§ 1
(1) Kalendářní rok, v němž družstevník bez vážného důvodu neodpracoval
| a) v rostlinné výrobě v horské nebo bramborářsko-ovesné oblasti | aspoň 130 pracovních dnů, nebo |
| b) v rostlinné výrobě v některé jiné oblasti | aspoň 160 pracovních dnů, nebo |
| c) v živočišné výrobě aspoň 240 pracovních dnů, se nezapočítává pro vznik nároku na důchod ani pro jeho výši. | |
(2) Pracoval-li družstevník po část kalendářního roku v živočišné výrobě a po část kalendářního roku v rostlinné výrobě, započítává se kalendářní rok pro vznik nároku na důchod a pro jeho výši, jen odpracoval-li v něm aspoň 240 pracovních dnů; tento počet se snižuje o 9 dnů za každý měsíc, po který družstevník pracoval v rostlinné výrobě v horské nebo bramborářsko-ovesné oblasti, nebo o 7 dnů za každý měsíc, po který družstevník pracoval v rostlinné výrobě v některé jiné oblasti. Vykonával-li družstevník se souhlasem družstva jinou pracovní činnost (např. v melioračním družstvu, v přidružené výrobě), započítávají se dny této pracovní činnosti do potřebného počtu odpracovaných dnů.
(3) Družstevníku se změněnou pracovní schopností, družstevníku staršímu 65 let a družstevnici, která pečuje aspoň o jedno dítě předškolního věku nebo o nezletilce vyžadujícího pro nemoc nebo tělesnou či duševní vadu trvalou péči, se započítává pro vznik nároku na důchod a pro jeho výši kalendářní rok tehdy, jestliže v něm odpracovali aspoň 100 pracovních dnů.
(4) Ustanoveními předchozích odstavců nejsou dotčeny předpisy o zápočtu náhradních dob do doby pracovní činnosti pro účely důchodového zabezpečení.
§ 2
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1965; tato vyhláška se vztahuje i na zápočet kalendářního roku 1964, pokud její ustanovení jsou pro družstevníka příznivější než zápočet podle pracovního úvazku stanoveného členskou schůzí družstva.*)