Přeprava cestujících, zavazadel a spěšnin

Přeprava cestujících

Přeprava cestovních zavazadel

Návratky při nevyužití jízdenky a při vrácení cestovního zavazadla

Přeprava spěšnin

(1) Pro přepravu cestujících a zavazadel jsou určeny vlaky, uvedené v jízdním řádu, popřípadě vlaky zavedené z provozních důvodů nebo na objednávku. Vlaky na objednávku mohou být zavedeny pouze na žádost socialistické organizace.

(2) Železnice vydává vývěsné a knižní jízdní řády. Vývěsné jízdní řády vyvěsí v rozsahu, odpovídajícím místní potřebě a místním možnostem a běžně je udržuje. Stanice jsou rovněž povinny předložit na požádání k nahlédnutí knižní jízdní řád.

(3) V jízdních řádech musí být uvedeno:

a) den, od kterého jízdní řád platí,

b) jména stanic (zastávek) s údajem jejich vzdálenosti v km od výchozí stanice,

c) druh a číslo vlaku,

e) vozová třída,

g) podmínky, za kterých cestující může některý vlak použít.

f) doba odjezdu vlaku a u významnějších, přestupních a konečných stanic též doba příjezdu, popřípadě hlavní vlakové přípoje,

d) údaj jede-li vlak denně, po celé období platnosti jízdního řádu nebo jenom v jeho části nebo jen v některé dny,

(4) Dočasné omezení pravidelného provozu nebo dočasné změny jízdního řádu se oznámí vývěskou ve stanici. Trvalé změny jízdního řádu se musí oznámit nejméně 7 dní před začátkem jejich platnosti vydáním tiskové opravy. Tyto opravy musí být provedeny včas a čitelně ve všech jízdních řádech.

(1) Železnice je povinna přepravit cestujícího, který má platnou jízdenku do cílové stanice vlaky uvedenými v jízdním řádu.

(2) Cestující má právo na přepravu ve vozové třídě a druhu vlaku, pro který platí jeho jízdenka. Není-li místo v příslušné vozové třídě, nebo nemá-li vlak takovou vozovou třídu, může cestující přestoupit do vyšší vozové třídy za podmínek stanovených § 21 nebo přestoupit do nižší vozové třídy anebo se může jízdy vzdát a žádat vrácení zaplaceného jízdného.

(3) Cestující je povinen mít platnou jízdenku než nastoupí jízdu, pokud řád nebo tarif nestanoví jinak; musí ji mít po celou dobu jízdy a na požádání oprávněného zaměstnance kdykoliv ji předložit a odevzdat ji při ukončení jízdy, jestliže ji nepotřebuje jako doklad. Totéž platí o místenkách, jde-li o místenkové vlaky nebo vozy.

(4) Cestující při nastoupení jízdy smí ve vlaku obložit po jednom místě k sezení jak pro sebe, tak i pro každého s ním jedoucího cestujícího, pro kterého může předložit současně platnou jízdenku. Za obložené se pokládá místo, na které cestující položil část oděvu, nebo jiný vhodný předmět.

(5) Kdo obloží místo neoprávněně, je povinen místo ihned uvolnit a zaplatit za každé neoprávněně obložené místo částku Kčs 30,-. Cestující, který opustí své místo a neobloží je, ztrácí na ně nárok.

(1) Do vlaku nemají přístup nebo mohou být z jízdy vyloučeny:

b) osoby, které by pro nemoc nebo z jiných důvodů mohly být na obtíž, pokud tarif nestanoví jinak.

a) osoby opilé a osoby, které nezachovávají ustanovení tohoto řádu nebo tarifu, které nedbají zákonných předpisů nebo příkazů a pokynů, dávaných jim železničními zaměstnanci při výkonu jejich služby v zájmu zachování bezpečnosti, klidu a pořádku na železnici, jakož i osoby, které se chovají neslušně,

(2) Za neoprávněné vyloučení cestujícího z jízdy zaplatí železnice částku 20 Kčs. Ostatní práva cestujícího se řídí ustanovením § 23 odst. 2 a 3.

(1) Jízdenky vydává železnice, nebo s jejím schválením i jiná organizace.

(2) Jízdenka musí mít tyto údaje:
Jako cílová stanice může být na jízdence uvedena jen konečná stanice pásma. Tarif může stanovit, že jízdenky určitých druhů nemusí mít některé z výše uvedených údajů.

a) nástupní a cílovou stanici, podle potřeby i směr jízdy,

c) jízdné,

b) druh vlaku a vozovou třídu,

d) dobu platnosti,

e) den počátku platnosti,

f) číslo jízdenky.

(3) Jízdenka není postupitelná, jestliže byla jízda nastoupena, nebo bylo-li jízdenky užito k podeji cestovního zavazadla anebo zní-li na jméno; byla-li jízdenka v těchto případech postoupena, je neplatná.

(1) Výdejny jízdenek musí být otevřeny před odjezdem vlaku tak včas, aby si cestující mohli opatřit jízdenky bez chvatu a návalu, nejméně však 30 minut před dobou odjezdu vlaku stanovenou jízdním řádem. Železnice může pro některé stanice stanovit dobu pro otevření výdejny jízdenek kratší 30 minut.

(2) Vyžadují-li to provozní poměry, je výdejna jízdenek oprávněna odmítnout cestujícímu výdej jízdenky 5 minut před dobou skutečného odjezdu vlaku.

(3) Stanice, ve kterých se cestující odbavují přímo u vlaku, jsou zřejmé ze Seznamu stanic, z jízdního řádu a z vývěsky v těchto stanicích.

(4) Cestující je povinen při přejímání jízdenky se přesvědčit, zda mu byla vydána podle jeho údajů; na pozdější reklamace cestujícího nebere železnice zřetel.

(1) Cestující má právo na bezplatnou přepravu nejvýše dvou dětí do dovršeného 6. roku, pokud pro ně nevyžaduje více než jedno místo; požaduje-li pro ně dvě místa, zaplatí polovinu obyčejného jízdného za jedno dítě. Za každé další dítě do 6 let zaplatí též polovinu obyčejného jízdného.

(2) Děti od dovršeného 6. roku do dovršeného 16. roku se přepravují za polovinu obyčejného jízdného. Věk cestujícího od dovršeného 10. roku do 16. rok musí být na požádání prokázán; podrobnosti stanoví tarif.

(3) Přeprava dětí do 6. roku bez doprovodu cestujícího staršího 15 let není dovolena.

(1) Cestující může objednat vůz nebo uzavřený oddíl za podmínek stanovených v tarifu.

(2) Železnice zavádí také vlaky, u nichž jsou všechna místa vázána na objednávku a zakoupení místenky (povinně místenkové vlaky) a vlaky, u nichž je jeden nebo více vozů s místy vyhraženými pro cestující, kteří si objednali místo a zakoupili místenku. Železnice oznámí v jízdním řádu a vývěskou ve stanici, u kterých vlaků je nutné nebo možné objednat si místo.

(3) Nebylo-li cestujícímu, který se prokáže platnou místenkou přiděleno místo ve vlaku označeném na místence, vrátí mu železnice částku zaplacenou za místenku a zaplatí mu částku 40 Kčs. Vzdá-li se cestující jízdy, vrátí mu železnice též zaplacené jízdné.

(4) Skutečnosti zakládající právo na vrácení zaplacených částek a zaplacení částky musí si dát cestující od železnice osvědčit; železnice je povinna osvědčení provést.

(5) Cestující, který nemůže předložit místenku v povinně místenkovém vlaku je povinen zaplatit částku 40 Kčs.

(6) Uvolní-li cestující místo v místenkovém voze, které neprávem obsadil cestujícímu s platnou místenkou na toto místo, až po výzvě pracovníka železnice, je povinen zaplatit částku Kčs 40,-. Neuvolní-li cestující toto místo ani po výzvě pracovníka železnice, může být z jízdy vyloučen.

(7) Cestující s místenkou pro vlak, ve kterém je možno objednat místo, ztrácí na své místo nárok, nezaujme-li je do 10 minut po odjezdu vlaku ze stanice, z níž místenka platí.

(1) Železnice je povinna vytvářet ve svém provozu podmínky ke zvyšování kultury cestování, pečovat o bezpečnost a pohodlí cestujících a umožnit jim, aby po dobu svého pobytu ve stanicích a na cestě mohli používat hygienických, společenských a kulturních zařízení.

(2) Železnice zřizuje podle rozsahu přepravy pro potřeby cestujících čekárny, informační kanceláře, dětské útulky, kulturní střediska, hygienická zařízení, úschovny zavazadel a zajišťuje zřizování nosičské služby. Na tato zařízení upozorní železnice vývěskou, ve které stanoví podmínky pro jejich použití.

(3) Železnice je povinna označit ve stanicích směr jízdy vlaků a na vlacích oboustranně konečnou stanici vlaku, nebo vozu. Rovněž je povinna označit patřičně vlaky nebo vozy, jsou-li vedeny jako místenkové.

(4) Ve stanicích se slabší přepravou cestujících musí být čekárny otevřeny alespoň 30 minut a ve stanicích se silnější přepravou cestujících, alespoň jednu hodinu před odjezdem vlaku stanoveným jízdním řádem.

(5) Železnice zařazuje do dálkových vlaků v potřebném počtu lůžkové, lehátkové a bufetové vozy.

(6) Železnice je povinna udržovat všechny prostory a vozy určené pro přepravu cestujících v náležité čistotě a v řádném technickém stavu; je povinna je vytápět a osvětlovat.

(7) Ve vlacích osobní přepravy je kouření zásadně zakázáno. Vozy nebo jejich prostory, v nichž je kouření dovoleno, železnice označí jako kuřácké. Rovněž tak je zakázáno kouření v čekárnách, útulcích pro matky s dětmi a v kulturních střediscích. Kdo poruší zákaz kouření, zaplatí částku Kčs 30,-.

(8) Železnice se podle potřeby postará o oddělené umístění cestujících s dětmi do 10 let a žáků ve zvláštních vozech nebo oddílech. Rovněž se postará o přednostní přidělení místa k sedění osobám poškozeným na zdraví, pokud mají příslušný průkaz.

(1) Pro přepravu v lůžkových nebo v lehátkových vozech musí mít cestující kromě jízdenky též lůžkový (lehátkový) lístek použité vozové třídy. Lůžkový (lehátkový) lístek možno koupit v cestovní kanceláři, nebo jsou-li místa volná, u průvodce lůžkového (lehátkového) vozu. Podrobnější podmínky pro tuto přepravu stanoví tarif.

(2) Nebylo-li cestujícímu, který se prokáže platným lůžkovým (lehátkovým) lístkem přiděleno místo ve vlaku označeném v lůžkovém (lehátkovém) lístku, vrátí mu cestovní kancelář nebo železnice, podle toho, kde byl lístek zakoupen, částku zaplacenou za lůžkový (lehátkový) lístek a zaplatí mu částku 40 Kčs. Vzdá-li se cestující jízdy, vrátí mu železnice též zaplacené jízdné. Skutečnosti zakládající právo na vrácení zaplacených částek musí si dát cestující osvědčit od železnice; železnice je povinna osvědčení provést.

(3) Do restauračního vozu je dovoleno vstoupit až po odjezdu vlaku z výchozí stanice restauračního vozu. Nastoupit do nich přímo, není dovoleno.

(4) V restauračních vozech musí být vývěska s podmínkami pro používání těchto zařízení a délkou dovoleného pobytu v nich; rovněž musí být vyvěšen ceník nabízeného zboží. Cestující, který nezachovává ustanovení o délce pobytu v restauračním voze zaplatí částku 20 Kčs; restaurační vůz musí opustit. V restauračních vozech není dovoleno kouřit. Kdo poruší tento zákaz, zaplatí částku Kčs 30,-.

(1) Cestující je povinen uposlechnout příkazů a pokynů, které dávají zaměstnanci železnice při výkonu služby v zájmu zachování bezpečnosti, klidu a pořádku na železnici.

(2) Cestující jsou povinni šetřit dopravní prostředky a zařízení železnice a nesmějí je poškozovat a znečišťovat. Za zaviněné poškození nebo znečistění staničních prostor, vozidel nebo zařízení železnice zaplatí cestující částku stanovenou tarifem a kromě toho i náhradu vzniklé škody.

(3) Cestující se musí sám starat, aby do vlaku nastoupil včas na stanovených místech a na správné straně v nástupní stanici, přestoupil v přestupní stanici do správného vlaku a z vlaku vystoupil v cílové stanici, nebo nezastavuje-li tam vlak, ve stanici před ní. Cestující se musí postarat sám o přechod mezi dvěma nádražími v témže místě.

(4) Cestující smí do vlaku nastoupit nebo z vlaku vystoupit jen, není-li vlak v pohybu. Zastaví-li vlak výjimečně ve stanici, kde neměl podle jízdního řádu zastavit, může cestující z vlaku vystoupit jen se souhlasem průvodčího a na jeho vyzvání musí ihned nastoupit. Přistoupit do vlaku ve stanici, ve které vlak výjimečně zastavil, mohou cestující pouze se svolením výpravčího, na zastávce se svolením vlakvedoucího. Zastaví-li vlak výjimečně na trati, nesmí cestující z něho vystoupit.

(5) Cestující nesmějí otevírat dveře vozů a odjišťovat kliku nebo pojistný nebo zádržný hák dveří, je-li vlak v pohybu. Vychylovat se z oken a prodlévat na stupátkách nebo spojovacích můstcích není dovoleno. Pobyt na zajištěných otevřených plošinách je dovolen pouze výjimečně, se souhlasem výpravčího (vlakvedoucího). Přecházet z vozu do vozu je dovoleno jen, jsou-li vozy mezi sebou spojeny spojovacími můstky a mřížkovým zábradlím nebo měchy. Vyhazovat z vlaku odpadky nebo jiné předměty není dovoleno.

(6) Cestující nesmějí odmykat nebo zamykat vozy nebo oddíly klíčem nebo jiným předmětem, který není součástí vozu. Kdo překročí tento zákaz, zaplatí částku stanovenou tarifem.

(7) Kdo zaviní zastavení vlaku ve stanici nebo na trati nebo, že vlak přichystaný k odjezdu nemůže včas odjet, zaplatí bez újmy dalšího stíhání náhradu stanovenou tarifem.

(8) Kdo nalezne ve vlaku nebo v prostorách pro cestující ztracenou nebo zapomenutou věc, je povinen odevzdat ji tomu, kdo ji ztratil nebo zapomněl. Nemůže-li tak učinit, je povinen odevzdat věc na potvrzení železnici.

(1) Železnice je oprávněna prohlásit určité prostory stanice za uzavřené. Do těchto prostor je dovolen vstup pouze s platnou jízdenkou nebo vstupenkou na nástupiště. O tomto opatření vyrozumí železnice cestující vývěskou na vhodném místě ve stanici.

(2) Kdo vstoupí do uzavřené části stanice bez platné jízdenky nebo vstupenky a nástupišti, zaplatí částku 4 Kčs.

(1) Cestující, který bez vyzvání ohlásí průvodčímu, že nemá platnou jízdenku do cílové stanice, je povinen zaplatit jízdné z nástupní stanice do cílové stanice cestujícího a přirážku 10 Kčs.

(2) Cestující, který průvodčímu vůbec neohlásí anebo ohlásí až po vyzvání, že nemůže předložit platnou jízdenku, je povinen zaplatit jízdné z nástupní stanice do cílové stanice cestujícího a částku 100 Kčs.

(3) Cestující, který s jízdenkou platnou pro nižší vozovou třídu anebo pro vlak nižšího druhu zaujal místo ve vyšší vozové třídě nebo ve vlaku vyššího druhu a ohlásí to průvodčímu, aniž byl vyzván, aby předložil jízdenku, je povinen zaplatit rozdíl jízdného a přirážku 10 Kčs. Cestující, který takový přestup ohlásí průvodčímu až po vyzvání k předložení jízdenky nebo přestup vůbec neohlásí, je povinen zaplatit rozdíl jízdného a částku 100 Kčs.

(4) Nelze-li bezpečně zjistit stanici, ve které cestující jízdu nastoupil nebo kde přestoupil do vyšší vozové třídy anebo do vlaku vyššího druhu, je povinen zaplatit jízdné z výchozí stanice vlaku, popřípadě ze stanice, ze které zní předložená jízdenka.

(5) Tarif stanoví případy, kdy se přirážky a částky neplatí.

(6) Cestující, který při odchodu ze stanice se nemůže prokázat platnou jízdenkou, je povinen zaplatit doplatek jízdného podle odstavce 2. Dokáže-li, že chtěl ve vlaku jízdné zaplatit, zaplatí jízdné podle odstavce 1.

(7) Cestující, který odmítne ihned zaplatit, může být z přepravy v nejbližší stanici vyloučen bez újmy vymáhání dlužné částky.

(8) Držitel vstupenky na nástupiště smí vstoupit do vlaku jen tehdy, pomáhá-li nemocnému nebo jinému cestujícímu, který potřebuje pomoc. Ve vlaku se však smí zdržovat jen po dobu nezbytně potřebnou. Kdo neoprávněně prodlévá ve vlaku připraveném k odjezdu, je povinen zaplatit částku 4 Kčs.

(9) Cestující, který neoprávněně nastoupí do vlaku nebo vozu, ve kterém je vnitrostátní přeprava vyloučena, je povinen zaplatit částku 100 Kčs.

(1) Cestující má právo vzít s sebou do vozu bezplatně jako ruční zavazadlo předměty snadno přenosné, nebrání-li tomu právní předpisy nebo opatření orgánů státní správy a nemohou-li tyto předměty poškodit nebo znečistit cestující, vozy nebo jejich zařízení. Pro ruční zavazadla přísluší cestujícímu pouze prostor nad místem a pod místem, které zaujímá.

(2) Jízdním řádem může být omezena nebo vyloučena přeprava některých ručních zavazadel.

(3) Dohled na ruční zavazadla přísluší pouze cestujícímu, který odpovídá za škodu vzniklou z toho, že je vzal s sebou.

(4) Cestujícímu není dovoleno brát s sebou do vozu nabité zbraně nebo nebezpečné látky a předměty, které svými vlastnostmi mohou způsobit poškození vozu, železničních zařízení nebo zboží, jakož i újmu na zdraví lidí nebo zvířat nebo škodu na majetku; takovými jsou výbušiny, zápalné, vznětlivé, jedovaté, radioaktivní a žíravé látky nebo předměty, jakož i látky vzbuzující odpor nebo schopné způsobit nákazu. Podrobnější vyjmenování druhů nebezpečných věcí obsahuje tarif.

(5) Železniční zaměstnanci ve službě mají právo se přesvědčit v přítomnosti cestujícího nebo svědka o povaze látek a předmětů, které cestující vzal s sebou, jsou-li vážné důvody k podezření, že byla porušena ustanovení odstavců 1 a 4.

(6) Ruční zavazadla nevyhovující předchozím ustanovením je povinen cestující odstranit z vozu ihned v nástupní stanici, popřípadě v nejbližší stanici, kde vlak zastaví. Neučiní-li tak, může být vyloučen z jízdy.

Částka za nabitou zbraň činí 40 Kčs.
(7) Cestující, který vzal s sebou do vozu nabitou zbraň nebo nebezpečné látky nebo předměty, odpovídá za to podle obecných předpisů; kromě toho zaplatí železnici částku za přepravu nebezpečných látek nebo předmětů, která činí za každý kg hrubé hmotnosti kusu, ve kterém byly:

(1) Zpožděný odjezd, příjezd, ztráta přípoje nebo vynechání vlaku nejsou důvodem k náhradě škody.

(2) Jestliže některý vlak vůbec nejede nebo jede jen po části trati, může se cestující vzdát jízdy a žádat vrácení jízdného. Byl-li zpožděním vlaku zmeškán ve stanici na cestě přípoj, nebo přípojný vlak vůbec nejede, může se cestující vzdát další jízdy a žádat vrácení jízdného.

(3) Jestliže se cestující vzdá další cesty a vrátí se nejbližším vlakem bez přerušení jízdy do nástupní stanice, přepraví ho železnice zpět zdarma a vrátí mu na jeho žádost jízdné, které zaplatil. Jestliže cestující pokračuje v cestě, přepraví ho železnice bez doplatku vlakem po téže nebo jiné trati, popřípadě vlakem vyššího druhu nebo ve vyšší vozové třídě, jestliže se tím urychlí jeho příjezd do cílové stanice. Jestliže cestující nepokračuje v další cestě, vrátí mu železnice rozdíl mezi zaplaceným jízdným a za projetou trať.

(4) Jestliže živelní pohromy nebo jiné okolnosti, které železnice nemohla odvrátit, znemožní cestu, postará se železnice podle možností na vlastní náklad o další přepravu až ke sjízdné trati. Jestliže to není možné, platí ustanovení odstavců 2 a 3; podrobnosti stanoví tarif.

(5) Stanice oznámí vývěskou nebo jiným vhodným způsobem přibližné zpoždění vlaku, přesahuje-li 10 minut, vynechání vlaku nebo jiné nepravidelnosti, související s přepravou cestujících.

(1) K přepravě jako cestovní zavazadlo se přijímají předměty cestujícího, které lze snadno nakládat a nebrání-li jejich přepravě právní předpisy nebo opatření orgánů státní správy. Zavazadlo se může skládat nejvýše ze tří kusů a hmotnost jednoho kusu nesmí převyšovat hmotnost 15 kg. Odchylky stanoví tarif.

(2) Z přepravy jako cestovní zavazadlo jsou vyloučeny nebezpečné látky a předměty uvedené v § 22 odst. 4. Tarif může stanovit výjimky.

(3) V odůvodněných případech může odesílací stanice povolit výjimku z omezení hmotnosti cestovního zavazadla, lze-li zajistit bez obtíží jeho přepravu po celé přepravní cestě. V těchto případech je odesílací stanice oprávněna sjednat s cestujícím zvláštní podmínky pro přepravu.

(1) Železnice je oprávněna kdykoliv přezkoumat obsah cestovního zavazadla, domnívá-li se, že jako zavazadlo byly podány nebezpečné látky a předměty vyloučené z přepravy jako cestovní zavazadlo.

(2) Zjistí-li železnice, že nebyly dodrženy podmínky stanovené pro přepravu nebezpečných látek nebo předmětů, nebo že byly podány k přepravě jako cestovní zavazadlo látky nebo předměty, jež jsou z přepravy vyloučeny a není-li předpisy nebo opatřeními orgánů státní správy nařízeno jinak, vyloučí je z přepravy a uloží je v nejbližší vhodné stanici.

(3) Bylo-li cestovní zavazadlo vyloučeno z přepravy podle ustanovení odstavce 2, zaplatí cestující částku stanovenou v § 22 odst. 7. Bylo-li motorové vozidlo vyloučeno z přepravy, počítá se částka za hmotnost pohonné látky v nádržce.

(1) Cestovní zavazadlo, vyžaduje-li to jeho povaha, musí být baleno tak, aby bylo chráněno před ztrátou nebo poškozením, aby nemohlo způsobit škodu osobám, poškodit provozní prostředky, jiná zařízení, jakož i ostatní cestovní zavazadla nebo jiné předměty. Je-li zavazadlo podáno v uzamykatelném obalu, musí být obal uzamčen nebo řádně převázán; není-li tomu tak, nepřijme se zavazadlo k přepravě.

(2) Železnice není povinna při přijímání cestovních zavazadel k přepravě přezkoumávat stav zavazadla a dostatečnost obalu. Zjistí-li však železnice vadný stav zavazadla, nebo že nebylo dbáno ustanovení odstavce 1, upozorní na závadu cestujícího; neodstraní-li ji cestující, nebo neuzná-li závadu podpisem na zavazadlovém lístku, nepřijme železnice zavazadlo k přepravě.

(3) Každý kus cestovního zavazadla musí být označen trvanlivě a čitelně adresou cestujícího, jakož i přesným názvem stanice určení podle jízdního řádu. Není-li zavazadlo takto označeno, vyzve stanice cestujícího, aby tak učinil; nevyhoví-li cestující, železnice nepřijme zavazadlo k přepravě.

(1) Cestující je povinen podat cestovní zavazadlo buď u zavazadlové výpravny nebo ve stanicích, kde není zavazadlová výpravna nebo je u užitých vlaků uzavřena, přímo u vlaku.

(2) Podává-li cestující cestovní zavazadlo u zavazadlové výpravny, je povinen tak učinit v době stanovené pro výdej jízdenek. Železnice je oprávněna, vyžadují-li to provozní poměry, odmítnout přijetí zavazadla, které nebylo podáno nejpozději do 15 minut před dobou odjezdu vlaku stanovenou jízdním řádem.

(3) Stanice, kde se přijímají cestovní zavazadla přímo u vlaku, jakož i stanice, ve kterých je cestující povinen pomoci při nakládání nebo vykládání zavazadel, jsou zřejmé ze Seznamu stanic, popřípadě z jízdního řádu nebo vývěsky ve stanici.

(4) Při podeji cestovního zavazadla je cestující povinen předložit jízdenku platnou alespoň do stanice určení zavazadla.

(5) Cestující může při podeji cestovního zavazadla určit vlak, kterým se má zavazadlo přepravit z odesílací stanice. Neurčí-li cestující vlak, nebo nepodal-li zavazadlo k určenému vlaku včas, anebo nelze-li zavazadlo přepravit určeným vlakem z odesílací stanice, nebo při překládce ze stanice na cestě, přepraví železnice zavazadlo nejbližším vhodným vlakem.

(6) Železnice vypraví cestovní zavazadlo směrem, kterým platí jízdenka. Platí-li jízdenka pro více směrů, musí cestující při podeji určit směr, kterým má být zavazadlo vypraveno. Neučiní-li tak, železnice neodpovídá za následky z toho vzniklé.

(7) Při podání cestovního zavazadla k přepravě je železnice povinna zjistit počet kusů a celkovou hmotnost zavazadla bezplatně, pokud nejsou tarifem stanoveny pro výpočet dovozného jednotkové hmotnosti. Cestující má právo zúčastnit se tohoto zjišťování. Zjištěná hmotnost se zaokrouhlí sestupně na celé kg. Není-li ve stanici váha, nebo podá-li se zavazadlo přímo u vlaku, určí se hmotnost odhadem; záznam „odhadem“ se poznamená v zavazadlovém lístku.

(8) Po přijetí cestovního zavazadla k přepravě a po zaplacení částek, které má cestující platit, se vydá cestujícímu zavazadlový lístek. Vzor zavazadlového lístku stanoví tarif. Cestující je povinen se přesvědčit při přejímání zavazadlového lístku, je-li sepsán správně podle jeho údajů; za správnost těchto údajů odpovídá.

(9) Dovozné za cestovní zavazadlo a doplňující poplatky vzniklé v odesílací stanici musí být zaplaceny při podeji zavazadla. Poplatky vzniklé cestou nebo ve stanici určení musí být zaplaceny při odběru zavazadla.

(1) Držitel zavazadlového lístku je oprávněn žádat ve stanici určení výdej cestovního zavazadla po příjezdu vlaku, kterým mělo být zavazadlo přepraveno, po uplynutí doby nezbytně nutné pro přichystání zavazadla. Železnice může pro některé stanice s velkou přepravou stanovit nejzažší lhůty pro výdej zavazadla. Lhůta pro výdej zavazadla se prodlužuje o čas potřebný ke splnění předpisů celních a předpisů jiných orgánů státní správy.

(2) Došlo-li cestovní zavazadlo opožděně buď pro opožděný příjezd vlaku nebo vynechání vlaku, popřípadě pro ztrátu přípoje nebo z důvodů živelních pohrom nebo okolností, které železnice nemohla odvrátit, platí obdobně ustanovení § 23 odst. 1.

(3) Ve stanici určení uloží železnice cestovní zavazadlo bezplatně po dobu 24 hodin, která počíná uplynutím 24. hodiny dne, ve kterém cestovní zavazadlo došlo. Po uplynutí této doby vybírá železnice za uložení zavazadla skladištné stanovené tarifem.

(4) Železnice vydá cestovní zavazadlo po zaplacení částek vzniklých po jeho přijetí k přepravě, včetně hotových výdajů, a po vrácení zavazadlového lístku; není však povinna zkoumat, je-li držitel zavazadlového lístku oprávněn odebrat zavazadlo. Při ztrátě některého kusu zavazadla, poznamená železnice výdej došlých kusů na zavazadlovém lístku, který cestujícímu ponechá a vydá mu průpis komerčního zápisu.

(5) Pro případnou likvidaci cestovního zavazadla platí ustanovení § 59 obdobně.

(1) Vrátí-li cestující nepoužitou jízdenku stanici, která ji vydala nejpozději v den na ni uvedený jako den nástupu jízdy, nebo osvědčila-li stanice nejpozději v tento den, že jízdenka nebyla použita, vrátí mu železnice na jeho žádost zaplacené jízdné po srážce uvedené v odstavci 8. Použije-li cestující jízdenky k podeji cestovního zavazadla, vrátí mu železnice zaplacené jízdné jen tehdy, vezme-li též zpět zavazadlo v odesílací stanici, pokud nebylo již odesláno. Bylo-li již zavazadlo odesláno, cestující zaplatí za ně jako za spěšninu a tento rozdíl se srazí z vráceného jízdného.

(2) Použije-li cestující jízdenku jen částečně, tj. jede-li v nižší vozové třídě nebo v nižším druhu vlaku nebo jen na části cesty než jak je uvedeno na jízdence, nebo byla-li jízdenka použita menším počtem osob, než na který zní, vrátí železnice na žádost rozdíl mezi zaplaceným jízdným a jízdným za projetou trať po srážce upravené v odstavci 8.

(3) Byl-li cestující přepraven v nižší vozové třídě nebo vzdá-li se jízdy proto, že nebylo místo ve vozové třídě, na níž měl jízdenku, vrátí mu železnice na žádost rozdíl jízdného nebo celé jízdné, bez srážky uvedené v odstavci 8.

(4) Vzdá-li se cestující podle § 23 odst. 2, 3 a 4 jízdy, vrátí mu železnice na jeho žádost rozdíl mezi zaplaceným jízdným a jízdným za projetou trať nebo celé jízdné bez srážky uvedené v odstavci 8.

(5) Zřekne-li se cestující podle § 23 odst. 3 nebo 4 vrácení jízdného a zpáteční jízdy zdarma a pokračuje v jízdě nejbližším vlakem nižšího druhu nebo v nižší vozové třídě než platí jeho jízdenka proto, že použitý vlak neměl vozovou třídu, než pro kterou platí jízdenka, vrátí mu železnice na jeho žádost rozdíl mezi zaplaceným jízdným a jízdným, jež by bylo zaplatit za použitou trať, druh vlaku a vozovou třídu, bez srážky uvedené v odstavci 8.

(6) Skutečnosti zakládající práva cestujícího podle ustanovení odstavců 1 až 5 musí být železnicí osvědčeny podle § 15 odst. 4.

(7) Ustanovení předchozích odstavců neplatí pro jízdenky opravňující k opětovným jízdám.

(8) Z částky, která má být vrácena, se sráží 10 %, nejméně však 2 Kčs a nejvýše 10 Kčs za jízdenku, pokud není srážka podle předchozích ustanovení vyloučena. Bylo-li několik cestujících vypraveno společnou jízdenkou, vypočte se srážka tak, jako kdyby byla každému cestujícímu vydána jízdenka zvlášť; nejvýše se však za společnou jízdenku srazí 20 Kčs. Při vypravení cestujících přepravním rejstříkem nebo skupinovou jízdenkou se srazí 10 % z celkové částky, nejméně však 2 Kčs a nejvýše 100 Kčs.

(9) Z návratků jízdného je vyloučena částka zaplacená za místenku s výjimkou případů, které stanoví tarif.

(10) Za ztracenou jízdenku neposkytuje železnice náhradu, pokud ztrátu nezpůsobila sama.

(11) Vezme-li cestující zpět cestovní zavazadlo v odesílací stanici dříve než bylo odesláno, nebo vydá-li mu železnice zavazadlo v některé stanici na cestě, vrátí mu železnice na jeho žádost dovozné nebo rozdíl mezi zaplaceným dovozným a dovozným za projetou trať po srážce 2 Kčs.

(12) Vydá-li železnice cestovní zavazadlo proto, že cestující podle § 10 odst. 2 se vzdal jízdy v nástupní stanici nebo v některé stanici na cestě, anebo se vzdal podle § 23 odst. 2, 3 a 4 pokračování v jízdě, nebo bylo-li zavazadlo přepraveno po kratší cestě než bylo zaplaceno, srážka podle odstavce 11 se neprovede.

(13) Pro uplatnění práv z přepravy cestujících a cestovních zavazadel platí ustanovení části IV a V tohoto řádu.

(1) Občané mohou podávat jako spěšninu předměty, které lze snadno nakládat a vykládat a u nichž hmotnost jednoho kusu nepřevyšuje 15 kg; celá spěšnina se může skládat nejvýše ze tří kusů. Jako spěšninu mohou podávat též předměty, které železnice přijímá k přepravě jako cestovní zavazadlo.

(2) Socialistické organizace mohou podávat jako spěšninu předměty uvedené v tarifu.

(3) V odůvodněných případech může odesílací stanice povolit výjimku z omezení druhu předmětů, hmotnosti nebo počtu kusů, lze-li zajistit bez obtíží přepravu takové spěšniny po celé přepravní cestě. V těchto případech je stanice oprávněna sjednat s odesílatelem zvláštní podmínky pro přepravu.

(4) Pro noviny, časopisy, filmy a opakující se přepravy některých druhů zboží může tarif stanovit zvláštní zjednodušené podmínky pro přepravu.

(5) Z přepravy jako spěšnina jsou vyloučeny předměty, které jsou vyloučeny z přepravy jako cestovní zavazadlo podle § 24 odst. 2; výjimky stanoví tarif.

(1) Spolu se spěšninou je odesílatel povinen odevzdat železnici řádně vyplněný spěšninový list. Spěšninové listy vydává železnice vlastním nákladem a prodává je za stanovenou cenu. Vzor spěšninového listu stanoví tarif. Ministerstvo dopravy může stanovit pro přepravu spěšnin i jiné přepravní doklady.

(2) Spěšninový list se vyplňuje ve všech dílech podle předtisku. Části orámované silnými čárami vyplňuje odesílatel, ostatní železnice. Do spěšninového listu je odesílatel povinen zapsat čitelně jméno a adresu odesílatele a příjemce, číslo telefonu příjemce, je-li mu známo, stanici určení, počet kusů, druh obalu, obsah spěšniny a popřípadě další zápisy předepsané tarifem.

(3) Odesílatel odpovídá za správnost a úplnost zápisů ve spěšninovém listě a jejich umístění na správném místě.

(4) Ten, kdo odevzdá stanici spěšninový list, se považuje za oprávněného jednat jménem odesílatele spěšniny, zejména měnit nebo doplňovat zápisy odesílatele ve spěšninovém listě a též za oprávněného ke všem jednáním, která se týkají podeje spěšniny k přepravě.

(5) Pokud jde o plnění předpisů celních a předpisů jiných orgánů státní správy, platí obdobně ustanovení § 51.

(1) Spěšnina, vyžaduje-li to její povaha, musí být balena tak, aby byla chráněna před ztrátou nebo poškozením, aby nemohla způsobit škodu osobám, poškodit provozní prostředky, jiná zařízení, jakož i jiné předměty. Je-li spěšnina podávána v uzamykatelném obalu, musí být obal uzamčen nebo řádně převázán; není-li tomu tak, nepřijme se spěšnina k přepravě.

(2) Železnice může požádat, aby drobné předměty stejného druhu, které by působily při manipulaci obtíže nebo mohly způsobit jejich ztrátu za přepravy, byly spojeny nebo zabaleny tak, aby tvořily větší kus nebo celek.

(3) Železnice není povinna při přijímání spěšniny k přepravě přezkoumávat stav spěšniny a vhodnost nebo dostatečnost jejího obalu. Zjistí-li však železnice vadný stav spěšniny, nebo že nebylo dbáno ustanovení odstavce 1, popřípadě 2, upozorní na závadu odesílatele; neodstraní-li ji odesílatel nebo neuzná-li závadu podpisem na spěšninovém listu, nepřijme železnice spěšninu k přepravě.

(4) Odesílatel je povinen označit trvanlivě každý kus spěšniny čitelnou a nesmazatelnou adresou svou i příjemce, jakož i přesným názvem stanice určení podle Seznamu stanic. Není-li spěšnina takto označena, vyzve stanice odesílatele, aby tak učinil; nevyhoví-li odesílatel, železnice nepřijme spěšninu k přepravě.

(1) Spěšninu lze podat v době, která je ve stanici oznámena vývěskou. Odesílatel není oprávněn určit vlak, kterým má být spěšnina přepravena. Železnice může tarifem nebo vývěskou ve stanici omezit nebo vyloučit přepravu spěšnin u některých vlaků.

(2) Odesílatel je povinen oznámit zamýšlený podej spěšniny nejpozději 24 hodin předem stanici, ze které ji chce odeslat písemnou, telefonickou nebo ústní objednávkou přepravy (dále jen „přihláškou“), ve které uvede název stanice určení, označení druhu zboží, počet kusů, hmotnost jednotlivých kusů a druh obalu, jméno a adresu odesílatele, den, popřípadě i denní dobu, kdy hodlá spěšninu odeslat. Stanice určí den a hodinu podeje k přepravě.

(3) Odesílatel není povinen oznámit zamýšlený podej spěšniny, hodlá-li v témže dni podat k přepravě nejvýše tři spěšniny, z nichž se každá skládá nejvýše ze tří kusů a nepřevyšuje-li hmotnost jednotlivých kusů 15 kg a celková hmotnost jedné spěšniny 45 kg.

(4) Neohlásí-li odesílatel podej spěšniny, ačkoliv byl povinen tak učinit podle odstavce 2, není stanice povinna přijmout spěšninu k přepravě. Podává-li odesílatel ohlášenou spěšninu k přepravě v jiné době, než kterou mu stanice určila, může stanice odmítnout přijetí spěšniny k přepravě a určit novou dobu podeje.

(5) Při podeji spěšniny k přepravě je železnice povinna zjistit bezplatně počet kusů a celkovou hmotnost. Odesílatel je oprávněn zúčastnit se tohoto zjišťování. Železnice však nemusí zjišťovat hmotnost předmětů, pro které jsou stanoveny tarifem jednotkové hmotnosti.

(6) Odesílatel je povinen zaplatit dovozné, doplňující poplatky, popřípadě hotové výdaje a jiné částky při podeji spěšniny v odesílací stanici; částky vzniklé cestou a ve stanici určení je povinen zaplatit příjemce při odběru spěšniny. Pro výpočet dovozného, doplňujících poplatků a případných částek platí ustanovení tohoto řádu a tarifu.

(7) Po přijetí spěšniny a zaplacení částek, které má zaplatit odesílatel, vydá stanice odesílateli orazítkovaný druhopis spěšninového listu.

(8) Předměty, které se přijímají k přepravě jako spěšnina za zvláštních podmínek je dovoleno podat k přepravě s jedním spěšninovým listem společně s jinými předměty jen tehdy, nezakazují-li to příslušná tarifní ustanovení nebo podmínky, za kterých je přeprava povolena.

(9) O přezkoumání obsahu spěšniny a o částkách platí obdobně ustanovení § 25.

(1) Železnice je povinna přepravit spěšninu z odesílací stanice do stanice určení a přichystat ji příjemci k odběru v dodací lhůtě, která činí za každých i započatých 400 tarifních kilometrů 24 hodin; k době takto vypočtené se připočítává výpravní lhůta 10 hodin.

- neobvyklé provozní potíže,
a) za mimořádných okolností, které mají za následek
- neobvyklý vzrůst přepravy, nebo

b) při přepravě ze stanice nebo do stanice nebo přes stanici nebo stanice železničních uzlů se zvlášť obtížnými provozními poměry; podrobnosti stanoví tarif,

(2) Ministerstvo dopravy může prodloužit dodací lhůty:

c) při dodání spěšniny železnicí do domu; podrobnosti stanoví tarif.

(3) Dodací lhůta počíná uplynutím 24. hodiny dne, ve kterém byla spěšnina přijata k přepravě.

(4) Dodací lhůta se pokládá se zachovanou, vyložila-li železnice před jejím uplynutím spěšninu ve stanici určení a přichystala ji k odběru. Za dobu přichystání spěšniny k odběru se pokládá okamžik podání zprávy. Výjimkou jsou spěšniny došlé na přihlášku, u kterých se pokládá za přichystání okamžik vyložení spěšniny ve stanici určení. U spěšniny, kterou železnice dodává příjemci do domu, se pokládá dodací lhůta za zachovanou, byla-li spěšnina před uplynutím dodací lhůty dodána příjemci anebo byl-li učiněn pokus o její dodání.

g) způsobeného průvodcem zásilky.

(5) Dodací lhůta neplyne po dobu zadržení zásilky:

a) v odesílací stanici, ve stanici na cestě nebo ve stanici určení z příčin, které jsou na straně přepravce,

b) pro plnění předpisů celních a předpisů jiných orgánů státní správy,

c) pro přepravní překážku a překážku při dodání,

d) pro změnu přepravní smlouvy podle § 36, nejvýše však 24 hodiny,

e) způsobené přezkoumáním spěšniny železnicí, zjistí-li železnice, že její obsah se neshoduje se zápisy v přepravní listině,

f) nutné k provedení zvláštních úkonů se zásilkou v zájmu zachování její neporušenosti (ošetření zvířat, doledování apod.),

(6) U zásilek, které dojdou do stanice určení v pracovní dny po 16. hodině, v sobotu, v neděli a ve svátek kdykoliv, staví se dodací lhůta po dobu od příchodu spěšniny do stanice až do 8. hodiny nejbližšího pracovního dne.

(1) Stanice je povinna o příchodu spěšniny, nejde-li o spěšninu na přihlášku, zpravit příjemce telefonicky, poslem, telegraficky, dálnopisně nebo poštou doporučeně. Zprávu je povinna podat ihned po vyložení spěšniny, nejpozději do 8. hodiny nejbližšího pracovního dne.

- telegraficky, za 4 hodiny po podání zprávy,
- telefonicky, okamžikem podání zprávy,
- poslem, okamžikem doručení zprávy nebo okamžikem, kdy byl učiněn pokus o její doručení,
(2) Zpráva se pokládá za uskutečněnou, byla-li podána
- poštou doporučeně, za 24 hodiny po podání zprávy.
- dálnopisem, okamžikem podání dálnopisu, má-li oprávněný dálnopis,

(3) Železnice je povinna ve stanici určení odevzdat příjemci spěšninový list a vydat mu spěšninu po zaplacení částek, vyplývajících ze spěšninového listu. Podrobnosti stanoví tarif.

(1) Pro změny přepravní smlouvy platí přiměřeně ustanovení § 56.

(2) Nastane-li po přijetí spěšniny přepravní překážka, platí přiměřeně ustanovení § 57.

(3) Nelze-li vypátrat příjemce spěšniny nebo odmítne-li příjemce přijmout spěšninový list, zpraví o tom železnice odesílatele a vyžádá si jeho návrh. Odesílatel může dát jakýkoliv návrh, který lze provést. V dalším platí přiměřeně ustanovení § 58.

(4) Pro případnou likvidaci spěšniny platí ustanovení § 59.