Obecná ustanovení
Subjekty normalizační činnosti
Předmět technických norem

(1) V normalizační činnosti se používá zejména:

(2) Výsledky unifikace a typizace se uplatňují prostřednictvím technických norem, typových projektových řešení nebo prostřednictvím výrobních a jiných technických podkladů.

(1) Účastníky řešení normalizačního úkolu jsou orgány a organizace, které předmět normalizačního úkolu vyrábějí, distribuují, používají, zkoušejí, kontrolují nebo podle něho postupují při výrobě nebo při jiné činnosti.

(2) Řešení normalizačních úkolů a projednávání jejich výsledků se zejména účastní:

(1) Předmětem technických norem jsou zejména:

(2) Předmětem technických norem jsou i opatření pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, která jsou součástí předmětu normalizačního úkolu, jimiž mají být aplikovány obecné právní předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek, nebo jimiž se z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci upravují pracovní postupy nebo zacházení s výrobky, pro něž nebyl vydán jiný právní předpis, nebo není účelné jej vydávat.

(1) Stupeň technické normy, jíž se má upravit předmět řešení normalizačního úkolu, se stanoví podle důležitosti předmětu, popřípadě podle okruhu jeho uživatelů a uvádí se zpravidla již v plánu technické normalizace.

(2) Státními normami se upravují výrobky, činnosti a všeobecné technické věci, které mají zvláštní důležitost pro národní hospodářství nebo které jsou vyráběny, vykonávány nebo používány ve více oborech.

(3) Oborovými normami se upravují výrobky, činnosti nebo všeobecné technické věci určeného oboru, které není účelné upravit státními normami a které nelze upravit podnikovými normami.

(4) Podnikovými normami se upravují výrobky, činnosti nebo všeobecné technické věci, které jsou vyráběny a používány, vykonávány nebo jen používány v rámci podniku, popřípadě výrobní hospodářské jednotky, nebo které jsou vyráběny pro omezený okruh odběratelů.

(5) Technické normy oborové a podnikové mohou obsahovat výběr ustanovení norem vyššího stupně, popřípadě i podrobnější úpravu předmětu norem vyššího stupně; nesmějí však být s nimi v rozporu.

(6) Mezinárodní normalizační doporučení se zavádějí státními nebo oborovými normami.

a) unifikace, kterou se vytváří jednotný výrobek (součást, díl, skupina, stroj, výrobní celek, materiál apod.) nebo způsob práce (pracovní postup, zkušební metoda apod.) tak, aby pro danou společenskou potřebu (z hlediska rozměrů, funkčních vlastností, dosažených výsledků apod.) byly jednotlivé výrobky či pracovní způsoby navzájem zaměnitelné,

b) typizace, kterou se vybírá nebo vytváří hospodárný počet typů některého výrobku nebo některé činnosti, postačující ke krytí převážné části potřeby národního hospodářství,

c) specifikace, kterou se zejména stanoví vlastnosti, provedení nebo uspořádání předmětů (surovin, materiálů, výrobků, zařízení) nebo způsoby práce (pracovní postupy, zkušební metody a jiné činnosti), popřípadě i stanoví opatření potřebná ke zjištění, zda stanovené požadavky jsou splněny.

a) orgány a organizace, které se převážnou měrou podílejí na výrobě, zkoušení, odběru, spotřebě nebo používání předmětu normalizačního úkolu a které se zabývají výzkumem, vývojem nebo přípravou výroby, jako například výzkumné, projektové a konstrukční organizace (dále jen „hlavní účastníci“). Hlavními účastníky jsou také organizace pověřené řízením technické normalizace v určených oborech (dále jen „pověřené organizace“), podniky zahraničního obchodu, orgány péče o jakost výrobků a orgány tvorby cen,

b) orgány a organizace, jejichž posudky, vyjádření a rozhodnutí o předmětu normalizačního úkolu jsou podle příslušných právních předpisů pro ostatní organizace závazné (dále jen „neopomenutelní účastníci“). K neopomenutelným účastníkům například patří orgány dozoru nad bezpečností při práci ROH, orgány hygienické, protiepidemické a veterinární služby, orgány požární ochrany, orgány státního odborného technického dozoru.

a) suroviny, materiály, polotovary, stavby, zařízení a výrobky hromadné, sériové nebo opakované kusové výroby, jejich části, konstrukční prvky, jejich parametry, tvary, rozměry, jakost, provedení, příslušenství, fyzikální, chemické, biologické a jiné vlastnosti,

b) opakující se technické činnosti, zejména:

1. zacházení s výrobky a surovinami, jejich zkoušení, balení, uskladňování, doprava, označování, technická stránka prověřování plnění dodávek, užívání, údržba a obsluha,

2. technologické postupy a technické práce,

3. opatření pro ochranu věcí,

c) všeobecné technické věci, jako názvy, pojmy, veličiny, jednotky, značky, výkresy, třídění, metody výpočtů, řady vyvolených čísel, závity a lícování.