OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 2
Ustanovení přepravního řádu musí být uplatňována tak, aby v souladu se společenskými zájmy byly přepravní služby zajišťovány obyvatelstvu co nejlépe a aby úkoly plánované k uspokojování přepravních potřeb občanů byly plněny s největší možnou úsporou společenské práce.
(1) Městský přepravní řád (dále jen „přepravní řád“) podrobně upravuje vztahy, které vznikají při provádění hromadné přepravy osob městskými dráhami, (tramvajovými dráhami, trolejbusovými dráhami a městskými rychlodráhami) a na městských autobusových linkách mezi provozovatelem přepravy (dále jen „dopravce“) a jejími účastníky, kromě cenových vztahů, které upravují tarify.
(1) Pracovníci dopravce pověření kontrolou dopravní služby a opatření kontrolním odznakem nebo kontrolním průkazem a pracovníci dopravní služby ve stejnokroji (dále jen „oprávnění pracovníci“) mohou dávat cestujícím a účastníkům objednané jízdy (§ 24 až 26) pokyny nutné v zájmu bezpečnosti a plynulosti dopravy. Jde zejména o pokyny týkající se nastupování a vystupování, umístění cestujících ve vozidle, uvolnění určitého prostoru ve vozidle, připuštění zavazadel k přepravě a jejich uložení a zachování klidu a pořádku ve vozidle.
(2) Oprávnění pracovníci mohou dále provádět úkony, jimiž se zajišťuje a kontroluje plnění přepravních a tarifních podmínek; k těmto úkonům patří i zjišťování totožnosti cestujících a účastníků objednané jízdy.