Zasedání a schůze Národního shromáždění
Předmět jednání pléna Národního shromáždění
Ustavující schůze Národního shromáždění
Jednání na schůzích Národního shromáždění
Jednání o návrzích zákonů

(1) Národní shromáždění volí předsedu, místopředsedy a další členy předsednictva Národního shromáždění, jakož i ověřovatele; zřizuje výbory Národního shromáždění, volí jejich předsedy a ostatní členy.

(2) Předsednictvo a výbory Národního shromáždění, jakož i ostatní orgány Národního shromáždění jsou za svou činnost odpovědny Národnímu shromáždění. Národní shromáždění může jednotlivé členy předsednictva nebo výborů kdykoli odvolat.

(1) Zasedání Národního shromáždění svolává president republiky nejméně dvakrát v roce. Zasedání musí být svoláno, žádá-li to aspoň třetina poslanců.

(2) President republiky prohlašuje zasedání za skončené.

(3) Po dobu zasedání svolává Národní shromáždění na jednotlivé schůze předsednictvo Národního shromáždění.

(1) Poslanci Národního shromáždění se sejdou po svém zvolení na ustavující schůzi Národního shromáždění.

(2) Poslance svolává na ustavující schůzi a předmět jejího jednání navrhne předsednictvo Národního shromáždění nejpozději do 4 týdnů ode dne voleb.

(1) Než bude zvoleno nové předsednictvo Národního shromáždění, řídí ustavující schůzi předseda nebo člen dosavadního předsednictva Národního shromáždění.

(2) Předsedající přijme slib poslanců a dá provést volbu předsednictva.

(1) Národní shromáždění stanoví na návrh svého předsednictva pořad jednání a způsob projednávání jednotlivých bodů pořadu.

(2) Národní shromáždění je způsobilé se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech poslanců. K platnosti usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců.

(3) K přijetí ústavy nebo k její změně, k usnesení o vypovězení války, ke změně státních hranic, jakož i ke zvolení presidenta republiky je zapotřebí souhlasu tří pětin všech poslanců.

(4) Hlasuje se zpravidla zdvižením ruky; přitom se nejprve hlasuje o pozměňovacích a doplňovacích návrzích. Předseda dá sečíst hlasy, není-li výsledek hlasování zjevný bez jejich sečtení. Při zjišťování výsledků hlasování pomáhají ověřovatelé.

(1) Požádá-li o to Národní shromáždění, je člen vlády povinen osobně se dostavit do schůze Národního shromáždění. Člen vlády má zároveň právo zúčastnit se schůze Národního shromáždění, a požádá-li o to, je mu uděleno slovo.

(2) Předsednictvo Národního shromáždění může pozvat na schůzi Národního shromáždění členy předsednictva Slovenské národní rady, jakož i jiné její pověřené zástupce, zejména jedná-li se o otázkách hospodářského a kulturního rozvoje Slovenska; může jim být uděleno slovo.

(3) Předsednictvo Národního shromáždění je oprávněno přizvat na projednání základních otázek zachování socialistické zákonnosti a plnění úkolů vyplývajících ze státního plánu rozvoje národního hospodářství a z usnesení vlády, zařazených na program jednání pléna Národního shromáždění vedoucí ústředních orgánů a funkcionáře národních výborů, kteří mohou být vyzváni k podání potřebných vysvětlení.

(1) Schůze Národního shromáždění jsou zásadně veřejné.

(2) Národní shromáždění se může usnést, že schůze je neveřejná.

(3) Na schůzi Národního shromáždění, která byla prohlášena za neveřejnou, mohou být kromě poslanců Národního shromáždění, presidenta republiky a členů vlády přítomny jiné osoby jen se souhlasem předsednictva Národního shromáždění.

a) volí presidenta republiky,

b) projednává a usnáší se na zákonech,

c) projednává dlouhodobý plán rozvoje národního hospodářství a státní rozpočet, schvaluje je formou zákona a zkoumá jak jsou plněny,

d) projednává a schvaluje státní závěrečný účet,

e) projednává a schvaluje mezinárodní smlouvy politické, hospodářské smlouvy obecné povahy a smlouvy, k jejichž provedení je třeba zákona,

f) přijímá usnesení o základních otázkách vnitřní a zahraniční politiky státu,

g) projednává zprávy o provádění ústavy a jiných zákonů,

h) projednává zprávy a návrhy opatření presidenta republiky,

ch) projednává programová prohlášení, která vláda předkládá Národnímu shromáždění po svém jmenování, pravidelné zprávy vlády o její činnosti, zejména o plnění ročních plánů, zprávy o činnosti národních výborů a jiná prohlášení, návrhy a zprávy vlády,

i) projednává zprávy Slovenské národní rady o její činnosti, návrhy a připomínky Slovenské národní rady k návrhu státního plánu rozvoje národního hospodářství a jiné návrhy a podněty Slovenské národní rady,

j) zmocňuje Slovenskou národní radu k zákonodárné úpravě těch otázek, které na Slovensku vyžadují zvláštní úpravy,

k) hodnotí činnost orgánů Národního shromáždění, zejména předsednictva Národního shromáždění; za tím účelem též projednává zprávy o jejich činnosti předkládané předsednictvem Národního shromáždění,

l) projednává ostatní návrhy, podněty a zprávy předsednictva a výborů Národního shromáždění,

m) projednává návrhy, podněty a dotazy poslanců,

n) jedná o zprávách Nejvyššího soudu a generálního prokurátora o stavu socialistické zákonnosti,

o) projednává zprávy Ústřední komise lidové kontroly a statistiky,

s) volí Ústřední komisi lidové kontroly a statistiky a může odvolat její členy.

r) volí Nejvyšší soud a může odvolat jeho členy; rovněž tak volí a může odvolat soudce z povolání vojenských soudů,

p) může zrušit zákon Slovenské národní rady, nařízení nebo usnesení vlády a obecně závazná nařízení krajských národních výborů, odporují-li ústavě nebo jinému zákonu,

(1) V rozpravě dává předseda řečníkům slovo zpravidla v pořadí, v němž se o slovo přihlásili.

(2) Každý řečník má právo mluvit ve své mateřštině.

(1) Návrhy zákonů musí obsahovat přesné znění zákona, na kterém se má Národní shromáždění usnést. K návrhu zákona musí být vždy připojen rozpočet s návrhem na úhradu potřebného nákladu.

(2) O tom, zda se má návrh zákona podaný poslanci Národního shromáždění nebo jeho výbory stát předmětem jednání pléna, rozhoduje předsednictvo Národního shromáždění. Jestliže předsednictvo Národního shromáždění návrh zamítne, mohou navrhovatelé žádat, aby návrh byl dán na program jednání nejbližší schůze pléna. O takové žádosti rozhodne plénum Národního shromáždění hlasováním.

(1) V plénu Národního shromáždění odůvodní návrh zákona zástupce orgánu, který návrh podal; je-li návrh zákona podán skupinou poslanců Národního shromáždění, odůvodní jej poslanec určený ostatními navrhovateli.

(2) Byl-li návrh zákona projednán ve výboru Národního shromáždění, podá plénu Národního shromáždění též zprávu o návrhu a o jeho projednání zástupce příslušného výboru (zpravodaj); byl-li návrh projednán v několika výborech Národního shromáždění, mohou tyto výbory určit společného zpravodaje.

(1) Zákony podpisuje president republiky, předseda Národního shromáždění a předseda vlády.

(2) Zákony vyhlašuje předsednictvo Národního shromáždění do 14 dnů po jejich schválení; způsob vyhlášení stanoví zvláštní zákon.

(1) Poslanci Národního shromáždění jsou oprávněni vznášet dotazy na vládu a její jednotlivé členy. Totéž právo jim přísluší vůči předsednictvu Národního shromáždění. Dotazy mohou být písemné nebo ústní.

(2) Na dotazy poslanců je dotázaný povinen odpovědět; jestliže vzhledem k povaze dotazu nemůže odpovědět na schůzi Národního shromáždění, na které byl dotaz vznesen, musí tak učinit písemně nejpozději do 30 dnů.