(1) Peněžitá pomoc v mateřství náleží také pracovnici, která do své trvalé péče nahrazující mateřskou péči převzala dítě, jež jí bylo svěřeno rozhodnutím příslušných orgánů k pozdějšímu osvojení, nebo dítě, jehož matka zemřela; podmínky pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství musí být v tomto případě splněny ke dni převzetí dítěte.

(2) V případě uvedeném v předchozím odstavci se peněžitá pomoc v mateřství poskytuje místo mzdy, popřípadě místo nemocenského po dobu, po kterou se pracovnice o dítě po jeho převzetí stará, nejdéle však po dobu 18 týdnů a nikoli déle než do dne, kdy uplyne 26 týdnů ode dne narození dítěte. Výše peněžité pomoci v mateřství se stanoví podle sazeb uvedených v § 4 odst. 3, a to z čisté denní mzdy pracovnice za poslední tři kalendářní měsíce před převzetím dítěte.