ČÁST 1
Oddíl 1
§ 4
(1) Místní národní výbory si opatřují přehled o bytovém prostoru za pomoci svých aktivů, zejména občanských výborů a domovních komisí a na základě hlášení vlastníků domů a uživatelů bytů.
(2) Vlastník domu je povinen do 8 dnů hlásit místnímu národnímu výboru byt nově vystavěný nebo zřízený, byt uvolněný, byt, jehož se neužívá nebo užívá jen občas a byt, jehož uživatel zemřel. V téže lhůtě je povinen hlásit, nastěhoval-li se někdo do bytu bez rozhodnutí místního národního výboru nebo jiného orgánu příslušného přidělit byt. Jde-li o byt podnikový (§ 66), byt vojenský (§ 68) nebo byt ministerstva vnitra (§ 69), je vlastník domu povinen podat hlášení též organizaci hospodařící s podnikovými byty, orgánu vojenské správy nebo orgánu ministerstva vnitra.
(3) Uživatel bytu, který má dva nebo více bytů nebo byt nadměrný (§ 38), je povinen to ohlásit místnímu národnímu výboru, a jde-li o podnikový byt, vojenský byt nebo byt ministerstva vnitra, též příslušné organizaci, orgánu vojenské správy nebo orgánu ministerstva vnitra. Jsou-li jeho byty v různých obcích, ohlásí je místním národním výborům v těchto obcích.
§ 5
(1) Místní národní výbory vedou seznamy nově vystavěných, zřízených a uvolněných bytů. Tyto seznamy jsou veřejné. V seznamu vyznačují každé přidělení bytu s uvedením data a důvodu přidělení.
(2) Organizace hospodařící s podnikovými byty, orgány vojenské správy, orgány ministerstva vnitra a lidová bytová družstva*) vedou seznamy volných podnikových bytů, vojenských bytů, bytů ministerstva vnitra a bytů v domech lidových bytových družstev. Uchazeči o takový byt mají právo do seznamu nahlédnout.
Oddíl 2
§ 6
(1) Místní národní výbor vede místní seznam uchazečů o byt, do něhož zapíše uchazeče, kteří nemají v obci vlastní byt, nebo bydlí v bytě zdravotně závadném (§ 64) nebo zdravotně nevhodném (§ 65).
(2) Dále zapíše místní národní výbor do místního seznamu odděleně uchazeče, kteří mají vyklidit svůj byt na základě rozhodnutí soudu nebo národního výboru.
§ 7
(1) V obcích, které mají více než 5000 obyvatel nebo jsou sídlem okresního národního výboru nebo které určí okresní národní výbor, zapíše místní národní výbor do místního seznamu uchazeče jen tehdy, jestliže trvale pracují v této obci.
(2) Uchazeče, kteří trvale pracují v obci uvedené v odstavci 1, může zapsat do seznamu uchazečů i místní národní výbor v menší obci, která s obcí, v níž uchazeč trvale pracuje, územně souvisí, tvoří jednotnou hospodářskou oblast a je s ní spojena vhodnými dopravními prostředky.
(3) Uchazeče, kteří vzhledem k povaze své práce mění svá pracoviště, zapíše do místního seznamu místní národní výbor obce jejich dosavadního bydliště nebo místní národní výbor obce, ve které je závod (provozovna nebo středisko), jehož jsou pracovníky.
§ 8
Seznamy pracovníků organizací
Organizace hospodařící s podnikovými byty vedou pro každou obec, v níž jsou tyto byty, seznamy uchazečů, kteří jsou pracovníky organizace.
§ 9
Seznamy vojáků z povolání a příslušníků ministerstva vnitra
(1) Orgány vojenské správy vedou pro každou obec, v níž jsou vojenské byty, seznam uchazečů, kteří jsou vojáky z povolání nebo občanskými pracovníky vojenské správy a vykonávají službu anebo trvale pracují v této obci nebo v jiné obci, která s ní územně souvisí, tvoří jednotnou hospodářskou oblast a je s ní spojena veřejnými dopravními prostředky.
(2) Podle týchž zásad vedou orgány ministerstva vnitra seznamy uchazečů, kteří jsou příslušníky ozbrojených sborů ministerstva vnitra.
§ 10
Seznamy členů lidových bytových družstev
(1) Lidová bytová družstva vedou pro každou obec, v níž mají své byty, seznam uchazečů, kteří jsou členy družstva.
(2) V obcích, které mají více než 5000 obyvatel nebo jsou sídlem okresního národního výboru nebo které určí okresní národní výbor, zapíše lidové bytové družstvo uchazeče do seznamu jen tehdy, jestliže v obci trvale pracují.
Oddíl 3
§ 11
(1) Místní národní výbor přiděluje byty podle pořadníku, který sestavuje na půl roku.
(2) Počet uchazečů zapsaných do pořadníku musí odpovídat počtu bytů, které bude podle odhadu možno v příslušném pololetí přidělit. Do pořadníku se též zapíše uchazeč, který byl zapsán do pořadníku v minulém pololetí, ale byt mu nebyl přidělen, jestliže se předpoklady pro zápis do pořadníku nezměnily.
§ 12
(1) Místní národní výbor zapíše do místního pořadníku uchazeče zapsané do místního seznamu, kteří podle naléhavosti bytové potřeby a se zřetelem k významu své práce přicházejí v nejbližším pololetí v úvahu pro přidělení bytu; podle týchž skutečností určí pro každého uchazeče jeho pořadí.
(2) Při posuzování naléhavosti bytové potřeby vychází místní národní výbor ze zásady, že byty mají být přidělovány především uchazečům s nízkými příjmy a větším počtem dětí, kteří nebydlí, nebo bydlí v bytě zdravotně závadném nebo zdravotně nevhodném.
(3) Význam uchazečovy práce se posuzuje podle důležitosti jeho zaměstnání a podle potřeb národního hospodářství, zejména těch odvětví a závodů, jejichž rozvoj a provoz je podmíněn přesídlením stálých pracovních sil do blízkosti jejich pracoviště.
§ 13
Mají-li se v pololetí, na které se sestavuje pořadník, přidělit byty také pracovníkům nezbytných služeb, zapíše je místní národní výbor v místním pořadníku do zvláštní skupiny, a to v takovém pořadí, které odpovídá významu jejich práce a naléhavosti jejich bytové potřeby.
§ 14
Uchazeči zapsaní do místního seznamu, kteří nebyli zapsáni do místního pořadníku, mohou proti tomu podat místnímu národnímu výboru rozklad; rozhodne o něm do 30 dnů ten orgán místního národního výboru, který vydal rozhodnutí o sestavení pořadníku. Proti rozhodnutí, kterým místní národní výbor určil pořadí uchazečů zapsaných do pořadníku, nelze se odvolat.
§ 15
Pořadníky pracovníků organizací, vojáků z povolání, příslušníků ministerstva vnitra a členů lidových bytových družstev
(1) Podnikové byty, vojenské byty, byty ministerstva vnitra a byty v domech lidových bytových družstev se přidělují podle pořadníku, který organizace hospodařící s podnikovými byty, orgán vojenské správy, orgán ministerstva vnitra a lidové bytové družstvo sestavují na krátké časové období, nejméně však na 3 měsíce.
(2) Organizace hospodařící s podnikovými byty, orgán vojenské správy, orgán ministerstva vnitra a lidové bytové družstvo zapíší do pořadníku uchazeče zapsané do seznamu, kteří podle naléhavosti bytové potřeby a se zřetelem k významu své práce přicházejí v nejbližším období v úvahu pro přidělení bytu; podle týchž skutečností určí pro každého uchazeče jeho pořadí.
(3) Organizace zapisují uchazeče do pořadníku po předchozím souhlasu závodního výboru základní organizace Revolučního odborového hnutí po projednání na členské schůzi základní organizace.
(4) Jinak pro zápis uchazečů do pořadníku pracovníků organizací, vojáků z povolání, příslušníků ozbrojených sborů ministerstva vnitra a členů lidových bytových družstev platí přiměřeně ustanovení o zápisu uchazečů do místních pořadníků.
§ 16
(1) Uchazečům zapsaným do pořadníku pracovníků organizací nebo do pořadníku členů lidového bytového družstva lze přidělit byt jen tehdy, jestliže pořadník schválil místní národní výbor.
(2) O žádosti organizace nebo lidového bytového družstva o schválení pořadníku rozhodne místní národní výbor do 30 dnů poté, kdy mu byl pořadník předložen. Proti rozhodnutí místního národního výboru se může odvolat jen organizace nebo lidové bytové družstvo.
(3) Místní národní výbor neschválí pořadník pracovníků organizace nebo členů lidového bytového družstva, jestliže by podle něho měly být přiděleny byty v rozporu s tímto zákonem.
§ 17
Společná ustanovení o seznamech a pořadnících
(1) Uchazeč může být zapsán pouze do jediného seznamu uchazečů.
(2) Místní seznamy i místní pořadníky se zveřejňují.
(3) Organizace hospodařící s podnikovými byty, orgán vojenské správy, orgán ministerstva vnitra a lidové bytové družstvo musí dovolit každému svému uchazeči, aby nahlédl do seznamu a pořadníku, které sestavily.
ČÁST 2
§ 18
Přidělování bytů podle pořadníku
Místní národní výbor přiděluje byty uchazečům zapsaným do pořadníku podle pořadí uchazečů, přihlížeje k tomu, aby byt byl počtem i rozměry místností vzhledem k počtu příslušníků uchazečovy domácnosti i vzhledem k místním poměrům přiměřený uchazečově potřebě.
§ 19
Uchazeči, který není zapsán do pořadníku, lze přidělit byt
a) jde-li při prvém přidělení o uchazeče,
aa) pro něhož organizace, ve které pracuje, v dohodě se závodním výborem základní organizace Revolučního odborového hnutí provedla takové stavební úpravy, kterými se získá byt z prostor sloužících k jiným účelům než k bydlení nebo z prostor nezpůsobilých k bydlení;
bb) jemuž dal místní národní výbor souhlas, aby vlastním nákladem provedl takové stavební úpravy, kterými se získá byt z prostor sloužících k jiným účelům než k bydlení nebo z prostor nezpůsobilých k bydlení;
c) jde-li o osobu, která dobrovolně uvolní svůj byt; v tomto případě lze však přidělit byt nejvýše stejné hodnoty a vybavení, ale s menším úhrnem podlahové plochy obytných místností.
§ 20
(1) Se zřetelem na státní zájem lze mimo pořadník přidělit byt
a) představitelům a pracovníkům cizích zastupitelských úřadů a osobám uvedeným v § 75 písm. b),
b) členům vlády, členům předsednictev Národního shromáždění a Slovenské národní rady, vedoucím ústředních orgánů a předsedům krajských národních výborů, jakož i osobám ve stejné funkční úrovni,
c) předním umělcům, kteří přecházejí do menších průmyslových obcí a na vesnice a jimž vydá příslušná organizace osvědčení o umělecké kvalifikaci.
(2) Vláda může stanovit další případy, kdy lze přidělit byt ve státním zájmu.
§ 21
Náhradní byty přiděluje místní národní výbor, v jehož územním obvodu je byt, který má být vyklizen. Je-li náhradní byt v jiné obci, přiděluje jej místní národní výbor, v jehož územním obvodu je náhradní byt, v dohodě s místním národním výborem, v jehož územním obvodu je byt, který má být vyklizen.
§ 22
Uchazeči, který není zapsán do pořadníku, lze přidělit byt jako náhradní, jestliže má svůj byt vyklidit na základě rozhodnutí soudu nebo národního výboru anebo byl-li o svůj byt připraven živelní pohromou.
§ 23
Byt v rodinném domku
(1) Národní výbory napomáhají k tomu, aby se do rodinného domku, v němž užívá byt jiný občan, mohl nastěhovat jeho vlastník nebo jeho ženaté (vdané) dítě, popřípadě jeho rodiče. Za tím účelem přidělují místní národní výbory náhradní byty uživatelům bytů v rodinných domcích nebo dbají, aby uživatelé těchto bytů byli zařazováni do družstevní nebo individuální bytové výstavby. Rovněž podporují uskutečňování výměn bytů mezi vlastníky rodinných domků a uživateli bytů v nich.
(2) Z přidělovacího práva místního národního výboru je byt v rodinném domku vyňat, prohlásí-li vlastník domku místnímu národnímu výboru zároveň s ohlášením uvolněného bytu nebo do 8 dnů poté, kdy se stalo vykonatelným rozhodnutí soudu nebo národního výboru o zrušení práva užívat byt, že se do 15 dnů do bytu nastěhuje, nebo že v této lhůtě v něm ubytuje své ženaté (vdané) dítě, nebo, nejde-li o obce uvedené v § 7 odst. 1, své rodiče.
(3) Je-li rodinný domek ve spoluvlastnictví, může práva nastěhovat se do uvolněného bytu v domku nebo ubytovat v něm své ženaté (vdané) dítě nebo své rodiče použít každý ze spoluvlastníků, a to podle vzájemné dohody a nedojde-li k ní, podle rozhodnutí soudu (§ 139 obč. zák.).
(4) Přidělovací právo místního národního výboru se nevztahuje na jednotlivou obytnou místnost (část bytu) v rodinném domku, ohlásí-li vlastník rodinného domku místnímu národnímu výboru zároveň s ohlášením uvolněného bytu v domku, že této místnosti bude užívat sám nebo příslušník jeho rodiny pro své zotavení nebo za účelem ošetření zahrady. Tuto výhodu může vlastník rodinného domku uplatnit, bydlí-li sám nebo příslušník jeho rodiny v obci uvedené v § 7 odst. 1 a jde-li o jinou obec, než ve které je rodinný domek. Jednotlivá obytná místnost v rodinném domku je vyňata z přidělovacího práva místního národního výboru pouze tehdy, je-li od bytu, který má být přidělen, tak oddělena, že jejím užíváním nebude uživatel bytu rušen v jeho obvyklém užívání, nebo lze-li ji podle vyjádření stavebního úřadu takto upravit.
(5) Je-li rodinný domek ve spoluvlastnictví, mohou všichni spoluvlastníci uplatnit právo na užívání toliko jedné místnosti dohromady.
§ 24
Přidělování podnikových bytů, bytů ministerstva vnitra a bytů v domech lidových bytových družstev
(1) Podnikové byty, byty ministerstva vnitra a byty v domech lidových bytových družstev přiděluje místní národní výbor na návrh organizace hospodařící s podnikovými byty, orgánu ministerstva vnitra nebo lidového bytového družstva.
(2) Místní národní výbor přidělí byt, jestliže mu organizace, orgán ministerstva vnitra nebo lidové bytové družstvo nejpozději do 30 dnů po vzniku ohlašovací povinnosti navrhnou uchazeče zapsaného do pořadníku (§ 15).
(3) Nenavrhne-li organizace, orgán ministerstva vnitra nebo lidové bytové družstvo takového uchazeče ve stanovené lhůtě, může místní národní výbor přidělit byt uchazeči zapsanému do místního pořadníku, a to především pracovníku organizace, příslušníku ozbrojených sborů ministerstva vnitra nebo členu lidového bytového družstva.
§ 25
Přidělování bytů vystavěných v podnikové bytové výstavbě z vlastních volných prostředků podniku, bytů služebních a bytů z bytové výstavby jednotných zemědělských družstev
(1) Byty vystavěné v podnikové bytové výstavbě z vlastních volných prostředků podniku (§ 16 odst. 4) a byty služební přiděluje organizace hospodařící s těmito byty po předchozím souhlasu závodního výboru základní organizace Revolučního odborového hnutí po projednání na její členské schůzi a po vyjádření místního národního výboru.
(2) Byty z bytové výstavby jednotných zemědělských družstev přiděluje představenstvo jednotného zemědělského družstva po schválení členskou schůzí. Nepřidělí-li představenstvo jednotného zemědělského družstva byt do 6 měsíců po jeho uvolnění, může jej místní národní výbor přidělit uchazeči zapsanému v místním pořadníku.
§ 26
Přidělování vojenských bytů
Vojenské byty přiděluje orgán vojenské správy se souhlasem místního národního výboru. Místní národní výbor neodepře souhlas, přiděluje-li se byt uchazeči zapsanému do pořadníku vojáků z povolání nebo za podmínek § 19 a § 20 odst. 2.
§ 27
Lhůta pro včasné přidělení bytu
Místní národní výbor je povinen přidělit byt, u něhož mu přísluší přidělovací právo, do 15 dnů.
§ 28
Právní důsledky přidělení bytu
(1) Proti rozhodnutí místního národního výboru o přidělení podnikového bytu, bytu ministerstva vnitra nebo bytu v domě lidového bytového družstva se mohou odvolat organizace hospodařící s podnikovými byty, orgán ministerstva vnitra nebo lidové bytové družstvo.
(2) Vlastník rodinného domku se může odvolat proti rozhodnutí místního národního výboru o přidělení bytu (části bytu) v jeho rodinném domku v případech uvedených v § 23. Jinak se vlastník domu proti rozhodnutí o přidělení bytu nemůže odvolat.
(3) Uchazeč, jemuž byl byt přidělen, může se proti rozhodnutí o přidělení bytu odvolat jen tehdy, jde-li o přidělení náhradního bytu.
(4) Právo uzavřít s organizací popřípadě s vlastníkem domu dohodu o odevzdání a převzetí bytu vzniká dnem, kdy se rozhodnutí místního národního výboru nebo jiného příslušného orgánu o přidělení bytu stalo vykonatelným, je-li byt v této době již vyklizen, jinak dnem jeho vyklizení.
(5) Jde-li o jiný byt než náhradní, toto právo nevznikne, jestliže uchazeč, jemuž byl byt přidělen, ohlásí místnímu národnímu výboru nebo jinému příslušnému orgánu do 3 dnů poté, kdy mu bylo doručeno rozhodnutí o přidělení bytu, že byt nepřijímá.
(6) Jestliže se občan, jemuž byl byt přidělen, do 15 dnů po rozhodnutí místního národního výboru nebo jiného příslušného orgánu o přidělení bytu, popřípadě do 15 dnů po jeho vyklizení, bez vážných důvodů do bytu nenastěhuje nebo neuzavře s organizací (vlastníkem domu) dohodu o odevzdání a převzetí bytu, může místní národní výbor nebo jiný příslušný orgán rozhodnutí o přidělení bytu zrušit a byt přidělit jinému uchazeči.
ČÁST 3
§ 29
Uživatelé bytu si mohou vyměnit byty, dosáhne-li se tím účelnějšího využití bytového prostoru, zejména je-li to nutné z důvodů zdravotního stavu uživatele bytu nebo příslušníků jeho domácnosti nebo z důvodu zkrácení vzdálenosti od pracoviště.
§ 30
(1) Výměna bytu musí být schválena místním národním výborem. Jsou-li byty, jež mají být vyměněny, v různých obcích, schvalují výměnu místní národní výbory v těchto obcích.
(2) Jde-li o podnikový byt nebo o byt v domě lidového bytového družstva, může místní národní výbor schválit výměnu jen tehdy, souhlasí-li s ní organizace hospodařící s podnikovým bytem nebo lidové bytové družstvo.
(3) Výměnu části bytu vlastníka rodinného domku, která byla bez stavebních úprav přidělena jako samostatná bytová jednotka, lze schválit jen tehdy, souhlasí-li s výměnou vlastník rodinného domku.
§ 31
(1) Výměnu vojenského bytu nebo bytu ministerstva vnitra schvaluje orgán vojenské správy nebo orgán ministerstva vnitra.
(2) Výměnu bytů vystavěných v podnikové bytové výstavbě z vlastních volných prostředků podniku (§ 16 odst. 4), bytů služebních a bytů z bytové výstavby jednotných zemědělských družstev schvaluje organizace hospodařící s těmito byty.
(3) Je-li předmětem výměny toliko jeden z bytů uvedených v předchozích odstavcích, schvaluje výměnu též místní národní výbor.
§ 32
Výměnu podnikových bytů, bytů vystavěných v podnikové výstavbě z vlastních volných prostředků podniku (§ 16 odst. 4) a bytů služebních schvaluje organizace po předchozím souhlasu základní organizace Revolučního odborového hnutí.
§ 33
Pro vznik práva užívat vyměněné byty, pro uplatnění práva na splnění dohody o výměně bytu a pro odstoupení od takové dohody platí ustanovení občanského zákoníku (§ 155, § 188 odst. 2 a § 189).
ČÁST 4
§ 34
(1) Uživatel bytu může přenechat část svého bytu k bydlení jinému občanu. Část bytu podnikového, bytu vystavěného v podnikové bytové výstavbě z vlastních volných prostředků podniku (§ 16 odst. 4), bytu služebního, bytu ministerstva vnitra, bytu v domě lidového bytového družstva a bytu vystavěného v bytové výstavbě jednotných zemědělských družstev, může uživatel bytu přenechat k bydlení jen se souhlasem organizace hospodařící s těmito byty, popřípadě orgánu ministerstva vnitra.
(2) K přenechání části bytu je třeba přivolení místního národního výboru. Přivolení místního národního výboru není třeba, přijme-li uživatel do svého bytu děti, vnuky, rodiče, sourozence, zetě nebo snachu.
§ 35
(1) Místní národní výbor nemůže odepřít přivolení, přenechává-li pracovník organizace, který byl služebně vyslán do ciziny, do užívání celý byt jinému pracovníku téže organizace a zaváže-li se organizace tomuto pracovníku, že ho po skončení smluveného užívání bytu zapíše do pořadníku pracovníků organizace.
(2) Rovněž nemůže místní národní výbor odepřít přivolení v těch případech, kdy uživatel bytu, který sjednal v jiné obci pracovní smlouvu s časově omezeným závazkem, přenechá byt po dobu své nepřítomnosti k užívání jinému občanu.
§ 36
K přenechání části nebo celého vojenského bytu k užívání jinému občanovi je třeba přivolení orgánu vojenské správy.
ČÁST 5
§ 37
(1) Místní národní výbor rozhoduje
1. o zrušení práva užívat byt
- pro nadměrnost,
- z důvodu obecného zájmu,
- ve prospěch vlastníka rodinného domku;
- pro nadměrnost,
- z důvodu obecného zájmu,
- ve prospěch vlastníka rodinného domku;
2. o zrušení užívat část bytu
- z důvodu obecného zájmu,
- ve prospěch uživatele bytu;
- z důvodu obecného zájmu,
- ve prospěch uživatele bytu;
3. o příkazu k vystěhování z bytu (části bytu) získaného protiprávně.
(2) Občanský zákoník stanoví, kdy o zrušení práva užívat byt (část bytu) rozhoduje soud (§ 177 odst. 1, § 184, § 394 odst. 3).
§ 38
Zrušení práva užívat byt pro nadměrnost
(1) Místní národní výbor může zrušit právo užívat byt nadměrný.
(2) Byt je nadměrný,
a) připadá-li z úhrnu podlahové plochy obytných místností na uživatele bytu a na každého dalšího příslušníka jeho domácnosti více než 18 m2; k součtu této výměry podlahové plochy se připočítává ještě 6 m2; nebydlí-li však s uživatelem bytu příslušník domácnosti 6 m2 se nepřipočítává;
b) přesahuje-li obytná plocha bytu, jejž tvoří jediná místnost 30 m2, jestliže v tomto bytě bydlí jako jeho uživatel jednotlivá osoba bez dalších příslušníků domácnosti.
(3) Ustanovení předchozích odstavců se nevztahují
a) na byty v rodinných domcích, bydlí-li v nich vlastník (spoluvlastník) nebo jeho ženaté (vdané) dítě nebo rodiče,
b) na byty služební,
c) v rozsahu stanoveném Ústřední správou pro rozvoj místního hospodářství na byty ve starých domech, na byty nevybavené a na byty bez příslušenství.
§ 39
Zrušení práva užívat byt z důvodu obecného zájmu
Místní národní výbor může zrušit právo užívat byt, je-li třeba naložit s bytem nebo domem tak, že byt nelze dále užívat, zejména
a) má-li se domu použít zcela nebo zčásti k uskutečnění územního plánu nebo územního rozhodnutí nebo k provedení asanace anebo v naléhavém zájmu socialistické výstavby státu k jiným účelům než k bydlení nebo
b) mají-li se provést rekonstrukce, přestavba nebo jiné stavební úpravy bytu nebo domu, které vylučují po delší dobu užívání bytu.
§ 40
Zrušení práva užívat byt ve prospěch vlastníka rodinného domku
Místní národní výbor zruší na návrh vlastníka rodinného domku právo užívat byt v tomto domku, jestliže vlastník tento byt potřebuje pro sebe nebo své ženaté (vdané) dítě a uživatel bytu bydlí výhodněji než vlastník rodinného domku, popřípadě jeho ženaté (vdané) děti nebo bez vážného důvodu odmítá se přestěhovat do bytu, který má všechny náležitosti náhradního bytu.
§ 41
Byt získaný protiprávně
Místní národní výbor vydá příkaz k vystěhování z bytu, do něhož se někdo nastěhoval bez rozhodnutí místního národního výboru nebo jiného příslušného orgánu nebo který získal na základě neúplných nebo nepravdivých údajů.
§ 42
(1) Proti rozhodnutí místního národního výboru o zrušení práva užívat podnikový byt, byt vystavěný v podnikové bytové výstavbě z vlastních volných prostředků podniku (§ 16 odst. 4), byt vystavěný v bytové výstavbě jednotných zemědělských družstev, vojenský byt, byt ministerstva vnitra nebo byt v domě lidového bytového družstva se může odvolat organizace hospodařící s byty, popřípadě orgán vojenské správy nebo orgán ministerstva vnitra. Totéž platí o odvolání proti příkazu k vystěhování z takového bytu.
(2) Vlastník rodinného domku se může odvolat proti rozhodnutí místního národního výboru o zrušení práva užívat byt podle § 40. Jinak se vlastník domu proti rozhodnutí o zrušení práva užívat byt ani proti příkazu k vystěhování z bytu nemůže odvolat.
(3) Odvolání proti rozhodnutí o zrušení práva užívat byt nelze odejmout odkladný účinek. Lze jej však odejmout odvolání proti příkazu k vystěhování z bytu, do něhož se jeho uživatel nastěhoval bez rozhodnutí místního národního výboru nebo jiného příslušného orgánu.
§ 43
(1) Uživatel, jehož právo užívat byt bylo zrušeno, je povinen vyklidit byt do stanovené lhůty, která nesmí být kratší než 15 dnů; lhůta k vyklizení bytu získaného protiprávně nesmí být kratší než 3 dny.
(2) S uživatelem bytu jsou povinni vyklidit byt i příslušníci jeho domácnosti, jakož i jiné osoby bydlící v bytě vedle uživatele bytu a příslušníků jeho domácnosti.
§ 44
(1) Lhůta k vyklizení se počítá ode dne, kdy se rozhodnutí o zrušení práva užívat byt a rozhodnutí o přidělení náhradního bytu nebo poskytnutí náhradního ubytování staly vykonatelnými, jestliže přidělený náhradní byt nebo místnost určená pro náhradní ubytování byly v té době již vyklizeny, jinak ode dne jejich vyklizení. Nemusí-li být uživateli bytu přidělen náhradní byt nebo poskytnuto náhradní ubytování, počítá se lhůta k vyklizení ode dne, kdy se stalo vykonatelným rozhodnutí o zrušení práva užívat byt nebo příkaz k vystěhování.
(2) Místní národní výbor prodlouží lhůtu k vyklizení bytu o dobu nezbytně nutnou k úpravě náhradního bytu.
§ 45
(2) Na návrh uživatele bytu zruší místní národní výbor právo užívat část bytu též, jestliže uživatel bytu i tuto část potřebuje pro sebe, pro své ženaté (vdané) dítě nebo pro své rodiče a vznikla-li tato potřeba až po uzavření smlouvy o přenechání části bytu.
§ 46
(1) Proti rozhodnutí místního národního výboru o zrušení práva užívat část podnikového bytu, bytu vystavěného v podnikové bytové výstavbě z vlastních volných prostředků podniku (§ 16 odst. 4), bytu služebního, bytu vojenského, bytu ministerstva vnitra, bytu v domě lidového bytového družstva nebo bytu vystavěného v bytové výstavbě jednotných zemědělských družstev, se může odvolat organizace hospodařící s bytem, popřípadě orgán vojenské správy nebo orgán ministerstva vnitra. Totéž platí o odvolání proti příkazu k vystěhování z takového bytu.
(2) Uživatel bytu se může odvolat proti rozhodnutí místního národního výboru o zrušení užívat část jeho bytu z důvodu potřeby uživatele bytu (§ 45 odst. 2) a dále proti příkazu k vystěhování z části jeho bytu. Jinak se uživatel bytu proti rozhodnutí o zrušení práva užívat část bytu nemůže odvolat.
§ 47
ČÁST 6
Oddíl 1
§ 48
Uživateli bytu, který jej má vyklidit na základě rozhodnutí soudu nebo místního národního výboru a osobám, jež bydlí v takovém bytě vedle uživatele bytu a příslušníků jeho domácnosti, musí být přidělen náhradní byt pokud nestačí poskytnout náhradní ubytování (§ 52) anebo není třeba poskytnout ani náhradní byt ani náhradní ubytování (§ 53).
§ 49
(1) Při přidělování náhradního bytu občanovi,
přihlíží místní národní výbor k tomu, aby náhradní byt byl podle místních podmínek rovnocenný bytu, který má být vyklizen.
přihlíží místní národní výbor k tomu, aby náhradní byt byl podle místních podmínek rovnocenný bytu, který má být vyklizen.
a) jehož právo užívat byt bylo zrušeno z důvodu obecného zájmu nebo
b) jehož právo užívat byt bylo zrušeno pro nadměrnost a který si vlastním nákladem upravil z nebytových prostor byt dobře technicky vybavený,
(2) Totéž platí pro přidělení náhradního bytu pracovníku organizace, který z důvodu obecného zájmu nebo z jiných vážných důvodů přestal pro ni pracovat a má vyklidit podnikový byt nebo byt vystavěný v podnikové bytové výstavbě z vlastních volných prostředků podniku (§ 16 odst. 4).
§ 50
(1) Uživateli podnikového bytu, bytu vystavěného v podnikové bytové výstavbě z vlastních volných prostředků podniku nebo bytu služebního, který přestal pro organizaci bez vážných důvodů pracovat a organizace byt naléhavě potřebuje pro jiného svého pracovníka, přidělí místní národní výbor byt o menší výměře podlahové plochy a popřípadě méně vybavený, než je byt vyklizovaný. Je-li vyklizovaný byt menší než přiměřený, přidělí místní národní výbor byt o stejném úhrnu podlahové plochy, jako je byt vyklizovaný.
(2) Obdobně lze postupovat proti uživatelům bytu, kteří jsou povinni vyklidit byt pro neplacení úhrady za užívání bytu a služby, jejichž poskytování je spojeno s užíváním bytu, pro jiné hrubé porušení povinnosti uživatele bytu anebo pro hrubé porušování zásad socialistického soužití.
§ 51
(1) Náhradní byt se přiděluje v téže obci.
(2) V případech uvedených v § 50 odst. 1 lze náhradní byt přidělit také v jiné obci, kam přešel dosavadní uživatel bytu pracovat, popřípadě v obci, která s ní územně souvisí, tvoří jednotnou hospodářskou oblast a je s ní spojena veřejnými dopravními prostředky.
§ 52
Náhradní ubytování
(1) Místo náhradního bytu stačí poskytnout náhradní ubytování
a) uživateli bytu, který v něm bydlí bez vážných důvodů toliko občas a jehož právo užívat byt bylo soudem zrušeno;
b) rozvedenému manželu, který je podle rozhodnutí soudu o zrušení práva společně užívat byt povinen z bytu se vystěhovat, jestliže mu při rozvodu nebyly svěřeny do výchovy děti;
c) uživateli části bytu, který bydlí s přivolením místního národního výboru v bytě, který má být vyklizen, vedle uživatele bytu a příslušníků jeho domácnosti;
d) uživateli části bytu, jehož právo užívat část bytu bylo soudem nebo místním národním výborem zrušeno, pokud tato část bytu nebyla přenechána do užívání rodiny.
(2) Náhradním ubytováním se rozumí společné užívání bytu o jedné obytné místnosti nebo pokoje ve svobodárně nebo ubytování v zařízené nebo nezařízené části bytu jiného uživatele.
§ 53
Výjimky
(1) Místní národní výbor není povinen přidělit náhradní byt ani poskytnout náhradní ubytování
a) uživateli části bytu, který bydlí v bytě vedle uživatele bytu a příslušníků jeho domácnosti bez přivolení místního národního výboru,
b) občanu, který se nastěhoval do bytu protiprávně a je povinen na příkaz místního národního výboru se z bytu vystěhovat,
c) uživateli bytu, který v něm bez vážných důvodů nebydlí a jehož právo užívat byt bylo soudem zrušeno a
d) uživateli dvou bytů, jehož právo užívat jeden z těchto bytů bylo soudem zrušeno.
(2) Občanům uvedeným v odstavci 1 písm. a) a b) musí však být poskytnuto přístřeší do doby, než si opatří řádné ubytování (například pokoj v hotelu nebo ubytovně). Osobám uvedeným v odstavci 1 písm. c) a d) musí být zajištěno uskladnění jejich bytového zařízení a ostatních věcí domácí a osobní potřeby.
(3) Výdaje za přístřeší, uskladnění bytového zařízení a ostatních věcí domácí a osobní potřeby hradí vystěhovaný.
Oddíl 2
§ 54
(1) Uživateli bytu, který je povinen jej vyklidit podle rozhodnutí místního národního výboru o zrušení práva užívat byt z důvodu obecného zájmu, nahradí místní národní výbor stěhovací náklady; úhrada těchto nákladů jde na vrub organizace, v jejíž prospěch se byt vyklizuje.
(2) Zruší-li místní národní výbor právo užívat byt ve prospěch vlastníka rodinného domku (§ 40), může mu v odůvodněných případech uložit povinnost nahradit dosavadnímu uživateli stěhovací náklady.
(3) Jiným uživatelům bytu, kteří jsou povinni vyklidit byt podle rozhodnutí o zrušení práva užívat byt, může místní národní výbor nahradit stěhovací náklady zcela nebo zčásti, nelze-li na nich spravedlivě požadovat, aby je hradili ze svých prostředků.
(4) Občanský zákoník stanoví, kdy o povinnosti nahradit stěhovací náklady dosavadnímu uživateli bytu rozhoduje soud (§ 184 písm. a) občanského zákoníku).
§ 55
Stěhovací náklady jsou
1. náklady na přepravu bytového zařízení a ostatních věcí domácí a osobní potřeby uživatele bytu a příslušníků jeho domácnosti,
2. náklady na přiměřené pojištění přepravovaných předmětů proti ztrátě a škodám během dopravy,
3. náklady na jednoduché vymalování náhradního bytu a na zdravotně nutnou desinfekci bytu, jestliže se bytu již užívalo,
4. jízdné, stravné a nocležné uživatele bytu a příslušníků jeho domácnosti, je-li náhradní byt v jiné obci, a to podle předpisů o náhradách cestovních, stěhovacích a jiných výdajů,
5. jiné nutné výdaje vzniklé přestěhováním (drobné instalační a řemeslné práce apod.).
ČÁST 7
§ 56
(1) Bez souhlasu místního národního výboru nelze byt ani jeho část sloučit se sousedním bytem.
(2) Místní národní výbor udělí souhlas ke sloučení zpravidla tehdy, je-li byt, k němuž se má jiný byt nebo jeho část připojit, pro uživatele zdravotně nevhodný.
§ 57
(1) Byt lze rozdělit na dva nebo více samostatných bytů jen zcela výjimečně a jen se souhlasem okresního národního výboru.
(2) Byt nebo jeho část lze užívat k jiným účelům než k bydlení jen se souhlasem okresního národního výboru.
§ 58
Souhlas místního národního výboru ke sloučení bytu a souhlas okresního národního výboru k rozdělení bytu nenahrazuje povolení stavebního úřadu, pokud je jich podle platných předpisů třeba.
ČÁST 8
§ 59
Obytný dům
(1) Dům se považuje za obytný, připadají-li z úhrnu podlahové plochy všech místností v domě alespoň dvě třetiny na byty, počítaje v to i byty a části bytů, jichž se užívá k jiným účelům než k bydlení, jakož i vedlejší místnosti a příslušenství náležející k bytům.
(2) Při zjišťování tohoto poměru podlahových ploch se nepřihlíží k prostorám přístupným všem obyvatelům domu i jiným osobám, k jiným společným vedlejším místnostem a vedlejším prostorám (např. schodiště a chodby, společné prádelny a sušárny, půdní a sklepní prostory), k místnostem určeným pro zemědělskou výrobu, ani k vedlejším stavbám zřízeným na stavebním pozemku (například garáže, zemědělské budovy, malé provozovny, dřevníky, kolny apod.).
§ 60
(1) Rodinný domek je obytný dům, u něhož aspoň dvě třetiny podlahové plochy všech místností připadají na byty. Rodinný domek může mít nejvýše 5 obytných místností, nepočítaje v to kuchyně. Větší počet obytných místností může mít, jestliže úhrn jejich podlahové plochy nepřesahuje 120 m2. Z obytných kuchyní se do tohoto úhrnu započítávají pouze plochy, o které výměra kuchyně přesahuje 12 m2.
(2) Za podmínek uvedených v odstavci 1 se považuje za rodinný domek i obytná část zemědělské usedlosti.
§ 61
Výhody přiznané tímto zákonem vlastníkům rodinných domků příslušejí též
a) poživatelům rodinných domků, jakož i osobám, jimž přísluší věcné právo užívání bytu v rodinném domku, bylo-li věcné břemeno odpovídající právu požívání nebo právu užívání k vlastní potřebě zřízeno před 1. lednem 1957;
b) dlouhodobým nájemcům rodinných domků, které jsou národním majetkem a čekatelům družstevních rodinných domků.
§ 62
Byt
Bytem se rozumí místnost nebo soubor místností, které jsou podle rozhodnutí stavebního úřadu určeny k bydlení a mohou tomuto svému účelu sloužit jako samostatné bytové jednotky.
§ 63
Obytná místnost
(1) Za obytnou se považuje přímo osvětlená a přímo větratelná místnost o podlahové ploše alespoň 8 m2, kterou lze přímo nebo dostatečně nepřímo vytápět a jež je vzhledem ke svému stavebně technickému uspořádání a vybavení určena k celoročnímu bydlení.
(2) Za těchto podmínek se považují za obytnou místnost i kuchyně o podlahové ploše přes 12 m2; do výměry podlahové plochy obytných místností se započítává pouze ta část podlahové plochy, o kterou je kuchyň větší než 12 m2.
(3) V pochybnostech, zda určitá místnost má povahu místnosti obytné, rozhodne stavební úřad.
(4) Ústřední správa pro rozvoj místního hospodářství stanoví, jakým způsobem se zjišťuje podlahová plocha obytných místností bytů, postavených v experimentální výstavbě. Může též určit, jakým způsobem se vypočítává podlahová plocha obytných místností jiných bytů.
§ 64
Zdravotně závadný byt
Zdravotně závadný je byt, který stavební úřad po projednání s okresním hygienikem uzná za nezpůsobilý k bydlení pro jeho technické závady, které škodlivě působí na zdraví.
§ 65
Zdravotně nevhodný byt
(1) Zdravotně nevhodný je byt, který vzhledem ke zdravotnímu stavu uživatele nebo jiného příslušníka jeho domácnosti podle posudku okresního hygienika působí škodlivě na jejich zdraví.
(2) Zdravotně nevhodné jsou též byty přeplněné. Byt se považuje za přeplněný, připadá-li z úhrnu podlahové plochy obytných místností na uživatele bytu a na každého dalšího příslušníka jeho domácnosti méně než 8 m2 nebo nelze-li v bytě poskytnout jeho uživateli nebo jinému příslušníku jeho domácnosti oddělenou místnost, ač ji podle posudku okresního hygienika vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nezbytně potřebuje.
§ 66
Podnikové byty
Podnikové byty jsou byty trvale určené pro ubytování pracovníků hospodářských, rozpočtových nebo jiných organizací, zejména byty v domech, které organizace vystavěly jako investoři nebo získaly nebo získají ze státní bytové výstavby. Místní národní výbory vedou seznamy podnikových bytů.
§ 67
Služební byty
(1) Služební byty jsou byty zřízené při veřejných nebo provozních budovách nebo vystavěné při provozních objektech, zdravotnických zařízeních, při školách a školských zařízeních nebo při ústavech sociální péče, pokud tyto byty jsou užívány pro ubytování pracovníků, kteří jsou pověřeni střežením těchto budov, objektů, zařízení a ústavů, nebo jsou z jiných služebních (pracovních) důvodů povinni v nich bydlet proto, že by jinak byl ohrožen provoz podniku (ústavu, zařízení) nebo znemožněn výkon jejich zaměstnání.
(2) Služební byty jsou též byty domovnické.
(3) V pochybnostech, zda určitý byt má povahu bytu služebního, rozhodne okresní národní výbor po projednání s organizací hospodařící s tímto bytem a se závodním výborem základní organizace Revolučního odborového hnutí.
§ 68
Vojenské byty
(1) Vojenské byty jsou:
1. byty v obytných domech určených výhradně pro ubytování vojáků z povolání a jednotlivé byty, které vojenská správa získala nebo získá ze státní bytové výstavby;
(2) Vojenské byty uvedené v odstavci 1 č. 2 pozbyly této své povahy, jestliže po 1. lednu 1957 přestal uživatel bytu být vojákem z povolání, anebo byt byl přidělen jiné osobě než vojáku z povolání. Rovněž pozbudou této své povahy, jestliže po počátku účinnosti tohoto zákona přestane uživatel bytu být vojákem z povolání nebo bude přidělen jiné osobě než vojáku z povolání.
§ 69
Byty ministerstva vnitra
Rovněž pozbudou této své povahy, jestliže po počátku účinnosti tohoto zákona přestane uživatel bytu být příslušníkem ozbrojených sborů ministerstva vnitra v činné službě nebo bude přidělen jiné osobě než příslušníku ozbrojených sborů v činné službě.
(1) Byty ministerstva vnitra jsou:
1. byty v obytných domech určených výhradně k ubytování příslušníků ozbrojených sborů ministerstva vnitra v činné službě a jednotlivé byty, které ministerstvo vnitra získalo nebo získá ze státní bytové výstavby;
(2) Byty ministerstva vnitra uvedené v odstavci 1 č. 2 pozbyly této své povahy, jestliže po 1. lednu 1957 přestal uživatel bytu být příslušníkem ozbrojených sborů ministerstva vnitra, anebo byt byl přidělen jiné osobě než příslušníku ozbrojených sborů ministerstva vnitra.
§ 70
Společné ustanovení pro podnikové byty, vojenské byty a byty ministerstva vnitra
Vojenské byty, byty ministerstva vnitra a podnikové byty nepozbývají této své povahy, byl-li dům předán do správy organizace bytového hospodářství. V těchto případech je vojenskému orgánu, orgánu ministerstva vnitra a organizaci hospodařící s podnikovými byty zachováno právo podat též návrh na zrušení práva užívat byt.
§ 71
Příslušníci domácnosti
(1) Příslušníky domácnosti uživatele bytu jsou:
1. jeho manžel (manželka), děti, vnuci, rodiče, sourozenci a zeť (snacha), kteří s ním žijí ve společné domácnosti a nemají vlastní byt; při zjišťování počtu příslušníků domácnosti se počítá i s dítětem, které se má narodit, je-li lékařsky prokázáno těhotenství;
2. jiné osoby, které pečují o společnou domácnost uživatele bytu nebo jsou na něho odkázány výživou, jestliže s ním žijí ve společné domácnosti alespoň po dobu jednoho roku a nemají vlastní byt.
(2) Osoby uvedené v odstavci 1 nepřestanou být příslušníky domácnosti, dlí-li z vážných důvodů, zejména pro výkon branné povinnosti, účast na stavebních a montážních pracích, studium na škole nebo z léčebných důvodů delší dobu, avšak dočasně mimo své bydliště.
§ 72
Posuzování bytové potřeby významných veřejných činitelů, vědeckých a uměleckých pracovníků
Při posuzování bytové potřeby významných veřejných činitelů, vědeckých a uměleckých pracovníků, přihlíží místní národní výbor též k tomu, aby výměra bytu odpovídala povaze a společenskému významu jejich práce. To platí zejména při přidělování bytů a při rozhodování podle § 38. U významných vědeckých a uměleckých pracovníků se přitom opírá o vyjádření příslušného ústředního orgánu.
§ 73
Byty v budovách církví a náboženských společností
O bytech v budovách církví a náboženských společností a jejich složek, jakož i o bytech určených v jiných budovách pro ubytování duchovních církví a náboženských společností může místní národní výbor činit opatření podle tohoto zákona jen se souhlasem okresního národního výboru.
§ 74
Úprava nebytových prostor na byty
(1) Místnosti, které jsou určeny nebo jichž se užívá k jiným účelům než k bydlení, mohou být upraveny na byty jen na základě rozhodnutí stavebního úřadu.
(2) Neprovádí-li stavební změny a práce spojené s úpravou podle odstavce 1 organizace vlastním nákladem, aby získala byty pro své pracovníky, nebo uchazeč o byt sám, hradí náklady spojené s úpravou v domech, které jsou ve státním socialistickém vlastnictví, místní národní výbor z rozpočtových prostředků.
§ 75
Výjimky z působnosti zákona
Předchozí ustanovení tohoto zákona se nevztahují na
a) byty v budovách, jichž užívá cizí stát pro účely svého zastupitelského úřadu nebo pro ubytování jeho představitelů a pracovníků a na byty těchto osob v jiných domech, pokud nejsou tyto osoby československými státními občany,
b) byty v budovách, jichž pro své účely užívají orgány mezinárodních organizací a institucí a na byty členů a pracovníků těchto orgánů, pokud těmto orgánům, jejich členům a pracovníkům příslušejí podle mezinárodního práva, mezinárodních smluv, sjednaných s Československou socialistickou republikou nebo podle zvláštních předpisů diplomatické výsady a imunita,
c) budovy určené k přechodnému ubytování, internáty a budovy ústavů sociální péče, zdravotnické péče a jiných výchovných ústavů a zařízení,
d) vojenské objekty, vojenská sídliště se zvláštním určením a objekty ozbrojených součástí ministerstva vnitra,
e) byty vystavěné stavebními bytovými družstvy.
§ 76
Přechodné ustanovení
Příkazy místních národních výborů k vyklizení bytu, které nabyly právní moci přede dnem účinnosti tohoto zákona, jsou vykonatelné, jestliže byly vydány z důvodu nadměrnosti bytu, ve prospěch vlastníka rodinného domku nebo z důvodu obecného zájmu; v ostatních případech jsou vykonatelné jen tehdy, jestliže je potvrdí okresní soud podle dosavadních předpisů.
§ 77
Prováděcí předpisy
Ústřední správa pro rozvoj místního hospodářství vydává prováděcí předpisy k tomuto zákonu.
§ 1
(1) Péče o spravedlivé hospodaření s byty a o jejich účelné využívání náleží k předním úkolům národních výborů. Národní výbory plní tento úkol za široké účasti pracujících, vytvářejí podmínky pro zvyšování jejich iniciativy a aktivity při řešení bytového problému a úzce spolupracují se státními orgány i hospodářskými a společenskými organizacemi, zejména s Revolučním odborovým hnutím.
(2) Byty, s nimiž národní výbory hospodaří, jsou určeny především pro rodiny s nižšími příjmy a větším počtem dětí.
§ 2
(1) Počet bytů ze státní bytové výstavby pro nejdůležitější podniky a závody nebo pro jiné účely určují, pokud to považují za nutné, krajské národní výbory po projednání s příslušnými ústředními orgány a s krajskou odborovou radou, nebo přímo vláda.
(2) Okresní národní výbory stanoví po vyjádření místních národních výborů a po zjištění stanoviska okresní odborové rady, kolik bytů ze státní bytové výstavby bude sloužit pro ubytování pracovníků podniků a závodů, jejichž provoz je podmíněn přesídlením stálých pracovních sil do blízkosti pracovišť, a dále pro ubytování pracovníků nezbytných služeb v jednotlivých obcích. Ostatní byty přidělují místní národní výbory dalším uchazečům o byt.
§ 3
Práva a povinnosti uživatelů bytů a organizací, které spravují bytový majetek, upravuje občanský zákoník.
§ 78
Poměr k dosavadním předpisům
§ 79
Počátek účinnosti
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1964.