Technické normy

(1) Technické normy jsou výsledek zjišťování nejvýhodnějšího řešení opakujícího se úkolu, zpracovaný, projednaný, schválený a vyhlášený podle tohoto zákona a jeho prováděcích předpisů.

(2) Technické normy jsou státní, oborové a podnikové. Stupeň technické normy se určuje podle důležitosti předmětu, který upravuje, popřípadě podle okruhu jejích uživatelů.

(3) Státní normy schvaluje Úřad pro normalizaci a měření; oborové normy schvalují příslušné ústřední orgány nebo jejich podřízené organizace, které byly pověřeny řízením technické normalizace v určených oborech; podnikové normy schvalují příslušné organizace.

(1) Ode dne účinnosti státní a oborové normy a v rozsahu jimi stanoveném jsou organizace, které předmět těchto technických norem vyrábějí, zkoušejí, kontrolují, distribuují, používají nebo podle něho postupují při výrobě nebo jiné činnosti, povinny vykonávat svou činnost podle ustanovení těchto technických norem. Podniková norma je závazná pro organizaci, která ji schválila, popřípadě i pro organizace, s nimiž byla projednána a dohodnuta.

(2) Technické normy jsou závazné i pro pracovníky, kteří plní úkoly organizací uvedených v předchozím odstavci, jestliže byli s nimi seznámeni.

(1) Obsah technických norem nesmí být v rozporu s jinými právními předpisy.

(2) Technické normy nižšího stupně nesmějí být v rozporu s technickými normami vyššího stupně.

(1) Od ustanovení technické normy se lze odchýlit v případech uvedených v prováděcích předpisech, nebo byla-li v závažných a odůvodněných případech povolena výjimka z její závaznosti.

(2) Výjimku ze závaznosti technické normy povoluje orgán (organizace), který ji schválil, pokud již v normě nebyl určen pro povolování výjimek jiný orgán (organizace). Výjimky se mohou vztahovat na jeden nebo více případů, popřípadě na všechny případy, které se vyskytnou v určeném časovém úseku. Povolení výjimky může být vázáno na povinnost splnit stanovené podmínky.