SOUSTAVA SOUDŮ A HLAVNÍ ZÁSADY JEJICH ORGANIZACE A ČINNOSTI
Úkoly soudů
Základní zásady organizace a činnosti soudů

(1) Soudnictví vykonávají volené a nezávislé soudy Československé socialistické republiky, České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky.
Soudy Československé socialistické republiky jsou: Nejvyšší soud Československé socialistické republiky, vyšší vojenské soudy a vojenské obvodové soudy; v době branné pohotovosti státu též vyšší polní soudy a nižší polní soudy.
Soudy republik jsou: Nejvyšší soud České socialistické republiky, Nejvyšší soud Slovenské socialistické republiky, krajské soudy a okresní soudy.

(2) Na území hlavního města Prahy vykonává působnost krajského soudu městský soud; působnost okresních soudů vykonávají obvodní soudy.

(3) Na území hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy vykonává působnost krajského soudu městský soud; působnost okresních soudů vykonávají obvodní soudy.

(4) Na území města Brna vykonává působnost okresního soudu městský soud.

(1) Soudy jsou povolány chránit:

(2) Svou činností soudy vychovávají občany k oddanosti k vlasti, k věci socialismu a komunismu, k zachovávání zákonů a jiných právních předpisů, k ochraně socialistického vlastnictví, k dodržování pracovní kázně, k důslednému plnění povinností vůči rodině a nezletilým dětem, k úctě k právům, k cti a vážnosti spoluobčanů, k plnění povinností, které jim ukládá obrana vlasti, k čestnému plnění všech povinností ke státu a společnosti a k zachovávání všech pravidel socialistického soužití.

(3) Při ukládání a výkonu trestů mají soudy na zřeteli nejen potrestání pachatele, ale i jeho polepšení a převýchovu.

(4) Soudy upozorňují orgány a organizace na nedostatky, které zjistily v jejich činnosti. Orgány a organizace jsou povinny na tato upozornění odpovídat a sdělovat, co učinily k odstranění zjištěných nedostatků.

(1) Soudy plní své úkoly zejména tím, že:

(2) Soudy provádějí mezi občany výchovnou činnost směřující k propagaci socialistického právního řádu a k prohlubování socialistického právního vědomí pracujících.

(1) Soudnictví se vykonává za široké účasti pracujícího lidu. Při plnění svých úkolů postupují soudy v úzké součinnosti s jinými státními orgány, zejména s národními výbory a s dobrovolnými společenskými organizacemi pracujících a usilují o to, aby do boje proti porušování socialistického právního řádu byly zapojeny nejširší vrstvy občanů.

(2) K posílení výchovného vlivu soudního řízení mohou v něm vystupovat i národní výbory a dobrovolné společenské organizace pracujících; jejich postavení v řízení je upraveno předpisy o soudním řízení.

(1) V řízení před soudem rozhoduje senát nebo samosoudce. Zákon stanoví, v kterých senátech a v kterých věcech se účastní na rozhodování soudci z lidu. Zákony o soudním řízení stanoví, v kterých věcech rozhoduje samosoudce. Jako samosoudce může rozhodovat jen soudce z povolání.

(2) Soudci z povolání a soudci z lidu jsou si při rozhodování rovni. Předsedou senátu může být jen soudce z povolání.

(1) Všichni občané jsou si před zákonem i před soudem rovni.

(2) Každý občan může před soudem jednat ve své mateřštině.

(3) Rozhodnutí všech soudů působících v Československé socialistické republice jsou platná a vykonatelná na celém jejím území. Soudy České socialistické republiky a soudy Slovenské socialistické republiky poskytují si vzájemně právní pomoc. To platí i ve vzájemných vztazích soudů republik a soudů Československé socialistické republiky.

(1) Jednání před všemi soudy je zásadně ústní a veřejné. Veřejnost může být vyloučena jen v případech stanovených zákonem.

(2) Rozsudky se vyhlašují jménem republiky a vždy veřejně.

(1) V řízení postupují soudy tak, aby byl zjištěn skutečný stav věci, a při svém rozhodování z něho vycházejí.

(2) Při projednávání protispolečenských činů mohou soudy ukládat jen tresty (opatření) stanovené zákonem a za činy v zákoně uvedené.

a) socialistický stát, jeho společenské zřízení a vztahy ke světové socialistické soustavě,

b) politická, osobní, rodinná, pracovní, sociální, bytová, majetková a jiná práva a zákonem chráněné zájmy občanů,

c) práva a zákonem chráněné zájmy státních, družstevních a jiných společenských a hospodářských organizací,

d) bojeschopnost ozbrojených sil i ozbrojených sborů a kázeň a pořádek v nich stanovený.

a) rozhodují o právech a zákonem chráněných zájmech občanů a socialistických organizací,

b) rozhodují v trestním řízení o vině obviněného a ukládají zákonem stanovené tresty, popřípadě jiná opatření,

c) v případech stanovených zákonem přezkoumávají zákonnost rozhodnutí jiných orgánů,

d) předcházejí sporům mezi občany a socialistickými organizacemi a mezi občany navzájem, jakož i páchání protispolečenských činů.