Přeprava osob v městských rychlodráhách

(1) Pro přepravu osob a jejich zavazadel městskými rychlodráhami platí obdobně ustanovení § 6 až 8, § 10 s výjimkou odstavce 1, § 11 odst. 1, § 13, § 14 odst. 5 a 6, § 16, 17, § 18 odst. 3, § 19, § 20 s výjimkou odstavců 5 až 8, § 21 s výjimkou odstavce 2 a § 22 s výjimkou prvé věty odstavce 4; při tarifním odbavení cestujících jízdenkou pro jednotlivou jízdu (§ 29 odst. 1) platí obdobně též ustanovení § 12 odst. 1 a 5, § 14 odst. 2, § 15 s výjimkou odstavců 4 a 5 a § 18 odst. 1 až 3.

(2) Ustanovení citovaná v odstavci 1 se s výjimkou § 13, § 14 odst. 5 a 6, § 16 a 17 přiměřeně vztahují na celý prostor městské rychlodráhy, v němž se cestující může pohybovat po tarifním odbavení (dále jen „přepravní prostor“). Pokud se v těchto ustanoveních hovoří o průvodčím nebo řidiči, rozumí se tím oprávněný pracovník, slovem zastávka se rozumí stanice městské rychlodráhy.

(1) Dopravce se souhlasem příslušného národního výboru určí, zda tarifní odbavení cestujících platících jednotlivou jízdu bude prováděno vložením mince do turniketu nebo jízdenkou pro jednotlivou jízdu.

(2) Přepravní prostor je od ostatního prostoru městské rychlodráhy oddělen podle způsobu tarifního odbavení buď vstupními a výstupními turnikety a průchody nebo vstupy, výstupy a průchody pro cestující. K přepravnímu prostoru patří zejména schodiště, chodby, pohyblivé schody (chodníky), haly, nástupiště, stanice a vozidla městské rychlodráhy určená k přepravě osob. Hranice mezi přepravním prostorem a ostatním prostorem městské rychlodráhy musí být zřetelně označena. Do přepravního prostoru jsou cestující povinni vstupovat vstupními turnikety, popřípadě vstupy a průchody určenými pro cestující.

(3) Jestliže je tarifní odbavení cestujících prováděno vložením mince do turniketu, je dopravce povinen v každé stanici zřídit a udržovat v provozu zařízení umožňující výměnu mincí za mince potřebné k odbavení cestujících, popřípadě zajistit výměnu mincí jiným způsobem. Výměna mincí musí být cestujícím umožněna po dobu, po kterou je jim dovolen vstup do přepravního prostoru. Dopravce je povinen určit a označit, které turnikety a průchody slouží k odbavení cestujících platících jízdné pro jednotlivou jízdu a které pro odbavení cestujících s časovými jízdenkami, cestujících se zavazadly podléhajícími placení dovozného a cestujících s nárokem na slevu jízdného.

(4) Jestliže je tarifní odbavení cestujících prováděno jízdenkou pro jednotlivou jízdu, je dopravce povinen v každé stanici zajistit prodej jízdenek pro jednotlivou jízdu; prodej jízdenek může být zajištěn předprodejními automaty, které mohou být umístěny i mimo uzavíratelný prostor stanice. Před vstupy a průchody do přepravního prostoru musí být umístěn dostatečný počet označovacích zařízení, kterými lze označit na jízdence pro jednotlivou jízdu čas nastoupení jízdy, popřípadě jiné údaje; označovací zařízení může být spojeno se zařízením na prodej jízdenek. Koupě jízdenek pro jednotlivou jízdu musí být cestujícím umožněna po dobu, po kterou je jim dovolen vstup do přepravního prostoru.

b) cestující platící jednotlivou jízdu, který má zavazadlo podléhající placení dovozného, použije průchodu nebo turniketu určeného pro držitele časových jízdenek; jízdné a dovozné zaplatí podle místní úpravy provedené dopravcem buď přesně odpočítanou částkou pracovníkovi dopravce, který tento průchod nebo turniket obsluhuje, nebo vložením do otvoru příslušného odbavovacího zařízení;

a) cestující platící jednotlivou jízdu, který nemá zavazadlo podléhající placení dovozného, zaplatí jízdné vložením mince stanovené hodnoty do otvoru vstupního turniketu; po vložení mince smí vstoupit do přepravního prostoru jen jeden cestující;

(5) Při tarifním odbavení cestujících platících jednotlivou jízdu vložením mince do turniketu se postupuje takto:

c) cestující, který je držitelem časové jízdenky, použije průchodu nebo turniketu určeného pro držitele časových jízdenek; jízdenku předloží ke kontrole pracovníkovi dopravce obsluhujícímu průchod nebo turniket nebo zařízení, které kontrolu provádí; má-li cestující zavazadlo podléhající placení dovozného, zaplatí dovozné způsobem uvedeným pod písmenem b);

d) cestující s nárokem na slevu jízdného a cestující s bezplatně přepravovaným dítětem nebo dětmi použijí průchodu nebo turniketu určeného pro držitele časových jízdenek; jízdné zaplatí způsobem uvedeným pod písmenem b).

(6) Při tarifním odbavení cestujících jízdenkou pro jednotlivou jízdu je cestující, který nemá platnou časovou jízdenku nebo nárok na bezplatnou přepravu, povinen opatřit si předem jízdenku pro jednotlivou jízdu a před vstupem do přepravního prostoru označit na ní označovacím zařízením čas nastoupení jízdy. Označená jízdenka platí po dobu stanovenou tarifem. Obdobně se postupuje při tarifním odbavování zavazadel.

(7) Cestující jsou bez vyzvání povinni zaplatit jízdné a dovozné nebo označit na jízdence nastoupení jízdy nebo předkládat jízdenky ke kontrole.

(1) Cestující, který vstoupil průchodem nebo turniketem určeným pro držitele časových jízdenek, nebo který vstoupil bez zaplacení do přepravního prostoru jinak, než je uvedeno v § 29, a který se nevykázal platnou časovou jízdenkou, zaplatí jízdné; dopravce je oprávněn od tohoto cestujícího dále vyžadovat zaplacení částky 200,- Kčs. Ustanovení § 18 věty druhé zde platí obdobně. Zaplacení jízdného a částky 200,- Kčs je dopravce oprávněn vyžadovat i od cestujícího, který vložil do otvoru turniketu minci nižší než odpovídající hodnoty, nebo jiný předmět.

(2) Cestující, který při průchodu turniketem nezaplatil dovozné za zavazadlo podléhající placení dovozného, je povinen zaplatit dovozné a částku ve výši pětinásobku dovozného.

(1) Cestující, kteří používají pohyblivých schodů, jsou povinni se přidržovat pohyblivého madla a stát čelem ve směru pohybu pohyblivých schodů po jejich pravé straně; stání vlevo je dovoleno jen při vyšším obsazení pohyblivých schodů.

(2) Chůze po pohyblivých schodech je přípustná jen ve směru pohybu pohyblivých schodů po jejich levé straně a jen tehdy, jestliže obsazení pohyblivých schodů umožňuje volný průchod.

(3) Cestujícím je zakázáno pokládat na stupně a madla pohyblivých schodů zavazadla a jakékoli předměty; cestující je musí držet tak, aby se nedotýkaly bočních stěn pohyblivých schodů.

(4) Běhání a sezení na pohyblivých schodech je zakázáno.

(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 platí obdobně i pro přepravu na pohyblivých chodnících.

(1) Jako zavazadlo může cestující vzít s sebou k přepravě též čtyřkolečkový dětský kočárek. K přepravě jsou připuštěny jen kočárky s dítětem, v době snížených nároků na přepravu též kočárky prázdné. Přepravovat dětský kočárek po pohyblivých schodech lze jen za podmínky, že způsobilost schodů k přepravě a způsob přepravy byly z hlediska její bezpečnosti schváleny. Schválený způsob přepravy musí dopravce vyhlásit a cestující jsou povinni jej dodržovat.

(2) Dopravce je povinen určit způsob vstupu cestujících s dětským kočárkem do přepravního prostoru a způsob výstupu z něho; může také určit, že cestující s dětským kočárkem jsou povinni použít zvláštního zařízení uvedeného v § 35.

(3) Dopravce je povinen vyhradit v každém vlaku místo pro přepravu dětských kočárků a určit dveře, kterými cestující s dětskými kočárky do vozidla nastupují a kterými z vozidla vystupují.

(4) Dopravce může místní úpravou omezit počet kočárků, které smějí být najednou přepravovány ve vlaku.

(1) Při čekání jsou cestující povinni stát podél hrany nástupiště a nepřekračovat vyznačenou čáru ohraničující nástupiště. Tuto čáru nesmějí přesahovat ani zavazadla nebo jiné předměty, které mají cestující s sebou.

(2) Cestujícím je zakázáno zdržovat se bezdůvodně v přepravním prostoru.

(3) Jestliže cestující upustil na trať jakýkoli předmět, je povinen to neprodleně ohlásit pracovníkovi dopravce.

(4) V přepravním prostoru není dovoleno nabízet cestujícím věci ke koupi bez souhlasu dopravce.

(1) Dopravce je povinen informovat rozhlasovým zařízením ve vlaku cestující při vjezdu vlaku do stanice o názvu stanice a možnosti přestupu; před odjezdem vlaku ze stanice je povinen vyzvat cestující k ukončení nástupu a výstupu, upozornit na zavírání dveří a oznámit název následující stanice.

(2) Dopravce je povinen vyhradit pro přepravu invalidů, nemocných osob a těhotných žen v každém voze nejméně šest míst k sezení, není-li pro tento účel vyhrazen ve vlaku zvláštní oddíl. Vyhrazená místa k sezení nebo vyhrazený oddíl musí být zřetelně označeny.

(3) Dopravce je povinen v přepravním prostoru zabezpečit nezbytnou pomoc invalidům a osobám se sníženou pohyblivostí.

(1) Pokud je v některých stanicích metra zřízeno zvláštní zařízení pro přepravu invalidů a osob se sníženou pohyblivostí (výtahy, zvláštní pohyblivé schody), neplatí pro tyto cestující, použijí-li tohoto zařízení, ustanovení § 29 a § 30 odst. 2, pokud se týká způsobu vstupu do přepravního prostoru.

(2) Pro placení jízdného (dovozného) a vstup do přepravního prostoru v případech uvedených v odstavci 1 platí místní úprava provedená dopravcem.