DODÁVKY ELEKTŘINY ZE ZAŘÍZENÍ PRO VEŘEJNÝ ROZVOD
Hospodářské smlouvy
Měření

(1) Organizace, která hodlá odebírat elektřinu ze zařízení pro veřejný rozvod, je povinna nejpozději 30 dní před započetím odběru předložit dodavateli návrh smlouvy na formuláři, který mu dodavatel vydá na požádání. Dodavatel je povinen vyjádřit se k návrhu smlouvy do 20 dnů od jeho obdržení.

(2) Smlouvy se uzavírají zpravidla bez časového omezení, a to pro každé odběrní místo zvlášť. Jediným odběrním místem může být samostatný, prostorově souvislý a elektricky propojený celek, i když má více elektrických přípojek.

(3) Stejným způsobem se uzavře smlouva:

a) při rozšíření jmenovitého nebo sjednaného příkonu transformátorů u primárního odběru o více než 5 %,

b) při požadovaném rozšíření sekundárního odběru do přípojné hodnoty 10 kW o více než 2 kW, nebo jde-li o rozšíření přípojné hodnoty nad 10 kW o více než 10 %. Přípojnou hodnotou se rozumí součet příkonů všech elektrických spotřebičů podle údajů na jejich štítku nebo přímo na žárovkách ve wattech nebo v kilowattech (kW),

c) požaduje-li odběratel změnu sazby.

(4) Přejímá-li nový uživatel objekty, v nichž je elektrické zařízení připojeno k zařízení pro veřejný rozvod elektřiny, je povinen nejpozději před započetím odběru předložit dodavateli návrh smlouvy a do 3 dnů od převzetí objektu oznámit stav měřicího zařízení ke dni převzetí, nebo v téže lhůtě písemně sdělit, že nehodlá elektřinu odebírat.

(1) Odběratelé elektřiny se dělí na odběratele ve velkém a v drobném.*)

(2) Odběratelé ve velkém se dělí dále na odběratele:

a) prvé kategorie, jestliže jejich plánovaná roční spotřeba elektřiny činí více než 240 tis. kWh a nejvyšší plánovaný hodinový elektrický příkon více než 1000 kW,

b) druhá kategorie, jestliže jejich plánovaná roční spotřeba elektřiny činí více než 240 tis. kWh, avšak nejvyšší plánovaný hodinový elektrický příkon je nejvýše 1000 kW,

c) třetí kategorie, jestliže jejich plánovaná roční spotřeba elektřiny činí nejvýše 240 tis. kWh.

(3) U odběratelů ve velkém se množství elektřiny, jež má být dodáno v příslušném období, určuje ve smlouvě podle plánovacích aktů. Časový průběh odběru za příslušné období je určován odběrovým, popřípadě spotřebním diagramem. Nejpozději 20 dní před počátkem tohoto období je odběratel ve velkém povinen oznámit dodavateli potřebu elektřiny (v kWh) na příslušné období a do dalších 10 dnů sjednat podle bližších časových dispozic dodavatele odběrový diagram, který je součástí smlouvy.

(4) Odběrové i spotřební diagramy mohou být směnové, denní, měsíční, čtvrtletní a roční, obvykle vyjádřené průběhem denních, týdenních nebo měsíčních maximálních hodnot; druh diagramu navrhuje dodavatel po projednání s odběratelem.

(5) Odběratelé prvé kategorie sjednají příslušné diagramy měsíčně, druhé kategorie čtvrtletně a třetí kategorie ročně; to platí i o sjednávání množství elektřiny (v kWh).

(6) Dojde-li dodatečně k nepředvídané změně, zejména v účelové výrobě, může odběratel žádat dodavatele nejpozději vždy do 15. dne měsíce, v němž ke změně dochází, o dodatečné snížení množství elektřiny ve smlouvě a zároveň o úpravu sjednaného odběrového diagramu odpovídající nižšímu množství kWh; tuto změnu je dodavatel povinen uskutečnit do pěti dnů.

(1) Odběr elektřiny ze zařízení pro veřejný rozvod měří dodavatel zpravidla v místě, kde elektřina přechází ze zařízení dodavatele do zařízení odběratele, a to podle údajů vlastního měřicího, pomocného a ovládacího zařízení (dále jen „měřicí zařízení“), které odběrateli namontuje, zapojí, udržuje a cejchuje za úplatu stanovenou zvláštními předpisy.*)

(2) Dodavatel může kdykoliv na svůj náklad vyměnit svá měřicí zařízení, namontovaná u odběratele.

(3) Odběratel je povinen pečovat o to, aby nedošlo k poškození měřicích zařízení, sledovat jejich řádný chod a bez zbytečného odkladu ohlásit dodavateli veškeré závady v měření, jakož i poruchy ve svém odběrném rozvodném zařízení.

(4) Odběratelé mohou pro vlastní potřebu (pro jednotlivá oddělení závodu) namontovat vlastní kontrolní i podružné elektroměry, zapojené za hlavním elektroměrem dodavatele. Stavy těchto elektroměrů dodavatel neodečítá a k jejich osazení, pokud nejsou zapojeny na měřicí transformátory hlavního měření, není třeba souhlasu dodavatele; odběratel však při osazení přihlíží k jejich účelnosti, zejména z hlediska tvorby spotřebních norem elektřiny.

(5) Namontování kontrolních měřicích zařízení odběratele v případech, kdy je nutno připojit je na měřicí transformátory dodavatele, může být provedeno jen se souhlasem dodavatele. Toto připojení provádí dodavatel na náklad odběratele.

(6) Za účelem dálkového signalizování, řízení a ovládání spotřeby elektřiny, např. pomocí impulsů tónového kmitočtu, je dodavatel oprávněn umístit do zařízení odběratele přijímací relé nebo jiná ovládací zařízení.

(1) Má-li odběratel pochybnost o správnosti údajů měřicích zařízení, může požádat písemně dodavatele o jejich přezkoušení.

(2) Dodavatel je povinen provést zkoušku měřicího zařízení do 30 dnů po oznámení námitek odběratele, a je-li toto zařízení vadné, vyměnit je za správné. Zkouška se provede podle příslušných technických norem.**)

(3) Zjistí-li se při zkoušce, že údaj zkoušeného měřicího zařízení se neodchyluje od skutečné hodnoty více než připouští technická norma, hradí odběratel náklady spojené s přezkoušením.

(4) Zjistí-li se při zkoušce měřicího zařízení, že udává hodnotu, která se odchyluje od skutečné hodnoty více než připouští technická norma, uhradí zvýhodněná organizace částku odpovídající chybě v údajích, a to ode dne, kdy závada vznikla, nejdéle však ode dne předcházejícího odečtu. V tomto případě náklady na přezkoušení a výměnu hradí organizace, která jej má ve správě (vlastnictví).

(5) Nelze-li přesně zjistit spotřebu elektřiny za dobu poruchy měřicího zařízení, vypočte se podle spotřeby v přibližně stejném období minulého roku. Jde-li o nový odběr nebo o změnu v odběrových poměrech, může dodavatel fakturovat tuto spotřebu podle průměrných spotřeb naměřených v dalších dvou odečítacích obdobích, popřípadě jiným s odběratelem dohodnutým způsobem.

(6) Jestliže při dodávce vznikla závada v měření poruchou sazbového spinače nebo zastavením jeho chodu, vyfakturuje se celá spotřeba od posledního odečtu až do odstranění poruchy nižší a vyšší sazbou v poměru podle spotřeby z předešlého odečítacího období, v němž měřidla správně registrovala.

c) provedl-li odběratel taková opatření, aby měřicí zařízení spotřebu elektřiny buď nezaznamenávala, nebo ji zaznamenávala nesprávně ke škodě dodavatele, nebo jestliže odběratel takto upravená zařízení užívá,

(1) Za neoprávněný odběr se považuje:

a) odebírá-li odběratel elektřinu beze smlouvy s dodavatelem, třeba jen na zkoušku, a zejména není-li měřena měřicím zařízením dodavatele,

b) odebírá-li odběratel elektřinu k jiným účelům, než sjednaným, nebo pro spotřebiče, jejichž používání je podle zvláštních předpisů zakázáno,

d) poškodí-li odběratel měřicí zařízení, jeho tovární, cejchovní nebo podnikové plomby, nebo neohlásí-li nahodilé poškození do tří dnů po té, kdy je zjistil.

b) u světelných spotřebičů a spotřebičů sdělovací techniky (radio, televize), po čtyři hodiny denně,

(2) Množství elektřiny neoprávněně odebrané u neměřených nebo nesprávně měřených odběrů se zjišťuje tak, že se uvažuje u odběratelů elektřiny nízkého napětí štítkové zatížení všech zjištěných spotřebičů neměřených, nesprávně měřených nebo neoprávněně používaných, a tato doba využití (pokud nebyla zjištěna delší):

c) u všech ostatních spotřebičů (například u topných spotřebičů pro vaření a pečení a chladící zařízení včetně elektrických motorů a domovních vodárniček) po dvě hodiny denně.

a) u topidel všech druhů (od září do konce dubna) a u zásobníků horké vody (uvažováno celoročně), po osm hodin denně,

(3) Při neoprávněném odběru zjištěném u odběratelů elektřiny vysokého nebo velmi vysokého napětí, se uvažuje štítkové zatížení všech transformátorů sloužících k přímému odběru ze zařízení pro veřejný rozvod elektřiny, a to po dobu 8 hodin denně, pokud nebyla zjištěna delší doba využití.

(4) Denní spotřeba, stanovená podle odstavce 2, popřípadě odstavce 3, se násobí počtem dní neoprávněného odběru, a není-li možno zjistit celé období neoprávněného odběru, fakturuje se odběr za celé poslední odečítací období za cenu podle platných sazeb.

(5) Nelze-li zjistit počet a druh skutečně užívaných spotřebičů u odběratelů elektřiny nízkého napětí, stanoví se za základ výpočtu náhrady údaje, které jsou uvedeny ve smlouvě.

(6) K částkám vypočteným podle odstavce 4 se připočtou náklady spojené se zjišťováním neoprávněného odběru, nejméně však 20 Kčs. Úhrnná částka vyúčtovaná za neoprávněný odběr u spotřebičů nesprávně měřených se sníží o částky zaplacené za dobu neoprávněného odběru.

a) nedodá-li dodavatel smluvené množství pro jednotlivá odběrní místa, je povinen zaplatit dodavateli penále ve výši 0,02 Kčs za každou nedodanou kWh,

b) neodebere-li odběratel smluvené množství pro jednotlivá odběrní místa, je povinen zaplatit dodavateli penále ve výši 0,02 Kčs za každou neodebranou kWh,

c) překročí-li odběratel smluvené množství pro jednotlivá odběrní místa, je povinen zaplatit dodavateli penále ve výši 0,10 Kčs za každou překročenou kWh; u dodávek elektřiny pro elektrickou trakci Československých státních drah, hromadnou městskou dopravu a pro zvláštní zařízení ministerstva národní obrany, ministerstva vnitra a Ústřední správy spojů zaplatí však 0,02 Kčs.

(1) Za nedodání, neodebrání nebo překročení smluveného množství elektřiny stanoví se penále, a to u odběratelů ve velkém prvé kategorie měsíčně, druhé kategorie čtvrtletně a třetí kategorie ročně takto:

a) nedodá-li dodavatel elektrický výkon v kW, smluvený odběrovým diagramem pro jednotlivá odběrní místa, nebo přeruší-li dodávku elektřiny déle než 15 minut, a to souvisle v době, kdy odběratel byl podle diagramu oprávněn elektřinu odebírat, je dodavatel povinen zaplatit penále ve výši 0,02 Kčs za každý nedodaný kW a hodinu, nejméně však 20 Kčs,

b) jestliže odběratel, u něhož se elektrický výkon měří ukazatelem čtvrthodinového maxima, překročí čtvrthodinový výkon v kW o více než 10 % hodinové hodnoty smluvené odběrovým diagramem, a to v době energetických špiček, popřípadě i v době mimošpičkové, pokud byl vyhlášen některý ze stupňů jednotného regulačního plánu, určující snížení spotřeby elektřiny, je povinen zaplatit dodavateli za každý případ překročení čtvrthodinového elektrického výkonu penále ve výši 50 Kčs, nejvýše však 3000 Kčs za příslušné období (odstavec 1),

1,- Kčs za každý kW a hodinu při překročení do 5 % hodnoty odběrového diagramu,
c) jestliže odběratel, u něhož se odběr elektřiny měří zařízením s grafickou registrací (maxigraf, printomaxigraf nebo maxiprint) nebo se průběh odebíraného elektrického výkonu zjišťuje pravidelným odečítáním příslušného elektroměru, překročí sjednaný odběrový diagram v době energetických špiček, popřípadě i v době mimošpičkové, pokud byl vyhlášen některý ze stupňů jednotného regulačního plánu, určující snížení spotřeby elektřiny proti diagramu, je povinen zaplatit dodavateli penále, a to ve výši:
3,- Kčs za každý kW a hodinu při překročení do 10 % hodnoty odběrového diagramu,
10,- Kčs za každý kW a hodinu při překročení přes 10 % hodnoty odběrového diagramu.

(2) Za nedodání nebo překročení smluveného elektrického výkonu stanoví se u odběratelů ve velkém penále takto:

(3) Za nedodržení kmitočtu a napětí se stanoví penále takto:

b) dodá-li dodavatel elektřinu současně při nižším nebo vyšším napětí a kmitočtu, a to souvisle po dobu delší než 15 minut, zaplatí penále pouze ve výši 0,02 Kčs za každou kWh dodanou při vyšším nebo nižším napětí a kmitočtu,

a) dodává-li dodavatel elektřinu souvisle po dobu delší než 15 minut při napětí či kmitočtu nižším nebo vyšším, než bylo dohodnuto, je povinen zaplatit penále ve výši 0,02 Kčs za každou kWh dodanou při nižším nebo vyšším napětí či kmitočtu,

c) penále podle písmene a) a b) se platí jenom v tom případě, může-li se dodržování napětí a kmitočtu zjišťovat cejchovanými přístroji s grafickým zaznamenáváním, při čemž dodavatel může v případě pochybnosti o správném registrování požádat o přecejchování. Výlohy za přecejchování hradí ta organizace, v jejíž neprospěch se projeví výsledek přezkoušení.

(4) Za nedodržení lhůt, stanovených v § 9 odst. 3 a v § 13 odst. 2, jakož i za nedodržení třídenní lhůty, stanovené předpisy o hospodaření elektřinou pro zaslání hlášení o průběhu výroby, odběru spotřeby a dodávky elektřiny, stanoví se penále ve výši 50 Kčs za každý den prodlení, nejvýše však 1000 Kčs.

(5) Při neoprávněném odběru je odběratel povinen zaplatit dodavateli penále ve výši 50 Kčs za každý den, kdy odebírá elektřinu beze smlouvy.