ORGANIZACE A ČINNOST SOUDŮ
Okresní soudy
Krajské soudy
Nejvyšší soudy republik
Vojenské soudy
Nejvyšší soud Československé socialistické republiky

(1) Okresní soud se skládá z předsedy soudu, popřípadě jeho náměstka (náměstků), dalších soudců z povolání a soudců z lidu.

(2) Okresní soud rozhoduje v senátech nebo samosoudcem. Samosoudcem může být jen soudce z povolání.

(3) Senáty okresního soudu se skládají ze soudce z povolání a ze dvou soudců z lidu.

(1) Předseda okresního soudu:

(2) Předseda okresního soudu vykonává správu okresního soudu, zejména zajišťuje jeho řádný chod po stránce kádrové, organizační, hospodářské a finanční a pečuje o politickou a odbornou výchovu soudců a ostatních pracovníků okresního soudu.

(3) Předsedu okresního soudu zastupuje v jeho nepřítomnosti náměstek předsedy okresního soudu; nemá-li předseda okresního soudu náměstka, jiný soudce z povolání předsedou soudu k tomu určený.

(1) Krajský soud se skládá z předsedy soudu, jeho náměstka (náměstků), dalších soudců z povolání a soudců z lidu.

(2) Krajský soud rozhoduje v senátech.

(3) Senáty krajského soudu se skládají:

(1) Krajské soudy dozírají na rozhodování všech soudů a státních notářství ve svém obvodu zejména tím, že rozhodují jako soudy druhého stupně ve věcech, ve kterých rozhodovaly v prvním stupni okresní soudy nebo státní notářství.

(2) Další případy rozhodování krajských soudů upravují zákony o soudním řízení.

(1) Předseda krajského soudu:

(2) Předseda krajského soudu vykonává správu krajského soudu, zejména zajišťuje jeho řádný chod po stránce kádrové, organizační, hospodářské a finanční, pečuje o politickou a odbornou výchovu soudců a ostatních pracovníků krajského soudu a řídí a kontroluje výkon správy okresních soudů.

(3) Předsedu krajského soudu zastupuje v jeho nepřítomnosti náměstek předsedy krajského soudu.

(1) Nejvyšší soud republiky se skládá z předsedy soudu, místopředsedy soudu a dalších soudců z povolání.

(2) Nejvyšší soud republiky rozhoduje v senátech.

(3) Senáty nejvyššího soudu republiky se skládají ze tří soudců z povolání.

(1) Soudci z povolání nejvyššího soudu republiky tvoří podle úseku své činnosti trestní a občanskoprávní kolegia. V čele kolegií jsou předsedové kolegií.

(1) Vojenský obvodový soud se skládá z náčelníka, popřípadě zástupce (zástupců) náčelníka, dalších soudců z povolání a soudců z lidu.

(2) Vojenský obvodový soud rozhoduje v senátech nebo samosoudcem. Samosoudcem může být jen soudce z povolání.

(2) Předsedové kolegií organizují a řídí činnost kolegií a sledují rozhodování senátů v kolegiích. Zejména řídí jejich rozborovou činnost, navrhují kolegiím zobecnění poznatků z rozhodování soudů, upozorňují je na nedostatky v rozhodování, navrhují zaujetí stanovisek ke správnému výkladu zákonů a jiných právních předpisů a podávají plénu nejvyššího soudu zprávu o činnosti kolegií.

(3) Senáty vojenského obvodového soudu se skládají ze soudce z povolání a ze dvou soudců z lidu.

(3) Jestliže to vyžadují potřeby dozoru nad zákonností rozhodování soudů, může předseda nejvyššího soudu republiky přikázat příslušnému kolegiu, aby k výkladu určité otázky nebo souboru otázek zobecnilo poznatky z rozhodování soudů anebo zaujalo stanovisko ke správnímu výkladu zákonů a jiných právních předpisů.

(4) Vojenské obvodové soudy rozhodují jako soudy prvního stupně.

(1) Vyšší vojenský soud se skládá z náčelníka, zástupce (zástupců) náčelníka, dalších soudců z povolání a soudců z lidu.

(1) Plénum nejvyššího soudu republiky se skládá z předsedy soudu, místopředsedy soudu a ostatních soudců z povolání. Platně se může usnášet za přítomnosti nejméně dvou třetin všech soudců z povolání nejvyššího soudu.

(2) Plénum nejvyššího soudu republiky zejména

(2) Vyšší vojenský soud rozhoduje v senátech.

(3) Zasedání pléna nejvyššího soudu republiky jsou neveřejná. Zasedání pléna se může účastnit generální prokurátor příslušné republiky a ministr spravedlnosti příslušné republiky; na zasedání pléna je možno přizvat i vedoucí jiných státních orgánů a společenských organizací a s poradním hlasem předsedy krajských soudů.

(1) Předseda nejvyššího soudu republiky:

(2) Místopředseda nejvyššího soudu republiky zastupuje předsedu nejvyššího soudu republiky způsobem stanoveným v jednacím řádu nejvyššího soudu republiky.

a) může předsedat kterémukoli senátu,

b) sleduje rozhodování všech senátů a samosoudců,

c) vyřizuje stížnosti pracujících.

a) ze dvou soudců z povolání a tří soudců z lidu, jestliže rozhodují jako soudy prvního stupně v trestních věcech,

b) ze soudce z povolání a dvou soudců z lidu, jestliže rozhodují jako soudy prvního stupně v jiných věcech,

c) ze tří soudců z povolání v ostatních případech.

a) může předsedat kterémukoli senátu,

b) sleduje rozhodování všech senátů krajského soudu a okresních soudů v obvodu krajského soudu,

c) vyřizuje stížnosti pracujících.

a) rozhoduje o odvoláních proti prvostupňovým rozhodnutím krajských soudů,

b) rozhoduje o stížnostech pro porušení zákona v případech uvedených v zákonech o soudním řízení,

c) rozhoduje v dalších případech, určených zákony o soudním řízení.

a) usnáší se na jednacím řádu nejvyššího soudu republiky,

b) projednává a schvaluje zprávy předsedů kolegií nejvyššího soudu republiky o činnosti těchto kolegií a zaujímá stanoviska k závažným právním otázkám sporným mezi kolegii,

c) projednává zprávy o účinnosti zákonů a jiných obecně závazných právních předpisů a na jejich podkladě dává podněty k nové právní úpravě,

d) projednává a schvaluje zprávy o stavu socialistické zákonnosti pro národní radu.

a) může předsedat kterémukoli senátu,

b) sleduje rozhodování senátů nejvyššího soudu republiky a všech krajských a okresních soudů a může dávat podněty k vydání rozhodnutí nebo stanoviska k zajištění jednotného výkladu zákonů,

c) vyřizuje stížnosti pracujících,

d) svolává plénum nejvyššího soudu, předsedá mu a určuje program jednání,

e) vykonává správu nejvyššího soudu, zejména zajišťuje jeho řádný chod po stránce kádrové, organizační, hospodářské a finanční a pečuje o politickou a odbornou výchovu soudců a ostatních pracovníků nejvyššího soudu.

(1) Náčelník vojenského obvodového soudu:

c) vyřizuje stížnosti pracujících.

(1) Soudci z povolání Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky tvoří podle úseku své činnosti trestní, občanskoprávní a vojenská kolegia. V čele kolegií jsou předsedové kolegií.

b) sleduje rozhodování všech senátů a samosoudců,

a) může předsedat kterémukoli senátu,

(2) Náčelník vojenského obvodového soudu vykonává správu vojenského obvodového soudu, zejména zajišťuje jeho řádný chod po stránce kádrové, organizační, hospodářské a finanční a pečuje o politickou a odbornou výchovu soudců a ostatních pracovníků vojenského obvodového soudu a plní další povinnosti, které vyplývají z jeho vojenského služebního poměru.

(2) Předsedové kolegií organizují a řídí činnost kolegií a sledují rozhodování senátů v kolegiích. Zejména řídí jejich rozborovou činnost, navrhují kolegiím zobecnění poznatků z rozhodování soudů, upozorňují je na nedostatky v rozhodování, navrhují zaujetí stanovisek ke správnému výkladu zákonů a jiných právních předpisů a podávají plénu Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky zprávu o činnosti kolegií. Předseda vojenského kolegia mimo to plní další povinnosti vyplývající z jeho vojenského služebního poměru a zastupuje předsedu Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky ve vojenských záležitostech.

(1) Plénum Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky tvoří předseda, místopředseda a ostatní soudci z povolání Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky. Zasedání pléna se mohou účastnit generální prokurátor Československé socialistické republiky a s poradním hlasem předsedové nejvyšších soudů republik. Na zasedání pléna je možno přizvat i vedoucí jiných státních orgánů a společenských organizací.

(2) Plénum Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky se může platně usnášet za přítomnosti nejméně dvou třetin svých členů.

b) ze tří soudců z povolání v ostatních případech.

a) ze dvou soudců z povolání a tří soudců z lidu, jestliže rozhodují jako soudy prvního stupně v trestních věcech,

(3) Senáty vyššího vojenského soudu se skládají:

(3) Plénum Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky zejména

(4) Vyšší vojenské soudy dozírají na rozhodování všech soudů ve svém obvodu zejména tím, že rozhodují jako soudy druhého stupně ve věcech, ve kterých rozhodovaly v prvním stupni vojenské obvodové soudy.

(5) Další případy rozhodování vyšších vojenských soudů upravují zákony o soudním řízení.

b) sleduje rozhodování všech senátů vyššího vojenského soudu a vojenských obvodových soudů v obvodu vyššího vojenského soudu,

c) vyřizuje stížnosti pracujících.

(1) Náčelník vyššího vojenského soudu:

a) může předsedat kterémukoli senátu,

(2) Náčelník vyššího vojenského soudu vykonává správu vyššího vojenského soudu, zejména zajišťuje jeho chod po stránce kádrové, organizační, hospodářské a finanční, pečuje o politickou a odbornou výchovu soudců a ostatních pracovníků vyššího vojenského soudu, řídí a kontroluje výkon správy vojenských obvodových soudů a plní další povinnosti, které vyplývají z jeho vojenského služebního poměru.

(1) Předseda Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky svolává plénum tohoto soudu a předsedá mu. Vykonává správu Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky s výjimkou jeho vojenského kolegia, zejména zajišťuje jeho řádný chod po stránce kádrové, organizační, hospodářské a finanční a pečuje o politickou a odbornou výchovu soudců a ostatních pracovníků Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky.

(2) Místopředseda zastupuje předsedu. Jednací řád určí, jak se místopředseda Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky podílí na správě.

(1) Nejvyšší soud Československé socialistické republiky rozhoduje v senátech.

(1) Sídlem Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky je Praha.

(2) Senáty Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky se skládají:

a) z předsedy a čtyř soudců z povolání, jestliže rozhodují o stížnosti pro porušení zákona, podané proti rozhodnutím nejvyšších soudů republik nebo vojenských senátů Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky, anebo když zaujímají stanoviska k zajištění jednotného výkladu zákona; v tomto případě je třeba dbát toho, aby členy senátu byli občané obou republik,

b) z předsedy a dvou soudců z povolání, jestliže rozhodují v ostatních případech.

(3) Jestliže se rozhoduje ve věcech spadajících do výlučné příslušnosti vojenských soudů podle § 22, je senát složen z vojenských soudců Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky; ve věcech dotýkajících se obecných a vojenských soudů rozhodují smíšené senáty složené ze soudců trestního a vojenského kolegia. Podrobnosti o sestavování smíšených senátů upraví jednací řád Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky.

(2) Sídlem nejvyšších soudů republik jsou hlavní města republik.

(3) Sídla a obvody okresních a krajských soudů určí zákony národních rad.

c) zaujímá stanoviska k zajištění jednotného výkladu zákona,

d) přezkoumává zákonnost pravoplatných rozhodnutí, kterými byl uložen trest smrti.

(1) Nejvyšší soud Československé socialistické republiky sleduje rozhodování nejvyšších soudů republik a vojenských soudů.
Dozírá nad zákonností rozhodování všech soudů a zajišťuje jeho jednotnost tím, že

b) rozhoduje o stížnostech pro porušení zákona proti rozhodnutím nejvyšších soudů republik a všech vojenských soudů a dále proti rozhodnutím vojenských senátů Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky, pokud tento soud rozhodoval o odvoláních; při rozhodování o stížnostech pro porušení zákona proti rozhodnutím vojenských senátů Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky jsou vyloučeni soudci, kteří rozhodovali o opravném prostředku,

a) rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutím vyšších vojenských soudů,

(2) Nejvyšší soud Československé socialistické republiky dále

b) rozhoduje spory o místní příslušnosti mezi soudy nebo státními notářstvími České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky,

a) rozhoduje o uznání rozhodnutí cizozemských soudů na území Československé socialistické republiky,

c) rozhoduje o určení místně příslušného soudu nebo státního notářství, není-li možno zjistit, zda místně příslušný soud nebo státní notářství je na území jedné nebo druhé republiky,

d) rozhoduje o přikázání věci soudu nebo státnímu notářství druhé republiky, pokud to zákon o soudním řízení připouští,

e) rozhoduje o kompetenčních sporech mezi vojenskými a ostatními soudy,

f) rozhoduje spory o kompetenci mezi soudy jedné republiky a státními notářstvími druhé republiky.

(1) Jestliže některá otázka vyžaduje sjednocení výkladu, může ji předseda Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky přikázat senátu k zaujetí stanoviska [§ 26 odst. 2 písm. b)].

(2) Před zaujetím stanoviska si předseda Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky vyžádá vyjádření generálního prokurátora Československé socialistické republiky a předsedů nejvyšších soudů republik.

(3) Podrobnosti upraví jednací řád Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky. V jednacím řádu se stanoví též postup, jak má Nejvyšší soud Československé socialistické republiky v zájmu zajištění jednotného výkladu zákona zaujímat v určité právní otázce stanovisko.

(3) Jestliže to vyžadují potřeby dozoru nad zákonností rozhodování soudů, může předseda Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky přikázat příslušnému kolegiu, aby k výkladu určité otázky nebo souboru otázek zobecnilo poznatky z rozhodování soudů anebo zaujalo stanovisko ke správnému výkladu zákonů a jiných právních předpisů.

c) projednává zprávy o účinnosti zákonů a jiných obecně závazných právních předpisů a na jejich podkladě dává podněty k nové právní úpravě,

b) projednává a schvaluje zprávy předsedů kolegií Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky o činnosti těchto kolegií a zaujímá stanoviska k závažným právním otázkám sporným mezi kolegii,

a) usnáší se na jednacím řádu Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky,

d) projednává a schvaluje zprávy o stavu socialistické zákonnosti pro Federální shromáždění.

(4) Ministr spravedlnosti příslušné republiky může určit, že věci určitého druhu z obvodu několika soudů bude vyřizovat jeden okresní soud; v oboru vojenského soudnictví přísluší toto právo ministru národní obrany.

(5) Vojenské obvodové soudy a vyšší vojenské soudy zřizuje a zrušuje president Československé socialistické republiky, který též stanoví jejich sídla a obvody.