C. Studium
Studium marxismu-leninismu
Jazykové studium

(1) Náplň studia se určuje v individuálním studijním plánu aspiranta, který schvaluje vedoucí školícího pracoviště na návrh školitele nejdéle do dvou měsíců od přijetí aspiranta do výchovy.

(2) Studijní plán obsahuje zásadní linii práce aspiranta. Jsou v něm uvedeny nejdůležitější úkoly charakterizující obsah a postup studia. Studijní plán sestavuje školitel za účasti aspiranta; musí být upraven tak, aby bylo možno průběžně kontrolovat plnění hlavních úkolů v předem stanovených lhůtách a aby připouštěl postupné zpřesňování a úpravy podle postupu školení.

(4) Studijní plán je závazný pro všechny zúčastněné činitele. Je-li třeba jej ze závažných důvodů měnit, nutno změnu projednat stejným způsobem, jako při schvalování původního studijního plánu.

(3) Návrh studijního plánu projedná školitel před předložením vedoucímu školícího pracoviště v oddělení nebo katedře, kde se má školení konat, a popř. též s mateřským pracovištěm (§ 4 odst. 4), s nímž též dohodne konkrétní podmínky spolupráce při výchově.

(2) Studium marxismu-leninismu řídí katedry dialektického a historického materialismu vysokých škol, kde tyto katedry nejsou zřízeny, katedry základů marxismu-leninismu, v Československé akademii věd a Slovenské akademii věd též vlastní organizační jednotky (dále jen „katedry“). Je-li školící pracoviště mimo sídlo katedry pověřené řízením studia aspirantů v marxismu-leninismu, může ministerstvo školství a kultury výjimečně povolit, aby se vyučování marxismu-leninismu dálo jiným způsobem, je-li zaručena potřebná úroveň vyučování; v tom případě hradí náklady spojené s vyučováním příslušné školící pracoviště, popř. mateřské pracoviště (§ 4 odst. 4), pro jejichž aspiranty se školení koná.

(1) Cílem studia marxismu-leninismu je osvojení znalostí speciálních problémů marxistické teorie a metody v úzké spojitosti s odborným zaměřením kandidátské práce či oboru. Výuka marxismu-leninismu se soustřeďuje k aspektům filosofické problematiky vědního oboru aspiranta (všude tam, kde to povaha oboru připouští), k důležitým otázkám socialistické ekonomiky a k zákonitostem soudobých sociálně politických procesů.

(2) Pro aspiranty, kteří konají kandidátské zkoušky z marxismu-leninismu, organizují katedry ve spolupráci se školícími pracovišti výuku marxismu-leninismu, zpravidla ve dvousemestrových kursech. Ministerstvo školství a kultury vydává v dohodě s Československou akademií věd k obecné problematice této výuky vzorový tematický plán studia.

(1) Pro aspiranty, kteří nekonají kandidátskou zkoušku z marxismu-leninismu (§ 11 odst. 3), pořádají katedry přednášky, diskusní večery a setkání s odborníky, kteří se filosoficky zabývají metodickými otázkami moderní vědy, s kvalifikovanými ekonomy socialismu a zkušenými pracovníky našeho politického života. Katedry přitom spolupracují se školícími pracovišti tak, aby se světonázorové a obecné metodologické otázky v příslušném vědním oboru staly součástí odborného vedení aspiranta ze strany školitele a školícího pracoviště.

(3) Pro pomoc aspirantům zařazeným do výchovy v oblasti věd společenských, kteří vypracovávají ke zkoušce z marxismu-leninismu písemnou práci (§ 27 odst. 4), organizují katedry konzultace.

(4) Rektor vysoké školy zařadí jednotlivé aspiranty do studia na katedře ihned po skončení přijímacího řízení, a to na žádost vedoucích školících pracovišť. Do studia na katedře akademie věd přihlašují aspiranty vedoucí školících pracovišť prostřednictvím úřadu presidia Československé akademie věd, popř. úřadu předsednictva Slovenské akademie věd.

(1) Jazykového studia se zúčastní aspiranti, kterým bylo podle rozhodnutí přijímací komise (§ 11 odst. 3) uloženo vykonat jazykové kandidátské zkoušky, nepovinně i ostatní aspiranti, kteří si zdokonalují své jazykové znalosti.

(4) Jazyk ruský a druhý jazyk se studuje na jazykových katedrách vysokých škol, v Československé akademii věd a Slovenské akademii věd též ve vlastních organizačních jednotkách (dále jen „jazykové katedry“) a v jazykových kursech v rámci lidových universit Československé společnosti pro šíření politických a vědeckých znalostí (dále jen „lidové university“).*) Je-li školící pracoviště mimo sídlo vysoké školy nebo v sídle vysoké školy, na níž není zřízena jazyková katedra a v místě školícího pracoviště se nepořádá příslušný jazykový kurs lidové university, postupuje se obdobně podle § 18 odst. 2 věta druhá.

(3) Cílem jazykového studia je, aby aspirant dosáhl takové znalosti, že bude s to jednat o otázkách svého oboru s potřebnou znalostí odborné terminologie, používat při své práci cizojazyčné odborné literatury a poslouchat odborné přednášky. Mimoto si má aspirant osvojit nejběžnější formu písemných projevů ve svém oboru (dotaz, krátká zpráva a resumé apod.).

(2) Jazykové studium záleží ve studiu ruského jazyka a ve studiu druhého světového jazyka, a to angličtiny, němčiny, francouzštiny, španělštiny nebo italštiny.

(1) Zařazování jednotlivých aspirantů do jazykových kateder se děje obdobně podle § 19 odst. 4. Do jazykových kursů lidových universit přihlašují aspiranty jejich školící pracoviště.

(2) Jazyk ruský a druhý jazyk se studuje za vedení učitele nejméně dvě hodiny týdně v kroužcích o dvou až pěti účastnících. Metodický postup, rozsah lexikálních a gramatických požadavků a učební texty stanoví vedoucí katedry se souhlasem děkana fakulty, v Československé akademii věd a Slovenské akademii věd se souhlasem vědeckého kolegia jazykovědy v rámci pokynů, které vydává ministerstvo školství a kultury v dohodě s Československou akademií věd.

(3) Po vykonání kandidátských zkoušek může školený pracovník požádat katedru, na které studoval, o individuální konzultace zaměřené především na odbornou terminologii a frazeologii dotčeného oboru.

(1) Vedoucí školícího pracoviště odpovídá za vědeckou a pedagogickou úroveň výchovy aspirantů na svém školícím pracovišti. Dbá o to, aby byly pro ni vytvořeny nejlepší podmínky a aby se stala věcí celého pracoviště, především pak oddělení nebo katedry, kde se pracovník školí. Zajišťuje včasné projednání studijního plánu a témat kandidátských disertačních prací, sleduje a hodnotí práci školitelů a podle potřeby svolává metodické porady školitelů. O výsledku výchovy pravidelně informuje ústavní (vědeckou) radu.

(2) Vedoucí školícího pracoviště provádí koncem každého roku aspirantury na základě písemné zprávy školitelů výroční hodnocení (atestace) studia všech aspirantů, rozhoduje o pokračování v jejich výchově a případné úpravě studijního plánu podle předpokládaného pracovního zařazení aspiranta po ukončení studia. Hodnocení se účastní popř. též zástupci mateřských pracovišť (§ 4 odst. 4). O výsledku hodnocení podává vedoucí školícího pracoviště zprávu nadřízenému orgánu.

(3) Vedoucí školícího pracoviště může, popř. též v dohodě s mateřským pracovištěm (§ 4 odst. 4), v průběhu školení v odůvodněných případech změnit formu výchovy, vytvoří-li se tím příznivější podmínky pro studium pracovníka.

(1) Aspirant je na školícím pracovišti členem pracovního kolektivu oddělení nebo katedry. Aspirant se účastní pravidelně schůzí, na kterých se projednávají vědecké nebo pedagogické otázky týkající se činnosti oddělení nebo katedry a v jejich rámci se účastní politické a veřejné práce. Je oprávněn používat laboratoří, kabinetů, knihoven, studijních publikací a materiálů školícího pracoviště v témž rozsahu jako pracovníci tohoto pracoviště.

(2) Aspirant je povinen plnit svědomitě studijní plán, konat kandidátské zkoušky a vypracovat kandidátskou disertační práci v termínech stanovených tímto plánem. Za plnění svých povinností odpovídá školiteli.

(1) Neplní-li aspirant bez závažných důvodů povinnosti vyplývající z jeho studijního plánu a z této vyhlášky, vedoucí školícího pracoviště jej napomene.

(3) Neplní-li aspirant ani po výstraze své povinnosti, rozhodne vedoucí školícího pracoviště po vyjádření školitele, popř. též mateřského pracoviště (§ 4 odst. 4), o zrušení aspirantury.

(2) Při opětovném zanedbání povinností dá vedoucí školícího pracoviště aspirantovi výstrahu, a popř. zpraví o tom též mateřské pracoviště (§ 4 odst. 4).