(1) Dopravce je povinen, nebyla-li s odesílatelem dopravní cesta dohodnuta, provést přepravu po nejkratší cestě, jejíž použití je hospodárné se zřetelem k povaze nákladu a druhu použitého vozidla. Vznikne-li na této dopravní cestě překážka, která brání jejímu použití, je dopravce při volbě náhradní dopravní cesty povinen dodržet podmínky předchozí věty. Toto ustanovení platí přiměřeně i pro jízdy bez nákladu.