§ 38 · 40/1964 Sb.

(1) Neplatný je právní úkon, pokud ten, kdo jej učinil, nemá způsobilost k právním úkonům.

(2) Rovněž je neplatný právní úkon osoby jednající v duševní poruše, která ji činí k tomuto právnímu úkonu neschopnou.

Judikatura k tomuto ustanovení

Ústavní soud I.ÚS 173/13 (N 156/74 SbNU 333) 20. 8. 2014
Nejvyšší správní soud 1 Afs 73/2004-89 (1301/2007 Sb. NSS) 3. 4. 2007

I. O zakrývání (dissimulaci) ve smyslu § 2 odst. 7 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, může jít jen tehdy, pokud účastníci předstírají (simulují) určitý právní úkon, ač jej nechtějí,…
Nejvyšší soud 29 Odo 1027/2006 (R 40/2009) 1. 7. 2008

Právní úkon, který obě smluvní strany uzavřely v úmyslu zkrátit možnost uspokojení pohledávek věřitelů jedné z nich, je podle § 39 obč. zák. neplatný proto, že svým účelem odporuje zákonu. Jestliže dl…
Nejvyšší soud 29 Cdo 2960/2011 22. 9. 2011
Nejvyšší soud 20 Cdo 1190/99 31. 1. 2001
Nejvyšší soud 32 Odo 1433/2006 (R 27/2008) 20. 6. 2007

Požadavek určitosti smlouvy o postoupení pohledávek je naplněn též v případě, je-li souhrn postupovaných pohledávek označen osobou dlužníka a právním důvodem jejich vzniku (např. odkazem na příslušnou…
Ústavní soud I.ÚS 220/98 (N 85/18 SbNU 219) 6. 6. 2000
Ústavní soud II.ÚS 3040/16 (N 203/91 SbNU 583) 18. 12. 2018
Ústavní soud IV.ÚS 2000/18 (N 52/93 SbNU 193) 2. 4. 2019
Nejvyšší správní soud 1 Afs 75/2004-67 18. 7. 2007