OBHAJOBA DISERTACE
Projednání žádosti
Komise pro obhajoby
Průběh obhajoby

(1) Žádost o povolení obhajoby disertace podá uchazeč sám nebo prostřednictvím svého zaměstnavatele pracoviště (ústavu, vysoké škole, fakultě), kde je zřízena věcně příslušná komise pro obhajoby.

(2) Není-li zřízena žádná taková komise anebo má-li disertace hraniční mezioborovou povahu nebo je z oboru, který není uveden v seznamu podle § 2 odst. 4, podá uchazeč žádost orgánu oprávněnému zřizovat komise pro obhajoby v příslušném nebo příbuzném oboru.

(3) K žádosti o povolení obhajoby připojí uchazeč tyto doklady:

(1) Autoreferátem se rozumí stručné vyjádření základních myšlenek, metod a záměrů kandidátské nebo doktorské disertace.

(2) Účelem autoreferátů je:

(1) Kandidátská disertace musí prokazovat způsobilost uchazeče k tvůrčí vědecké práci řešením vědeckého nebo vědeckovýzkumného úkolu, jímž uchazeč osvědčil, že ovládá vědecké metody, má hluboké teoretické znalosti a přinesl nové poznatky.

(2) Kandidátská disertace musí být vytištěna, rozmnožena jiným způsobem nebo napsána na stroji a svázána. Jako disertaci lze předložit též tematicky jednotný soubor publikovaných článků, popřípadě zpráv o vyřešených a oponovaných výzkumných úkolech apod., pokud takový soubor splňuje požadavky podle odst. 1; předkládá-li se takový soubor, je třeba přiložit stručný výtah, vystihující hlavní nové poznatky a použité metody.

(3) Doktorská disertace musí být závažným vědecky originálním dílem, důležitým pro rozvoj bádání v určitém vědním oboru nebo pro společenskou praxi. Zároveň má také charakterizovat uchazeče spolu s jeho ostatními vědeckými pracemi jako vyhraněnou vědeckou osobnost.

(4) Doktorská disertace musí být vydána tiskem, a to buď celá práce nebo její zkrácené znění anebo uzavřená část práce. Publikované zkrácené znění práce nebo její části musí vždy obsahovat podstatu vyřešeného problému. K obhajobě musí být práce předložena vždy v plném znění. Jako disertaci lze předložit též tematicky jednotný soubor publikovaných prací, pokud splňuje požadavky podle odst. 3.

(5) Disertace musí vyhovovat též po stránce jazykové i vnější úpravy. Jednotlivé listy musí být pevně spojeny, na titulní straně musí být uvedeno označení, kde byla vypracována a kdy byla ukončena, a jde-li o disertaci aspiranta, též jméno školitele. Zjistí-li předseda komise pro obhajoby, že disertace nesplňuje některý z požadavků podle odst. 2, 4 a 5, vrátí ji uchazeči. V řízení se pokračuje po odstranění závad.

(1) Autoreferát má formát 143 x 215 mm. Musí být vytištěn nebo rozmnožen jiným obdobným způsobem nahrazujícím tisk. První a druhá strana autoreferátu bude upravena podle vzoru, který tvoří přílohu této vyhlášky.

(2) Autoreferát se člení podle této osnovy:

(1) Náleží-li disertace do oboru působnosti komise, jíž byla předložena, rozhodne o žádosti předseda komise, pokud nejde o případy uvedené v odst. 3 a 4 anebo o případy uvedené v § 19. Přitom postupuje obdobně podle ustanovení § 14 odst. 2-5. Nesplňuje-li uchazeč potřebné podmínky, zamítne předseda komise jeho žádost odůvodněným rozhodnutím. Zamítnutí žádosti z důvodů odborné úrovně disertace není přípustné.

(1) Autoreferát se pořídí v takovém počtu výtisků, aby mohl být zaslán osobám, orgánům a institucím, jež mohou mít zájem na zkoumané problematice. Zasílá se pracovišti, při němž komise působí, sekretariátu České komise pro vědecké hodnosti, oponentům, členům komise, před níž se bude obhajoba konat, pracovišti uchazeče a dalším pracovištím, organizacím a institucím podle seznamu, který sestaví vědecká kolegia Československé akademie věd, rektoři vysokých škol, popřípadě děkani fakult, a to podle jednotlivých skupin oborů věd.

(2) Uchazeč se může proti zamítavému rozhodnutí podle odst. 1 odvolat do 15 dnů od jeho doručení k orgánu, který komisi zřídil.

(2) Autoreferát je třeba zaslat osobám, orgánům, organizacím nebo institucím, uvedeným v odstavci 1 nejpozději 6 týdnů přede dnem obhajoby.

(3) Uchází-li se o hodnost doktora věd docent, který není kandidátem věd, rozhodne o povolení obhajoby orgán, který komisi zřídil.

(4) Předkládá-li uchazeč jako disertaci kolektivní vědeckou práci, jejímž je spoluautorem, anebo její části, rozhodne o povolení obhajoby příslušná komise pro obhajoby, jejíž předseda je povinen vyrozumět o rozhodnutí Státní komisi. V předložené disertaci musí být vyznačeny části, které uchazeč zpracoval jako autor. Žádost o povolení obhajoby kolektivní disertace musí obsahovat prohlášení ostatních spoluautorů, v němž potvrdí autorství uchazeče u označených částí a ocení jeho podíl na celkovém zpracování.

(1) Nenáleží-li předložená disertace do oboru působnosti komise, postupuje předseda komise při vyřizování žádosti způsobem uvedeným v § 14 odst. 6.

(1) Vytištění nebo jiné rozmnožení autoreferátu kandidátské nebo doktorské disertace zajistí orgán, organizace nebo instituce, kde obhajovaná disertační práce vznikla, např. vysoká škola, fakulta nebo vědecký ústav Československé akademie věd nebo jiný vědeckovýzkumný ústav.

(2) Náklady spojené s vytištěním nebo jiným rozmnožením autoreferátu hradí mateřské nebo školící pracoviště disertanta po vzájemné dohodě.

(2) Orgán, jemuž byla předložena žádost o povolení obhajoby disertace hraniční mezioborové povahy nebo žádost podle § 16 odst. 2, rozhodne o ní, pokud disertace plně svým obsahem náleží do oboru, pro který je sám oprávněn zřizovat komise pro obhajoby; vyhoví-li žádosti, určí dočasnou komisi pro tuto obhajobu a její působiště.

(3) Jestliže disertace svým obsahem zasahuje do oborů, v nichž jsou oprávněny zřizovat komise různé orgány, a neodmítne-li ji orgán, kterému byla předložena, zřídí komisi pro tuto obhajobu a určí její působiště po dohodě se všemi zúčastněnými orgány, přičemž se zároveň rozhodne o druhu hodnosti a orgánu, který hodnost udělí. Nedojde-li přitom ke shodě nebo zasahuje-li disertace do oboru, pro který žádný orgán není oprávněn komise zřizovat, postoupí žádost s vyjádřením zúčastněných orgánů Státní komisi.

(3) Rozeslání autoreferátů kandidátských nebo doktorských disertací zajistí pracoviště, kde je zřízena komise pro obhajoby podle pokynu předsedy příslušné komise.

(1) Předseda komise pro obhajoby ustanoví oponenty po projednání se členy komise.

(2) Kandidátskou disertaci posuzují nejméně dva oponenti, kteří jsou odborníky příslušného oboru. Alespoň jeden z nich musí být členem akademie věd, doktorem věd, profesorem nebo vedoucím vědeckým pracovníkem. Druhým, popřípadě dalším oponentem musí být ustanoven pracovník s vědeckou hodností nebo s vědeckopedagogickým titulem, výjimečně jiný pracovník obdobné úrovně.

(3) Doktorskou disertaci posuzují nejméně tři oponenti, kteří jsou odborníky příslušného oboru. Alespoň dva z nich musí být členy akademie věd, doktory věd, profesory nebo vedoucími vědeckými pracovníky. Třetím, popřípadě dalším oponentem musí být ustanoven pracovník s vědeckou hodností nebo vědeckopedagogickým titulem, výjimečně jiný pracovník obdobné úrovně.

(4) Oponenty nemohou být ustanoveni pracovníci, kteří se podílejí na zpracování disertace jako spoluautoři a školitelé aspiranta. Za oponenta nelze ustanovit také přímého představeného nebo přímého podřízeného disertanta. Není dále přípustné, aby všichni oponenti téže disertace byli pracovníky téhož pracoviště.

(5) Jde-li o obhajobu doktorské disertace, potvrzuje oponenty na návrh příslušné komise orgán, který komisi zřídil.

(6) Výjimky z podmínek pro kvalifikaci oponentů uvedených v odst. 2 a 3 povoluje Státní komise.

(1) Každý oponent je povinen předložit písemně posudek nejpozději do 1 měsíce přede dnem obhajoby disertace předsedovi komise a disertaci vrátit.

(2) Posudek oponentů musí obsahovat vyčerpávající kritický rozbor disertace s uvedením jejích předností i nedostatků a musí výslovně uvést, zda disertace vyhovuje podmínkám stanoveným v § 17 odst. 1 a 2, jde-li o disertaci kandidátskou, a v § 17 odst. 3, jde-li o disertaci doktorskou, a také uvést, zda a co nového přinesla vědě i praxi. Má-li oponent za to, že práce předložená jako kandidátská disertace má vědeckou úroveň disertace doktorské, je povinen toto své mínění v posudku výslovně uvést a podrobně odůvodnit.

(3) Každý oponent vypracovává samostatný posudek. Není přípustné, aby některý oponent nahradil posudek prohlášením, že se připojuje k posudku jiného oponenta.

(4) Nevyhovuje-li posudek oponenta podmínkám podle odst. 2 nebo 3, vrátí jej předseda komise pro obhajoby oponentovi.

(5) Disertace se hodnotí podle jejího stavu v době, kdy byla předložena spolu se žádostí k obhajobě. Po předložení nelze na disertaci až do obhajoby nic měnit.

(1) Předseda komise pro obhajobu určí dobu a místo obhajoby. Konání obhajoby oznámí vyhláškou na pracovišti, při němž komise působí, a zajistí prostřednictvím sekretariátu Státní komise její uveřejnění ve Věstníku ministerstva školství a kultury. Vyhlášku spolu s autoreferátem disertace zašle 6 týdnů přede dnem obhajoby též sekretariátu České komise pro vědecké hodnosti, oponentům, členům komise, před níž se bude obhajoba konat, pracovišti uchazeče a dalším pracovištím, organizacím a institucím podle seznamu, který stanoví vědecká kolegia Československé akademie věd, rektoři vysokých škol, popřípadě děkani fakult, a to podle jednotlivých skupin vědních oborů. Pracoviště, jimž byla vyhláška zaslána, zajistí, aby s jejím obsahem i s autoreferátem se mohli seznámit všichni příslušní pracovníci. Uchazeči a členům komise, před kterou se bude obhajoba konat, zašle předseda komise v opise též oponentské posudky nejpozději do 15 dnů přede dnem obhajoby.

(2) V oznámení pro sekretariát Státní komise se uvede:

(3) Každý, kdo má o obhajobu disertace zájem, může do disertace nahlížet, činit z ní poznámky a výpisy a podat písemně nejpozději v den obhajoby své posudky nebo vyjádření předsedovi komise pro obhajoby, popřípadě je při obhajobě ústně přednést.

(4) O tom, má-li být disertace vzhledem k obsahu, který je třeba v zájmu státu utajit, obhajována neveřejně, rozhodne pracoviště uchazeče v dohodě s nadřízeným orgánem. Předseda komise pro obhajoby pak postupuje podle příslušných předpisů o ochraně utajovaných skutečností.

(5) Komise pro obhajoby a orgán, který ji zřídil, jsou povinny pečovat o to, aby se obhajoba kandidátské disertace konala nejpozději do 8, doktorská nejpozději do 12 měsíců ode dne podání žádosti o povolení obhajoby. O překročení lhůty je nutno vyrozumět Státní komisi s uvedením důvodů.

(1) Orgány uvedené v § 2 odst. 1 písm. b) zřizují a ruší komise pro obhajoby kandidátských disertací, komise pro obhajoby veřejnou rozpravou a komise pro obhajoby doktorských disertací, a to zpravidla jako stálé komise pro určité vědy nebo obory (§ 2 odst. 1 písm. a)), popřípadě podle směrnic Státní komise pro ucelené úseky oborů. Tyto orgány rovněž jmenují a odvolávají předsedu, zástupce předsedy a další členy komise. O složení každé komise jsou povinny informovat Státní komisi.

(2) Komise pro obhajoby kandidátských disertací a komise pro obhajoby veřejnou rozpravou jsou alespoň pětičlenné, komise pro obhajoby doktorských disertací jsou alespoň devítičlenné. Členové komisí musí být odborníky příslušného nebo příbuzného oboru, zpravidla doktory nebo kandidáty věd. Pro obhajoby kandidátských disertací a pro obhajoby veřejnou rozpravou musí být alespoň dva členové komise doktory věd, profesory nebo vedoucími vědeckými pracovníky; pro obhajoby doktorských disertací musí být alespoň tři členové komise doktory věd a alespoň tři další členové buď doktory věd, nebo profesory anebo vedoucími vědeckými pracovníky; výjimky z této zásady povoluje Státní komise.

(3) Ve zvláštních případech, zejména vyžaduje-li toho povaha disertace, lze výjimečně zřídit podle zásad uvedených v odst. 1 a 2 i dočasnou komisi pro jednotlivou obhajobu.

(4) Vedoucí funkcionář orgánu, který komisi zřídil, může v případě potřeby doplnit komisi pro určitou obhajobu nejvýše o dva další vynikající odborníky. Toto doplnění se Státní komisi nehlásí.

(1) Při obhajobě se za další členy komise s hlasovacím právem považují též přítomní oponenti.

(2) K platnosti obhajoby i rozhodování o návrhu na udělení vědecké hodnosti se vyžaduje přítomnost nejméně dvou třetin všech členů komise včetně přítomných oponentů. Přítomní členové nesmějí být všichni z téhož pracoviště.

(3) Školitel a spoluautor disertace, pokud jsou členy komise, se neúčastní rozhodování o návrhu na udělení hodnosti (§ 18 odst. 1) a nepočítají se pro tento případ za členy komise.

(1) Obhajoba je veřejně přístupná, pokud nebyla prohlášena za neveřejnou (§ 22 odst. 4), a každý, kdo je přítomen, má právo se účastnit diskuse.

(2) Obhajoba se koná na pracovišti, při němž komise působí, anebo podle rozhodnutí předsedy komise pro obhajoby na závodech i na jiných pracovištích, s jejichž prací disertace souvisí, projeví-li o obhajobu zájem.

(3) Při obhajobě disertace musí být po celou dobu obhajoby přítomni, jde-li o kandidátskou disertaci, alespoň dva oponenti, z nichž alespoň jeden je doktor věd, profesor anebo vedoucí vědecký pracovník, a jde-li o doktorskou disertaci, alespoň tři oponenti, z nichž alespoň dva jsou doktory věd, profesory anebo vedoucími vědeckými pracovníky.

(4) Obhajobu řídí předseda komise nebo jeho zástupce. Oponent obhajobu řídit nemůže.

a) doklady podle § 13 odst. 1 písm. a) až f); uchazeči o vědeckou hodnost kandidáta věd, kteří požádali na témže místě o povolení zkoušek předloží uvedené doklady jen tehdy, nastala-li proti dřívějšímu stavu změna v prokazovaných skutečnostech,

b) potvrzení o dokončení aspirantury nebo o vykonání kandidátských zkoušek, popřípadě potvrzení o osvobození od kandidátských zkoušek (§ 15) nebo o skutečnostech podle § 4 odst. 2 a 3; k žádosti o povolení obhajoby doktorské disertace připojí uchazeč místo těchto dokladů diplom kandidáta věd anebo doklad o tom, že je profesorem nebo vedoucím vědeckým pracovníkem, popřípadě docentem,

c) autoreferát kandidátské disertace v rozsahu do 20 stran psaných strojem nebo autoreferát doktorské disertace v rozsahu do 40 stran psaných strojem (dále jen „autoreferát“),

d) disertační práci, kandidátskou ve trojím, doktorskou ve čtverém vyhotovení (technické elaboráty, modely apod. se však přikládají jen v jednom vyhotovení),

e) sdělení, zda disertace vznikla při práci na plánovaném úkolu a na kterém a jak má být využito poznatků v ní obsažených a zda byla práce publikována nebo se připravuje publikace poznatků a kde,

f) byla-li disertace vypracována na katedře (ústavu, laboratoři), posudek tohoto pracoviště o disertaci, a je-li uchazeč aspirantem nebo zařazen ve vědecké přípravě, též posudek školitele,

g) uchazeči o hodnost kandidáta věd v klinických oborech lékařských předloží též doklad o specializaci I. stupně,

h) k doktorské obhajobě i některé další závažné publikované i nepublikované práce.

a) umožnit širšímu okruhu vědeckých a odborných pracovníků příslušných oborů, aby se mohli soustavně a průběžně seznamovat s obsahem a závěry vědecké činnosti obsažené v kandidátských a doktorských disertačních pracích,

b) zabezpečit pohotové využívání vědeckých výsledků v praxi,

c) zkvalitnit úroveň obhajoby kandidátských a doktorských disertací tím, že každý interesovaný pracovník, jemuž byl autoreferát doručen, má možnost písemně zaslat své dotazy, připomínky či námitky předsedovi komise pro obhajoby, anebo je přednést na obhajobě kandidátské nebo doktorské disertace a disertant je povinen zaujmout k nim stanovisko.

a) současný stav problematiky, která je předmětem disertace s přehledem literatury, jež se zabývá zkoumanými otázkami,

b) cíl disertační práce,

c) zvolená metoda zpracování,

d) výsledky práce s uvedením nových poznatků,

e) závěry pro praxi a pro další rozvoj vědní disciplíny,

f) seznam nejdůležitějších publikovaných prací disertanta majících vztah ke zkoumané problematice, jakož i ohlas těchto prací s uvedením kde a kdy byly uveřejněny recenze v Československé socialistické republice nebo v zahraničí,

g) resumé v ruském, popřípadě v dalším světovém jazyku v rozsahu 1-2 stránek psaných strojem.

a) jméno a příjmení uchazeče s označením dosažené vysokoškolské kvalifikace, vědecká hodnost, vědeckopedagogický titul, pracoviště a funkce,

b) den, hodina a místo obhajoby,

c) název a obor disertace,

d) jména a příjmení oponentů s uvedením jejich vědecké hodnosti, titulu, funkce a pracoviště,

e) místo, kde se lze seznámit s disertací,

f) zda uchazeč ukončil úspěšně aspiranturu, vykonal kandidátské zkoušky nebo byl od nich osvobozen; byl-li od některých zkoušek osvobozen, uvedou se důvody a orgán, který o osvobození rozhodl. Pro obhajobu doktorské disertace se uvede, jak splňuje uchazeč podmínky § 1 odst. 5,

g) kdy byla žádost podána.

(1) Obhajobu disertace zahájí předsedající stručným vylíčením životního běhu uchazeče s přihlédnutím k posudkům podle § 14, sdělí téma disertační práce a přehled vědeckých prací, objevů a vynálezů uchazeče, jakož i posudky o nich. Je-li uchazeč aspirantem, přečte předsedající posudek školitele a katedry (oddělení ústavu), na níž disertace byla vypracována.

(2) Uchazeč vyloží stručně podstatný obsah své disertace.

(3) Oponenti přednesou podstatný obsah svých posudků; za nepřítomné oponenty tak učiní předsedající nebo jiný člen komise (§ 26 odst. 3). Uchazeč je povinen zaujmout stanovisko k jejich posudkům, zejména ke všem námitkám, připomínkám a dotazům.

(4) Poté předsedající seznámí přítomné s dalšími posudky a vyjádřeními, které byly podány, a zahájí diskusi.

(5) V diskusi ke kandidátské disertaci se ověřuje správnost, zdůvodněnost a vědecká původnost a závažnost poznatků obsažených v disertaci, jakož i správnost a výstižnost předložených posudků. Kromě toho se v diskusi ověří, pokud je třeba, hloubka teoretických znalostí uchazeče.

(6) V diskusi k doktorské disertaci se ověřuje jednak vědecká originálnost a závažnost disertace i správnost a zdůvodněnost poznatků v ní obsažených, jednak význam předložené disertace pro další rozvoj bádání nebo pro společenskou praxi; zároveň se v diskusi ověří správnost a výstižnost předložených posudků. Pokud je třeba, posoudí se v diskusi též význam dalších uchazečových prací, které ho mají charakterizovat jako vyhraněnou vědeckou osobnost.

(7) V diskusi odpoví uchazeč na všechny dotazy a zaujme stanovisko ke všem podnětům a námitkám účastníků diskuse.

(8) O obhajobě se pořídí výstižný zápis se zřetelem k odst. 3, 5, 6 a 7, který podepíše předsedající.

(1) Ihned po skončení obhajoby se na neveřejném zasedání komise zhodnotí průběh a výsledek obhajoby. Potom se hlasuje o návrhu na udělení vědecké hodnosti.

(2) Hlasuje se tajně hlasovacími lístky, které obsahují údaj: „souhlasím - nesouhlasím s udělením vědecké hodnosti“. Jeden z těchto údajů hlasující škrtne. Jiný způsob hlasování činí hlas neplatným.

(3) K podání návrhu na udělení vědecké hodnosti je třeba, aby pro návrh byla odevzdána většina hlasů přítomných členů komise. Není-li při hlasování o podání návrhu na udělení vědecké hodnosti kandidáta věd přítomno víc než pět členů komise, je třeba, aby pro podání návrhu na udělení vědecké hodnosti byly odevzdány alespoň čtyři kladné hlasy. Návrh na udělení vědecké hodnosti doktora věd lze podat, hlasovalo-li při minimální účasti 6 - 7 členů pro jeho podání nejméně pět členů komise. Při záporném výsledku obhajoby doktorské disertace je komise povinna rozhodnout, zda podá návrh na udělení hodnosti kandidáta věd, jestliže disertant tuto hodnost ještě nemá.

(4) O výsledku hlasování se pořídí zápis, který podepíší všichni hlasující.

(5) Předsedající vyhlásí ihned po skončení hlasování veřejně výsledek hlasování o podání návrhu na udělení vědecké hodnosti.