ČÁST 1
Díl 1
§ 1
Předmět a sazby poplatků
Předmět a sazby poplatků jsou uvedeny v sazebníku I (příloha 1).
§ 2
Základ poplatku
(1) Je-li za notářský úkon, jehož předmětem je nemovitost, stanoven poplatek podle ceny nemovitosti, je základem poplatku cena, za kterou by bylo lze nemovitost prodat v místě, kde v době úkonu nemovitost je.
(2) Je-li poplatek za několik dílčích úkonů stanoven podle ceny předmětu notářského úkonu, rozumí se tím cena, za kterou by bylo lze předmět prodat v době posledního dílčího úkonu.
(3) Při smlouvách o výměně nemovitostí je základem poplatku cena nemovitosti, která má vyšší cenu.
(4) Je-li předmětem notářského úkonu opětující se plnění, je základem poplatku součet cen všech opětujících se plnění. Jde-li o plnění na dobu neurčitou, na dobu života nebo na dobu delší než pět let, považuje se za jeho cenu pětinásobek ceny ročního plnění. Totéž platí o ceně práv, která lze vykonávat opětovně.
(5) Nelze-li cenu předmětu notářského úkonu určit, je základem poplatku cena 3000 Kčs.
§ 3
Osvobození od poplatků
Od poplatku za úkony jsou osvobozeny československý stát, rozpočtové organizace, příspěvkové organizace a státní fondy, jakož i úkony týkající se převodu majetku na socialistickou organizaci.
Díl 2
§ 4
Předmět poplatku
(1) K převodu, popřípadě k přechodu (dále jen „převod“) vlastnictví nemovitosti dochází zejména na základě smluv, rozhodnutí státních orgánů a dohod.
(2) Nemovitostí se rozumí i její příslušenství.
(3) Převod nemovitosti je úplatný tehdy, je-li zjištěno, že úplata za nemovitost byla skutečně poskytnuta nebo, že je nabyvatel zavázán ji poskytnout.
(4) Je nerozhodné, v jakém plnění úplata záleží.
(5) Nabývá-li spoluvlastník při reálném rozdělení společné nemovitosti mezi spoluvlastníky nemovitosti v ceně převyšující hodnotu jeho podílu, považuje se nabytí nemovitosti nad tuto hranici, pokud je úplatné, za úplatný převod nemovitosti.
§ 5
Základ poplatku
(1) Základem poplatku je souhrn úplat za všechny nemovitosti převáděné mezi týmž převodcem a nabyvatelem.
(2) Vyměňují-li se dvě nemovitosti, považují se převody obou nemovitostí za jeden převod. Poplatek se vybírá z převodu té nemovitosti, z jejíhož převodu je poplatek vyšší, a ze základu, kterým je cena druhé nemovitosti, uvedená v § 6 odst. 3 zákona, zvýšená o případnou jinou úplatu.
(3) Pro zjištění základu poplatku je rozhodný stav ke dni, kterým vlastnictví k nemovitosti přešlo.
(4) Ustanovení § 2 odst. 4 o určení ceny opětujícího se plnění platí obdobně.
§ 6
Sazby poplatku
Sazby poplatku jsou uvedeny v sazebníku II (příloha 2).
§ 7
Osvobození
Výměna pozemků užívaných k zemědělské výrobě je osvobozena od poplatků, je-li jejich cena stejná a potvrdí-li příslušný orgán, že výměnou bylo docíleno zaokrouhlení pozemků alespoň jednoho z účastníků výměny; jsou-li vyměňované pozemky nestejné ceny, platí se poplatek jen z rozdílu ceny.
Díl 3
§ 8
Předmět poplatku
(1) Majetkem se rozumějí věci, pohledávky a jiná práva, ať již se získávají děděním nebo jinak nabývají bezúplatně úmrtím občana.
(2) Předmětem poplatku je i majetek, pokud jej zůstavitel bezplatně převedl ve třech měsících před svou smrtí na toho, kdo se stal dědicem; zaplacený poplatek z darování se od poplatku z dědictví odčítá.
(3) Z nemovitého majetku, který je v tuzemsku, se vybírá poplatek bez zřetele na státní příslušnost nebo bydliště zůstavitele; z nemovitého majetku, který je v cizině, se poplatek nevybírá.
(4) Byl-li zůstavitel v době své smrti československým státním občanem, vybírá se poplatek z veškerého jeho movitého majetku, i když majetek je v cizině. Nebyl-li zůstavitel v době své smrti československým státním občanem, vybírá se poplatek z jeho movitého majetku, pokud je v tuzemsku.
(5) Ustanovení odstavců 3 a 4 platí, pokud mezinárodní smlouva nestanoví něco jiného.
§ 9
Základ poplatku
(1) Základem poplatku je cena dědického podílu každého dědice po srážce zůstavitelových dluhů a ceny jeho jiných povinností, připadajících na dědice a zjištěných, popřípadě dědici uložených, v řízení o dědictví podle notářského řádu,*) jakož i po srážce dědické dávky, která se musí prokazatelně platit jinému státu z majetku, který je v cizině a který byl též předmětem poplatku.
(2) Ustanovení § 2 odst. 4 o určení ceny opětujícího se plnění platí obdobně.
(3) Schválí-li státní notářství dohodu dědiců o vypořádání nebo provede-li státní notářství vypořádání mezi dědici, platí, že stav takto vytvořený nastal již v době zůstavitelovy smrti (§ 12 odst. 2 zákona).
§ 10
Poplatková úleva
(1) Do základu poplatku se nezapočítává cena zděděných hospodářských budov a pozemků, které jsou sdruženy v jednotném zemědělském družstvu nebo které nabyvatel do jednoho roku po nabytí dědictví sdruží do jednotného zemědělského družstva, a dále cena zděděných hospodářských budov a pozemků, které jsou v bezplatném užívání socialistické zemědělské organizace nebo které nabyvatel do jednoho roku po nabytí dědictví odevzdá do bezplatného užívání socialistické zemědělské organizace. Poplatník je však povinen poplatek doplatit, bude-li mu do tří let po uplynutí kalendářního roku, v němž nabyl dědictví, vráceno užívání hospodářských budov a pozemků, jejichž cena byla ze základu poplatku vyloučena, popřípadě budou-li mu v této lhůtě vyděleny náhradní pozemky. Poplatník je povinen ohlásit státnímu notářství ve lhůtě třiceti dnů vznik okolností rozhodných pro doměření poplatku pod následky uvedenými v § 15 odst. 2 zákona.
(2) Je-li přejímatel zemědělského podniku sdruženého ke společnému hospodaření v jednotném zemědělském družstvu členem jednotného zemědělského družstva a při vypořádání dědictví se zaváže vyplatit dědické podíly ustupujícím dědicům pouze v případě, že přestane být členem družstva, upustí se od vyměření poplatku z dědických podílů (jejich části), takto podmíněných. Od vyměření poplatku lze upustit pouze pokud výplata se týká majetku sdruženého v jednotném zemědělském družstvu. Poplatek se vyměří jen tehdy, splní-li se podmínka. Splnění podmínky je poplatník povinen státnímu notářství ohlásit (§ 15 zákona). Závazek vyplatit dědický podíl, z něhož podle tohoto ustanovení nebude poplatek z dědictví vyměřen, není při vyměření poplatku přejímateli odpočitatelnou položkou z majetku, který není v jednotném zemědělském družstvu sdružen.
§ 11
Sazby poplatku
Sazby poplatku z dědictví jsou uvedeny v sazebníku III (příloha 3).
§ 12
Osvobození od poplatku
Od poplatku z dědictví jsou osvobozeny:
a) dědictví záležející jen v movitých věcech v osobním vlastnictví, jehož cena nepřevyšuje beze srážky závazků 3000 Kčs; přesahuje-li cena takového dědictví tuto částku, vylučuje se z dědických podílů manžela a nezletilých dětí majetek záležející v uvedených věcech celkem do částky 3000 Kčs;
b) nárok zůstavitele na dávky sociálního zabezpečení a na dávky nemocenského pojištění za poslední měsíc před jeho smrtí;
c) vklady na vkladních knížkách „na jméno“ u tuzemských státních peněžních ústavů;
d) pojistná plnění z pojištění osob sjednaného u Státní pojišťovny;
e) dědické podíly manžela, dětí a rodičů, pokud záležejí v zůstatkové hodnotě členského podílu zůstavitele, který byl členem stavebního bytového družstva, stal-li se jeden z těchto dědiců členem družstva na místě zůstavitele;
f) dědictví záležející v movitém majetku po zástupcích cizích států pověřených v Československé socialistické republice a po příslušnících jejich rodin, žijících s nimi ve společné domácnosti, a dále taková dědictví po jiných osobách, jimž příslušely diplomatické výsady a imunity, a které nebyly československými státními občany;
g) socialistické organizace.
§ 13
Ohlašovací povinnost
(1) Poplatník je povinen ohlásit k vyměření poplatku ve lhůtě stanovené zákonem i majetek, který státní notářství v řízení o dědictví neprojednává.
(2) Ohlášení není třeba, jestliže byl ve lhůtě uvedené v odstavci 1 sepsán podle předpisů notářského řádu protokol o předběžném šetření nebo protokol o projednání dědictví, a obsahuje-li protokol potřebné údaje o majetku zůstavitele.
Díl 4
§ 14
Předmět poplatku
(1) Poplatek z darování se vybírá zejména z nabytí práva vlastnického, pohledávek a jiných majetkových práv, pokud k němu dochází zcela nebo zčásti bezúplatně, a z jiných obohacení na základě právního úkonu (např. obohacení v důsledku prominutí pohledávky). Plnění na základě zákonné povinnosti není předmětem poplatku.
(2) Nabývá-li se majetek za úplatu, která je nižší než částka, za kterou by bylo lze majetek prodat v době nabytí a v místě, kde je, považuje se majetek v ceně rozdílu za majetek nabytý bezúplatně; to však neplatí, jde-li o nabytí majetku vyvlastněním nebo při prodeji výkonem rozhodnutí.
(3) Nabývá-li spoluvlastník při reálném rozdělení společné věci mezi spoluvlastníky věci v ceně převyšující hodnotu jeho podílu bez úplaty, považuje se bezúplatné nabytí věci nad tuto hranici za darování.
(4) Poplatek se vybírá i z movitých věcí, které se převádějí z ciziny na nabyvatele v tuzemsku nebo z tuzemska na nabyvatele v cizině.
§ 15
Základ poplatku
(1) Ustanovení § 10 odst. 1 platí pro poplatek z darování přiměřeně.
(2) U movitostí poskytnutých bezúplatně z ciziny se od ceny věci odečítá paušál cla a náhradní dávky, zaplacený při dovozu.
(3) Ustanovení § 2 odst. 4 o určení ceny opětujících se plnění platí obdobně.
§ 16
Sazby poplatku
Sazby poplatku jsou uvedeny v sazebníku III (příloha 3).
§ 17
Osvobození od poplatku
Od poplatku jsou osvobozeny:
a) cizozemské peníze a platební dokumenty znějící na cizí měnu, pokud jsou darovány do tuzemska a jsou propláceny prostřednictvím podniku zahraničního obchodu TUZEX nebo v československých korunách se stanoveným příplatkem k oficiálnímu kursu. Přitom nezáleží na tom, zda dárce je devizovým tuzemcem či devizovým cizozemcem. Toto osvobození nepřísluší, jestliže prostředky, z nichž byl dar poskytnut, byly přiděleny do ciziny, např. jako diety;
b) movitý majetek převedený zástupci cizích států pověřenými v Československé socialistické republice, příslušníky jejich rodin žijících s nimi ve společné domácnosti a movitý majetek převedený jinými osobami, jimž přísluší diplomatické výsady a imunity a které nejsou československými státními občany.
ČÁST 2
§ 18
Ohlašovací povinnost
(1) Ohlásí-li poplatník skutečnost, která je předmětem poplatku, a došlo-li k této skutečnosti na základě listiny, je poplatník povinen prvopis listiny s jejím opisem při ohlášení státnímu notářství předložit.
(2) Má-li ohlašovací povinnost více osob a splní-li ji i jen jedna z nich, neuloží státní notářství penále osobám, které ohlašovací povinnost nesplnily. Ohlášení učiněné státnímu notářství nepříslušnému ve lhůtě, avšak písemně, považuje se za učiněné státnímu notářství příslušnému. Ohlášení postoupí se státnímu notářství příslušnému.
§ 19
Způsob placení
Notářský poplatek se platí kolkovými známkami, není-li včetně penále vyšší než 400 Kčs. Je-li poplatek včetně penále vyšší než 400 Kčs, popřípadě nebyl-li poplatek v kolkových známkách včas zaplacen, platí se na účet okresního soudu, v jehož obvodu je státní notářství, jež poplatek vyměřilo; na účet tohoto okresního soudu se platí poplatky z prodlení a náhrady nákladů bez zřetele na jejich výši.
§ 20
Místní příslušnost státního notářství
(1) K vyměření poplatku je příslušné
a) u poplatku za úkony státní notářství, které provádí řízení nebo notářský úkon, z něhož je poplatek vybírán;
b) u poplatku z převodu nemovitostí státní notářství, které převod nemovitosti registrovalo, popřípadě je k registraci příslušné; provádí-li registraci více než jedno státní notářství, je příslušné státní notářství, které provede registraci naposled;
c) u poplatku z dědictví státní notářství, které projednalo dědictví nebo by bylo příslušné k jeho projednání;
(2) K vyměření penále a k vyměření náhrady nákladů je příslušné státní notářství, které poplatek vyměřilo.
§ 21
Součinnost při vybírání notářských poplatků
Národní výbory, prokuratura a jiné státní orgány a organizace poskytují orgánům, kterým přísluší úkoly týkající se vybírání (vyměřování, přijímání plateb, upomínání o zaplacení, zajišťování, vymáhání) notářských poplatků, účinnou pomoc. Tak zejména vyjadřují se národní výbory o tom, za jakou cenu by bylo lze majetek prodat (§ 3, § 6 odst. 3, § 11 odst. 2 a § 16 odst. 2 zákona), popřípadě zda této ceně odpovídá cena udaná poplatníkem, popřípadě jaká je cena ročního plnění (§ 2 odst. 4, § 5 odst. 4, § 9 odst. 2 a § 15 odst. 3), dopravní inspektoráty okresního oddělení Veřejné bezpečnosti sdělují státnímu notářství, v jehož obvodu má bydliště nabyvatel vozidla, všechny zcela nebo zčásti bezúplatné převody motorových vozidel, a celnice dárkové zásilky, darovaná motorová vozidla a zděděné předměty podle zvláštního pokynu.
§ 22
(1) Řízení o vyměření notářského poplatku za úkony zahajuje státní notářství z vlastního podnětu. Řízení o vyměření ostatních notářských poplatků zahajuje státní notářství, jakmile se doví o skutečnosti, která je předmětem poplatku, ať jejím ohlášením nebo jinak.
(2) Řízení o vyměření penále a náhrady nákladů zahajuje státní notářství vždy z vlastního podnětu.
§ 23
(1) Při rozhodování vychází státní notářství ze skutečného stavu věci; postupuje zejména při zjišťování podkladu pro rozhodnutí vždy tak, aby řízení probíhalo rychle a hospodárně.
(2) Rozhodnutí o vyměření notářského poplatku a penále vydává státní notářství ústně, je-li poplatník přítomen a nečiní-li poplatek včetně penále více než 400 Kčs, v ostatních případech písemně. V rozhodnutí státní notářství uloží vždy povinnost zaplatit poplatek z prodlení, nebude-li vyměřený poplatek zaplacen včas.
(3) Na žádost poplatníka vydá mu státní notářství písemné osvědčení o obsahu ústního rozhodnutí.
(4) Vyměří-li státní notářství zvýšený poplatek podle společné poznámky k sazebníku I a podle poznámky 2 k notářskému poplatku z dědictví sazebníku III, musí přiměřenost zvýšení poplatku řádně odůvodnit tak, aby zvýšení i jeho přiměřenost byly přezkoumatelné v případném odvolacím řízení.
(5) Rozhodnutí o náhradách nákladů a o ručení, jakož i rozhodnutí, kterým se ukládá účastníkovi nějaká jiná povinnost, vydává státní notářství vždy písemně.
§ 24
Pokud z ustanovení zákona nebo této vyhlášky nevyplývá něco jiného, platí o řízení před státním notářstvím ve věcech notářských poplatků předpisy o řízení ve věcech daní a poplatků,*) zejména ustanovení o způsobu zjišťování podkladů rozhodnutí o odkladném účinku, odvolání, o posečkání poplatku a o povolení splátek.
§ 25
Řízení zahájená před účinností této vyhlášky dokončí dosud příslušné orgány podle předpisů o řízení dosud platných.
§ 26
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1964.
k vyhlášce č. 25/1964 Sb.
Sazebník I
Notářský poplatek za úkony
Společná poznámka:
Sazby poplatku u úkonů složitých, obtížných nebo časově náročných ve srovnání s obvyklýmy úkony stejného druhu, se úměrně zvyšují, a to až o 100 %; to platí i tehdy, jestliže příčinou obtížnosti nebo časové náročnosti byla okolnost, že smlouva, která má být registrována, nebyla vyhotovena státním notářstvím nebo advokátní poradnou.
Sazebník I
Notářský poplatek za úkony
| Pol. | Předmět | Poplatky | |
|---|---|---|---|
| pevné | procentní | ||
| A | Za sepsání notářského zápisu (včetně nutných přípravných úkonů a vydání prvého stejnopisu notářského zápisu účastníkům a prvého notářského osvědčení žadatelům): | ||
| 1. jde-li o jednostranný právní úkon (prohlášení), z ceny předmětu | 1 % nejméně 40 Kčs | ||
| 2. jde-li o smlouvu, z ceny předmětu | 1,5 % nejméně 60 Kčs | ||
| 3. jde-li o osvědčení pravosti podpisu na listině nebo o osvědčení, že podpis někoho, kdo neumí nebo nemůže psát, byl nahrazen na listině samé potvrzením dvou svědků o jeho souhlasu, za každé osvědčení | 4 Kčs | ||
| 4. jde-li o osvědčení, že je někdo na živu nebo na určitém místě, a o osvědčení, že listina byla předložena a v kterou dobu | 8 Kčs | ||
| 5. jde-li o osvědčení, že bylo odesláno nebo sděleno prohlášení a že mělo určitý obsah, nebo o osvědčení, jaký byl průběh a výsledky jednání ve schůzi, nebo o osvědčení, že se v přítomnosti státního notáře staly jiné skutečnosti nebo že je sám zjistil, z ceny předmětu | 0,5 % nejméně 40 Kčs | ||
| 6. jde-li o osvědčení, že státní notář někoho vyslechl, a to i přísežně, je-li toho třeba pro uplatnění nebo zachování nároku v cizině | 40 Kčs | ||
| 7. za zjištění totožnosti při předchozích úkonech, vyjímajíc úkony uvedené pod č. 3, za každou osobu, jejíž totožnost se zjišťuje | 4 Kčs | ||
| Poznámky k č. 1 a 2: 1. Za sepsání notářských zápisů podle § 40 odst. 2 obč. zák. se platí poplatky polovinou sazby pod č. 1 nebo 2 2. Poplatek podle sazby č. 1 nebo 2 se platí, jen jestliže zápis podepsal alespoň jeden z účastníků; nepodepsal-li zápis žádný z účastníků nebo nedošlo-li k sepsání zápisu z vůle účastníků, avšak až po skončení přípravných prací, platí se poplatek podle položky E | |||
| B | Za ověření opisu nebo kopie listiny, jakož i souhlasu několika prvopisů, za každou i jen započatou stranu | ||
| a) u textu a kopií v českém nebo slovenském jazyku | 2 Kčs | ||
| b) u cizojazyčných listin | 4 Kčs | ||
| Poznámka: Poplatek se neplatí za ověření opisů listin, kterých je třeba k vyměření notářských poplatků nebo pro sbírku registrovaných smluv nebo pro evidenci vedenou u příslušného orgánu Ústřední správy geodézie a kartografie. Na těchto opisech musí však být vyznačen účel, k němuž byly vyhotoveny. | |||
| C | Za úhrn úkonů potřebných k protestaci směnky nebo jiného rubopisem převoditelného cenného papíru, za každý protestovaný papír | 20 Kčs | |
| D | Za přijetí do úschovy, | ||
| a) přijímají-li se movité věci do úschovy proto, že podle prohlášení složitele nelze závazek, jehož předmětem jsou tyto věci, splnit z důležitého důvodu, z ceny věcí | 1 % nejméně 10 Kčs | ||
| b) v jiných případech, jde-li o | |||
| aa) listinu | 10 Kčs | ||
| bb) dá-li do úschovy současně několik listin, za každou další listinu | 2 Kčs | ||
| cc) hotové peníze, cenné papíry a jiné cenné hodnoty, z jejich ceny (nominální hodnoty) | 0,25 % nejméně 10 Kčs nejvýše 100 Kčs | ||
| Poznámka: Poplatek za přijetí do úschovy státního notářství při řízení o dědictví za dobu, po kterou je úschovy pro účely tohoto řízení třeba, je zahrnut v notářském poplatku z dědictví, popřípadě v poplatku za úkony za vydání potvrzení o nabytí dědictví nebo za vydání rozhodnutí o vypořádání dědictví. | |||
| E | Za sepsání písemností, které nemají formu notářského zápisu, z ceny předmětu | 0,5 % nejméně 25 Kčs nejvýše 400 Kčs | |
| Poznámky: 1. Sepsání žádosti, aby soud z hlediska zájmů chráněných osob schválil právní úkon, nepodléhá notářskému poplatku 2. viz poznámku 2 k pol. A č. 1 a 2. | |||
| F | Z návrhu na umoření listiny | 30 Kčs | |
| G | Za registraci: | ||
| 1. úkonu o převodu nemovitosti z ceny nemovitosti | 0,5 % nejméně 40 Kčs | ||
| 2. smlouvy o omezení převodu nemovitosti ze zajišťované pohledávky | 2 % nejméně 60 Kčs | ||
| 3. smlouvy o zřízení práva osobního užívání pozemků | 40 Kčs | ||
| 4. smlouvy o zřízení, změně nebo zrušení věcného břemene | 100 Kčs | ||
| 5. smlouvy o výstavbě nového domu s byty v osobním vlastnictví,*) jejich změny a doplňky | 100 Kčs | ||
| H | Za vydání (vyhlášení) potvrzení o nabytí dědictví, popř. rozhodnutí o vypořádání dědictví, je-li dědictví od poplatku z dědictví osvobozeno: | ||
| 1. z ceny dědictví od 500 Kčs do 1000 Kčs | 25 Kčs | ||
| 2. z ceny dědictví do 2000 Kčs | 50 Kčs | ||
| 3. z ceny dědictví do 3000 Kčs | 100 Kčs | ||
| Poznámka: Za vydání každého dalšího vyhotovení potvrzení o nabytí dědictví, popř. rozhodnutí o vypořádání dědictví, za každou i jen započatou stranu | 5 Kčs | ||
| CH | Za vydání výpisu, opisu z pozemkové knihy za každou i jen započatou stranu | 5 Kčs | |
| I | Za zaslání spisů jinému státnímu notářství, aby do nich nahlédl žadatel | 5 Kčs | |
| J | Za vydání osvědčení a jiných opisů nebo výpisů z listin nebo spisů uložených v notářském archivu, za každou i jen započatou stranu | 5 Kčs | |
| K | Za vyhotovení vyžádaného čistopisu (opisu) listiny, za každou i jen započatou stranu | 2 Kčs | |
| L | Za vydání dalších stejnopisů notářských zápisů, dalších notářských osvědčení nebo rozhodnutí, za každou i jen započatou stranu | 5 Kčs | |
| Poznámka: Za vydání osvědčení o obsahu ústního rozhodnutí státního notářství ve věcech notářských poplatků se poplatek neplatí. | |||
Společná poznámka:
Sazby poplatku u úkonů složitých, obtížných nebo časově náročných ve srovnání s obvyklýmy úkony stejného druhu, se úměrně zvyšují, a to až o 100 %; to platí i tehdy, jestliže příčinou obtížnosti nebo časové náročnosti byla okolnost, že smlouva, která má být registrována, nebyla vyhotovena státním notářstvím nebo advokátní poradnou.
k vyhlášce č. 25/1964 Sb.
Sazebník II
Notářský poplatek z převodu nemovitostí
Poplatek činí:
Poznámky:
Sazebník II
Notářský poplatek z převodu nemovitostí
Poplatek činí:
| Základ poplatku do Kčs | Obecná sazba poplatku | Výhodná sazba poplatku, jde-li o převody nemovitého majetku mezi rodiči a dětmi (též osvojenými) a jejich potomky, mezi rodiči a manžely jejich potomků a mezi manžely, a dále z manžela na děti druhého manžela a jejich potomky |
|---|---|---|
| 4 000 | 6 % základu | 1 % základu |
| 10 000 | 7 % základu | 2 % základu |
| 20 000 | 8 % základu | 2,5 % základu |
| 50 000 | 9 % základu | 3 % základu |
| 100 000 | 10 % základu | 3,5 % základu |
| 150 000 | 11 % základu | 4 % základu |
| nad 150 000 | 13 % základu | 5 % základu |
Poznámky:
1. Základem pro zjištění sazby poplatku je základ pro jeho vyměření.
2. Z převodu nemovitostí ze soukromého vlastnictví nebo do soukromého vlastnictví se platí poplatek zvýšený o 3 % základu připadajícího na tyto nemovitosti. Při převodu rodinného domku nebo rekreační chaty z osobního vlastnictví do osobního vlastnictví neplatí se zvýšený poplatek též z převodu pozemků těmito budovami zastavěných, popřípadě z přilehlých pozemků, nepřesahuje-li úhrnná výměra těchto pozemků příslušnou výměru stanovenou v § 200 občanského zákoníku.
3. Jestliže rozdíl mezi základem poplatku a poplatkem by byl menší, než rozdíl mezi stanoveným nejvyšším základem u nejblíže nižší sazby a poplatkem vyměřeným podle této sazby, vyměří se tento poplatek, zvýšený o rozdíl mezi oběma uvedenými základy.
k vyhlášce č. 25/1964 Sb.
Sazebník III
Notářský poplatek z dědictví a notářský poplatek z darování
Poplatek činí:
Poznámky k notářskému poplatku z dědictví a k notářskému poplatku z darování:
Poznámky k notářskému poplatku z dědictví:
Poznámka k notářskému poplatku z darování:
Jestliže cena nabytého movitého majetku přesahuje částku 3 000 Kčs, a vybírá-li se proto poplatek z darování [§ 16 odst. 4 písm. a) zákona], a jestliže by nabyvateli po zaplacení poplatku z darování zbylo méně než 3 000 Kčs, je nabyvatel povinen zaplatit poplatek ve výši rozdílu mezi touto částkou a základem poplatku.
Sazebník III
Notářský poplatek z dědictví a notářský poplatek z darování
Poplatek činí:
| Základ poplatku do Kčs | Skupiny nabyvatelů | ||
|---|---|---|---|
| I vlastní a osvojené děti a jejich potomci; rodiče vlastní a osvojitelé; ostatní příbuzní v přímé linii; manželé; manželé vlastních i osvojených dětí a jejich potomků | II sourozenci; děti a vnuci manžela zůstavitele (převodce) a jejich manželé; rodiče manžela zůstavitele (převodce); příbuzní manžela zůstavitelova (převodcova) v přímé linii; osoby, které se zůstavitelem (převodcem) žily nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí (před převodem) ve společné domácnosti jako členové rodiny, a které z toho důvodu pečovaly o společnou domácnost nebo byly odkázány výživou na zůstavitele (převodce) | III ostatní osoby | |
| 1 000 | 5 % základu | 12 % základu | 20 % základu |
| 2 000 | 6 % základu | 13 % základu | 22 % základu |
| 5 000 | 6 % základu | 14 % základu | 24 % základu |
| 10 000 | 7 % základu | 15 % základu | 26 % základu |
| 20 000 | 8 % základu | 16 % základu | 28 % základu |
| 30 000 | 8 % základu | 17 % základu | 30 % základu |
| 50 000 | 9 % základu | 18 % základu | 32 % základu |
| 75 000 | 10 % základu | 19 % základu | 34 % základu |
| 100 000 | 11 % základu | 20 % základu | 36 % základu |
| 150 000 | 13 % základu | 21 % základu | 38 % základu |
| 200 000 | 15 % základu | 23 % základu | 41 % základu |
| 250 000 | 17 % základu | 25 % základu | 45 % základu |
| 300 000 | 20 % základu | 27 % základu | 50 % základu |
| ze zbytku nad 300 000 | 25 % základu | 30 % základu | 55 % základu |
Poznámky k notářskému poplatku z dědictví a k notářskému poplatku z darování:
Poznámky k notářskému poplatku z dědictví:
Poznámka k notářskému poplatku z darování:
Jestliže cena nabytého movitého majetku přesahuje částku 3 000 Kčs, a vybírá-li se proto poplatek z darování [§ 16 odst. 4 písm. a) zákona], a jestliže by nabyvateli po zaplacení poplatku z darování zbylo méně než 3 000 Kčs, je nabyvatel povinen zaplatit poplatek ve výši rozdílu mezi touto částkou a základem poplatku.
1. Základem pro zjištění sazby poplatku je základ pro jeho vyměření.
1. Jestliže dědictví není podle § 12 odst. 1 písm. a) osvobozeno od poplatku z dědictví jen proto, že cena dědictví přesahuje 3 000 Kčs, a jestliže by dědici po zaplacení tohoto poplatku zbylo méně, než by mu po zaplacení poplatku za úkony zbylo, kdyby dědictví bylo podle uvedeného ustanovení od notářského poplatku z dědictví osvobozeno, je povinen dědic zaplatit poplatek ve výši rozdílu mezi touto částkou a základem poplatku.
2. Z věcí nabývaných ze soukromého vlastnictví nebo do soukromého vlastnictví a podobných nabytí jiného druhu majetku se platí poplatek zvýšený o 3 % základu připadajícího na takový majetek. Při nabytí rodinného domku nebo rekreační chaty z osobního do osobního vlastnictví neplatí se zvýšený poplatek též z nabytí pozemků těmito budovami zastavěných, popřípadě z přilehlých pozemků, nepřesahuje-li úhrnná výměra těchto pozemků příslušnou výměru stanovenou v § 200 občanského zákoníku.
2. Nedohodnou-li se dědicové o vypořádání dědictví a provede-li státní notářství vypořádání samo, může státní notářství poplatek přiměřeně zvýšit až o 50 %, nejvýše však o 500 Kčs.
3. Jestliže rozdíl mezi základem poplatku a poplatkem by byl menší než rozdíl mezi stanoveným nejvyšším základem u nejblíže nižší sazby a poplatkem vyměřeným podle této sazby, vyměří se tento poplatek zvýšený o rozdíl mezi oběma uvedenými základy.