Provoz
Vztahy mezi dráhou a okolím
Působnost státní správy

(1) Základním úkolem drah je plnit ve spolupráci s ostatními druhy dopravy státní plán přepravy.

(2) K zabezpečení plynulého provozu drah a řádného uspokojování přepravních potřeb vydává ministerstvo dopravy v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány pravidla pro styk drah a přepravní řády a po projednání s nimi pravidla technického provozu a tarify.

(1) Pravidla technického provozu stanoví základní podmínky pro stavbu technických a provozních zařízení drah i pro provoz na dráhách.

(2) Pravidla pro styk drah stanoví základní podmínky pro styk vzájemně zaústěných drah a pro vztahy mezi zúčastněnými organizacemi z toho vyplývající.

(3) Přepravní řády stanoví základní přepravní podmínky, popřípadě též způsob plnění plánu přepravy.

(4) Tarify stanoví podrobné přepravní podmínky, sazby pro výpočet jízdného a přepravného, náhrady za vedlejší úkony, jakož i podrobné podmínky pro styk vzájemně zaústěných drah a pro vztahy mezi zúčastněnými organizacemi z toho vyplývající. Tarify se vyhlašují v Přepravním a tarifním věstníku.

(5) Přepravní řády se nevztahují na přepravu poštovních zásilek a doprovázejících je zaměstnanců, která se řídí podmínkami stanovenými ministerstvem dopravy v dohodě s Ústřední správou spojů.

(1) Organizace, jež zřizuje a provozuje dráhu (dále jen „drážní podnik“), je povinna uspořádat provoz na dráze tak, aby zajišťoval bezpečnost osob a věcí, hospodárné a včasné plnění přepravních úkolů a náležitou úroveň cestování. Drážní podnik i přepravci jsou povinni dbát, aby se přepravy uskutečňovaly s nejhospodárnějším využitím dopravních prostředků.

(2) Vyžaduje-li to zrychlení a zhospodárnění přepravy, drážní podnik vytvoří spolu s jinou dopravní organizací v místech, kde přeprava přechází z jednoho druhu dopravy na jiný druh dopravy, vhodné podmínky pro sladění činnosti obou druhů dopravy. V zájmu účelného využití dopravních prostředků je povinen drážní podnik provádět společně s organizací jiného druhu dopravy sdruženou přepravu podle jednotného přepravního řádu.

(1) Drážní podnik je povinen uspořádat styk s přepravci a cestujícími účelně a jednoduše a vydat jízdní řády obsahující údaje o jízdách pravidelných vlaků přepravujících osoby a zavazadla. Jízdní řády musí vycházet z celkových hospodářských a kulturních potřeb společnosti, z potřeb jednotlivých oblastí a musí vyhovovat hlediskům hospodárnosti dopravy. Způsob projednávání, schvalování a vyhlašování jízdních řádů stanoví ministerstvo dopravy v dohodě s Ústřední radou odborů.

(2) Při styku se zařízeními drah je každý povinen zachovávat opatrnost přiměřenou povaze provozu dráhy, starat se o vlastní bezpečnost, dbát vyhlášek a pokynů určených k zajištění bezpečnosti provozu a zdržet se všeho, co by mohlo rušit nebo ohrozit provoz dráhy, bezpečnost osob a věcí.

(3) Všechny organizace zúčastněné při přepravě osob jsou povinny pečovat o soustavné zvyšování úrovně cestování.

(1) Ministerstvo dopravy stanoví v přepravních řádech, pravidlech pro styk drah a tarifech, že cestující nebo přepravce, který porušil některé ustanovení přepravního řádu, pravidel pro styk drah nebo tarifu, je povinen zaplatit stanovenou částku.

(2) Ministerstvo dopravy může stanovit pevné částky náhrad za způsobené malé poruchy v provozu, poškození nebo znečištění drážních vozidel a zařízení.

(1) Styk vzájemně zaústěných drah nesmí být na újmu plnění úkolů, pro které byly dráhy zřízeny. Styk vzájemně zaústěných drah a z toho vyplývající vztahy mezi drážními podniky musí odpovídat pravidlům pro styk drah; upravují se přípojovou (vlečkovou) smlouvou.

(2) Příslušníci sboru jsou oprávněni

(2) Vlečková smlouva uzavírá se o styku celostátní dráhy s vlečkou; její návrh vypracuje drážní podnik provozující celostátní dráhu. Nedojde-li k dohodě o podmínkách vlečkové smlouvy, rozhodne o úpravě vztahů mezi zúčastněnými drážními podniky na žádost drážního podniku, který zřizuje nebo provozuje vlečku (vlečkař), ministerstvo dopravy po projednání s příslušným ústředním orgánem nebo krajským národním výborem; nepožádá-li vlečkař do 30 dnů po obdržení návrhu vlečkové smlouvy ministerstvo dopravy o rozhodnutí, je vlečková smlouva uzavřena ve znění návrhu, který vypracoval drážní podnik provozující celostátní dráhu (Československé státní dráhy).

(1) Další rozvoj drah, jejich bezpečný a plynulý provoz i ochrana hospodářských a kulturních hodnot v okolí dráhy vyžadují, aby dráha nebyla ve svém provozu rušena a sama svou stavbou i provozem neohrožovala nad nezbytnou míru okolí. V okolí dráhy musí být každá činnost vyvíjena tak, aby stavba dráhy nebo bezpečnost, pravidelnost a nerušenost provozu nebyly ohroženy.

(2) Drážní podnik je povinen před zahájením provozu na dráze zabezpečit nemovitosti a jejich příslušenství v ochranném pásmu dráhy v mezích technické a hospodářské účelnosti proti nepříznivým účinkům plynoucím ze stavby a provozu dráhy; při provozu, s nímž je spojeno nebezpečí požáru, je drážní podnik povinen zřídit ochranu proti požáru v prostoru, který stanoví ministerstvo dopravy. Uživatelé nemovitostí a jejich příslušenství jsou povinni takové zabezpečení trpět.

(3) Po zahájení provozu jsou uživatelé budov, jiných objektů, zařízení a pozemků v okolí dráhy povinni na svůj náklad udržovat budovy, jiné objekty, zařízení a pozemky v takovém stavu a užívat je takovým způsobem, aby dráhu a její provoz neohrožovaly a neomezovaly; toho je třeba dbát i při zřizování nových budov, jiných objektů a zařízení i při výsadbě lesních a trvalých zemědělských porostů v okolí dráhy. O potřebě a rozsahu opatření rozhoduje okresní národní výbor v dohodě s drážním správním orgánem.

(1) K ochraně drah celostátních, vleček a drah zvláštního určení a jejich provozu slouží ochranné pásmo dráhy. Ochranné pásmo vzniká vydáním územního rozhodnutí a zaniká rozhodnutím o zrušení dráhy; rozsah ochranného pásma pro jednotlivé druhy drah stanoví ministerstvo dopravy.

(2) V ochranném pásmu je dovoleno stavět pouze drážní stavby. Výjimku povoluje drážní správní orgán; stavebník*) je povinen stavbu provést a uživatel ji udržovat tak, aby nepříznivý vliv stavby a provozu dráhy byl vyloučen.

(1) Drážní podnik je oprávněn zřizovat, udržovat a provozovat na nemovitostech v okolí dráhy drážní vedení. Za škody způsobené při stavbě, údržbě nebo provozu drážních vedení náleží poškozenému náhrada; jinak drážní podnik neposkytuje za výkon tohoto oprávnění náhradu.

(2) Nedojde-li o náhradě škody k dohodě, rozhodne o náhradě na žádost poškozeného okresní národní výbor. Nárok musí poškozený uplatnit do 30 dnů ode dne, kdy zjistil výši škody, nejpozději však do 6 měsíců ode dne vzniku škody; jinak nárok zanikne.

(1) Hornickou činnost v okolí dráhy a pod dráhou upravuje horní zákon a předpisy vydané k jeho provedení. V okolí dráhy a pod dráhou musí být hornická činnost (např. odvaly, lomy, poruby, naftové vrty) plánována a upravena tak, aby nebyl ohrožen provoz dráhy.

(2) K zajištění bezpečného a plynulého provozu na dráze v místech střetu zájmů s hornickou činností vydají ministerstvo dopravy a Ústřední báňský úřad v dohodě s ústředními orgány, v jejichž působnosti se provádí hornická činnost, pravidla pro styk drah s hornickou činností.

(1) Při styku (souběhu a křížení) drah s jinými komunikacemi, vedeními a vodami musí být zajištěn bezpečný a plynulý provoz dráhy i jiných komunikací, vedení a vod.

(2) Je-li vedení přímo na tělese dráhy, je uživatel (vlastník) vedení povinen, vyžaduje-li to stavba nebo provoz dráhy, přizpůsobovat je technickým podmínkám drážního provozu, a to úpravou, přeložením nebo odstraněním vedení.

h) ukládat a vybírat v blokovém řízení pokuty za přestupky.

(1) Křížení pozemních komunikací s dráhami zřizuje, rozšiřuje nebo jinak upravuje a zabezpečuje ten, v jehož zájmu k tomu dochází. Křížení pozemních komunikací s dráhami celostátními a vlečkami se zřizují zpravidla mimo úroveň kolejí.

(2) Křížení pozemních komunikací s dráhami v úrovni kolejí (přejezdy, přechody, dále jen „přejezdy“) se označují a podle potřeby zabezpečují.

(3) Provoz dráhy má na označených přejezdech přednost před ostatními provozy.

(1) Dráhy městské mohou užívat pozemní komunikace. V těchto případech se styk drah s pozemními komunikacemi v úrovni kolejí neoznačuje ani nezabezpečuje.

(2) Užívá-li dráha městské dopravy pozemní komunikaci společně se silničními vozidly, platí pro její provoz také pravidla silničního provozu.

(1) Státní odborný dozor na dráhách vykonává drážní správní orgán. Tento orgán sleduje, zda je zajišťována bezpečnost a plynulost provozu drah a zda jsou zachovávány podmínky stanovené právními předpisy pro činnost v drážní dopravě.

(2) Státní odborný technický dozor na dráhách přísluší federálnímu ministerstvu dopravy, které může jeho výkonem pověřit orgány svých podřízených organizací. Orgán státního odborného technického dozoru na dráhách sleduje, zda lanové dráhy a jiná technická zařízení, která určí federální ministerstvo dopravy v dohodě s Českým úřadem bezpečnosti práce a Slovenským úřadem bezpečnosti práce (dále jen „určená technická zařízení“), jsou způsobilá k zajištění bezpečného a plynulého provozu.

(3) Při činnosti uvedené v odstavci 2 orgán státního odborného technického dozoru

(4) Při provádění dozoru opírají se orgány státního dozoru na dráhách o zkušenosti a iniciativu pracujících a spolupracují zejména s orgány dozoru ROH a jinými společenskými organizacemi; u drah provozovaných hornickým podnikem vykonávají dozor v dohodě s orgány státní báňské správy.

(5) Práva orgánů ROH vykonávajících dozor nad bezpečností a ochranou zdraví při práci nejsou těmito ustanoveními dotčena.

(1) Drážní podnik při výstavbě i provozu dráhy je povinen dbát zájmů obrany státu. Při výstavbě drah spolupůsobí vojenská správa, která také sleduje z hlediska zabezpečení obrany státu stav, výkonnost a uspořádání provozu na dráze a uplatňuje z toho vyplývající požadavky.

(2) Drážní podnik je povinen přepravovat ozbrojené síly, jejich příslušníky a zásilky označené jako vojenské podle podmínek, které stanoví ministerstvo dopravy v dohodě s příslušným ústředním orgánem.

g) posuzuje dokumentaci určených technických zařízení, registruje ji a archivuje,

h) vyjadřuje se o způsobilosti určených technických zařízení k provozu.

f) eviduje závažné poruchy (havárie) určených technických zařízení a úrazy, k nimž došlo v souvislosti s provozem těchto zařízení,

e) odpovídá za odbornou úroveň svářečských zkoušek prováděných v dopravních výcvikových střediscích,

d) hodnotí technickou úroveň svařování, řídí výuku a dává příslušná oprávnění k svařování kolejových vozidel a vyhrazených kolejových zařízení v dopravě,

c) dále prověřuje odbornou způsobilost pracovníků k provádění zkoušek, revizí, obsluhy a údržby určených technických zařízení a vydává jim o tom osvědčení,

b) prověřuje, zda organizace řízené federálním ministerstvem dopravy, jakož i provozovatelé a uživatelé zařízení, která podléhají státnímu odbornému technickému dozoru, mají způsobilost k výrobě, montáži, opravám, údržbě a k revizím určených technických zařízení, a vydávají jim příslušná potvrzení,

a) prověřuje způsobilost určených technických zařízení při projektování, výrobě a provozu u organizací řízených federálním ministerstvem dopravy, jakož i u výrobců, provozovatelů a uživatelů těchto zařízení, která podléhají státnímu odbornému technickému dozoru na dráhách, a vydává osvědčení, že určená technická zařízení dovážená pro organizace řízené federálním ministerstvem dopravy splňují požadavky kladené na tato zařízení,

(3) Drážní podniky, projektanti a výrobci drážních vozidel a zařízení jsou povinni dát orgánům státního dozoru na dráhách (odstavec 1 a 2) potřebné podklady a vysvětlení, předložit projekty a umožnit vyzkoušení technických zařízení, jež jsou podrobena jejich dozoru; drážní podniky jsou povinny také umožnit orgánům státního dozoru pohyb v obvodu dráhy a přepravu po dráze.

(1) Drážní správní orgán je také oprávněn zjišťovat zdroje ohrožování, poškozování nebo rušení drážního provozu, drážních telekomunikací po vedení a drážních zabezpečovacích zařízení po vedení; přitom je povinen zachovávat provozní a bezpečnostní předpisy platné pro tato zařízení, jakož i pro objekty, ve kterých se tato zařízení nacházejí. Drážní správní orgán je oprávněn vydat k odstranění závady pokyn. Nevyhoví-li provozovatel rušícího zařízení tomuto pokynu, drážní správní orgán vydá po projednání s příslušným nadřízeným orgánem provozovatele rušícího zařízení rozhodnutí o jeho vyřazení z provozu.

(2) Organizace, které jsou odpovědny za poškození drážních vedení, zejména drážního zabezpečovacího zařízení v podzemních kabelech, jsou povinny kromě náhrady způsobené škody, popřípadě pevné částky náhrady za poškození drážních zařízení (§ 8), zaplatit pokutu.

(3) Za poškození kabelu drážního vedení v ochranném pásmu dráhy lze uložit pokutu do 50 000,- Kčs, za poškození kabelu položeného mimo ochranné pásmo dráhy pokutu ve výši do 10 000,- Kčs.

(4) Pokuty ukládá drážní správní orgán; řízení o uložení pokuty může zahájit do jednoho roku ode dne, kdy se o poškození drážního kabelu dozvěděl, nejpozději však do tří let ode dne, kdy k poškození drážního kabelu došlo.

(5) Pokuty plynou do státního rozpočtu federace prostřednictvím federálního ministerstva dopravy. Pokuty ukládané krajským národním výborem jsou rozpočtovým příjmem republiky.