PRŮKAZY PRO SNÍŽENÍ DANĚ ZE MZDY

(1) Nárok na snížení daně ze mzdy prokazuje poplatník:

(2) V případech uvedených v předchozím odstavci pod č. 5 písm. g) vydá okresní národní výbor potvrzení o slevě podle § 9 zákona

(1) Plátce smí u poplatníků, jimž se daň sráží podle základní sazby nebo se snížením podle § 8 zákona, k průkazům předloženým podle předchozích ustanovení přihlédnout, jen podepíše-li poplatník při vstupu do pracovního poměru a každoročně nejpozději do 31. prosince pro příští kalendářní rok písemné prohlášení o tom,

(2) Dojde-li během roku ke změnám skutečností rozhodujících o zvýšení a snížení daně, je poplatník povinen oznámit je plátci nejpozději poslední den mzdového období, v němž změna nastala.

(3) Poplatníci, kterým byla přiznána sleva podle § 9 zákona z důvodů, že buď sami nebo osoby jimi vyživované pobírají invalidní nebo částečný invalidní důchod, popřípadě jiný důchod obdobného charakteru, jsou povinni každoročně, nejpozději do 31. prosince, předložit plátci pro příští kalendářní rok potvrzení pošty o výplatě důchodu.

(1) Průkazy uvedené v § 1 odst. 1 č. 1, 3, 4 a 5 písm. e) až g) platí pro prokázání nároku na snížení daně ze mzdy trvale, nebyla-li jejich platnost pro tento účel časově omezena, a průkazy uvedené v § 1 odst. 1 č. 2 a 5 písm. a) až d) platí vždy jen na rok, pro který byly vystaveny, a to za předpokladu, že u poplatníka a jím vyživovaných osob nenastaly změny ve skutečnostech rozhodujících o zvýšení nebo snížení daně.

(2) U zletilých studujících dětí platí potvrzení vydané školou podle § 1 odst. 1 č. 2 ještě pro dva měsíce následující po měsíci, v němž studující ukončil studia, pokud v těchto měsících neměl příjem přesahující 200 Kčs.
Za ukončení studií se pokládá u žáků škol poskytujících střední odborné vzdělání vysvědčení na odchodnou, popřípadě vysvědčení téže povahy, u žáků škol poskytujících úplné střední vzdělání (všeobecné, odborné), kteří nepokračují ve studiích, maturitní zkouška a u studentů vysokých škol státní závěrečná zkouška.

(3) Opožděné předložení průkazu nebo zmeškanou lhůtu pro uplatnění nároku na snížení daně ze mzdy může prominout okresní národní výbor příslušný podle poplatníkova trvalého bydliště.

(4) Průkazy na snížení daně ze mzdy předložené plátcům pro rok 1965 před účinností této vyhlášky se považují za průkazy předložené podle této vyhlášky.

1. platným občanským průkazem svým, manželky, popřípadě občanskými průkazy dětí starších 15 let, jde-li o
Nejsou-li uvedené skutečnosti zřejmy z občanského průkazu, nutno je prokázat jiným úředním dokladem.

a) věk,

b) rodinný stav,

c) nezletilé děti, vnuky nebo jiné nezletilé děti v péči nahrazující péči rodičů, žijí-li s ním trvale ve společné domácnosti,

d) skutečnost, že je poplatník svobodný, ovdovělý, rozvedený a vyživuje aspoň jedno dítě, které s ním žije trvale ve společné domácnosti.

2. potvrzením školy a u učňů potvrzením závodu, že zletilé dítě studuje nebo že je v učebním poměru a jaký má od školy nebo závodu příjem,

3. soudním rozhodnutím o povinnosti platit výživné na děti a manželku (rozvedenou, nežijící s ním trvale ve společné domácnosti), jestliže plátce sráží výživné z jeho mzdy a zasílá je oprávněným osobám,

4. rozhodnutím o přiznání invalidního nebo částečného invalidního důchodu a potvrzením pošty o vyplácení důchodu, uplatňuje-li poplatník nárok na slevu podle § 9 zákona z důvodů, že sám, jeho manželka nebo nezletilé děti pobírají invalidní nebo částečný invalidní důchod.
V případech uvedených pod č. 3 a 4 poznamená plátce potřebná data (číslo a datum soudního rozhodnutí, výši stanoveného výživného na jednotlivé děti a manželku, druh přiznaného důchodu a číslo a datum rozhodnutí, jímž byl přiznán invalidní nebo částečný invalidní důchod) na mzdovém listě a potvrzení pošty uschová,

5. potvrzením okresního národního výboru, jde-li o skutečnost, že

b) vyživuje jiné osoby než manželku (družku) a děti, (např. rodiče, prarodiče, tchána, tchyni a sourozence), pokud mohou být uznány za vyživované poplatníkem, tj. pokud s ním trvale žijí ve společné domácnosti, nemají vlastní příjmy přesahující 200 Kčs měsíčně a poplatník jim poskytuje byt, stravu a ošacení,

a) žije trvale ve společné domácnosti s družkou (poplatnice s druhem); toto potvrzení vydá okresní národní výbor na základě písemného prohlášení druha a družky, že spolu takto žijí ve společné domácnosti, a průkazu o jejich společném bydlišti,

c) platí výživné na děti z rozvedeného manželství, na děti, s nimiž trvale nežije ve společné domácnosti, na děti zrozené mimo manželství, rozvedené manželce nebo manželce, s níž trvale nežije ve společné domácnosti (s výjimkou uvedenou pod č. 3),

f) byla povolena výměna slevy mezi manžely (druhy) podle § 8 odst. 4 zákona,

g) poplatníkovi nebo osobám poplatníkem vyživovaným přísluší sleva podle § 9 zákona (s výjimkou uvedenou pod č. 4).

d) vyživuje aspoň jedno dítě a nežije s manželem trvale ve společné domácnosti,

e) vyživuje zletilé děti (s výjimkou uvedenou pod č. 2), vnuky nebo jiné zletilé děti v péči nahrazující péči rodičů,

a) v případech uvedených v § 1 odst. 1 písm. b) a d) vyhlášky č. 218/1957 Ú. l., o povolování slev podle § 9 zákona o dani ze mzdy a uznávání osob za vyživované poplatníkem, na základě rozhodnutí o přiznání příslušného důchodu a potvrzení pošty o jeho výplatě,

b) v případech uvedených v § 1 odst. 1 písm. c), e) a f) citované vyhlášky na základě posudku posudkového lékaře odboru sociálního zabezpečení okresního národního výboru a dokladů o tom, že jsou splněny podmínky tam stanovené, popřípadě na základě rozhodnutí o přiznání některého z důchodů uvedených v § 1 odst. 1 písm. a) až d) citované vyhlášky a potvrzení pošty o jeho výplatě.

a) jaké jsou skutečnosti rozhodné pro zvýšení a snížení daně, popřípadě kdy a jak se změnily,

b) pobírá-li mzdu též od jiného plátce, či nikoliv; v kladném případě, že

aa) nárok na uznání vyživovaných osob a nárok na slevu podle § 9 zákona neuplatnil u jiného plátce ani poplatník ani jiná osoba,

bb) součet hrubých mezd pobíraných od všech plátců nepřesahuje ani u poplatníka ani u osoby jím vyživované, na níž uplatňuje slevu podle § 9 zákona, měsíčně 2400 Kčs,

c) že osoba jím vyživovaná (kromě manželky, družky, manžela, druha a nezletilých dětí) nemá vlastní příjem přesahující částku 200 Kčs měsíčně. Do příjmu se však nezapočítává u zletilých dětí výživné vyplácené jim rodiči, sirotčí důchod, u studujících zvláštní prémie za výborný prospěch, příležitostné výdělky z brigád apod. dosažené o letních prázdninách, hodnota naturálií po dobu vojenského cvičení, které konají o prázdninách a výdělek žáků středních a odborných škol, kteří pracují ve výrobě bez pracovního poměru; u důchodců zvýšení důchodu pro bezmocnost.