Řešení normalizačních úkolů

Základní ustanovení
Plánování
Společné zásady řešení normalizačních úkolů

Řešení normotvorných normalizačních úkolů
Zásady technickoekonomického řešení normalizačního úkolu

Vypracování, projednávání a schvalování návrhu státní normy, její vyhlašování a vydávání
Vypracování návrhu státní normy
Projednání návrhů státních norem
Předložení návrhu státní normy ke schválení
Schvalovací řízení

Vypracování, projednávání, schvalování, vyhlašování a vydávání oborových norem
Vyhlašování a vydávání oborových norem

Vypracování, projednávání, schvalování a vydávání podnikových norem

Řešení rozborových úkolů

(1) V souladu s určenými koncepcemi rozvoje a potřebami národního hospodářství a v souladu s mezinárodní normalizační činností se provádí technická normalizace podle plánu. Pro sestavování plánu technické normalizace platí metodické pokyny.

(2) Do plánu technické normalizace jsou zařazovány jen řádně odůvodněné úkoly.

(1) Zpracovatel pověří řešením normalizačního úkolu pracovníky, kteří svou odborností zaručují úplnost a správnost řešení.

(2) Při řešení normalizačního úkolu zpracovatel vychází zejména z výsledků vědeckovýzkumných a vývojových prací, ze zkušeností výroby, z požadavků spotřebitelů a z rozboru národohospodářských účinků, jež je možno očekávat z jednotlivých způsobů (variant) řešení normalizačního úkolu. Přitom se zpracovatel opírá o mezinárodní doporučení, zahraniční normy a technickou literaturu.

(1) U důležitých a složitých úkolů zpracovatel vypracuje a odůvodní zásady technickoekonomického řešení normalizačního úkolu (dále jen „zásady řešení“).

(2) Zásady řešení obsahují způsob řešení normalizačního úkolu, popřípadě různé alternativy řešení, opatření, která budou nutná k ověření jejich správnosti nebo k jejich zavedení, dodržování a využívání, předběžné ekonomické zhodnocení jednotlivých řešení a údaj, s kým bude návrh normy projednán, kdo předmět normalizačního úkolu vyrábí a kdo je jeho odběratelem a jak budou s návrhem seznámeni pracovníci, jde-li o řešení dotýkající se širokého okruhu pracovníků.

(1) Zásady řešení projedná zpracovatel zejména s hlavními a neopomenutelnými účastníky a s nositelem úkolu. Řeší-li se normalizační úkol státní normou nebo oborovou normou, jejíž předložení si vyhradil Úřad pro normalizaci a měření (dále jen „Úřad“), zpracovatel projedná zásady řešení i s Úřadem. K zásadám řešení připojí zpracovatel seznam účastníků, s nimiž zásady projedná. Pro vyjádření stanoví zpracovatel lhůtu, která nesmí být kratší 3 týdnů a nemá být delší 6 týdnů.

(2) Účastníci, jimž byly zásady řešení zaslány, jsou povinni ve stanovené lhůtě sdělit zpracovateli, zda s navrhovaným řešením souhlasí a jaká opatření bude nutno vykonat, aby uvažované řešení mohlo být zavedeno, dodržováno a využíváno. Nesouhlasí-li účastníci s uvažovaným řešením nebo opatřením, uvedou s příslušným odůvodněním, jaká opatření navrhují.

(3) Povinnosti uvedené v odstavci 2 se nevztahují na ústřední orgány, jestliže zásady řešení jsou současně projednávány s organizacemi jim podřízenými. Má-li zpracovatel v těchto případech zvláštní důvody, aby se k zásadám řešení vyjádřil i ústřední orgán, uvede je v průvodním dopise. Odůvodněné žádosti je ústřední orgán povinen vyhovět.

(4) Nemůže-li se účastník vyjádřit k zásadám řešení ve stanovené lhůtě, oznámí to v této lhůtě zpracovateli s uvedením důvodů a lhůty, ve které se k zásadám řešení vyjádří. Tato lhůta spolu s lhůtou uvedenou v odstavci 1 nemá překročit dva měsíce ode dne doručení zásad.

(1) Do návrhu opatření se zařazují technická, organizační a hospodářská opatření, která musí učinit účastníci, aby státní norma mohla být zavedena, dodržována a využívána ode dne, kdy nabude účinnosti, dále opatření k vyřazení výrobků z výroby nebo používání včetně opatření na zpracování, používání nebo spotřebování dosud vyráběných výrobků, které neodpovídají požadavkům navrhované státní normy. Vytvářejí-li se vypracováním návrhu státní normy předpoklady pro účelnou společenskou dělbu práce, například pro specializaci nebo zhromadnění výroby, zařadí se také tento úkol do návrhu opatření. Do návrhu opatření se zařazují i opatření pro popularizaci navrhované státní normy.

(2) Podle stavu prací na řešení normalizačního úkolu, vypracování, projednávání, schválení a vyhlášení státní normy se opatření uvedená v předchozím odstavci zajišťují v příslušném plánu.

(1) Vypracovaný návrh státní normy, návrh opatření a odůvodnění zašle zpracovateli k vyjádření hlavním a neopomenutelným účastníkům, nositeli úkolu, Úřadu a účastníkům uvedeným v zásadách řešení. K návrhu státní normy připojí zpracovatel seznam účastníků, jimž byl návrh normy zaslán. Pro vyjádření stanoví zpracovatel lhůtu, která nesmí být kratší 3 týdnů a nemá být delší 6 týdnů.

(2) Je-li obsah návrhu státní normy v rozporu s platným právním předpisem, zašle zpracovatel návrh státní normy orgánu, který právní předpis vydal nebo který je odpovědný za jeho provedení, a navrhne, jak je třeba rozpor odstranit.

(1) Účastníci, jimž byl návrh státní normy zaslán k vyjádření, jsou povinni sdělit ve stanovené lhůtě zpracovateli své připomínky nebo souhlas s návrhem.

(2) Připomínky musí být jasně formulovány, navrhované změny a doplňky musí být odůvodněny. V připomínkách uvedou účastníci také, jaké výhody nebo nevýhody budou spojeny se zavedením státní normy, zda souhlasí s návrhem opatření nebo jej navrhují doplnit o další nezbytná opatření v národním hospodářství, popřípadě zda navrhovaná opatření jsou zajištěna plánem nebo jakým způsobem je zajistí.

(3) Ustanovení § 10 odstavec 3 a 4 platí obdobně i pro připomínkové řízení o návrhu státní normy.

(1) Došlé připomínky zpracovatel projedná s účastníky.

(2) Podle přijatých připomínek upraví zpracovatel znění návrhu; odmítnutí došlých připomínek je třeba odůvodnit. O průběhu porady sepíše zpracovatel zápis, který zašle účastníkům, jimž byl návrh státní normy zaslán k vyjádření.

(3) Nepodaří-li se dosáhnout dohody o sporné otázce vzniklé mezi zpracovatelem a neopomenutelným účastníkem, vypracuje zpracovatel návrh státní normy nebo jeho příslušné části v obou alternativách.

(1) K závěrům, k nimž došlo při projednání návrhu státní normy a návrhu opatření, vyžádá si zpracovatel od účastníků konečné vyjádření. Nositele úkolu a Úřad o tom zpracovatel informuje.

(2) Je-li předmětem návrhu státní normy nový nebo s dosavadními výrobky neporovnatelný výrobek nebo výrobek sice porovnatelný, avšak při jehož výrobě dojde zavedením navrhované státní normy ke snížení nebo zvýšení výrobních nákladů, předá zpracovatel, pokud tak neučinil dříve, jedno vyhotovení návrhu též orgánu (útvaru) pověřenému tvorbou cen.

(1) Souhlasí-li účastníci s konečným zněním návrhu státní normy a s návrhem opatření, sdělí to zpracovateli. Nesouhlasí-li, uvedou důvody.

(2) Konečné vyjádření musí být podepsáno vedoucím organizace nebo jeho zástupcem a musí být zpracovateli zasláno nejpozději do 2 týdnů ode dne doručení návrhu státní normy nebo závěrů z jeho projednávání.

(1) Jestliže vzniknou při projednávání připomínek k návrhu státní normy nebo k návrhu opatření, která byla nebo mají být zařazena do návrhu opatření, sporné otázky a nepodaří-li se je odstranit ani za spolupráce pověřené organizace a ani jednáním mezi vedoucími organizací zúčastněných na jednotlivých sporných otázkách, předloží zpracovatel návrh státní normy se spornými otázkami nadřízenému ústřednímu orgánu.

(2) Ústřední orgán rozhodne o sporné otázce, je-li sporná mezi organizacemi jemu podřízenými, jinak spornou otázku projedná s ústředními orgány nadřízenými organizacím, mezi nimiž sporná otázka vznikla. Nedojde-li k dohodě ani při tomto jednání, předá ústřední orgán návrh státní normy Úřadu s návrhem, jak je třeba rozhodnout o sporných otázkách.

(3) Spornou otázku musí orgány a organizace na jednotlivých stupních řízení projednat a rozhodnout do dvou měsíců ode dne, kdy jim sporná otázka byla předložena.

e) stručné údaje o průběhu řízení, zejména s kým byl návrh státní normy projednán, kdo je výrobcem předmětu normy a kdo je jeho odběratelem, přehled sporných otázek s návrhem na způsob jejich řešení a rozpory s právními předpisy, které dosud nebylo možno odstranit,

b) společenský přínos státní normy,

c) porovnání se světovou úrovní, zejména s mezinárodními normalizačními doporučeními. Nedosahuje-li se předloženým návrhem úrovně obsažené v porovnávaných dokumentech, uvedou se ve zprávě důvody, proč nelze této úrovně dosáhnout,

d) nedostatky návrhu státní normy, nedořešené problémy a výhledy normalizace v budoucnosti,

f) návrh počátku účinnosti navrhované normy.

a) číslo úkolu podle příslušného plánu technické normalizace a jeho název,

(1) Návrh státní normy a návrh opatření upravený podle připomínek (§ 16 odst. 2 a 3) a vypracovanou závěrečnou zprávu předloží zpracovatel s vyjádřením pověřené organizace Úřadu a informuje o tom nositele úkolu kopií průvodního dopisu s návrhem státní normy a s návrhem opatření.

(2) Mimo případ uvedený v § 19 odst. 1 předkládá zpracovatel prostřednictvím nositele úkolu návrh státní normy Úřadu, jestliže si to nositel úkolu vyhradil nebo jestliže k zavedení státní normy je třeba učinit opatření, o nichž může rozhodnout jen ústřední orgán.

(3) Návrh státní normy, návrh opatření a závěrečnou zprávu předkládá zpracovatel ve 3 vyhotoveních. K návrhu připojí potřebné podklady (například zápis z komise, vyobrazení, výkresy, schemata, zkušební protokoly), patřící k návrhu státní normy.

(4) Průvodní dopis, jedno vyhotovení návrhu státní normy a návrhu opatření musí být podepsány vedoucím organizace, která je zpracovatelem, nebo jeho zástupcem.

(2) Nevyhovuje-li návrh státní normy nebo návrh opatření požadavkům uvedeným v odstavci 1 nebo některému z nich, vrátí Úřad v uvedené měsíční lhůtě návrh státní normy zpracovateli s odůvodněním, proč návrh vrací, a s pokyny, jak nedostatky odstranit. O vrácení návrhu státní normy informuje Úřad nositele úkolu.

(1) Úřad nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy mu návrh státní normy došel, přešetří, zda návrh vyhovuje požadavkům národního hospodářství, zda návrhem byl vyřešen celý plánovaný normalizační úkol a zda návrh normy, návrh opatření a připomínky byly projednány předepsaným způsobem (§ 14 až 19). Podle výsledků tohoto šetření rozhodne Úřad o přijetí návrhu do schvalovacího řízení nebo o jeho vrácení. Přijetí návrhu státní normy do schvalovacího řízení oznámí Úřad nositeli úkolu, zpracovateli a pověřené organizaci.

(3) V případě, že při vypracování návrhu státní normy byl použit vynález, jehož využití patří státu, nebo zlepšovací návrh, oznámí to Úřad s uvedením dne, kdy návrh státní normy byl schválen, ústřednímu orgánu, do jehož působnosti vynález nebo zlepšovací návrh patří.

(2) Schválení státní normy oznámí Úřad nositeli úkolu, pověřené organizaci, jejímž prostřednictvím nebo s jejímž vyjádřením byl mu návrh státní normy předložen, a zpracovateli. Rozhodnutí o sporných otázkách zašle Úřad i účastníkům, jichž se rozhodnutí týká.

(1) Vyhovuje-li návrh státní normy požadavkům uvedeným v § 22 odst. 1, Úřad rozhodne o případných sporných otázkách a návrh státní normy schválí. O sporných otázkách rozhodne Úřad po předchozím projednání se zúčastněnými ústředními orgány a jde-li o otázku vyhrazenou zvláštními předpisy pravomoci jiného orgánu (organizace) (§ 4 odst. 2 písm. b) jen v dohodě s tímto orgánem (organizací).

(2) Počátek účinnosti státní normy se stanoví na den po vyhlášení normy, v naléhavých případech na den jejího vyhlášení.

(1) Při schválení normy rozhodne Úřad o počátku účinnosti státní normy. Nelze-li stanovit počátek účinnosti státní normy na tentýž den pro všechny její uživatele, stanoví jej Úřad pro každou skupinu uživatelů zvlášť. Přitom vychází z projednaného návrhu opatření, jímž je zajišťováno zavedení, dodržování a využívání státní normy.

c) číslo a datum schválení normy, kterou vyhlašovaná státní norma zrušuje nebo mění.

a) číslo a název státní normy a datum jejího schválení,

b) den, od kterého státní norma nabývá účinnosti,

(1) Oborovou normu schvaluje vedoucí ústředního orgánu, popřípadě vedoucí pověřené organizace nebo jejich zástupce.

(2) Před schválením oborové normy je ústřední orgán nebo pověřená organizace povinna předložit návrh oborové normy Úřadu, jestliže si to vyhradil v plánu technické normalizace.

(1) Schválenou oborovou normu vyhlásí schvalující orgán (organizace) (§ 29 odst. 1) ve Věstníku Úřadu. Za tím účelem zašle schvalující orgán (organizace) před vydáním oborové normy Úřadu dvě vyhotovení vyhlášky a dvě vyhotovení oborové normy, z nichž jedno vyhotovení vyhlášky a jedno vyhotovení oborové normy musí být podepsáno vedoucím schvalujícího orgánu (organizace) nebo jeho zástupce. K žádosti o vyhlášení oborové normy připojí schvalující orgán (organizace) prohlášení, že oborová norma předkládaná k vyhlášení je v souladu se státními normami a ostatními právními předpisy.

c) den, od kterého oborová norma nabývá účinnosti,

(2) Ve vyhlášce se uvede zejména:

a) název a sídlo schvalujícího orgánu (organizace),

b) číslo a název oborové normy a datum jejího schválení,

e) poznámka o tom, která státní norma dosud upravovala předmět vyhlašované oborové normy.

d) číslo a datum schválení oborové normy, kterou vyhlašovaná norma zrušuje nebo mění,

(3) Úřad přezkoumá, zda oborovou normu schválil příslušný orgán (organizace) a zda žádost o vyhlášení oborové normy má všechny náležitosti pro vyhlášení. Vyhovuje-li žádost o vyhlášení oborové normy těmto požadavkům, přidělí Úřad oborové normě číslo, bylo-li o to žádáno, a vyhlášku uveřejní ve svém Věstníku.

(1) Oborové normy vydává zpravidla Vydavatelství Úřadu na žádost schvalujícího orgánu (organizace). Schvalující orgán (organizace) může oborovou normu vydat a její distribuci provést také sám. Vydavatelství může odmítnout vydání oborové normy, je-li potřeba jejich výtisků malá (do 200).

(2) Schvalující orgán (organizace) nebo Vydavatelství Úřadu, pokud zajišťují vydání oborové normy, jsou povinny předat Úřadu dva výtisky oborové normy pro dokumentační a evidenční účely.

(1) Podnikovou normu schvaluje vedoucí organizace, která návrh podnikové normy vypracovala, nebo jeho zástupce; organizace, která vypracovala návrh podnikové normy, je povinna před schválením návrhu předložit jej k vyjádření souhlasu nadřízenému ústřednímu orgánu, jestliže si to vyhradil.

(2) Podnikovou normu vydává a vyhlašuje organizace, která podnikovou normu schválila.

(3) Organizace, zejména organizace s příbuznou výrobou, mohou se dohodnout na společném vypracování a používání podnikové normy.

(1) Předmětem rozborového úkolu je zejména

a) rozbor stavu technické normalizace v určitém úseku národního hospodářství s cílem stanovit možnosti, zaměření a určení úkolu pro další normalizační práce,

b) rozbor určitého komplexu normalizačních otázek s cílem navrhnout normotvorné normalizační úkoly s uvedením jejich významu, časového plánu a s určením zpracovatele,

c) zpracování zvláštního úkolu s cílem uplatnit typizaci nebo unifikaci ve výrobě a stanovit nejvhodnější typové řady, nejvýhodnější životnost včetně podmínek pro další řešení tohoto úkolu a pro jeho realizaci,

d) prověření platných technických norem z hlediska jejich technickoekonomické úrovně v podniku nebo v celém národním hospodářství.

(2) Při řešení rozborového normalizačního úkolu se postupuje podle zásad uvedených v § 8.

(3) O řešení rozborového normalizačního úkolu vypracuje zpracovatel zprávu, která obsahuje výsledky zkoumání určeného technického úseku pro správné zaměření a uplatnění technické normalizace; zprávu projedná obdobným způsobem, jako se projednává návrh normy, nebo jako se projednávají závěrečné zprávy při ukončení vědeckých nebo výzkumných úkolů. V závěrečné zprávě se uvede zejména:

a) dosavadní stav zkoumané oblasti a jeho nedostatky, zejména z hlediska organizace a technologie výroby a z hlediska vzájemných vztahů mezi výrobou a spotřebou,

b) návrh na způsob řešení úkolů vyplývajících ze závěru rozborového úkolu nebo návrh opatření z hlediska typizace a unifikace v konstrukci, projektové nebo podobné činnosti a podmínky pro řešení a jeho realizaci,

c) návrh pořadí a lhůty pro řešení jednotlivých normalizačních úkolů.