Pravidelná přeprava osob
§ 8
Provádění pravidelné přepravy
(2) Autobusové tratě musí být vedeny tak, aby při zachování hospodárnosti dopravy byly přepravní potřeby občanů uspokojeny v největší možné míře.
(1) Pravidelná hromadná přeprava osob se provádí zásadně na autobusových tratích, které jsou uvedeny v platných jízdních řádech nebo jinak zveřejněny.
(3) Na autobusových tratích může být zaveden provoz, v němž cestující je povinen některé úkony spojené s placením jízdného (dovozného), popř. s opatřením nebo znehodnocením (označením) jízdenky provést sám.
§ 10
Základní podmínky přepravy
c) oprávněn přednostně přijmout cestující, kteří prokáží vážné důvody pro přednostní přijetí k přepravě nebo kteří cestují do vzdálenějších zastávek anebo do míst, do kterých není spojení jiným veřejným hromadným dopravním prostředkem.
a) povinen přednostně přijmout k přepravě cestující patřící ke skupině, které je jízdním řádem zajištěna přednostní přeprava, např. pracujících do zaměstnání a zpět, žáků do školy a zpět apod.,
b) povinen přednostně přijmout k přepravě cestující, kteří si opatřili předem platnou jízdenku (zpáteční jízdenku v rekreačních spojích a podobně),
(1) Cestující má právo na přepravu určitým spojem autobusové tratě jen tehdy, jestliže má platnou místenku (§ 16) nebo není-li vozidlo plně obsazeno. Při nedostatku místa ve vozidle je dopravce
(2) Přeprava dětí do šesti let bez doprovodu cestujícího staršího 10 roků není dovolena. Jsou-li místa k sezení ve vozidle plně obsazena, může cestující s bezplatně přepravovaným dítětem zaujmout jen jedno místo; kdy mají cestující právo na bezplatnou přepravu spolu jedoucích dětí, stanoví tarif.
(3) Cestující má právo po nastoupení do vozidla obložit po jednom místě k sezení pro sebe a pro dalšího cestujícího jedoucího s ním z téže zastávky; zakupuje-li jízdenku mimo vozidlo, musí mít platnou jízdenku i pro dalšího cestujícího. Za obložené se pokládá místo, na které cestující položil část oděvu nebo jiný vhodný předmět. Kdo obloží místo neoprávněně, je povinen je ihned uvolnit. Cestující který opustí své místo, aniž je obložil, ztrácí na ně právo; toto ustanovení se netýká místa, na které byla vydána místenka (§ 16).
(4) Cestující může zaujmout místo k sezení, pro které byla vydána jinému cestujícímu místenka z nácestné zastávky podle ustanovení § 16 odst. 1 a které je označeno podle § 16 odst. 6. Při příjezdu do této nácestné zastávky je však povinen místo uvolnit cestujícímu, který se prokáže platnou místenkou pro toto místo.
(5) Není-li uskutečněn některý spoj podle jízdního řádu nebo je-li vozidlo plně obsazeno anebo je-li dopravci znemožněno pokračovat v započaté jízdě, má cestující s platnou jízdenkou právo na přepravu do cílové zastávky jiným spojem téže, popř. i jiné tratě téhož dopravce. Nemůže-li dopravce pokračovat v započaté jízdě, má cestující právo také na bezplatnou přepravu zpět do nástupní zastávky spojem téhož dopravce.
(6) Oprávnění podle odst. 5 může cestující využít jen v den, ve kterém byla jízdenka vydána. Nemůže-li být cestující do cílové popř. zpět do nástupní zastávky přepraven v tento den, je povinen si vyžádat o tom písemné potvrzení dopravce, které jej opravňuje k bezplatné přepravě ještě následující den.
(1) Cestující, pokud nemá podle tarifu nebo zvláštních předpisů právo na bezplatnou nebo úvěrovanou přepravu, je povinen zaplatit jízdné za jednotlivou jízdu do cílové zastávky nebo za právo přepravovat se v určitém časovém období, a to bez vyzvání nejpozději po nastoupení do vozidla. Platí-li cestující ve vozidle, je třeba, aby přispíval k plynulému odbavení včasným připravením vhodných platidel.
(2) Výši jízdného i rozsah a podrobné podmínky pro přiznání nároků na slevu jízdného stanoví tarif. Uplatňuje-li cestující právo na zlevněné jízdné, je povinen své právo bez vyzvání prokázat.
(3) Kterým cestujícím a za jakých podmínek se jízdné úvěruje, stanoví zvláštní dohody sjednané ministerstvem dopravy s dotčenými ústředními orgány.
(4) Cestující, který byl při znemožnění započaté jízdy přepraven zpět do nástupní zastávky, má právo na vrácení zaplaceného jízdného. Není-li cestující v takovém případě přepraven do cílové zastávky nebo zpět do nástupní zastávky, má právo na vrácení rozdílu mezi zaplaceným jízdným a jízdným za projetý úsek mezi nástupní zastávkou a zastávkou, kde byla jízda znemožněna, popř. poslední projetou zastávkou. Cestující s platnou jízdenkou pro jednotlivou jízdu má právo na vrácení zaplaceného jízdného také tehdy, upustil-li od přepravy z důvodů uvedených v § 10 odst. 5 a 6 a v § 16 odst. 4.
§ 11
Jízdné
f) neodpovídají-li jeho údaje již skutečnosti,
§ 12
Průkazy na slevu jízdného
(1) Právo na slevu jízdného prokazuje cestující zvláštním průkazem; pro mimořádné slevy může ministerstvo dopravy stanovit jinou úpravu. Druhy a vzory průkazů na slevu jízdného stanoví tarif.
(2) Má-li dopravce pochybnosti o splnění podmínek pro poskytnutí slevy jízdného, je oprávněn požadovat od žadatele další doklady; pokud není právo na slevu prokázáno, je dopravce oprávněn poskytnutí slevy odepřít. Porušil-li cestující hrubě nebo opětovně ustanovení tohoto řádu nebo tarifu o získání slevy jízdného a o používání průkazu na slevu jízdného, může mu dopravce odmítnout potvrzení průkazu až na dobu jednoho roku.
(3) Žadatel o slevu je povinen předložit dopravci průkaz na slevu jízdného řádně vyplněný podle předtisku a potvrzený příslušnými organizacemi (např. zaměstnavatelem nebo školou).
(4) Dobu platnosti průkazu na slevu jízdného stanoví tarif; doba musí být na průkazu vyznačena.
(5) Průkaz je neplatný,
a) byl-li vydán na základě nesprávných údajů,
b) uplynula-li doba jeho platnosti,
c) je-li tak poškozen nebo pošpiněn, že zaznamenané údaje nelze s určitostí zjistit,
d) chybí-li podobenka, ačkoli je předepsána, nebo byla-li neoprávněně vyměněna,
e) použije-li jej neoprávněná osoba nebo je-li zneužit jiným způsobem,
g) není-li řádně vyplněn nebo potvrzen nebo je-li v něm neoprávněně mazáno, škrtáno nebo přepisováno.
(3) Z časové jízdenky musí být patrny zejména tyto údaje:
(5) Časové jízdenky platí pro časové období a cestovní úsek vyznačený na nich nebo na příslušných průkazech; tarif může stanovit pro jednotlivé druhy časových jízdenek odchylku.
(6) Cestující nesmí postoupit jízdenku jiné osobě, jakmile nastoupil do vozidla nebo zní-li jízdenka na jeho jméno. Na jízdenku pro jednotlivou jízdu zakoupenou mimo vozidlo musí cestující nastoupit do vozidla spoje, pro který byla jízdenka vydána a to ve lhůtě stanovené místní úpravou dopravce.
(7) Časová jízdenka je neplatná,
a) druh časové jízdenky,
§ 13
Jízdenky a základní podmínky jejich použití
(1) V pravidelné přepravě osob se používají jízdenky pro jednotlivou jízdu a za podmínek stanovených tarifem též jízdenky platící v určitém časovém období - jízdenky časové (dělnické a žákovské jízdenky, jízdní průkazy apod.). Vzory jízdenek stanoví tarif.
(10) Cestující musí mít u sebe platnou jízdenku po celou dobu přepravy i v okamžiku vystoupení z vozidla. Má-li cestující platnou jízdenku již při nastoupení do vozidla, je povinen ji ihned a bez vyzvání předložit k nahlédnutí, popř. k vyznačení jejího použití; jde-li o zlevněnou jízdenku, předloží zároveň průkaz na slevu jízdného. Jízdenky nesmějí být předkládány k nahlédnutí složené nebo vložené do neprůhledných obalů nebo jinak nečitelné.
(2) Z jízdenky pro jednotlivou jízdu musí být patrná výše jízdného a údaje umožňující podle povahy provozu kontrolu její platnosti a správnosti jejího použití.
(4) Jízdenka pro jednotlivou jízdu platí pro cestovní úsek a pro spoj, pro který byla průvodčím nebo výdejnou vystavena. Na jízdenku vydanou ve výdejně musí cestující nastoupit v den, pro který byla vydána.
(9) Zlevněná jízdenka se považuje za platnou jen ve spojení s platným průkazem na slevu jízdného.
(8) Jízdenka pro jednotlivou jízdu je neplatná,
b) nedodržel-li cestující podmínky stanovené pro její použití.
a) je-li tak poškozena nebo pošpiněna, že z ní nejsou patrny potřebné údaje, nebo
f) bylo-li jí použito neoprávněnou osobou.
e) uplynula-li doba její platnosti,
d) nelze-li z ní s určitostí zjistit potřebné údaje, zejména pro její poškození nebo pošpinění,
c) nebyla-li řádně vyplněna nebo byly-li její údaje neoprávněně změněny,
b) neodpovídají-li její údaje již skutečnosti,
a) byla-li vydána na podkladě nesprávných údajů,
e) název organizace, která jízdenku vydala.
d) výše jízdného,
c) provozní rozsah platnosti (jednotlivá trať, úsek tratě apod.),
b) doba platnosti,
(4) Jízdenka může být vydána jen pro přepravu do zastávky uvedené v jízdním řádu použitého spoje.
(3) Časovou jízdenku je cestující povinen opatřit si předem; v prvních dnech její platnosti se mu vydá jízdenka ve vozidle jen tehdy, nemohl-li si opatřit jízdenku předem pro nemoc, dovolenou apod.
(2) Cestující, který v jízdě pokračuje týmž spojem za zastávku, do které má platnou jízdenku, je povinen si bez vyzvání obstarat jízdenku pro další jízdu, a to nejpozději před odjezdem z této zastávky. Ve vozidlech nebo spojích, u kterých je vyloučena přeprava stojících cestujících, vydá dopravce jízdenku pro další jízdu jen je-li volné místo k sezení.
(1) Jízdenku vydává průvodčí nebo řidič a v některých zastávkách též výdejna jízdenek. Cestující, který vstoupí do vozidla bez platné jízdenky, je povinen si bez vyzvání zakoupit jízdenku u průvodčího (řidiče).
§ 14
Výdej jízdenek
(5) Výše jízdného vyznačená na jízdence musí souhlasit s cenou zaplaceného jízdného. Cestující je povinen při přejímání jízdenky se přesvědčit, zda mu byla vydána podle jeho údajů, zejména zda zaplacené jízdné odpovídá ceně vyznačené na jízdence; na pozdější reklamaci cestujícího nebere dopravce zřetel.
§ 15
Kontrola jízdenek
(1) Cestující je povinen na vyzvání oprávněného pracovníka kdykoliv během přepravy nebo v okamžiku vystoupení z vozidla předložit k nahlédnutí jízdenku, popř. průkaz na slevu jízdného. Cestující, který se nemůže prokázat platnou jízdenkou, je povinen zaplatit obyčejné jízdné z nástupní zastávky do cílové zastávky a přirážku Kčs 30,-. Není-li možné nástupní zastávku spolehlivě zjistit, počítá se jízdné z výchozí zastávky spoje.
(2) Zjistí-li oprávněný pracovník, že se cestující vykazuje neplatnou časovou jízdenkou nebo neplatným průkazem na slevu jízdného, je povinen je odebrat. Za odebranou časovou jízdenku nemá cestující nárok na vrácení zaplaceného jízdného. Dopravce může, jde-li o méně závažný nedostatek časové jízdenky nebo průkazu na slevu jízdného, cestujícímu tyto doklady ponechat, popř. vrátit a uložit odstranění nedostatku.
(3) Odepře-li nebo nemůže-li cestující zaplatit částky podle odst. 1, ztrácí právo na přepravu a může být z přepravy vyloučen. Vyloučením z přepravy pro nezaplacení uvedených částek není dotčena povinnost cestujícího příslušnou částku dopravci zaplatit.
§ 16
Místenky
(1) Jízdním řádem nebo vývěskou může být stanoveno, že u určitých spojů je nutné nebo možné zajistit si předem místo k sezení zakoupením místenky z výchozí nebo výjimečně jiné (nácestné) zastávky spoje. Náhradu za zajištění místa k sezení ve vozidle stanoví tarif.
(2) Místenky se prodávají ve vybraných výdejnách jízdenek; řidič místenky neprodává. Cestující si může zakoupit místenku nejdříve deset kalendářních dnů před datem odjezdu příslušného spoje z výchozí zastávky. U vybraných a dopravcem vyhlášených spojů se provádí rezervace místenek, a to na telefonické nebo osobní vyžádání. Na jedno vyžádání lze rezervovat nejvýše čtyři místenky. Místenky se rezervují nejdříve deset kalendářních dnů a nejpozději dva kalendářní dny před datem odjezdu spoje z výchozí zastávky. Rezervované místenky je nutno odebrat nejpozději v den vyhlášený dopravcem.
(3) Cestující s místenkou ztrácí právo na své místo, neobsadí-li je před odjezdem spoje ze zastávky, z které byla místenka vydána. Stanovil-li dopravce podle § 23, že místo je nutno zaujmout do určité doby před odjezdem spoje, ztrácí cestující právo na své místo, neobsadí-li je do této doby. Pokud cestující nedodrží tuto dobu, ale dostaví se k vozidlu ještě před odjezdem spoje podle jízdního řádu, zůstává mu zachováno právo na přepravu, popřípadě práva stanovená v § 10 odst. 5 nebo v § 11 odst. 4.
(4) Jestliže cestujícímu s platnou místenkou nebylo zajištěno ve vozidle místo k sezení, vrátí mu dopravce částku přijatou za místenku.
(5) Vzdá-li se cestující jízdy, ačkoliv vyhrazené místo bylo volné, nebo přeruší-li jízdu, částku zaplacenou za místenku dopravce nevrací.
(6) Místa, na která jsou prodány místenky podle odstavce 1, dopravce označí tabulkou, na které uvede, že místo je obsazeno a zastávku, z které je místo obsazeno. Označení může být provedeno i jiným vhodným způsobem.
(7) Má-li být přepravován cestující, který je mladší než 12 let, cestující, který s sebou do vozidla bere psa bez schrány, nebo nesložený čtyřkolečkový dětský kočárek, musí být tyto skutečnosti ohlášeny při koupi nebo rezervaci místenky.
d) věci, které mohou ohrozit bezpečnost provozu nebo poškodit, popř. znečistit cestující nebo vozidlo, zejména pro nevhodný způsob balení;
§ 17
Přeprava zavazadel
(9) Vyžadují-li to provozní poměry, může dopravce přepravit zavazadlo i jiným vozidlem téhož spoje, než které použije cestující. Přitom je dopravce povinen dbát, aby zavazadlo bylo přepraveno nejpozději ve stejnou dobu s cestujícím.
(8) Která zavazadla se přepravují zdarma a za která zavazadla se platí dovozné, jakož i výši dovozného stanoví tarif. Váhu a míru zavazadla pro účely stanovení výše dovozného si dopravce zjišťuje podle provozních možností vážením, měřením nebo odhadem. Pro placení dovozného a pro výdej, použití, platnost a kontrolu lístků na zavazadla platí přiměřeně ustanovení § 11, 13, 14 a 15 s odchylkou, že výše přirážky je Kčs 4,-.
(7) Má-li cestující zavazadlo, přepravuje je dopravce buď společně s ním a pod jeho dohledem, nebo odděleně; za oddělenou přepravu se považuje přeprava zavazadel uložených na místě určeném dopravcem nebo pokynem oprávněného pracovníka mimo prostor vozidla určený pro přepravu cestujících nebo v tomto prostoru, avšak na takovém místě, že cestující nemá možnost na své zavazadlo dohlížet.
(6) Zavazadlo musí cestující uložit ve vozidle tak, aby neohrožovalo bezpečnost, neztěžovalo výkon služby řidičům a průvodčím a neomezovalo nastupování a vystupování cestujících. Vyžaduje-li to bezpečnost nebo pohodlí cestujících, musí být zavazadlo uloženo podle pokynů průvodčího (řidiče).
(5) Průvodčí (řidič) určí, zda se zavazadlo přepraví na střeše vozidla, popř. jinde mimo prostor pro cestující; v takovém případě je cestující povinen upozornit na zvláštní povahu zavazadla, zejména vyžaduje-li, aby s ním bylo určitým způsobem zacházeno, nebo aby bylo ukládáno v určité poloze.
(4) Za zavazadla se nepovažují drobné předměty, které je možno podle potřeby držet na klíně nebo v ruce.
(3) Cestující může vzít s sebou do vozidla nejvýše tři zavazadla; mimo dobu zvýšených nároků na přepravu může cestující se souhlasem průvodčího vzít s sebou do vozidla ještě další zavazadla. Místní úpravou dopravce (§ 23) může být u některého spoje omezen počet zavazadel přepravovaných s cestujícími nebo vyloučena přeprava některých zavazadel.
(2) Cestujícímu není dovoleno brát s sebou do vozidla
(11) Cestující je povinen na požádání dopravce poskytnout mu při ukládání nebo při vykládání zavazadla, zejména na střechu vozidla, přiměřenou pomoc.
(10) Je-li zavazadlo přepravováno mimo prostor cestujícího, je cestující povinen při ukončení přepravy se ihned hlásit o jeho vydání.
(1) Cestující má právo vzít s sebou jako zavazadlo
a) věci, které je možno vzhledem k jejich objemu, úpravě, délce nebo váze rychle a bez obtíží naložit a umístit ve vozidle nebo na střeše vozidla, popř. ve zvláštním zařízení pro zavazadla;
b) živá zvířata, pokud jsou splněny zvláštní podmínky stanovené pro jejich přepravu (§ 18).
a) věci, jejichž přeprava je zakázána všeobecnými právními předpisy nebo opatřeními orgánů státní správy;
b) věci nebezpečné, a to v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy (§ 76);
c) nabité střelné zbraně, s výjimkou střelných zbraní příslušníků ozbrojených sil a bezpečnostních sborů, pro jejichž přepravu platí zvláštní předpisy;
e) věci, které svým zápachem, odpuzujícím vzhledem apod. by mohly být cestujícím na obtíž;
f) zavazadla, jejichž celková váha přesahuje 50 kg.
(3) Osoby oprávněné k nošení střelné zbraně mohou vzít s sebou do vozidla zároveň se zbraní přiměřené množství nábojů, pokud jsou uloženy v opascích na náboje, v loveckých brašnách, skříňkách a v podobných obalech.
(2) Jako zavazadlo může vzít cestující s sebou do vozidla, pokud to obsazení vozidla na lince dovoluje, čtyřkolečkový dětský kočárek. Na některých spojích může být místní úpravou dopravce přeprava kočárků zcela vyloučena. K přepravě jsou připuštěny pouze kočárky s dítětem; pokud to provozní poměry na trati dovolují též kočárky prázdné. Cestující s dětským kočárkem může nastoupit do vozidla jen s vědomím průvodčího nebo řidiče. Ve vozidle smí být přepravován pouze jeden čtyřkolečkový dětský kočárek. Čtyřkolečkové dětské kočárky se na střeše vozidla nepřepravují.
(5) Beze schrány je možno vzít do vozidla psa, který má bezpečný náhubek a je držen na krátké šňůře. V jednom vozidle se smí přepravovat nejvýše jeden pes beze schrány. V době zvýšených nároků na přepravu může průvodčí (řidič) přepravu psa beze schrány odmítnout. Ustanovení tohoto odstavce, s výjimkou první věty, se nevztahuje na psy doprovázející slepce.
(6) Jako zavazadlo je možno vzít s sebou do vozidla přenosnou ocelovou láhev s kapalným topným plynem pro domácnost, pokud cestující splní zvláštní podmínky stanovené pro tuto přepravu.
(1) Elektrické akumulátory lze brát s sebou jako zavazadla jen tehdy, jsou-li odplynovací otvory zajištěny zašroubovanou zátkou tak, aby z nich kapalina nemohla vystřiknout; jsou-li nabity, musí být póly zajištěny tak, aby nenastal zkrat. Elektrické akumulátory nesmějí být zevně znečištěny nebo potřísněny kyselinou a musí být vždy postaveny na podlahu vozidla.
(4) Jako zavazadla může cestující vzít s sebou drobná domácí a jiná malá zvířata, pokud tomu nebrání zvláštní předpisy, není-li jejich přeprava cestujícím na obtíž a jsou-li uzavřena v klecích, koších nebo v jiných vhodných schránách s nepropustným dnem. Pro přepravu schrán se zvířaty platí ustanovení o přepravě zavazadel. Místní úpravou dopravce může být přeprava zvířat v některých spojích vyloučena. Tarif stanoví, kdy se za přepravu zvířete platí dovozné.
§ 18
Věci a živá zvířata, jejichž přeprava je dovolena za zvláštních podmínek
(2) Odmítne-li cestující přezkoumání zavazadla nebo zjistí-li se při jeho přezkoumání, že věci (zvířata), které cestující veze s sebou, jsou z přepravy vyloučeny, je cestující povinen je z vozidla odstranit. Neuposlechne-li cestující pokynu, zajistí odstranění zavazadla průvodčí. V takovém případě může průvodčí cestujícího vyloučit z další jízdy bez nároku na vrácení zaplaceného jízdného a dovozného.
§ 19
Přezkoumání zavazadel
(1) Má-li oprávněný pracovník pochybnosti o tom, zda věci, které cestující vzal s sebou do vozidla, vyhovují předchozím ustanovením, je oprávněn se přesvědčit v přítomnosti cestujícího o jejich povaze a obsahu. Je-li zavazadlo přepravováno v jiném vozidle než cestující a včasné dosažení cestujícího není možné, přesvědčí se oprávněný pracovník o obsahu a povaze zavazadla za účasti osoby, která není pracovníkem dopravce.
(3) Cestující, který vzal s sebou do vozidla nebezpečné věci z přepravy vyloučené nebo nabitou střelnou zbraň, zaplatí za každé takové zavazadlo pokutu ve výši Kčs 60,-.
(2) Na požádání cestujícího poskytne průvodčí (řidič) informace o pravidelné hromadné přepravě osob, zejména o možnosti přestupu na jiný autobusový spoj, o změnách tarifu apod.
(1) Dopravce je povinen ve spolupráci s cestujícími starat se o jejich pohodlnou přepravu. Podle rozsahu přepravy zřizuje pro potřebu cestujících vhodná zařízení, jako informační kanceláře a na autobusových nádražích kulturní střediska, hygienická zařízení a úschovny zavazadel; zároveň stanoví podmínky pro jejich používání. Na možnost použití těchto zařízení upozorní dopravce vývěskou nebo jiným vhodným způsobem. Dopravce je povinen zařízení udržovat v náležité čistotě, osvětlovat je a zajišťovat jejich včasné otevření podle potřeb cestujících. Osobám, které nemají přístup do vozidla, není dovoleno prodlévat ani v těchto zařízeních; toto omezení se vztahuje i na věci a zvířata, které není dovoleno přepravovat.
§ 20
Péče o cestující
(3) Vznikne-li u cestujícího během přepravy potřeba lékařského ošetření a není-li cestující schopen lékařskou pomoc sám vyhledat, postará se dopravce o jeho přepravu do místa na projížděné trati, kde je mu možno ošetření poskytnout nebo z něhož může být zajištěna jeho další přeprava.
(5) Dopravce je povinen informovat občany způsobem podle místních poměrů vhodným (denním tiskem, rozhlasem, vývěskami umístěnými na zastávkách a ve vozidlech apod.) o všech závažných skutečnostech, které mají vztah k cestující veřejnosti, zejména o zavedení nových tratí a spojů, a to i dočasných o provedení místní úpravy podle § 23, o posílení přepravy při zvláštních příležitostech apod.
(4) Trvale zřízená zastávka musí být opatřena označníkem. Průvodčí (řidič) je povinen vyvolat název zastávky, a to nejpozději při zastavení vozidla, zdržení vozidla v zastávce, trvá-li alespoň 5 minut, a jeho zkrácení proti jízdnímu řádu.
(1) Dopravce je povinen provádět přepravu cestujících s odbornou péčí. Při přepravě je zejména povinen zajišťovat bezpečnost cestujících a pořádek a klid ve vozidle.
(3) Vozidla použitá k přepravě cestujících musí být čistá, v řádném technickém stavu, musí být označena směrovými tabulemi, a jde-li o místenková vozidla též pořadovým číslem vozidla; prostor pro cestující včetně stupátek musí být udržován v čistotě. Zařízení dopravce ve vozidle (např. rozhlasové zařízení) musí být používáno takovým způsobem, aby nebylo na obtíž cestujícím. Sedadla, na kterých je zvláštními předpisy2) zakázána přeprava určitého okruhu osob, musí být zřetelně označena.
(2) Při provádění přepravy je dopravce povinen vyvinout veškeré úsilí k dodržení platných jízdních řádů. Dojde-li k přerušení jízdy nebo ke zpoždění delšímu než 15 minut, je dopravce povinen na žádost cestujícího přerušení, popř. délku zpoždění v cílové zastávce cestujícího písemně potvrdit.
(7) Na požádání cestujícího je dopravce povinen na pracovištích určených pro styk s cestujícími, předložit mu k nahlédnutí tento přepravní řád, tarif silniční dopravy, jízdní řády, jakož i místní úpravy v hromadné přepravě osob.
(6) Pro nemocné osoby, invalidy a pro těhotné ženy musejí být v každém vozidle vyhrazena dvě místa k sezení; vyhrazená místa musí být zřetelně vyznačena. Místenky na tato místa u spojů, u kterých je možno si zajistit místo k sezení, se prodávají jen osobám, pro které jsou vyhrazena a které svůj nárok prokáží. U spojů, u kterých je nutno si zajistit místo k sezení, pak komukoliv, ale až tehdy, když jsou ostatní místa vyprodána.
§ 21
Povinnosti dopravce
(4) S výjimkou případů uvedených v § 10 odst. 1 písm. a), b) a c) nastupují cestující do vozidla v pořadí, v jakém přišli na zastávku. Nastupovat a vystupovat je dovoleno teprve tehdy, až vozidlo zcela zastaví; vystupující cestující mají přednost před nastupujícími. Cestující se musí sami starat, aby včas nastoupili do vozidla v nástupní zastávce a včas vystoupili v cílové zastávce. Při nastupování a vystupování, jakož i ve vozidle jsou cestující povinni chovat se tak, aby nebyli ostatním cestujícím na obtíž.
(6) Cestující je povinen dodržovat obecné zásady o ochraně socialistického vlastnictví a napomáhat při udržování čistoty ve vozidlech a v zařízeních dopravce, přístupných cestující veřejnosti.
(7) Cestující, který z hrubé nedbalosti nebo v opilosti znečistil nebo jinak poškodil vozidlo anebo jiná zařízení dopravce, a cestující, který přes upozornění, popř. napomenutí oprávněného pracovníka pokračuje v jednání uvedéném v předchozích odstavcích nebo v jiném jednání, jímž ohrožuje bezpečnost nebo narušuje plynulost přepravy, je povinen zaplatit pokutu Kčs 30 a nahradit škodu.
(8) Cestující jsou povinni na vyzvání osoby uplatňující nárok na vyhrazené místo nebo na vyzvání oprávněného pracovníka uvolnit místa vyhrazená podle § 21 odst. 6.
(3) Nastoupit do vozidla a vystoupit z něho mohou cestující jen na zastávkách stanovených jízdním řádem nebo dočasně zřízených dopravcem. Jde-li o zastávku, kde vozidlo zastavuje jen na znamení, musí cestující, který chce nastoupit, dát včas řidiči vozidla znamení zvednutím ruky; cestující, který chce vystoupit, musí o tom včas uvědomit průvodčího (řidiče).
(1) Cestující jsou povinni zachovávat opatrnost přiměřenou povaze provozu a uposlechnout pokynů, které jim dají oprávnění pracovníci nebo které jsou uvedeny ve vývěskách nebo vyhlášeny rozhlasem, popř. jiným způsobem.
g) zdržovat se v prostoru vyhrazeném pro řidiče.
f) nastupovat do vozidla, které je plně obsazeno nebo které oprávněný pracovník prohlásil za obsazené;
e) kouřit ve vozidle a v zařízeních určených pro potřebu cestujících;
d) bezdůvodně uvádět v činnost návěstní zařízení ve vozidle;
c) otevírat dveře a okna, vyklánět se z vozidla a vyhazovat z vozidla odpadky a jiné předměty;
b) pískat, zpívat, hlučně se chovat nebo provozovat hudbu ve vozidle (též reprodukovanou hudbu a řeč);
(5) Zastaví-li vozidlo z provozních nebo z jiných důvodů na místě, kde podle jízdního řádu nezastavuje, může cestující vystoupit jen se souhlasem průvodčího (řidiče). Vyžadují-li to provozní nebo jiné vážné důvody, jsou cestující povinni na pokyn oprávněného pracovníka z vozidla vystoupit, a bude-li se v jízdě pokračovat, na jeho pokyn včas nastoupit.
§ 22
Povinnosti cestujících
(2) Cestující se musí zdržet všeho, co by mohlo ohrozit bezpečnost a plynulost dopravy, pořádek ve vozidle nebo působit rušivě na pracovníky dopravce při výkonu jejich služby anebo působit škodu cestujícím. Zejména není cestujícím dovoleno
a) mluvit na řidiče za jízdy;
§ 23
Místní úpravy v pravidelné přepravě osob
Pokud to místní dopravní poměry vyžadují, je dopravce oprávněn provést v pravidelné přepravě osob zvláštní místní úpravy; odchylně od ustanovení hlavy první může upravit jen podmínky stanovené v § 14 odst. 3 a 4, § 16 odst. 3 a § 22 odst. 2 písm. d) a odst. 4.