(1) Organizace jsou povinny soustavně a důsledně provádět všechna potřebná opatření (zejména organizační, bezpečnostní a protipožární) podle druhu majetku a stupně ohrožení, aby se tím předešlo jeho poškození, zničení, ztrátě nebo zneužití. Organizace je povinna použít všech právních prostředků, zejména domáhat se ochrany vlastnického práva státu proti neoprávněným zásahům,†) uplatňovat právo na náhradu škody, zajišťovat je před promlčením nebo zánikem a dávat podnět k trestnímu stíhání. Organizace je povinna uplatnit právo na náhradu škody i proti těm, kteří škodu spoluzpůsobili tím, že úmyslně nebo z nedbalosti neplnili povinnosti, směřující k zabránění a odvrácení škod. Při podezření z trestného činu je organizace povinna oznámit věc prokurátorovi nebo orgánu veřejné bezpečnosti. Při provinění proti národnímu majetku navrhne jeho projednání u příslušného místního lidového soudu††) nebo národního výboru,†††) popřípadě přikročí ke kárnému (disciplinárnímu) stíhání.††††)

(2) Ústřední orgány určí podle potřeby, jaká opatření jsou nutná, popřípadě vhodná k ochraně národního majetku vzhledem k jeho povaze, funkci a možnosti ohrožení. Pro oblast státních rezerv vydává taková opatření Správa státních hmotných rezerv podle zvláštních předpisů v dohodě s příslušnými ústředními orgány.