Vyhláška ministerstva dopravy o železničním přepravním řádu

(1) Pro přepravu cestujících a zavazadel jsou určeny vlaky, uvedené v jízdním řádu, popřípadě vlaky zavedené z provozních důvodů nebo na objednávku. Vlaky na objednávku mohou být zavedeny pouze na žádost socialistické organizace.

(2) Železnice vydává vývěsné a knižní jízdní řády. Vývěsné jízdní řády vyvěsí v rozsahu, odpovídajícím místní potřebě a místním možnostem a běžně je udržuje. Stanice jsou rovněž povinny předložit na požádání k nahlédnutí knižní jízdní řád.

(3) V jízdních řádech musí být uvedeno:

(4) Dočasné omezení pravidelného provozu nebo dočasné změny jízdního řádu se oznámí vývěskou ve stanici. Trvalé změny jízdního řádu se musí oznámit nejméně 7 dní před začátkem jejich platnosti vydáním tiskové opravy. Tyto opravy musí být provedeny včas a čitelně ve všech jízdních řádech.

(1) Železnice je povinna přepravit cestujícího, který má platnou jízdenku do cílové stanice vlaky uvedenými v jízdním řádu.

(2) Cestující má právo na přepravu ve vozové třídě a druhu vlaku, pro který platí jeho jízdenka. Není-li místo v příslušné vozové třídě, nebo nemá-li vlak takovou vozovou třídu, může cestující přestoupit do vyšší vozové třídy za podmínek stanovených § 21 nebo přestoupit do nižší vozové třídy anebo se může jízdy vzdát a žádat vrácení zaplaceného jízdného.

(3) Cestující je povinen mít platnou jízdenku než nastoupí jízdu, pokud řád nebo tarif nestanoví jinak; musí ji mít po celou dobu jízdy a na požádání oprávněného zaměstnance kdykoliv ji předložit a odevzdat ji při ukončení jízdy, jestliže ji nepotřebuje jako doklad. Totéž platí o místenkách, jde-li o místenkové vlaky nebo vozy.

(4) Cestující při nastoupení jízdy smí ve vlaku obložit po jednom místě k sezení jak pro sebe, tak i pro každého s ním jedoucího cestujícího, pro kterého může předložit současně platnou jízdenku. Za obložené se pokládá místo, na které cestující položil část oděvu, nebo jiný vhodný předmět.

(5) Kdo obloží místo neoprávněně, je povinen místo ihned uvolnit a zaplatit za každé neoprávněně obložené místo částku Kčs 30,-. Cestující, který opustí své místo a neobloží je, ztrácí na ně nárok.

(1) Do vlaku nemají přístup nebo mohou být z jízdy vyloučeny:

(2) Za neoprávněné vyloučení cestujícího z jízdy zaplatí železnice částku 20 Kčs. Ostatní práva cestujícího se řídí ustanovením § 23 odst. 2 a 3.

(1) Jízdenky vydává železnice, nebo s jejím schválením i jiná organizace.

(2) Jízdenka musí mít tyto údaje:
Jako cílová stanice může být na jízdence uvedena jen konečná stanice pásma. Tarif může stanovit, že jízdenky určitých druhů nemusí mít některé z výše uvedených údajů.

(3) Jízdenka není postupitelná, jestliže byla jízda nastoupena, nebo bylo-li jízdenky užito k podeji cestovního zavazadla anebo zní-li na jméno; byla-li jízdenka v těchto případech postoupena, je neplatná.

(1) Výdejny jízdenek musí být otevřeny před odjezdem vlaku tak včas, aby si cestující mohli opatřit jízdenky bez chvatu a návalu, nejméně však 30 minut před dobou odjezdu vlaku stanovenou jízdním řádem. Železnice může pro některé stanice stanovit dobu pro otevření výdejny jízdenek kratší 30 minut.

(2) Vyžadují-li to provozní poměry, je výdejna jízdenek oprávněna odmítnout cestujícímu výdej jízdenky 5 minut před dobou skutečného odjezdu vlaku.

(3) Stanice, ve kterých se cestující odbavují přímo u vlaku, jsou zřejmé ze Seznamu stanic, z jízdního řádu a z vývěsky v těchto stanicích.

(4) Cestující je povinen při přejímání jízdenky se přesvědčit, zda mu byla vydána podle jeho údajů; na pozdější reklamace cestujícího nebere železnice zřetel.

(1) Cestující má právo na bezplatnou přepravu nejvýše dvou dětí do dovršeného 6. roku, pokud pro ně nevyžaduje více než jedno místo; požaduje-li pro ně dvě místa, zaplatí polovinu obyčejného jízdného za jedno dítě. Za každé další dítě do 6 let zaplatí též polovinu obyčejného jízdného.

(2) Děti od dovršeného 6. roku do dovršeného 16. roku se přepravují za polovinu obyčejného jízdného. Věk cestujícího od dovršeného 10. roku do 16. rok musí být na požádání prokázán; podrobnosti stanoví tarif.

(3) Přeprava dětí do 6. roku bez doprovodu cestujícího staršího 15 let není dovolena.

(1) Cestující může objednat vůz nebo uzavřený oddíl za podmínek stanovených v tarifu.

(2) Železnice zavádí také vlaky, u nichž jsou všechna místa vázána na objednávku a zakoupení místenky (povinně místenkové vlaky) a vlaky, u nichž je jeden nebo více vozů s místy vyhraženými pro cestující, kteří si objednali místo a zakoupili místenku. Železnice oznámí v jízdním řádu a vývěskou ve stanici, u kterých vlaků je nutné nebo možné objednat si místo.

(3) Nebylo-li cestujícímu, který se prokáže platnou místenkou přiděleno místo ve vlaku označeném na místence, vrátí mu železnice částku zaplacenou za místenku a zaplatí mu částku 40 Kčs. Vzdá-li se cestující jízdy, vrátí mu železnice též zaplacené jízdné.

(4) Skutečnosti zakládající právo na vrácení zaplacených částek a zaplacení částky musí si dát cestující od železnice osvědčit; železnice je povinna osvědčení provést.

(5) Cestující, který nemůže předložit místenku v povinně místenkovém vlaku je povinen zaplatit částku 40 Kčs.

(6) Uvolní-li cestující místo v místenkovém voze, které neprávem obsadil cestujícímu s platnou místenkou na toto místo, až po výzvě pracovníka železnice, je povinen zaplatit částku Kčs 40,-. Neuvolní-li cestující toto místo ani po výzvě pracovníka železnice, může být z jízdy vyloučen.

(7) Cestující s místenkou pro vlak, ve kterém je možno objednat místo, ztrácí na své místo nárok, nezaujme-li je do 10 minut po odjezdu vlaku ze stanice, z níž místenka platí.

(1) Železnice je povinna vytvářet ve svém provozu podmínky ke zvyšování kultury cestování, pečovat o bezpečnost a pohodlí cestujících a umožnit jim, aby po dobu svého pobytu ve stanicích a na cestě mohli používat hygienických, společenských a kulturních zařízení.

(2) Železnice zřizuje podle rozsahu přepravy pro potřeby cestujících čekárny, informační kanceláře, dětské útulky, kulturní střediska, hygienická zařízení, úschovny zavazadel a zajišťuje zřizování nosičské služby. Na tato zařízení upozorní železnice vývěskou, ve které stanoví podmínky pro jejich použití.

(3) Železnice je povinna označit ve stanicích směr jízdy vlaků a na vlacích oboustranně konečnou stanici vlaku, nebo vozu. Rovněž je povinna označit patřičně vlaky nebo vozy, jsou-li vedeny jako místenkové.

(4) Ve stanicích se slabší přepravou cestujících musí být čekárny otevřeny alespoň 30 minut a ve stanicích se silnější přepravou cestujících, alespoň jednu hodinu před odjezdem vlaku stanoveným jízdním řádem.

(5) Železnice zařazuje do dálkových vlaků v potřebném počtu lůžkové, lehátkové a bufetové vozy.

(6) Železnice je povinna udržovat všechny prostory a vozy určené pro přepravu cestujících v náležité čistotě a v řádném technickém stavu; je povinna je vytápět a osvětlovat.

(7) Ve vlacích osobní přepravy je kouření zásadně zakázáno. Vozy nebo jejich prostory, v nichž je kouření dovoleno, železnice označí jako kuřácké. Rovněž tak je zakázáno kouření v čekárnách, útulcích pro matky s dětmi a v kulturních střediscích. Kdo poruší zákaz kouření, zaplatí částku Kčs 30,-.

(8) Železnice se podle potřeby postará o oddělené umístění cestujících s dětmi do 10 let a žáků ve zvláštních vozech nebo oddílech. Rovněž se postará o přednostní přidělení místa k sedění osobám poškozeným na zdraví, pokud mají příslušný průkaz.

(1) Pro přepravu v lůžkových nebo v lehátkových vozech musí mít cestující kromě jízdenky též lůžkový (lehátkový) lístek použité vozové třídy. Lůžkový (lehátkový) lístek možno koupit v cestovní kanceláři, nebo jsou-li místa volná, u průvodce lůžkového (lehátkového) vozu. Podrobnější podmínky pro tuto přepravu stanoví tarif.

(2) Nebylo-li cestujícímu, který se prokáže platným lůžkovým (lehátkovým) lístkem přiděleno místo ve vlaku označeném v lůžkovém (lehátkovém) lístku, vrátí mu cestovní kancelář nebo železnice, podle toho, kde byl lístek zakoupen, částku zaplacenou za lůžkový (lehátkový) lístek a zaplatí mu částku 40 Kčs. Vzdá-li se cestující jízdy, vrátí mu železnice též zaplacené jízdné. Skutečnosti zakládající právo na vrácení zaplacených částek musí si dát cestující osvědčit od železnice; železnice je povinna osvědčení provést.

(3) Do restauračního vozu je dovoleno vstoupit až po odjezdu vlaku z výchozí stanice restauračního vozu. Nastoupit do nich přímo, není dovoleno.

(4) V restauračních vozech musí být vývěska s podmínkami pro používání těchto zařízení a délkou dovoleného pobytu v nich; rovněž musí být vyvěšen ceník nabízeného zboží. Cestující, který nezachovává ustanovení o délce pobytu v restauračním voze zaplatí částku 20 Kčs; restaurační vůz musí opustit. V restauračních vozech není dovoleno kouřit. Kdo poruší tento zákaz, zaplatí částku Kčs 30,-.

(1) Cestující je povinen uposlechnout příkazů a pokynů, které dávají zaměstnanci železnice při výkonu služby v zájmu zachování bezpečnosti, klidu a pořádku na železnici.

(2) Cestující jsou povinni šetřit dopravní prostředky a zařízení železnice a nesmějí je poškozovat a znečišťovat. Za zaviněné poškození nebo znečistění staničních prostor, vozidel nebo zařízení železnice zaplatí cestující částku stanovenou tarifem a kromě toho i náhradu vzniklé škody.

(3) Cestující se musí sám starat, aby do vlaku nastoupil včas na stanovených místech a na správné straně v nástupní stanici, přestoupil v přestupní stanici do správného vlaku a z vlaku vystoupil v cílové stanici, nebo nezastavuje-li tam vlak, ve stanici před ní. Cestující se musí postarat sám o přechod mezi dvěma nádražími v témže místě.

(4) Cestující smí do vlaku nastoupit nebo z vlaku vystoupit jen, není-li vlak v pohybu. Zastaví-li vlak výjimečně ve stanici, kde neměl podle jízdního řádu zastavit, může cestující z vlaku vystoupit jen se souhlasem průvodčího a na jeho vyzvání musí ihned nastoupit. Přistoupit do vlaku ve stanici, ve které vlak výjimečně zastavil, mohou cestující pouze se svolením výpravčího, na zastávce se svolením vlakvedoucího. Zastaví-li vlak výjimečně na trati, nesmí cestující z něho vystoupit.

(5) Cestující nesmějí otevírat dveře vozů a odjišťovat kliku nebo pojistný nebo zádržný hák dveří, je-li vlak v pohybu. Vychylovat se z oken a prodlévat na stupátkách nebo spojovacích můstcích není dovoleno. Pobyt na zajištěných otevřených plošinách je dovolen pouze výjimečně, se souhlasem výpravčího (vlakvedoucího). Přecházet z vozu do vozu je dovoleno jen, jsou-li vozy mezi sebou spojeny spojovacími můstky a mřížkovým zábradlím nebo měchy. Vyhazovat z vlaku odpadky nebo jiné předměty není dovoleno.

(6) Cestující nesmějí odmykat nebo zamykat vozy nebo oddíly klíčem nebo jiným předmětem, který není součástí vozu. Kdo překročí tento zákaz, zaplatí částku stanovenou tarifem.

(7) Kdo zaviní zastavení vlaku ve stanici nebo na trati nebo, že vlak přichystaný k odjezdu nemůže včas odjet, zaplatí bez újmy dalšího stíhání náhradu stanovenou tarifem.

(8) Kdo nalezne ve vlaku nebo v prostorách pro cestující ztracenou nebo zapomenutou věc, je povinen odevzdat ji tomu, kdo ji ztratil nebo zapomněl. Nemůže-li tak učinit, je povinen odevzdat věc na potvrzení železnici.

(1) Železnice je oprávněna prohlásit určité prostory stanice za uzavřené. Do těchto prostor je dovolen vstup pouze s platnou jízdenkou nebo vstupenkou na nástupiště. O tomto opatření vyrozumí železnice cestující vývěskou na vhodném místě ve stanici.

(2) Kdo vstoupí do uzavřené části stanice bez platné jízdenky nebo vstupenky a nástupišti, zaplatí částku 4 Kčs.

(1) Cestující, který bez vyzvání ohlásí průvodčímu, že nemá platnou jízdenku do cílové stanice, je povinen zaplatit jízdné z nástupní stanice do cílové stanice cestujícího a přirážku 10 Kčs.

(2) Cestující, který průvodčímu vůbec neohlásí anebo ohlásí až po vyzvání, že nemůže předložit platnou jízdenku, je povinen zaplatit jízdné z nástupní stanice do cílové stanice cestujícího a částku 100 Kčs.

(3) Cestující, který s jízdenkou platnou pro nižší vozovou třídu anebo pro vlak nižšího druhu zaujal místo ve vyšší vozové třídě nebo ve vlaku vyššího druhu a ohlásí to průvodčímu, aniž byl vyzván, aby předložil jízdenku, je povinen zaplatit rozdíl jízdného a přirážku 10 Kčs. Cestující, který takový přestup ohlásí průvodčímu až po vyzvání k předložení jízdenky nebo přestup vůbec neohlásí, je povinen zaplatit rozdíl jízdného a částku 100 Kčs.

(4) Nelze-li bezpečně zjistit stanici, ve které cestující jízdu nastoupil nebo kde přestoupil do vyšší vozové třídy anebo do vlaku vyššího druhu, je povinen zaplatit jízdné z výchozí stanice vlaku, popřípadě ze stanice, ze které zní předložená jízdenka.

(5) Tarif stanoví případy, kdy se přirážky a částky neplatí.

(6) Cestující, který při odchodu ze stanice se nemůže prokázat platnou jízdenkou, je povinen zaplatit doplatek jízdného podle odstavce 2. Dokáže-li, že chtěl ve vlaku jízdné zaplatit, zaplatí jízdné podle odstavce 1.

(7) Cestující, který odmítne ihned zaplatit, může být z přepravy v nejbližší stanici vyloučen bez újmy vymáhání dlužné částky.

(8) Držitel vstupenky na nástupiště smí vstoupit do vlaku jen tehdy, pomáhá-li nemocnému nebo jinému cestujícímu, který potřebuje pomoc. Ve vlaku se však smí zdržovat jen po dobu nezbytně potřebnou. Kdo neoprávněně prodlévá ve vlaku připraveném k odjezdu, je povinen zaplatit částku 4 Kčs.

(9) Cestující, který neoprávněně nastoupí do vlaku nebo vozu, ve kterém je vnitrostátní přeprava vyloučena, je povinen zaplatit částku 100 Kčs.

(1) Cestující má právo vzít s sebou do vozu bezplatně jako ruční zavazadlo předměty snadno přenosné, nebrání-li tomu právní předpisy nebo opatření orgánů státní správy a nemohou-li tyto předměty poškodit nebo znečistit cestující, vozy nebo jejich zařízení. Pro ruční zavazadla přísluší cestujícímu pouze prostor nad místem a pod místem, které zaujímá.

(2) Jízdním řádem může být omezena nebo vyloučena přeprava některých ručních zavazadel.

(3) Dohled na ruční zavazadla přísluší pouze cestujícímu, který odpovídá za škodu vzniklou z toho, že je vzal s sebou.

(4) Cestujícímu není dovoleno brát s sebou do vozu nabité zbraně nebo nebezpečné látky a předměty, které svými vlastnostmi mohou způsobit poškození vozu, železničních zařízení nebo zboží, jakož i újmu na zdraví lidí nebo zvířat nebo škodu na majetku; takovými jsou výbušiny, zápalné, vznětlivé, jedovaté, radioaktivní a žíravé látky nebo předměty, jakož i látky vzbuzující odpor nebo schopné způsobit nákazu. Podrobnější vyjmenování druhů nebezpečných věcí obsahuje tarif.

(5) Železniční zaměstnanci ve službě mají právo se přesvědčit v přítomnosti cestujícího nebo svědka o povaze látek a předmětů, které cestující vzal s sebou, jsou-li vážné důvody k podezření, že byla porušena ustanovení odstavců 1 a 4.

(6) Ruční zavazadla nevyhovující předchozím ustanovením je povinen cestující odstranit z vozu ihned v nástupní stanici, popřípadě v nejbližší stanici, kde vlak zastaví. Neučiní-li tak, může být vyloučen z jízdy.

Částka za nabitou zbraň činí 40 Kčs.
(7) Cestující, který vzal s sebou do vozu nabitou zbraň nebo nebezpečné látky nebo předměty, odpovídá za to podle obecných předpisů; kromě toho zaplatí železnici částku za přepravu nebezpečných látek nebo předmětů, která činí za každý kg hrubé hmotnosti kusu, ve kterém byly:

a) látky nebo předměty výbuchem nebezpečné, samozápalné a lehce zápalné	40 Kčs,
b) ostatní nebezpečné látky nebo předměty	4 Kčs.

(1) Zpožděný odjezd, příjezd, ztráta přípoje nebo vynechání vlaku nejsou důvodem k náhradě škody.

(2) Jestliže některý vlak vůbec nejede nebo jede jen po části trati, může se cestující vzdát jízdy a žádat vrácení jízdného. Byl-li zpožděním vlaku zmeškán ve stanici na cestě přípoj, nebo přípojný vlak vůbec nejede, může se cestující vzdát další jízdy a žádat vrácení jízdného.

(3) Jestliže se cestující vzdá další cesty a vrátí se nejbližším vlakem bez přerušení jízdy do nástupní stanice, přepraví ho železnice zpět zdarma a vrátí mu na jeho žádost jízdné, které zaplatil. Jestliže cestující pokračuje v cestě, přepraví ho železnice bez doplatku vlakem po téže nebo jiné trati, popřípadě vlakem vyššího druhu nebo ve vyšší vozové třídě, jestliže se tím urychlí jeho příjezd do cílové stanice. Jestliže cestující nepokračuje v další cestě, vrátí mu železnice rozdíl mezi zaplaceným jízdným a za projetou trať.

(4) Jestliže živelní pohromy nebo jiné okolnosti, které železnice nemohla odvrátit, znemožní cestu, postará se železnice podle možností na vlastní náklad o další přepravu až ke sjízdné trati. Jestliže to není možné, platí ustanovení odstavců 2 a 3; podrobnosti stanoví tarif.

(5) Stanice oznámí vývěskou nebo jiným vhodným způsobem přibližné zpoždění vlaku, přesahuje-li 10 minut, vynechání vlaku nebo jiné nepravidelnosti, související s přepravou cestujících.

(1) K přepravě jako cestovní zavazadlo se přijímají předměty cestujícího, které lze snadno nakládat a nebrání-li jejich přepravě právní předpisy nebo opatření orgánů státní správy. Zavazadlo se může skládat nejvýše ze tří kusů a hmotnost jednoho kusu nesmí převyšovat hmotnost 15 kg. Odchylky stanoví tarif.

(2) Z přepravy jako cestovní zavazadlo jsou vyloučeny nebezpečné látky a předměty uvedené v § 22 odst. 4. Tarif může stanovit výjimky.

(3) V odůvodněných případech může odesílací stanice povolit výjimku z omezení hmotnosti cestovního zavazadla, lze-li zajistit bez obtíží jeho přepravu po celé přepravní cestě. V těchto případech je odesílací stanice oprávněna sjednat s cestujícím zvláštní podmínky pro přepravu.

(1) Železnice je oprávněna kdykoliv přezkoumat obsah cestovního zavazadla, domnívá-li se, že jako zavazadlo byly podány nebezpečné látky a předměty vyloučené z přepravy jako cestovní zavazadlo.

(2) Zjistí-li železnice, že nebyly dodrženy podmínky stanovené pro přepravu nebezpečných látek nebo předmětů, nebo že byly podány k přepravě jako cestovní zavazadlo látky nebo předměty, jež jsou z přepravy vyloučeny a není-li předpisy nebo opatřeními orgánů státní správy nařízeno jinak, vyloučí je z přepravy a uloží je v nejbližší vhodné stanici.

(3) Bylo-li cestovní zavazadlo vyloučeno z přepravy podle ustanovení odstavce 2, zaplatí cestující částku stanovenou v § 22 odst. 7. Bylo-li motorové vozidlo vyloučeno z přepravy, počítá se částka za hmotnost pohonné látky v nádržce.

(1) Cestovní zavazadlo, vyžaduje-li to jeho povaha, musí být baleno tak, aby bylo chráněno před ztrátou nebo poškozením, aby nemohlo způsobit škodu osobám, poškodit provozní prostředky, jiná zařízení, jakož i ostatní cestovní zavazadla nebo jiné předměty. Je-li zavazadlo podáno v uzamykatelném obalu, musí být obal uzamčen nebo řádně převázán; není-li tomu tak, nepřijme se zavazadlo k přepravě.

(2) Železnice není povinna při přijímání cestovních zavazadel k přepravě přezkoumávat stav zavazadla a dostatečnost obalu. Zjistí-li však železnice vadný stav zavazadla, nebo že nebylo dbáno ustanovení odstavce 1, upozorní na závadu cestujícího; neodstraní-li ji cestující, nebo neuzná-li závadu podpisem na zavazadlovém lístku, nepřijme železnice zavazadlo k přepravě.

(3) Každý kus cestovního zavazadla musí být označen trvanlivě a čitelně adresou cestujícího, jakož i přesným názvem stanice určení podle jízdního řádu. Není-li zavazadlo takto označeno, vyzve stanice cestujícího, aby tak učinil; nevyhoví-li cestující, železnice nepřijme zavazadlo k přepravě.

(1) Cestující je povinen podat cestovní zavazadlo buď u zavazadlové výpravny nebo ve stanicích, kde není zavazadlová výpravna nebo je u užitých vlaků uzavřena, přímo u vlaku.

(2) Podává-li cestující cestovní zavazadlo u zavazadlové výpravny, je povinen tak učinit v době stanovené pro výdej jízdenek. Železnice je oprávněna, vyžadují-li to provozní poměry, odmítnout přijetí zavazadla, které nebylo podáno nejpozději do 15 minut před dobou odjezdu vlaku stanovenou jízdním řádem.

(3) Stanice, kde se přijímají cestovní zavazadla přímo u vlaku, jakož i stanice, ve kterých je cestující povinen pomoci při nakládání nebo vykládání zavazadel, jsou zřejmé ze Seznamu stanic, popřípadě z jízdního řádu nebo vývěsky ve stanici.

(4) Při podeji cestovního zavazadla je cestující povinen předložit jízdenku platnou alespoň do stanice určení zavazadla.

(5) Cestující může při podeji cestovního zavazadla určit vlak, kterým se má zavazadlo přepravit z odesílací stanice. Neurčí-li cestující vlak, nebo nepodal-li zavazadlo k určenému vlaku včas, anebo nelze-li zavazadlo přepravit určeným vlakem z odesílací stanice, nebo při překládce ze stanice na cestě, přepraví železnice zavazadlo nejbližším vhodným vlakem.

(6) Železnice vypraví cestovní zavazadlo směrem, kterým platí jízdenka. Platí-li jízdenka pro více směrů, musí cestující při podeji určit směr, kterým má být zavazadlo vypraveno. Neučiní-li tak, železnice neodpovídá za následky z toho vzniklé.

(7) Při podání cestovního zavazadla k přepravě je železnice povinna zjistit počet kusů a celkovou hmotnost zavazadla bezplatně, pokud nejsou tarifem stanoveny pro výpočet dovozného jednotkové hmotnosti. Cestující má právo zúčastnit se tohoto zjišťování. Zjištěná hmotnost se zaokrouhlí sestupně na celé kg. Není-li ve stanici váha, nebo podá-li se zavazadlo přímo u vlaku, určí se hmotnost odhadem; záznam „odhadem“ se poznamená v zavazadlovém lístku.

(8) Po přijetí cestovního zavazadla k přepravě a po zaplacení částek, které má cestující platit, se vydá cestujícímu zavazadlový lístek. Vzor zavazadlového lístku stanoví tarif. Cestující je povinen se přesvědčit při přejímání zavazadlového lístku, je-li sepsán správně podle jeho údajů; za správnost těchto údajů odpovídá.

(9) Dovozné za cestovní zavazadlo a doplňující poplatky vzniklé v odesílací stanici musí být zaplaceny při podeji zavazadla. Poplatky vzniklé cestou nebo ve stanici určení musí být zaplaceny při odběru zavazadla.

(1) Držitel zavazadlového lístku je oprávněn žádat ve stanici určení výdej cestovního zavazadla po příjezdu vlaku, kterým mělo být zavazadlo přepraveno, po uplynutí doby nezbytně nutné pro přichystání zavazadla. Železnice může pro některé stanice s velkou přepravou stanovit nejzažší lhůty pro výdej zavazadla. Lhůta pro výdej zavazadla se prodlužuje o čas potřebný ke splnění předpisů celních a předpisů jiných orgánů státní správy.

(2) Došlo-li cestovní zavazadlo opožděně buď pro opožděný příjezd vlaku nebo vynechání vlaku, popřípadě pro ztrátu přípoje nebo z důvodů živelních pohrom nebo okolností, které železnice nemohla odvrátit, platí obdobně ustanovení § 23 odst. 1.

(3) Ve stanici určení uloží železnice cestovní zavazadlo bezplatně po dobu 24 hodin, která počíná uplynutím 24. hodiny dne, ve kterém cestovní zavazadlo došlo. Po uplynutí této doby vybírá železnice za uložení zavazadla skladištné stanovené tarifem.

(4) Železnice vydá cestovní zavazadlo po zaplacení částek vzniklých po jeho přijetí k přepravě, včetně hotových výdajů, a po vrácení zavazadlového lístku; není však povinna zkoumat, je-li držitel zavazadlového lístku oprávněn odebrat zavazadlo. Při ztrátě některého kusu zavazadla, poznamená železnice výdej došlých kusů na zavazadlovém lístku, který cestujícímu ponechá a vydá mu průpis komerčního zápisu.

(5) Pro případnou likvidaci cestovního zavazadla platí ustanovení § 59 obdobně.

(1) Občané mohou podávat jako spěšninu předměty, které lze snadno nakládat a vykládat a u nichž hmotnost jednoho kusu nepřevyšuje 15 kg; celá spěšnina se může skládat nejvýše ze tří kusů. Jako spěšninu mohou podávat též předměty, které železnice přijímá k přepravě jako cestovní zavazadlo.

(2) Socialistické organizace mohou podávat jako spěšninu předměty uvedené v tarifu.

(3) V odůvodněných případech může odesílací stanice povolit výjimku z omezení druhu předmětů, hmotnosti nebo počtu kusů, lze-li zajistit bez obtíží přepravu takové spěšniny po celé přepravní cestě. V těchto případech je stanice oprávněna sjednat s odesílatelem zvláštní podmínky pro přepravu.

(4) Pro noviny, časopisy, filmy a opakující se přepravy některých druhů zboží může tarif stanovit zvláštní zjednodušené podmínky pro přepravu.

(5) Z přepravy jako spěšnina jsou vyloučeny předměty, které jsou vyloučeny z přepravy jako cestovní zavazadlo podle § 24 odst. 2; výjimky stanoví tarif.

(1) Spolu se spěšninou je odesílatel povinen odevzdat železnici řádně vyplněný spěšninový list. Spěšninové listy vydává železnice vlastním nákladem a prodává je za stanovenou cenu. Vzor spěšninového listu stanoví tarif. Ministerstvo dopravy může stanovit pro přepravu spěšnin i jiné přepravní doklady.

(2) Spěšninový list se vyplňuje ve všech dílech podle předtisku. Části orámované silnými čárami vyplňuje odesílatel, ostatní železnice. Do spěšninového listu je odesílatel povinen zapsat čitelně jméno a adresu odesílatele a příjemce, číslo telefonu příjemce, je-li mu známo, stanici určení, počet kusů, druh obalu, obsah spěšniny a popřípadě další zápisy předepsané tarifem.

(3) Odesílatel odpovídá za správnost a úplnost zápisů ve spěšninovém listě a jejich umístění na správném místě.

(4) Ten, kdo odevzdá stanici spěšninový list, se považuje za oprávněného jednat jménem odesílatele spěšniny, zejména měnit nebo doplňovat zápisy odesílatele ve spěšninovém listě a též za oprávněného ke všem jednáním, která se týkají podeje spěšniny k přepravě.

(5) Pokud jde o plnění předpisů celních a předpisů jiných orgánů státní správy, platí obdobně ustanovení § 51.

(1) Spěšnina, vyžaduje-li to její povaha, musí být balena tak, aby byla chráněna před ztrátou nebo poškozením, aby nemohla způsobit škodu osobám, poškodit provozní prostředky, jiná zařízení, jakož i jiné předměty. Je-li spěšnina podávána v uzamykatelném obalu, musí být obal uzamčen nebo řádně převázán; není-li tomu tak, nepřijme se spěšnina k přepravě.

(2) Železnice může požádat, aby drobné předměty stejného druhu, které by působily při manipulaci obtíže nebo mohly způsobit jejich ztrátu za přepravy, byly spojeny nebo zabaleny tak, aby tvořily větší kus nebo celek.

(3) Železnice není povinna při přijímání spěšniny k přepravě přezkoumávat stav spěšniny a vhodnost nebo dostatečnost jejího obalu. Zjistí-li však železnice vadný stav spěšniny, nebo že nebylo dbáno ustanovení odstavce 1, popřípadě 2, upozorní na závadu odesílatele; neodstraní-li ji odesílatel nebo neuzná-li závadu podpisem na spěšninovém listu, nepřijme železnice spěšninu k přepravě.

(4) Odesílatel je povinen označit trvanlivě každý kus spěšniny čitelnou a nesmazatelnou adresou svou i příjemce, jakož i přesným názvem stanice určení podle Seznamu stanic. Není-li spěšnina takto označena, vyzve stanice odesílatele, aby tak učinil; nevyhoví-li odesílatel, železnice nepřijme spěšninu k přepravě.

(1) Spěšninu lze podat v době, která je ve stanici oznámena vývěskou. Odesílatel není oprávněn určit vlak, kterým má být spěšnina přepravena. Železnice může tarifem nebo vývěskou ve stanici omezit nebo vyloučit přepravu spěšnin u některých vlaků.

(2) Odesílatel je povinen oznámit zamýšlený podej spěšniny nejpozději 24 hodin předem stanici, ze které ji chce odeslat písemnou, telefonickou nebo ústní objednávkou přepravy (dále jen „přihláškou“), ve které uvede název stanice určení, označení druhu zboží, počet kusů, hmotnost jednotlivých kusů a druh obalu, jméno a adresu odesílatele, den, popřípadě i denní dobu, kdy hodlá spěšninu odeslat. Stanice určí den a hodinu podeje k přepravě.

(3) Odesílatel není povinen oznámit zamýšlený podej spěšniny, hodlá-li v témže dni podat k přepravě nejvýše tři spěšniny, z nichž se každá skládá nejvýše ze tří kusů a nepřevyšuje-li hmotnost jednotlivých kusů 15 kg a celková hmotnost jedné spěšniny 45 kg.

(4) Neohlásí-li odesílatel podej spěšniny, ačkoliv byl povinen tak učinit podle odstavce 2, není stanice povinna přijmout spěšninu k přepravě. Podává-li odesílatel ohlášenou spěšninu k přepravě v jiné době, než kterou mu stanice určila, může stanice odmítnout přijetí spěšniny k přepravě a určit novou dobu podeje.

(5) Při podeji spěšniny k přepravě je železnice povinna zjistit bezplatně počet kusů a celkovou hmotnost. Odesílatel je oprávněn zúčastnit se tohoto zjišťování. Železnice však nemusí zjišťovat hmotnost předmětů, pro které jsou stanoveny tarifem jednotkové hmotnosti.

(6) Odesílatel je povinen zaplatit dovozné, doplňující poplatky, popřípadě hotové výdaje a jiné částky při podeji spěšniny v odesílací stanici; částky vzniklé cestou a ve stanici určení je povinen zaplatit příjemce při odběru spěšniny. Pro výpočet dovozného, doplňujících poplatků a případných částek platí ustanovení tohoto řádu a tarifu.

(7) Po přijetí spěšniny a zaplacení částek, které má zaplatit odesílatel, vydá stanice odesílateli orazítkovaný druhopis spěšninového listu.

(8) Předměty, které se přijímají k přepravě jako spěšnina za zvláštních podmínek je dovoleno podat k přepravě s jedním spěšninovým listem společně s jinými předměty jen tehdy, nezakazují-li to příslušná tarifní ustanovení nebo podmínky, za kterých je přeprava povolena.

(9) O přezkoumání obsahu spěšniny a o částkách platí obdobně ustanovení § 25.

(1) Železnice je povinna přepravit spěšninu z odesílací stanice do stanice určení a přichystat ji příjemci k odběru v dodací lhůtě, která činí za každých i započatých 400 tarifních kilometrů 24 hodin; k době takto vypočtené se připočítává výpravní lhůta 10 hodin.

(2) Ministerstvo dopravy může prodloužit dodací lhůty:

(3) Dodací lhůta počíná uplynutím 24. hodiny dne, ve kterém byla spěšnina přijata k přepravě.

(4) Dodací lhůta se pokládá se zachovanou, vyložila-li železnice před jejím uplynutím spěšninu ve stanici určení a přichystala ji k odběru. Za dobu přichystání spěšniny k odběru se pokládá okamžik podání zprávy. Výjimkou jsou spěšniny došlé na přihlášku, u kterých se pokládá za přichystání okamžik vyložení spěšniny ve stanici určení. U spěšniny, kterou železnice dodává příjemci do domu, se pokládá dodací lhůta za zachovanou, byla-li spěšnina před uplynutím dodací lhůty dodána příjemci anebo byl-li učiněn pokus o její dodání.

(5) Dodací lhůta neplyne po dobu zadržení zásilky:

(6) U zásilek, které dojdou do stanice určení v pracovní dny po 16. hodině, v sobotu, v neděli a ve svátek kdykoliv, staví se dodací lhůta po dobu od příchodu spěšniny do stanice až do 8. hodiny nejbližšího pracovního dne.

(1) Stanice je povinna o příchodu spěšniny, nejde-li o spěšninu na přihlášku, zpravit příjemce telefonicky, poslem, telegraficky, dálnopisně nebo poštou doporučeně. Zprávu je povinna podat ihned po vyložení spěšniny, nejpozději do 8. hodiny nejbližšího pracovního dne.

- telegraficky, za 4 hodiny po podání zprávy,
- telefonicky, okamžikem podání zprávy,
- poslem, okamžikem doručení zprávy nebo okamžikem, kdy byl učiněn pokus o její doručení,
(2) Zpráva se pokládá za uskutečněnou, byla-li podána
- poštou doporučeně, za 24 hodiny po podání zprávy.
- dálnopisem, okamžikem podání dálnopisu, má-li oprávněný dálnopis,

(3) Železnice je povinna ve stanici určení odevzdat příjemci spěšninový list a vydat mu spěšninu po zaplacení částek, vyplývajících ze spěšninového listu. Podrobnosti stanoví tarif.

(1) Pro změny přepravní smlouvy platí přiměřeně ustanovení § 56.

(2) Nastane-li po přijetí spěšniny přepravní překážka, platí přiměřeně ustanovení § 57.

(3) Nelze-li vypátrat příjemce spěšniny nebo odmítne-li příjemce přijmout spěšninový list, zpraví o tom železnice odesílatele a vyžádá si jeho návrh. Odesílatel může dát jakýkoliv návrh, který lze provést. V dalším platí přiměřeně ustanovení § 58.

(4) Pro případnou likvidaci spěšniny platí ustanovení § 59.

(1) Železnice přijímá zboží k přepravě podle státního plánu přepravy.

(2) Odesílatelé jsou povinni sestavovat a předkládat ve stanovených lhůtách návrhy plánů přepravy podle metodických pokynů a formulářů Státní plánovací komise a podle Směrnic pro plánování a kontrolu plnění plánu železniční přepravy zboží, vydávaných ministerstvem dopravy v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány.

(3) Odesílatelé odpovídají za to, že nároky v návrzích plánů přepravy jsou v souladu s přepravními potřebami vzhledem k jejich výrobním, zásobovacím a odbytovým plánům a že jsou rovnoměrně rozvrženy s přihlédnutím k sezónnosti některých přeprav, žádoucímu předzásobení apod.

(1) Odesílatelé a příjemci jsou povinni uspořádat výrobní a dodavatelsko-odběratelské vztahy a uzavírat hospodářské smlouvy tak, aby nevznikaly nároky na zbytečné přepravy surovin, paliv, materiálů a jiných výrobků a aby zdůvodněné nároky byly vůči železniční dopravě uplatňovány způsobem, umožňujícím dodržet zásady hospodárného používání dopravy a při dodržení Směrnic pro koordinaci doprav vydaných ministerstvem dopravy.

(2) Nehospodárné přepravy nesmí být zapracovány do návrhu plánu přepravy, popřípadě musí být z něho vyloučeny. Pochybné případy řeší železnice společně s přepravci, v případě potřeby za účasti národních výborů.

(1) Podrobný měsíční plán přepravy je závazný pro odesílatele i pro železnici a za jeho plnění odpovídají odesílatelé i železnice podle § 40.

(2) Odesílatelé i železnice jsou povinni plnit v průběhu měsíce plán co nejrovnoměrněji.

(3) K dosažení souladu mezi prací přepravců a železnice, je odesílatel povinen rozdělit plánovanou nakládku co nejrovnoměrněji na jednotlivá pětidenní období. Na každé pětidenní období plánovaného měsíce předloží odesílatel odesílací stanici objednávku přeprav, a to přihláškou nakládky. Přihlášku nakládky předloží nejpozději tři dny před započetím pětidenního období a rozvrhne v ní nakládku na jednotlivé dny co nejrovnoměrněji, bez ohledu na to, jde-li o dny pracovní nebo neděle nebo svátek. Odesílací stanice je oprávněna upravit v přihlášce nakládky rozvržení nakládky na jednotlivé dny, popřípadě odmítnout přihlášku nakládky neodpovídající předchozím podmínkám.

(4) Odchylky od ustanovení odstavce 3 je ve výjimečných případech možno sjednat mezi železnicí a přepravcem nebo jeho nadřízeným orgánem.

(5) Denní objem nakládky a dny nakládky sjednává odesílací stanice s odesílatelem podle přihlášek nakládky, s přihlédnutím k potřebám a možnostem železničního provozu a přepravce. Nedojde-li k dohodě, platí přihláška nakládky, sestavená, popřípadě upravená podle odstavce 3.

(6) Železnice je povinna nahradit do konce měsíce vozy, které nepřichystala ve dny stanovené v jednotlivých přihláškách nakládky. Vozy železnicí nepřichystané v běžném měsíci, není dovoleno zapracovat do plánu přepravy na příští měsíc, železnice je však nahradí na žádost odesílatele podle provozních možností po splnění plánu přepravy přednostně během příštího měsíce. Závazek železnice zaniká koncem běžného roku. Podrobnosti upravují Směrnice pro plánování a kontrolu plnění plánu železniční přepravy zboží.

(7) Železnice může po předchozí dohodě s odesílatelem spojit přepravy, uvedené v měsíčních plánech přepravy tak, aby byla umožněna usměrněná nakládka pro vytvoření ucelených vlaků nebo ucelených skupin vozů.

(8) K nahrazení vozů, které železnice v předchozích dnech nepřichystala nebo které na žádost odesílatele podle odstavce 6 nahrazuje, jakož i pro zajištění nakládky podle odstavce 7, je odesílací stanice oprávněna přichystat odesílateli k nakládce více vozů, než činí denní průměr podrobného měsíčního plánu přepravy (t.j. schválený měsíční plán přepravy pro běžný měsíc, platný pro jednotlivého odesílatele, dělený počtem dní v měsíci), nejvýše však do dvojnásobku denního průměru, činí-li tento denní průměr nejvýše 20 vozů, nebo do jeden a půl násobku denního průměru, činí-li denní průměr více než 20 vozů. Přitom přihlédne k nejvyšší technické možnosti nakládky na nakládacích místech odesílatele a k tomu, má-li odesílatel dostatek zboží pro nakládku. Zamýšlené překročení denního průměru musí mu oznámit nejpozději do 14. hodiny dne, který předchází dni přichystání vozů; odesílatel musí učinit opatření, aby toto oznámení mohlo být uskutečněno. Přichystat více vozů než jeden a půl násobek popřípadě dvojnásobek denního průměru, může železnice jen se souhlasem odesílatele.

(9) Vozy, které železnice přichystala nad denní průměr bez zpravení odesílatele, popřípadě bez jeho souhlasu podle předchozích ustanovení a které odesílatel nenaložil, nezapočítávají se do plnění plánu přepravy.

(10) Železnice může na žádost odesílatele, dovolí-li to provozní poměry, přichystat vozy pro nakládku všeho zboží, které má být naloženo podle podrobného měsíčního plánu přepravy, a to i když odesílatel v předchozích dnech plnil nakládku jen částečně nebo ji neplnil vůbec z příčin, které jsou na jeho straně. Taková nakládka se považuje za splnění plánu přepravy.

(11) Změnit odesílací stanici, uvedenou v podrobných měsíčních plánech přepravy, není dovoleno s výjimkou zvlášť odůvodněných případů. Leží-li nová stanice v obvodu provozního oddílu, povoluje změnu provozní oddíl. V ostatních případech je třeba povolení správy dráhy. Změnu nelze povolit, jestliže by znamenala porušení zákazu nehospodárných přeprav (§ 38 odst. 1).

(12) Změnit stanici určení před podejem zboží k přepravě je dovoleno jen ve zvlášť odůvodněných případech, dá-li k tomu souhlas správa dráhy.

(13) Záměnu plánovaného druhu zboží zbožím jiného druhu a záměnu plánovaného druhu vozu za vůz jiného druhu, může dovolit odesílací stanice.

(1) Nepřihlásí-li odesílatel k nakládce vozy určené podrobným měsíčním plánem přepravy, nebo nenaloží-li vozy přichystané podle plánu nebo nevyužije-li u zboží plánovaného jen v tunách únosnosti vozů přichystaných podle plánu se zřetelem na nápravový tlak nebo na jiná omezení hmotnosti zásilek na přepravní cestě, zaplatí částku 30 Kčs za vozovou jednotku. Vozovou jednotkou se rozumí vůz o dvou nebo třech nápravách; vůz o čtyřech nebo více nápravách se považuje za dvě vozové jednotky.

(2) Odvolá-li odesílatel nakládku přihlášeného zboží nebo odvolá-li žádost o přichystání vozu nebo odvolá-li nakládku přichystaného vozu (odřekne-li vůz) nebo přichystaný vůz nenaloží a vrátí, zaplatí kromě případné částky podle odstavce 1 poplatek stanovený tarifem.

(3) Nepřichystá-li železnice v průběhu měsíce všechny vozy přihlášené k nakládce podle podrobného měsíčního plánu přepravy, zaplatí odesílateli částku 30 Kčs za každou nepřichystanou vozovou jednotku.

(4) Způsob výpočtu částek za nesplnění plánu přepravy stanoví Směrnice pro plánování a kontrolu plnění plánu železniční přepravy zboží.

(5) Odesílatel neplatí částky, nemohlo-li být zboží přihlášeno k nakládce nebo naloženo:

(6) Železnice neplatí částky, nepřichystá-li vozy k nakládce:

(1) Nákladní listy vydává železnice vlastním nákladem a prodává je v železničních stanicích za stanovenou cenu.

(2) Nákladní listy jsou tištěny pro rychlé zboží na růžovém papíru a pro obyčejné zboží na bílém papíru. Volbou nákladního listu tištěného na růžovém nebo na bílém papíru odesílatel určuje, že zásilka má být přepravena jako rychlé zboží nebo obyčejné zboží.

(3) Ministerstvo dopravy může stanovit pro některé druhy přeprav i jiné přepravní listiny.

(4) Vzory a rozměry nákladních listů stanoví tarif.

(5) Nákladní list se vyplňuje ve všech jeho dílech podle předtisku. Odesílatel proškrtne sloupce, které nevyplnil.

(6) Odesílatelovy zápisy v nákladním listu musí být napsány průpisem nebo vytištěny nesmazatelným písmem; na všech dílech tiskopisu nákladního listu musí být dobře čitelné.

(7) Odesílatel je povinen zapsat do nákladního listu ve sloupcích pro to určených:

(8) Kromě zápisů předepsaných v odstavci 7 zapíše odesílatel do nákladního listu ještě:

(9) Nestačí-li pro odesílatelův zápis v nákladním listu sloupec pro tento zápis určený, poznamená odesílatel, na kterém místě v zápise pokračuje. Není-li v nákladním listu určeno předtiskem místo pro některý odesílatelův zápis, použije se sloupce „Jiné předepsané nebo dovolené zápisy“.

(10) Opravy odesílatelových zápisů jsou dovoleny až do okamžiku sjednání přepravní smlouvy a jen tehdy, potvrdí-li je odesílatel svým razítkem nebo podpisem a zapíše-li opravené množství slovy, jde-li o počet kusů a hmotnost. Přepisování, škrabání anebo přelepování zápisů v nákladních listech není přípustné.

(11) Ten, kdo odevzdá stanici při sjednávání přepravní smlouvy nákladní list, se považuje za oprávněného jednat jménem odesílatele, zejména měnit nebo doplňovat zápisy odesílatele v nákladním listu a též za oprávněného ke všem jednáním, která se týkají podeje zásilky k přepravě.

(12) Železnice smí měnit zápisy odesílatelovy jen tehdy, předepisuje-li nebo dovoluje-li to tento řád nebo tarif (např. při změně příjemce nebo stanice určení na návrh oprávněného). Taková změna musí být potvrzena razítkem stanice a podpisem zaměstnance, který ji provedl.

(1) Odesílatel odpovídá za správnost a úplnost svých zápisů a jejich umístění na správném místě v nákladním listu.

(2) Železnice je oprávněna kdykoliv přezkoumat, souhlasí-li zásilka se zápisy v nákladním listu a jsou-li splněny podmínky předepsané tímto řádem, tarifem nebo zvláštním ujednáním.

(3) Tarify stanoví výši částek nebo přirážek k dovoznému za nesprávné zápisy odesílatele, které by měly nebo mohly mít za následek ohrožení bezpečnosti provozu nebo zkrácení železnice na dovozném.

(4) O přezkoumání zásilky sepíše železnice všeobecný zápis, ve kterém uvede výsledek přezkoumání. Případné částky nebo přirážky k dovoznému musí být zaplaceny příjemcem při odběru zásilky; tím nejsou dotčena jeho práva vůči odesílateli.

(1) Vyžaduje-li to povaha zboží, je odesílatel povinen podat zásilku k přepravě v řádném obalu, který chrání zboží za přepravy před ztrátou a poškozením. Odesílatel je povinen zabalit zásilku řádně též tehdy, je-li nebezpečí, že by nebalené zboží mohlo způsobit za přepravy pro své vlastnosti škodu osobám, provozním prostředkům nebo na zboží jiných zásilek. Pokud tento řád nebo tarif stanoví zvláštní způsob balení pro některé druhy zboží, je odesílatel povinen zabalit zboží podle těchto ustanovení.

(2) Odesílatel odpovídá za škody, které vznikly vadným nebo nedostatečným obalem za přepravy.

(3) Odesílatel je povinen označit zásilky nebo jednotlivé kusy zásilky, jestliže to předepisuje tento řád nebo tarif, a to způsobem tam předepsaným.

(4) Železnice není povinna přezkušovat stav zásilky při sjednávání přepravní smlouvy. Podá-li odesílatel k přepravě poškozenou zásilku, odpovídá za škody, které z toho vznikly.

(5) Tarif stanoví, kdy se vozové zásilky plombují a v kterých případech plombuje vozy železnice a v kterých přepravci.

(6) Železnice ověřuje vzorky odebrané ze zásilek za podmínek stanovených tarifem.

(1) Stanice je povinna podat odesílateli, popřípadě příjemci zprávu o době přichystání vozu k nakládce nebo vykládce, a to, bude-li vůz přichystán v denní době, nejpozději 2 hodiny a bude-li vůz přichystán v noční době, nejpozději 3 hodiny před jeho přichystáním na všeobecné nakládkové a vykládkové koleje. Pro podávání zpráv o přichystání vozů na jiné koleje nebo jiná místa platí zvláštní předpisy, popřípadě dohody.

(2) Zprávy o době přichystání vozu k nakládce nebo k vykládce se podávají v kterékoliv denní i noční době včetně sobot a dnů pracovního klidu, jakož i o vyhlášených dnech pracovního volna. Odesílatelé a příjemci jsou povinni učinit všechna nutná opatření pro příjem těchto zpráv v kteroukoliv denní i noční dobu včetně sobot a dnů pracovního klidu, jakož i o vyhlášených dnech pracovního volna.

(3) Zprávy o době přichystání vozu podávají stanice přepravcům telefonicky. Nelze-li použít telefonu, podá se zpráva poslem, popřípadě telegraficky nebo dálnopisně. Možno-li doručit zprávu rychleji, podá stanice zprávu prostřednictvím jiného účastníka telefonického nebo dálnopisného spojení, například prostřednictvím národního výboru nebo některé socialistické organizace.

- telefonicky, okamžikem podání zprávy,
- telegraficky, za 4 hodiny po podání zprávy,
(4) Zpráva o době přichystání vozu k nakládce nebo k vykládce se pokládá za uskutečněnou, byla-li podána
- poslem, okamžikem doručení zprávy nebo okamžikem, kdy byl učiněn pokus o její doručení,
Použije-li se při telefonickém nebo dálnopisném podání zprávy prostředníka, pokládá se zpráva za uskutečněnou za 2 hodiny po podání zprávy prostředníkovi.
- dálnopisně, okamžikem podání zprávy.

(5) Nemůže-li stanice přichystat vůz odesílateli nebo příjemci v době, kterou mu oznámila, zpraví jej o tom co nejrychleji. Zprávu o době přichystání vozu podá pak znovu, jakmile bude moci dobu přichystání správně určit.

(6) Železnice je povinna vytvářet předpoklady pro předběžné informativní podávání zpráv (předhlašování) přepravcům o doběhu prázdných i ložených vozů. Jestliže je to účelné, sjedná stanice podle místních poměrů s přepravcem na jeho žádost podávání předběžných informativních zpráv; předběžné informativní zprávy nenahrazují zprávy o době přichystání vozu podle odstavce 1.

(1) Vozovou zásilku je povinen nakládat odesílatel a vykládat příjemce; tarif může stanovit odchylky od této povinnosti.

(2) Železnice převezme nakládku a vykládku vozových zásilek, popřípadě svoz a odvoz zboží za přepravce za podmínek ustanovených tarifem.

(3) Železnice přichystá vůz k nakládce nebo vykládce na všeobecných nakládkových a vykládkových kolejích. Zvláštní podmínky a dohody nebo tarif stanoví, kdy a za jakých podmínek může být vůz přichystán na jinou kolej nebo na jiné místo.

(4) Železnice, odesílatelé a příjemci zásilek jsou povinni činit všechna potřebná opatření k tomu, aby zboží mohlo být naloženo a vyloženo bez průtahů.

(5) Pro ukládání zboží určeného k přepravě po železnici nebo došlého po železnici přenechává železnice do dočasného užívání přepravci podle možnosti volná prostranství nebo skladiště ve stanicích za podmínek sjednaných ve smlouvě o dočasném užívání složišť a skladišť.

(6) Odesílatel je oprávněn žádat, aby mu byl přichystán k nakládce buď vůz krytý nebo otevřený, vysokostěnný nebo jiný otevřený vůz, vůz nádržkový nebo i vůz jiného druhu vhodný pro zboží, které má být v něm přepraveno, popřípadě vyhovující i potřebám mechanické nakládky nebo i vykládky, pokud tomu nebrání ustanovení tohoto řádu, tarifu nebo ustanovení předpisů celních a předpisů jiných orgánů státní správy.

(7) Železnice může nahradit požadovaný vůz vozem jiného druhu. Odesílatel je oprávněn přichystaný náhradní vůz odmítnout, nehodí-li se pro žádanou přepravu vzhledem k povaze zboží. Náhradní vůz může odesílatel odmítnout i tehdy, jestliže by konstrukce přichystaného náhradního vozu znemožňovala nakládku nebo vykládku mechanizačními prostředky a nakládka nebo vykládka jiným způsobem by činila mimořádné obtíže.

(8) Železnice je povinna přichystat vůz k nakládce v technickém stavu vyhovujícím pro přepravu. Odesílatel však dříve než začne do vozu nakládat, je povinen vůz prohlédnout, hodí-li se k přepravě podávaného zboží. Zjistí-li odesílatel na voze závady, může vůz odmítnout.

(9) Odesílatel je povinen naložit zboží do vozu, a uložit a zajistit je tak, aby při otřesech a nárazech za přepravy, odpovídajících normálnímu železničnímu provozu, bylo zboží chráněno před ztrátou a poškozením; při nakládání je třeba dbát zejména též toho, aby naložené zboží nezpůsobilo za přepravy škodu na jiných zásilkách, neohrožovalo osoby a bezpečnost železničního provozu a nezpůsobilo škodu na provozních prostředcích a zařízeních železnice. Podrobnější všeobecné předpisy pro nakládku a vykládku, jakož i pro nakládku a vykládku některých druhů zboží stanoví tarif.

(10) Odesílatel je povinen opatřit si včas a v dostatečném množství nakládací a přepravní pomůcky, potřebné k nakládce a k zajištění zboží, s přihlédnutím k nutnosti hospodárného využití vozu.

(11) Odesílatel musí při nakládce a příjemce při vykládce dbát pokynů stanice. Přeruší-li nakládku nebo vykládku musí zboží ve voze zajistit tak, aby se nepoškodilo nebo nezpůsobilo škodu na jiném zboží a provozních prostředcích nebo zařízeních a neohrozilo bezpečnost osob a provozu.

(12) Odesílatel odpovídá za správné naložení a zajištění zboží ve voze, pokud sám nakládal.

(13) Odesílatel po ukončení nakládky a příjemce po ukončení vykládky jsou povinni očistit vozy zevně na skříni i na stupátkách, jakož i uklidit a vyčistit místo nakládky nebo vykládky. Příjemce po ukončení vykládky je povinen odevzdat vůz vyčištěný, včetně odstranění hřebíků a skob z podlahy a stěn vozu po předchozí zásilce, popřípadě vymytý, s řádně uzavřenými dveřmi a s oddělitelnými součástkami vozu zasazenými na místech pro to určených.

(14) Dojde-li k poškození vozu při nakládce nebo vykládce, způsobenému odesílatelem nebo příjemcem, je odesílatel nebo příjemce povinen zaplatit železnici náhradu stanovenou ministerstvem dopravy. Kromě náhrady je povinen zaplatit částku, jejíž výši stanoví tarif. Stejnou náhradu a částku zaplatí odesílatel nebo příjemce též, způsobí-li ztrátu nebo poškození oddělitelných součástí vozu, zapůjčeného vozového výstroje nebo kontejneru. Za ztrátu nebo poškození jiných přepravních pomůcek se vybere jen stanovená náhrada; částka se v takovém případě nevybírá. Správa dráhy může v odůvodněných případech částky snížit.

(1) Odesílatelé jsou povinni nakládat a příjemci vykládat zásilky v kterékoli denní i noční době i ve dnech pracovního volna a ve dnech pracovního klidu (nepřetržitá nakládka a vykládka).

(2) Odesílatelé jsou povinni naložit a příjemci vyložit zásilky a naložený nebo vyložený vůz připravit k odsunutí s největším urychlením, nejpozději však ve stanovených lhůtách. Tyto lhůty počínají hodinou, která byla oznámena přepravci ve zprávě o době přichystání vozu. Je-li vůz přichystán později než bylo oznámeno ve zprávě, počíná lhůta okamžikem přichystání vozu.

(3) Lhůta pro nakládku a vykládku vozů se stanoví na 6 hodin pro jednoduchou manipulaci a 10 hodin pro dvojitou manipulaci.

(4) Ve vyhlášených stanicích s nedostatečným osvětlením všeobecných nakládkových a vykládkových kolejí se noční doba nevčítá do stanovené lhůty pro nakládku a vykládku vozů.

(5) Železnice může z celospolečenských důvodů vyhlásit neplynutí stanovené lhůty pro nakládku nebo vykládku vozů ve vyhlášených dnech pracovního volna nebo ve dnech pracovního klidu.

(6) Nakládka nebo vykládka je ukončena (vůz je připraven k odsunutí), jsou-li provedeny všechny úkony a splněny podmínky stanovené řádem nebo tarifem přepravci. Přepravce je povinen oznámit stanici, že vůz je připraven k odsunutí. U zásilky podávané k přepravě musí odesílatel odevzdat stanici současně též řádně vyplněný nákladní list včetně příloh v něm zapsaných.

(1) Zboží musí být naloženo do vozu v takovém množství, aby bylo co nejvíce využito únosnosti nebo ložného prostoru vozu. Hmotnost naloženého zboží nesmí však překročit únosnost vozu, popřípadě hmotnostní omezení platná pro přepravní cestu pro některé druhy zboží a vozů. Hmotnostní omezení stanoví tarif.

(2) Tarif může stanovit částku, kterou železnice vybere za nevyužití únosnosti vozu.

(3) Za překročení únosnosti vozu vybere železnice částku za ohrožení bezpečnosti provozu podle tarifu.

(4) Při odstraňování přetěže zaplatí přepravce železnici, překročí-li lhůtu 6 hodin stanovenou pro nakládku, zdržné podle § 49 až do doby jejího odstranění. Tarif stanoví, jak se naloží s tou částí zásilky, která musela být vyložena, protože byla překročena únosnost, popřípadě hmotnostní omezení nebo objemová omezení pro některé druhy zboží.

(1) Odesílatel je povinen udat v nákladním listu pro účely přepravní smlouvy hmotnost zásilky, pokud podle ustanovení tohoto řádu nebo tarifu nezjišťuje hmotnost zásilky železnice.

(2) Odesílací stanice je povinna zjistit hmotnost zásilek nakládaných na všeobecných nakládkových kolejích, je-li ve stanici kolejová váha. Z této povinnosti zjistit hmotnost jsou vyjmuty zásilky těch druhů zboží, u nichž může odesílatel zjistit hmotnost jiným způsobem než vážením, například podle objemových hmotností nebo měřením nebo násobením hrubé hmotnosti kusů zboží baleného v egalisovaných obalech a cejchovaných sudech. Podrobnosti stanoví tarif.

(3) Hmotnost zásilky, zaokrouhlená sestupně na 10 kg se zapisuje do příslušných sloupců nákladního listu. Zjištění, popřípadě přezkoušení hmotnosti železnicí osvědčuje stanice vážním razítkem ve všech dílech nákladního listu.

(4) Železnice je oprávněna přezkoušet kdykoliv správnost hmotnosti zásilky udané odesílatelem v nákladním listu.

(5) Ve stanici určení železnice hmotnost zásilky nezjišťuje; je však povinna přezkoušet hmotnost zásilky, která došla v poškozeném voze nebo ve voze s porušenými plombami a hmotnost zásilky došlé na otevřeném voze se stopami ztráty zboží za přepravy, jakož i ve všech případech, kdy je toho třeba pro zjištění stavu zásilky.

(6) Za zjištění nebo přezkoušení hmotnosti účtuje železnice poplatky podle tarifu.

(7) Zvláštními úmluvami mezi železnicí a přepravcem může být sjednáno, že za podmínek stanovených železnicí bude přepravce zjišťovat hmotnost svých zásilek na vlastní hmotnosti s platností železničního vážení.

(8) Železnice nezjišťuje při nakládce ani při vykládce počet kusů; výjimky stanoví tarif.

(1) Železnice přejímá zboží k přepravě jako vozovou zásilku. Vozovou zásilkou se rozumí zásilka, k jejíž přepravě je třeba samostatného vozu.

(2) Vozové zásilky přepravuje železnice jako obyčejné zboží nebo jako rychlé zboží. Je nepřípustné žádat, aby zásilka byla na části cesty přepravena jako obyčejné zboží a na části cesty jako rychlé zboží.

(3) Při podeji vozové zásilky k přepravě je odesílatel povinen předložit řádně vyplněný nákladní list pro obyčejné zboží nebo pro rychlé zboží (§ 41 odst. 2). Tarif může stanovit, v kterých případech je odesílatel povinen podat zásilku k přepravě jen jako rychlé zboží.

(4) Železnice povolí na žádost přepravce, dovolují-li to provozní poměry, přepravu zásilky rychlého zboží vlaky osobní přepravy.

(5) S jedním nákladním listem je povoleno podat k přepravě zboží jen v množství, které nepřesahuje únosnost vozu, popřípadě hmotnostní omezení platná pro přepravní cestu a ložný prostor vozu. Lze však podat k přepravě s jedním nákladním listem zásilku naloženou na více vozech, jde-li o nedělitelné předměty, které pro své rozměry nelze naložit do jednoho vozu.

(6) Tarif může stanovit, v kterých případech povoluje železnice přepravu více vozových zásilek s jedním nákladním listem.

(7) Zboží připuštěné k přepravě za zvláštních podmínek je dovoleno podat k přepravě s jedním nákladním listem společně s jiným zbožím jen tehdy, nezakazují-li to příslušná tarifní ustanovení nebo podmínky, za kterých byla přeprava povolena.

(8) Přepravní smlouva je sjednána, jakmile odesílací stanice přijala k přepravě zásilku s nákladním listem. Přijetí zásilky potvrdí stanice v nákladním listu otištěním datového razítka. Otištění datového razítka na nákladním listu je důkazem o sjednání přepravní smlouvy.

(9) Odesílací stanice je povinna potvrdit přijetí zásilky otištěním datového razítka na druhopisu nákladního listu; druhopis nákladního listu vydá odesílateli. Další druhopis ani opis druhopisu se nevydává.

(10) Datové razítko musí být otištěno ihned po podeji celé vozové zásilky, která je uvedena v nákladním listu, a po zaplacení částek, které je odesílatel povinen zaplatit způsobem podle § 53 odst. 2.

(1) Předrží-li přepravce vůz při nakládce nebo vykládce přes stanovené lhůty, zaplatí železnici za každou i jen započatou hodinu překročení v pracovních dnech zdržné 75 Kčs, ve dnech pracovního volna a ve dnech pracovního klidu zdržné 150 Kčs.

(2) Je-li lhůta pro nakládku nebo vykládku překročena již v pracovní den přede dnem pracovního volna nebo přede dnem pracovního klidu, účtuje se zdržné 150 Kčs od 0.00 hodin prvního dne pracovního volna nebo prvního dne pracovního klidu. Vznikne-li nárok na zdržné 150 Kčs, účtuje se v této výši až do doby ukončení nakládky nebo vykládky bez ohledu na to, ve který den byla nakládka nebo vykládka ukončena (tj. i v následující pracovní dny).

(3) Zdržné se účtuje též při vzniku překážky při dodání, převezme-li zásilku po jejím odstranění původní příjemce nebo vrátí-li přepravce vozy přichystané k nakládce v prázdném stavu, a to za celou dobu od přichystání do vrácení vozů.

(4) Za každý vůz cizích železničních správ vyjma vozů železnic socialistických zemí zařazených do společného parku železničních vozů²) a za každou i jen započatou hodinu překročení zaplatí přepravce zdržné v dvojnásobné výši.

(5) Drážní správní orgán může po předchozím oznámení na přechodnou dobu zvýšit zdržné až na trojnásobek u vozů určitých řad nebo vlastnických značek v případě ztížených provozních podmínek v určitém místě nebo oblasti anebo v případech, kdy přepravce opakovaně překračuje stanovené lhůty.

(6) Zdržné se neúčtuje v případech, kdy přepravce ukončí nakládku nebo vykládku tak, aby vozy mohly být zařazeny do nejbližšího vhodného vlaku, i když překročil stanovenou lhůtu. To neplatí pro vykládku, je-li vůz přikázán k nakládce jinému přepravci v téže stanici.

(7) Železnice může na žádost přepravce snížit účtované zdržné až o 50 %, pokud překročení stanovené lhůty pobytu vozů vzniklo jako přímý následek havarijních poruch nakládacích a vykládacích zařízení, které přepravce nemohl odvrátit ani při vynaložení veškerého úsilí. Železnice může účtované zdržné snížit nebo prominout, došlo-li k překročení lhůty pobytu vozu v důsledku neodvratitelných událostí živelní povahy; u ojedinělých vozových zásilek výjimečně i tehdy, prokáže-li organizace nebo občané, že učinili ze své strany vše k zajištění včasné nakládky nebo vykládky a že překročení stanovených lhůt nastalo z příčin, které nemohli ovlivnit.

(8) Za zastavení kolejí stanice vozy přepravců,³) platí přepravce (zařaditel) železnici stojné podle tarifu, pokud nejde o vozy přepravců zařazené do vozového parku cizích železničních správ zúčastněných na Dohodě o mezinárodní železniční přepravě zboží (SMGS).

(9) Stojné se platí za dobu od oznámení přepravci ve zprávě o době přichystání vozu do doby, kdy je vůz připraven k odsunutí. Je-li vůz přichystán později, platí se stojné až do doby skutečného přichystání vozu.

(1) Za řádné a včasné splnění předpisů celních a předpisů jiných orgánů státní správy (dále jen „právní předpisy“), které musí být splněny před podejem zásilky k přepravě, odpovídá odesílatel.

(2) Odesílatel je povinen postarat se o zabalení a přikrytí zboží podle právních předpisů. Stanice odmítne přijmout zásilku k přepravě, zjistí-li, že přiložená celní závěra je poškozená nebo vadná.

(3) Odesílatel je povinen připojit k nákladnímu listu listiny, které jsou nutné ke splnění právních předpisů před dodáním zboží příjemci. Nestanoví-li právní předpisy jinak, smějí se tyto listiny týkat pouze zboží, které je uvedeno v nákladním listu. Nemohou-li být takové listiny připojeny k nákladnímu listu, poněvadž jsou uloženy v některé stanici, na celnici nebo u jiného orgánu státní správy, musí být v nákladním listu přesně označeno, kde jsou uloženy.

(4) Pokud železnice nenese odpovědnost sama, odpovídá jí odesílatel za všechny škody, které vzniknou z toho, že tyto listiny chybí, jsou neúplné nebo nesprávné.

(5) Pokud se železnice nezprostí odpovědnosti podle obecných předpisů, odpovídá za následky ztráty, nepoužití nebo nesprávného použití právních listin, které jsou zapsány v nákladním listu a které jej doprovázejí nebo které jí byly svěřeny. Náhrada škody, kterou by měla platit, nesmí však být nikdy vyšší než náhrada, kterou by byla povinna zaplatit při ztrátě zboží podle tohoto řádu.

(6) Pokud je zásilka na cestě, plní povinnosti vyplývající z právních předpisů železnice; může však obstaráním takových úkonů pověřit jiného. I v takovém případě však odpovídá vůči přepravci za řádné a včasné splnění těchto povinností železnice.

(7) Odesílatel je oprávněn označit v nákladním listu stanici, ve které mají být právní předpisy splněny. Má právo též navrhnout způsob řízení.

(8) Označil-li odesílatel v nákladním listu pro splnění právních předpisů stanici, ve které platná ustanovení nedovolují je plnit, nebo předepíše-li takový způsob řízení, který nemůže být proveden, učiní železnice co uzná pro něho za nejvýhodnější; o učiněných opatřeních zpraví odesílatele. Poplatky a hotové výdaje zapíše do nákladního listu.

(9) Odesílatel má právo zúčastnit se ve stanici na cestě buď sám nebo svým zástupcem plnění právních předpisů, aby dal nutná vysvětlení a sdělení; je oprávněn zaplatit též poplatky vybírané orgány státní správy. Nemá však právo tyto předpisy sám plnit.

(10) Ve stanici určení je povinen plnit právní předpisy příjemce zásilky. Dříve než přikročí k jejich plnění, musí převzít nákladní list. S plněním předpisů musí započít neprodleně. Nepřijme-li nákladní list nebo jestliže bezdůvodně otálí s plněním právních předpisů, je železnice oprávněna plnit tyto předpisy sama.

(11) Za splnění právních předpisů železnicí účtuje železnice poplatky podle tarifu, popřípadě hotové výdaje.

(1) Železnice účtuje přepravné (dovozné a doplňující poplatky), jakož i případné přirážky k dovoznému a částky podle ustanovení tohoto řádu a tarifů.

(2) Kromě přepravného, přirážek k dovoznému a částek může železnice počítat jen hotové výdaje, např. dávky a poplatky zaplacené orgánům státní správy, dále poštovní a jiné výdaje spojené s péčí o zachování zásilky, pokud jdou podle ustanovení tohoto řádu nebo tarifů na vrub přepravce.

(3) Přepravné a přirážky k dovoznému se počítají podle ustanovení a sazeb platných v den sjednání přepravní smlouvy. Částky se počítají podle ustanovení platných v den, kdy nastala skutečnost, opravňující k jejich vybrání.

(4) Dovozné se účtuje za tarifní vzdálenost z odesílací stanice do stanice určení. Způsob výpočtu této vzdálenosti stanoví tarify.

(5) Dovozné, doplňující poplatky, přirážky k dovoznému a částky, jakož i hotové výdaje je železnice povinna odděleně zapsat a přesně označit v nákladním listu a připojit doklady o hotových výdajích. Částky, které vznikly před přijetím zásilky k přepravě nebo po jejím výdeji se do nákladního listu nezapisují, rovněž se nezapisují do nákladního listu poplatky, které vznikly po výdeji zásilky.

(6) Zásilka, přijatá k přepravě, se přepraví po přepravní cestě určené železnicí.

(1) Odesílatel je povinen zaplatit ihned při podeji zásilky přepravné (dovozné a doplňující poplatky), jakož i případné přirážky k dovoznému, zdržné, jiné poplatky a hotové výdaje, které je železnice oprávněna vybrat a které může odesílací stanice vypočítat. Částky, které odesílací stanice nemohla vypočítat, jakož i za přepravy vzniklé rozdíly dovozného, doplňující poplatky popřípadě též přirážky k dovoznému, zdržné, jiné poplatky a hotové výdaje zapsané v nákladním listu, vybere železnice od příjemce.

(2) Přepravné, přirážky k dovoznému, zdržné, jiné poplatky a hotové výdaje železnice se platí buď hotově nebo bezhotovostním způsobem (příkazem k inkasu). Federální ministerstvo dopravy může v dohodě s federálním ministerstvem financí a Státní bankou československou stanovit, kteří přepravci a u kterých zásilek budou vyrovnávat přepravné ústředně a za jakých podmínek.

(1) Železnice je povinna přepravit vozovou zásilku z odesílací stanice do stanice určení a přichystat ji příjemci k odběru v dodací lhůtě, která činí:
Tarif může stanovit zvláštní dodací lhůty pro zásilky přepravované v odesílatelských vlacích.

a) pro rychlé zboží
1. výpravní lhůta	12 hodin,
2. přepravní lhůta - za každých i započatých 300 tarifních kilometrů	24 hodin,
b) pro obyčejné zboží
1. výpravní lhůta	12 hodin,
2. přepravní lhůta při vzdálenosti
- do 150 tarifních kilometrů	24 hodin,
- přes 150 tarifních kilometrů, za každých dalších, i jen započatých 200 tarifních kilometrů, dalších	24 hodin.

(2) Ministerstvo dopravy může prodloužit dodací lhůty:

(3) Pro přepravu mimořádných zásilek a kolejových vozidel na vlastních kolech může železnice stanovit zvláštní dodací lhůty.

(4) Dodací lhůta počíná uplynutím 24. hodiny dne, ve kterém byla zásilka přijata k přepravě.

(5) Vzdálenost pro výpočet dodací lhůty se zjišťuje po cestě, po které byla zásilka skutečně přepravena.

(6) Dodací lhůta se pokládá za zachovanou, jestliže železnice před jejím uplynutím zásilku přichystala k odběru.

(7) Dodací lhůta neplyne po dobu zadržení zásilky, byl-li tím běh vozu zdržen oproti pobytu vozu předvídanému grafikonem vlakové dopravy:

(1) Železnice je povinna vydat příjemci ve stanici určení zásilku po zaplacení pohledávek železnice, vzniklých z provedení přepravy této zásilky a odevzdat mu současně na potvrzení nákladní list.

(2) Stanice určení vydá nákladní list příjemci,

(3) Stanice určení vydá příjemci zásilku po předložení nákladního listu. Je-li vůz opatřen železničními plombami, sejme je stanice za přítomnosti příjemce a uschová je. Zásilky ve vozech, které stanice přichystává podle zvláštních předpisů nebo dohod na místa, jež nejsou určena pro všeobecné používání, může vydat stanice příjemci i bez předložení nákladního listu.

(4) Nemohla-li stanice odevzdat příjemci nákladní list, vydá mu co nejdříve, nejpozději do uplynutí lhůty, po které je možno považovat zásilku podle § 64 za ztracenou, náhradní přepravní listinu, která nahrazuje nákladní list při uplatňování práv z přepravní smlouvy. Vzor této listiny stanoví tarif.

(5) Pro odevzdávání nákladních listů a výdej zásilek v neobsazených stanicích nebo pro výdej zásilky přichystávané na jiných než všeobecných vykládacích kolejích, mohou být sjednány zvláštní podmínky.

(6) Příjemce je oprávněn po přijetí nákladního listu odmítat odběr zásilky, dokud stanice nevyhoví odůvodněnému návrhu na zjištění škody, o níž příjemce tvrdí, že vznikla.

(7) Požádá-li orgán státní správy ze zákona oprávněný nebo soud o vydání zásilky, je železnice povinna takové žádosti vyhovět; vydání zásilky je v takovém případě postaveno na roveň vydání zásilky příjemci. Orgán státní správy nebo soud je povinen uhradit železnici všechny neuhrazené částky zapsané v nákladním listu; stanice však nesmí odepřít vydání zásilky, nebyly-li pohledávky železnice ihned zaplaceny. Nezakáže-li to orgán státní správy nebo nestanoví-li soud jinak, zpraví stanice o vydání zásilky ihned oprávněného.

(8) Po převzetí nákladního listu příjemcem může stanice na jeho návrh dát v odůvodněných případech souhlas k tomu, aby došlé zboží bylo v témže voze podáno s novým nákladním listem k další přepravě jako vozová zásilka, a to i když přepravce část zboží vyložil nebo přiložil (dále jen „nový podej“). Za provedení nového podeje zásilky účtuje železnice poplatek podle tarifu.

(2) Odesílatel nebo jemu nadřízený ústřední orgán může navrhnout, aby:

(1) Odesílatel i příjemce, popřípadě ústřední orgány jim nadřízené, mohou v naléhavých případech navrhnout změnu přepravní smlouvy.

(7) Návrh na změnu přepravní smlouvy musí být sepsán na předepsaném tiskopise a podepsán oprávněným; je-li oprávněným socialistická organizace, opatří návrh kromě podpisu i svým razítkem. Podává-li návrh na změnu přepravní smlouvy odesílatel nebo jemu nadřízený ústřední orgán, musí kromě písemného návrhu předložit stanici ještě druhopis nákladního listu, ve kterém návrh opakuje a podepíše, popřípadě opatří také svým razítkem.

(9) Právo odesílatelovo nebo jemu nadřízeného ústředního orgánu navrhnout změnu přepravní smlouvy zaniká, jakmile příjemce nebo jemu nadřízený orgán použil svého práva a sám navrhl změnu přepravní smlouvy.

(10) Dojdou-li do stanice, která má změnu přepravní smlouvy provést současně návrhy na změnu jak od odesílatele, tak i od příjemce, nebo od ústředních orgánů jim nadřízených, provede stanice návrh příjemce (návrh ústředního orgánu nadřízeného příjemci); jinak provede stanice návrh, který došel dřív. Provedením návrhu příjemce přecházejí veškerá práva a povinnosti odesílatele z přepravní smlouvy na původního příjemce.

(11) Povolila-li stanice změnu přepravní smlouvy a nemůže-li tuto změnu provést sama, požádá o její provedení vhodnou stanici na cestě poštovním telegramem na útraty navrhovatele; stanice na cestě zpraví o provedení změny odesílací stanici a podle okolností i původní stanici určení.

(12) Hotové výdaje spojené s prováděním změny přepravní smlouvy vybere stanice, která změnu povoluje, od navrhovatele. Výdaje vzniklé prováděním přepravní smlouvy ve stanici na cestě se zapíší do nákladního listu.

(13) Byla-li změněna na návrh oprávněného stanice určení, účtuje se dovozné zvlášť z odesílací stanice do stanice provádějící změnu a zvlášť z této stanice do nové stanice určení. Byla-li zásilka vydána na návrh oprávněného ve stanici na cestě, ležící před původní stanicí určení, účtuje se dovozné z odesílací stanice jen do této stanice na cestě; přeplatek dovozného železnice oprávněnému vrátí.

(14) Za provedení změny přepravní smlouvy účtuje železnice poplatek podle tarifu.

(15) Ministerstvo dopravy může stanovit odchylky pro způsob podávání návrhů na změnu přepravní smlouvy ústředními orgány, nadřízenými odesílateli nebo příjemci, jakož i odchylky pro způsob provádění jimi navrhovaných změn.

(8) Změnu přepravní smlouvy jednotlivých zásilek povoluje stanice, které podle odstavce 6 musí být návrh na změnu předložen.

(3) Příjemce nebo jemu nadřízený ústřední orgán může navrhnout, aby:

(4) Byl-li změněn příjemce zásilky, není tento nový příjemce již oprávněn navrhovat změnu přepravní smlouvy.

(5) Návrh na změnu přepravní smlouvy nesmí způsobit rozdělování zásilky.

(6) Návrh na změnu přepravní smlouvy musí podat odesílatel nebo jemu nadřízený ústřední orgán odesílací stanici a příjemce nebo jemu nadřízený ústřední orgán původní stanici určení.

(1) Vyskytne-li se po sjednání přepravní smlouvy překážka, pro kterou nelze přepravit zásilku po původně určené cestě, přepraví železnice zásilku do stanice určení po jiné cestě, je-li možné jiné cesty použít. Dovozné se však účtuje po původně určené cestě.

(2) Není-li jiná cesta, nebo nelze-li jiné cesty použít nebo nelze-li pokračovat v přepravě z jiných příčin, vyzve stanice, v níž byla zásilka zadržena, ihned telegraficky odesílatele, aby navrhl, jak se zásilkou naložit.

(12) Musí-li být zásilka přijatá k přepravě upravena nebo přeložena pro ložnou závadu nebo nezpůsobilost vozu k jízdě (dále jen „ložná závada“), provede úpravu nebo překládku železnice, pokud v dalších ustanoveních není stanoveno jinak.

(13) Je-li ložná závada zjištěna v odesílací stanici, je povinen ji na vyzvání stanice odstranit odesílatel.

(14) Je-li ložná závada zjištěna až ve stanici na cestě a železnice ji nemůže odstranit, protože úprava nebo překládka vyžaduje zvláštní opatrnost nebo odbornou znalost, popřípadě mimořádná opatření, je odesílatel povinen na výzvu stanice sám se postarat o úpravu nebo přeložení zásilky.

(15) Pro odstranění ložné závady odesílatelem platí lhůty uvedené v odstavci 5. Po uplynutí těchto lhůt může stanice sama pověřit úpravou nebo překládkou zásilky vhodný odborný závod nebo organizaci na nebezpečí odesílatele. Za dobu zdržení zásilky se účtuje poplatek za prostoj vozu podle tarifu; nezpůsobil-li ložnou závadu odesílatel, účtuje se tento poplatek až po uplynutí lhůt uvedených v odstavci 5.

(16) Způsobila-li ložnou závadu železnice, nese výdaje za její odstranění; v ostatních případech zapíše poplatky a případné hotové výdaje za odstranění ložné závady do nákladního listu.

(17) Pokud v předchozích ustanoveních není stanoveno jinak, platí pro návrhy odesílatele a příjemce, jakož i pro jejich provádění ustanovení § 56.

(3) Stanice nemusí vyzvat odesílatele, aby podal návrh, jak se zásilkou naložit, jde-li o přepravní překážku přechodného rázu, která nepotrvá pravděpodobně déle než 48 hodin.

(4) Odesílatel je povinen dát jakýkoliv proveditelný návrh prostřednictvím odesílací stanice písemně na rubu telegramu, jímž byl zpraven o přepravní překážce; předložení druhopisu nákladního listu se nevyžaduje. Odesílací stanice sdělí návrh odesílatele telegraficky stanici, ve které je zásilka zadržena.

(5) Pro podání návrhu, jak naložit se zásilkou, se poskytuje jednodenní lhůta, jde-li o zásilku, která ještě neodešla z odesílací stanice, a třídenní lhůta, jde-li o zásilku zadrženou na cestě. Tyto lhůty počínají uplynutím dne, ve kterém stanice odeslala výzvu se žádostí o návrh. Po uplynutí těchto lhůt účtuje stanice poplatek za prostoj vozu podle tarifu, který zapíše do nákladního listu.

(6) Odesílatel může dát návrh, jak se zásilkou naložit pro případ přepravní překážky již při podeji zásilky k přepravě zápisem v nákladním listu.

(7) Nedá-li odesílatel proveditelný návrh ve lhůtě stanovené v odstavci 5, přikročí železnice k likvidaci zásilky podle § 59.

(8) Je-li to podle úsudku stanice účelné, zpraví stanice o přepravní překážce telegraficky i příjemce zásilky; jde-li o odesílatelský vlak, zpraví příjemce vždy.

(9) Vznikne-li přepravní překážka po změně přepravní smlouvy, provedené na návrh příjemce, nevyžádá si stanice, ve které je zásilka zadržena, návrh, jak se zásilkou naložit od odesílatele, nýbrž od původního příjemce zásilky; své návrhy podává příjemce prostřednictvím stanice určení. Ustanovení o právech a povinnostech odesílatele z přepravní smlouvy platí obdobně pro tohoto příjemce.

(10) Pomine-li přepravní překážka dříve než dojde návrh odesílatele nebo příjemce nebo obou, odešle stanice zásilku dále do stanice určení, aniž vyčká dojití návrhu; navrhovatele o tom zpraví doporučeným dopisem.

(11) Potrvá-li přepravní překážka delší dobu, vyhlásí železnice, je-li to možné, pomocnou cestu. U zásilek přijatých k přepravě po vyhlášení pomocné cesty se počítá dovozné po této cestě.

(2) Odesílatel je povinen dát jakýkoliv proveditelný návrh prostřednictvím odesílací stanice, písemně na rubu telegramu, jímž byl zpraven o překážce při dodání; předložení druhopisu nákladního listu se nevyžaduje. Odesílací stanice sdělí návrh na útraty odesílatele, pokud příčiny odmítnutí nejsou na straně železnice, telegraficky stanici určení.

(1) Odmítne-li příjemce přijmout nákladní list nebo nežádá o vydání nákladního listu nebo nelze-li vypátrat příjemce anebo nemůže-li být zásilka dodána z jiných příčin, podá stanice určení odesílateli ihned telegraficky zprávu s tím, aby odesílatel podal návrh, jak se zásilkou naložit.

(5) Vznikne-li překážka při dodání po změně přepravní smlouvy provedené na návrh příjemce, nevyžádá si stanice návrh, jak se zásilkou naložit od odesílatele, nýbrž od původního příjemce zásilky, který navrhl změnu přepravní smlouvy. Ustanovení o právech a povinnostech odesílatele z přepravní smlouvy platí obdobně pro tohoto příjemce.

(6) Pomine-li překážka při dodání dříve než dojde návrh odesílatele, popřípadě původního příjemce při změně přepravní smlouvy podle § 56 odst. 2 a 3, odevzdá stanice určení nákladní list příjemci. Oprávněného o tom zpraví doporučeným dopisem. Výdaje za zprávu se zapíší do nákladního listu a vyberou od příjemce.

(7) Pokud v předchozích ustanoveních není stanoveno jinak, platí pro návrhy odesílatele a příjemce, jakož i pro jejich provádění, ustanovení § 56.

(3) Pro podání návrhu, jak naložit se zásilkou, se poskytuje třídenní lhůta. Tato lhůta počíná uplynutím dne, ve kterém stanice zaslala odesílateli zprávu se žádostí o návrh. Po dobu zadržení zásilky dodací lhůta neplyne. Poplatek za prostoj vozu se počítá za dobu od přichystání vozu k vykládce až do odstranění překážky, popřípadě do vyložení vozu.

(4) Nedá-li odesílatel proveditelný návrh, přikročí železnice k likvidaci zásilky podle § 59.

(2) Železniční zařízení, jakož i předměty upotřebitelné pro železniční svršek, se odevzdají příslušným železničním jednotkám.

(1) Železnice provádí likvidaci neodebraných nebo nedoručitelných zásilek buď předáním předmětu nebo zboží organizacím oprávněným je převzít nebo prodejem, ve výjimečných případech zničením zboží za podmínek, stanovených právními předpisy. O prodeji nebo zničení sepíše železnice zápis.

(5) Z výtěžku likvidace se uhradí přednostně pohledávky železnice, váznoucí na zásilce a pak pohledávky orgánů státní správy. Zbytek vyplatí železnice na požádání příjemci, odebral-li nákladní list, v ostatních případech odesílateli. Částky z výtěžku likvidace, o které oprávněný včas nepožádal, odvedou se do státního rozpočtu. Právo na výplatu částky zaniká po jednom roce.

(6) Nestačí-li výtěžek likvidace na úhradu pohledávek železnice, je oprávněný z přepravní smlouvy povinen uhradit železnici příslušné částky.

(4) K likvidaci zásilek přikročí železnice po uplynutí 5 kalendářních dnů ode dne, ve kterém byla podána oprávněnému zpráva o zamýšlené likvidaci. Jde-li o zásilky snadno zkazitelného zboží nebo o zásilky živých zvířat, je železnice oprávněna přikročit k likvidaci podle povahy a stavu zásilky již po uplynutí jednoho kalendářního dne po podání zprávy.

(3) Železnice zpraví oprávněného (odesílatele nebo příjemce), je-li znám, telegraficky, dálnopisem nebo poslem o zamýšlené likvidaci. O provedené likvidaci podá zprávu doporučeným dopisem.