nepotřebuje k plnění (popřípadě k překračování) svého plánu nebo k plnění svých úkolů. Za přebytečnou se považuje též část majetku, která přesahuje rozsah přiměřený úkolům nebo potřebám organizace. Za přebytečné se nepovažují základní prostředky v rezervě a v konzervaci.