(1) Zástavní právo k pohledávce vzniká uzavřením smlouvy, pokud v ní není ujednáno něco jiného.

(2) Zástavní právo k pohledávce je vůči dlužníku zastavené pohledávky (poddlužníku) účinné doručením písemného oznámení zástavního dlužníka o něm, nebo tím, že zástavní věřitel poddlužníku prokáže vznik zástavního práva.

Judikatura k tomuto ustanovení

  • Nejvyšší soud rozhodl, že pro účinnost zástavního práva k pohledávce vůči poddlužníku není nutné doručit originál nebo ověřenou kopii zástavní smlouvy, postačuje i neověřená kopie, pokud poddlužník ne…

  • Nejvyšší soud rozhodl, že rozsudky nižších soudů se zrušují a věc se vrací k dalšímu řízení. Důvodem je nesprávné právní posouzení vzniku zástavního práva k pohledávkám, neboť soudy pominuly ujednání