Vědecké hodnosti
(1) Vědecké hodnosti se udělují ve dvou stupních, a to
s připojením označení příslušné skupiny věd (§ 4).
(2) Vědecké hodnosti se uvádějí buď v plném znění nebo zkratkami CSc. (candidatus scientiarum) pro hodnost kandidáta věd a DrSc. (doctor scientiarum) pro hodnost doktora věd.
(1) Vědecké hodnosti udělují
(2) Orgány akademií věd a vysokých škol, které jsou oprávněny rozhodovat o udělení vědeckých hodností kandidáta a doktora věd v jednotlivých skupinách věd, vědách, popřípadě oborech, stanoví Státní komise pro vědecké hodnosti (§ 12).
(3) Akademie věd a vysoké školy vydávají diplomy o vědeckých hodnostech, které udělily.
(1) Vědecké hodnosti se udělují v těchto skupinách věd:
fyzikálně matematické vědy,
geologicko-mineralogické vědy,
geografické vědy,
chemické vědy,
biologické vědy,
lékařské vědy,
farmaceutické vědy,
zemědělsko-lesnické vědy,
veterinární vědy,
technické vědy,
filosofické vědy,
ekonomické vědy,
právní vědy,
historické vědy,
pedagogické vědy,
vojenské vědy.
psychologické vědy,
filologické vědy,
(2) Další skupiny věd, ve kterých se udělují vědecké hodnosti, určí Státní komise pro vědecké hodnosti, která může provést též změny skupin věd uvedených v odstavci 1.
(1) Vědecká hodnost kandidáta věd vyjadřuje způsobilost k tvůrčí vědecké práci, prokázanou řešením vědeckého nebo vědeckovýzkumného úkolu, jímž pracovník osvědčil, že ovládá vědecké metody, má hluboké teoretické znalosti a přinesl nové poznatky.
(2) Vědeckou způsobilost, uvedenou v odstavci 1, osvědčuje uchazeč vykonáním kandidátských zkoušek a veřejnou obhajobou kandidátské disertační práce.
(3) Vynikající pracovníci, kteří svými pracovními výsledky ověřenými v praxi, již objektivně prokázali vyšší vědeckou kvalifikaci, mohou osvědčit vědeckou způsobilost podle odstavce 1 bez vykonání zkoušek tím, že ve veřejné vědecké rozpravě před komisí (§ 8) obhájí společenský význam svých vědeckých prací.
(1) Vědecká hodnost doktora věd vyjadřuje zvláště vysokou vědeckou kvalifikaci prokázanou vytvořením závažných vědecky originálních prací důležitých pro rozvoj bádání v určitém vědním oboru nebo pro společenskou praxi a charakterizujících vyhraněnou vědeckou osobnost.
(2) Vědeckou způsobilost, uvedenou v odstavci 1, osvědčuje uchazeč veřejnou obhajobou doktorské disertační práce.
(1) Vědecké hodnosti lze udělit pracovníkům, kteří mají ukončené vysokoškolské vzdělání a svou vědeckou tvůrčí činností, založenou na vědeckém světovém názoru i odbornou praxí dávají záruku dalšího vývoje jako socialističtí vědci.
(2) Pracovníkům bez vysokoškolského vzdělání lze udělit vědecké hodnosti se souhlasem Státní komise pro vědecké hodnosti výjimečně, jestliže jinak splňují podmínky uvedené v odstavci 1 a vědeckými pracemi, objevy nebo vynálezy prokázali žádoucí vědeckou tvůrčí úroveň.
§ 8
Způsobilost uchazečů k nabytí vědeckých hodností podle § 5 až 7 se osvědčuje a ověřuje před komisemi pro obhajoby.
§ 9
K vyjádření vysoké pocty za zásluhy o pokrok na poli vědy a kultury nebo společenských vztahů a za významné zásluhy o socialistickou výstavbu lze udělit vynikajícím vědeckým nebo veřejným pracovníkům domácím i zahraničním čestnou vědeckou hodnost doktora věd. K udělení čestné vědecké hodnosti doktora věd podle tohoto zákona je třeba souhlasu Státní komise pro vědecké hodnosti.
§ 10
Akademie věd a vysoké školy mohou se souhlasem Státní komise pro vědecké hodnosti nostrifikovat vědecké hodnosti získané v zahraničí, jestliže tyto hodnosti odpovídají svou úrovní vědeckým hodnostem získávaným v Československé socialistické republice.
(1) Vědecké hodnosti pozbývají osoby, které se zpronevěří občanské a vědecké cti.
(2) Nenastane-li ztráta vědecké hodnosti již výrokem soudu, rozhodne o jejím odnětí orgán, který ji udělil.
a) hodnost kandidáta věd,
b) hodnost doktora věd
a) Československá akademie věd a Slovenská akademie věd (dále jen „akademie věd“),
b) vysoké školy.