Hutní výrobky a kovy

(2) V objednávce musí odběratel uvést zejména: název a sídlo nadřízené výrobní hospodářské jednotky a označení ústředního orgánu (statistickou zkratkou), přesné označení předmětu plnění podle značek druhů, profilů, rozměrů, tloušťky, délek (u tyčové oceli neušlechtilé za tepla válcované může být dohodnuta délka s užším délkovým rozpětím než je u normálních výrobních délek uvedených v technických normách), s uvedením příslušných technických norem (jakostních, rozměrových a technických dodacích předpisů), popřípadě předem dohodnutých podmínek, označení položky seznamu výrobků ministerstva hutního průmyslu a rudných dolů, čas požadovaného plnění a způsob kontroly jakosti, má-li být provedena v dodavatelském výrobním závodě před splněním dodávky.

(3) V objednávkách na materiál z ušlechtilých ocelí nutno též uvést údaj o účelu upotřebení nebo způsobu dalšího zpracování (kování, lisování, soustružení a podobně). Organizace ministerstva hutního průmyslu a rudných dolů jsou oprávněny vyžadovat tyto údaje i u materiálů z neušlechtilých ocelí, popřípadě i požadovat potřebnou výrobní dokumentaci odběratele (např. nástřihový plán).

(4) K objednávkám musí být přiloženy:

(5) V případě, že výjimečné povolení nebo výjimka z technických norem se týkají více objednávek nebo platí na delší období, stačí v objednávkách uvést toliko odkaz na příslušný doklad a dobu platnosti.

(1) Dodavatel, který obdržel objednávku, je povinen se k ní vyjádřit do 40 dnů od uplynutí lhůty pro předkládání objednávek. Byla-li objednávka předložena opožděně, je dodavatel povinen se k ní vyjádřit do 40 dnů od jejího předložení.

(2) V případech, kdy je odběratel povinen použít pro objednávku stanoveného tiskopisu, může dodavatel změny nebo doplňky vyjádřit poznámkou přímo na tomto tiskopisu. Na provedené úpravy však musí být odběratel upozorněn označením „změna“.

(3) Navrhne-li dodavatel změny nebo doplňky týkající se předmětu nebo času plnění, je smlouva uzavřena ve znění těchto změn a doplňků, nesdělí-li odběratel svůj nesouhlas se změnami nebo doplňky do 15 dnů ode dne, kdy obdržel stanovisko dodavatele.

(1) Požádá-li odběratel o změnu předmětu plnění a dodavatel tuto změnu provede beze změny dodací lhůty, je odběratel povinen zaplatit dodavateli 1 % z ceny původně sjednaných výrobků, jichž se změna týká.

(2) Požádá-li odběratel o přechodné přerušení výroby (sistování), je dodavatel povinen této žádosti vyhovět ke dni, kdy ji obdržel, avšak je oprávněn dokončit z důvodů hospodárnosti prováděnou operaci. Odběratel musí dát příkaz k pokračování ve výrobě do 30 dnů ode dne, kdy žádal o zastavení výroby, nejpozději však v poslední den sjednané dodací lhůty; neučiní-li tak, nemůže se zprostit odpovědnosti za škodu tím způsobenou.

(1) Prokáže-li odběratel potřebu materiálu v jiných délkách než výrobních, je dodavatel povinen jeho požadavku vyhovět v rámci technických norem.

(2) Odběratel se nemůže zprostit odpovědnosti za škodu, která vznikla jeho nepřesným údajem místa určení.

(3) Plnění smlouvy v jiných množstevních jednotkách než plánovacích musí být dohodnuto. V takovém případě musí odběratel krýt objednané množství fondem odpovídajícím teoretické váze. Bude-li dodávka smluveného počtu jednotek dodržena, aniž by tím byl vyčerpán materiálový fond předaný odběratelem, nemá odběratel právo na využití nevyčerpaného fondu; dodavatel rovněž nemá právo na doplnění předaného fondu, pokud překročí teoretickou váhu dodaného počtu kusů, metrů nebo tabulí.

(4) Nestanoví-li technické normy něco jiného, je přípustná tolerance množství ± 2 %.

(5) Minimálním expedičním množstvím pro dodávky z výrobních podniků se rozumí nejmenší objednací množství hutních výrobků pro dodávky z výrobních podniků stanovené rozhodnutím ministerstva hutního průmyslu a rudných dolů po dohodě s odběratelskými ministerstvy. Nejmenší objednací množství hutních výrobků pro dodávky z výrobních podniků je uvedeno v jednotlivých cenících ministerstva hutního průmyslu a rudných dolů a souhrnně v Přehledu nejmenšího objednacího množství hutních výrobků pro dodávky z výrobních podniků. Minimální expediční množství pro dodávky z výrobních odbytových základen je uvedeno v příslušném ceníku ministerstva hutního průmyslu a rudných dolů.

(6) Dodávku výrobků s hutním atestem (osvědčením) může odběratel požadovat v objednávce a to jen v rozsahu, na jakém se dohodnou ministerstva nadřízená dodavateli a odběrateli. Za atest se považuje jen hutní osvědčení obsahující výsledky vyžádaných hutních zkoušek. V objednávce musí být uvedeno, které hodnoty podle technických norem nebo sjednaných technických podmínek mají být v hutním osvědčení vykázány. Hutní atest odesílá výrobní podnik odběrateli nejpozději do dvou pracovních dnů po splnění dodávky. Nebude-li hutní atest odeslán ve stanovené lhůtě, je povinen dodavatel zaplatit odběrateli penále podle § 204 odst. 1 zákona. Kromě toho je odběratel oprávněn odmítnout zaplacení faktury až do obdržení hutního atestu za předpokladu, že nebude materiál do té doby zpracován. V případě, že výrobky byly jakostně prověřovány cizím orgánem v podniku dodavatele, běží dvoudenní lhůta po dni, kdy prověřující orgán předá výrobnímu podniku výsledky kontroly.

(7) Žádá-li odběratel jen osvědčení o obsahu prvků z výsledků chemického rozboru tavbového vzorku, nejde o hutní atest a odběratel nemusí požadavek technicky zdůvodňovat. Tyto údaje jsou uváděny zpravidla na odesílacích návěštích.

(8) U výrobků, u kterých ministerstvo hutního průmyslu a rudných dolů odchylně od ustanovení platných ceníků rozhodne, že budou fakturovány v teoretické váze, fakturuje se váha teoretická a pro splnění smlouvy je směrodatné množství dodaných metrů, kusů, tabulí a podobně, jejichž teoretická váha odpovídá předanému fondovému krytí bez ohledu na skutečnou váhu dodávky.

(9) Hutní odbytová základna, která je v prodlení s dodávkou, je povinna zaplatit odběrateli za první den prodlení penále ve výši 1 % z ceny nedodaných výrobků, a trvá-li prodlení déle jak jeden měsíc ještě penále ve výši 5 % z ceny nedodaných výrobků.*)

(1) Je-li při odběru zásilky zjištěn na základě úředního vážení váhový rozdíl proti váze uvedené dodavatelem na průvodních dokladech do výše ± 1 %, není odběratel oprávněn tento rozdíl reklamovat. To neplatí pro drahé a vzácné kovy a diamanty.

(2) Liší-li se výsledky chemického rozboru procentního obsahu kovů nebo chemických prvků směrodatných též pro fakturaci provedeného odběratelem od rozboru vydaného dodavatelem o více než připouští technická norma analytických metod nebo rozmezí stanovené smlouvou, je odběratel povinen zajistit vzorky pro provedení nestranného rozboru. Tyto vzorky musí být odebrány stanoveným způsobem za přítomnosti dodavatele, který je povinen dostavit se na výzvu odběratele ve lhůtě stanovené smlouvou, a není-li stanovena, do 48 hodin po obdržení výzvy, pokud výslovně neprohlásí, že se k odebrání vzorku do podniku odběratele nedostaví. Jestliže dodavatel odmítne účast nebo se nedostaví ve stanovené lhůtě, je odběratel oprávněn odebrat vzorky za účasti pracovníka nestranné organizace.

(3) Před použitím hutních výrobků jsou odběratelé povinni prověřit plnění způsoby stanovenými technickými normami.

(1) Dohody o prodloužené záruční době se uzavírají jen výjimečně, a to za předpokladu, že je kontrahováno množství umožňující dodávku přímo z výrobního podniku a že se jedná

(2) Při uplatnění práva z odpovědnosti za vadné plnění v rámci dohody o prodloužené záruční době může odběratel požadovat pouze

(3) Práva podle odstavce 2 nemůže odběratel uplatnit, jestliže

(4) Odběratel je povinen odeslat dodavateli reklamaci s příslušnými doklady v jednom vyhotovení a v případě, že dodavatel není výrobcem, dvojmo. V reklamaci uvede také číslo smlouvy a odesílacího návěští.

(5) Odběratel může vrátit reklamované výrobky jen podle předchozí dispozice dodavatele. V přepravních dokladech je povinen vyznačit, že jde o reklamované výrobky a uvést čísla příslušné reklamace.

(6) Zjistí-li odběratel neodstranitelnou vadu výrobku až během opracování nebo po jeho ukončení, má odběratel kromě práv uvedených v § 201 zákona, též právo na náhradu škody; rozsah náhrady škody činí součet jednicových mezd a poloviny dílenské a celopodnikové režie, vynaložených na opracování výrobků až do pracovní operace, při které odběratel vadu zjistil nebo do doby, v níž bylo možno vzhledem k povaze provozu odběratele vadu zjistit. Dodavatel se nemůže této odpovědnosti zprostit.

(7) Provádí-li se statistická přejímka (§ 196 zákona) nemůže odběratel uplatňovat práva uvedená v § 201 odst. 2 zákona prvá věta v rozsahu nereklamovatelného množství, stanoveného v přejímacím plánu.

a) výjimečná povolení, pokud jsou žádány výrobky, u kterých se podle předpisů provádí povolovací řízení;

b) jsou-li žádány výrobky, které neodpovídají technickým normám, povolení výjimky vydané příslušným orgánem; u výrobků, které jsou v Československé socialistické republice běžně vyráběny podle sovětských norem, není třeba přikládat povolení výjimky.

a) o poddodávku výrobků pro vývoz, nebo

b) o výrobky, které nebudou odběratelem tepelně nebo mechanicky (beztřískovým tvářením) zpracovány; prodlouženou záruční dobu lze však sjednat jen pro takové záruční případy, které jsou důsledkem vad vzniklých při výrobě materiálu.

a) bezplatné odstranění vady v dohodnuté lhůtě, nebo

b) není-li odstranění vady možné, v rozsahu vadné dodávky nové bezvadné plnění v technicky nejkratší možné době.

a) jakost hutního výrobku jím volená byla nevhodná pro použitý účel kromě případů, kdy v objednávce uvedl dostatečný údaj o účelu upotřebení;

b) hutní výrobek podléhal před použitím tepelným vlivům, které technická norma nepředpokládá.

a) odběratelé nepředkládají k objednávkám soupisky fondů;

b) pokud objem stanoveného ročního množství je naplňován konkrétními objednávkami na jednotlivá čtvrtletí, dodávají se hutní výrobky během dodávkového čtvrtletí v rovnoměrných měsíčních množstvích jak co do váhy, tak co do druhů výrobků sjednaných ve smlouvě;

c) ustanovení § 9 odst. 1 nelze použít;

d) při dodávkách odběratelům, pro které na základě dohody nadřízených ministerstev hutní odbytové základny vykonávají velkoobchodní činnost, je dodávka splněna složením smluvených výrobků ve skladu (prodejně) odběratele. Pokud nelze do skladu zajet nákladním autem, kterým materiál je dopravován, složí dodavatel po dohodě s odběratelem výrobky na místě, které je nákladnímu autu dodavatele přístupné.