121/1965 Sb.

Vyhláška ministerstva financí a Ústřední rady odborů o použití prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb a financování některých činností státních hospodářských organizací

Poslední dostupné znění: 1967-01-011967-05-31 · 3 znění v historii →

§ 1

Všeobecná ustanovení
(1) Pokud se v části první a druhé této vyhlášky hovoří o podniku, jde o podnik, který hospodaří podle části III vládní vyhlášky č. 90/1965 Sb., o plánovitém řízení národního hospodářství.
(2) Podnikem se rozumí oborový podnik bez přidružených národních podniků a účelových organizací, hospodářská organizace podřízená oborovému ředitelství nebo národnímu výboru, jakož i hospodářská organizace přímo řízená ústředním orgánem. Ustanovení o podnicích se obdobně vztahují na oborová ředitelství, jen pokud jde o jejich vlastní hospodářskou činnost.*) Podnikem se rozumí též podnik podřízený oborovému podniku.
(3) Výdaje podle této vyhlášky lze hradit i z prostředků základní organizace Revolučního odborového hnutí, pokud je tak stanoveno ve směrnicích Ústřední rady odborů.**)
(4) Pokud dále není uvedeno jinak, hradí podnik
a) výdaje materiální podle předpisů o účetnictví,
b) mzdy a ostatní osobní výdaje z fondu pracujících (ze základního mzdového fondu).

Část I

Fond kulturních a sociálních potřeb
Prostředky fondu kulturních a sociálních potřeb a jejich použití

§ 2

(1) Prostředky fondu***) slouží především celému kolektivu podniku. O jejich použití rozhoduje příslušný odborový orgán ve spolupráci s vedením podniku.
(2) O použití prostředků sestavuje příslušný odborový orgán ve spolupráci s vedením podniku rozpočet jako součást kolektivní smlouvy.
(3) Příkaz pro použití prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb podpisuje oprávněný pracovník podniku a oprávněný funkcionář příslušného odborového orgánu (závodního výboru ROH, podnikového výboru popř. oborové komise, kde není podnikový výbor ROH).
(4) Příděl do fondu se poskytuje v minimální výši) po uplynutí příslušného čtvrtletí. Na požádání závodního výboru ROH lze poskytnout zálohu do fondu do výše minimálního čtvrtletního podílu.
(5) Částky získané z převodu správy nebo z převodu vlastnictví základních prostředků, které podnik pořídil z prostředků fondu, plynou do tohoto fondu, a to bez rozdílu, zda základní prostředky byly pořízeny z prostředků podnikových fondů pracujících či z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb. Je-li základní prostředek vybaven drobnými a krátkodobými předměty, plynou do fondu i prostředky získané jejich prodejem.

§ 3

(1) Prostředků fondu se používá:
a) ke kulturním, sociálním, zdravotním, rekreačním a tělovýchovným účelům, a to především k pořizování investic a jiných předmětů trvalé hodnoty,
b) k poskytování návratných půjček pracovníkům podniku na složení členských podílů stavebnímu bytovému družstvu, na výstavbu rodinných domků a na stavební úpravy rodinných domků, kterými se získá nový byt, a na nákup rodinných domků od socialistických organizací,
c) k poskytování příspěvku stavebnímu bytovému družstvu, jehož členy jsou pracovníci podniku, sníží-li se tím o výši příspěvku potřeba bankovního úvěru na výstavbu družstevního bytového domu,
d) na politickovýchovnou a vzdělávací činnost základní organizace ROH a jejích zařízení, jakož i na školení funkcionářského aktivu,
e) k poskytování stipendií pracovníkům podniku,
f) na výběrovou rekreaci pracujících a jejich rodinných příslušníků; na závodní a pionýrskou rekreaci v tuzemsku; v mimořádných a sociálních případech na úhradu lázeňských poukazů,
g) k poskytnutí příspěvku na úhradu bezdevizových recipročních zahraničních studijních zájezdů (schválené družby, výměna nejlepších pracovníků, zlepšovatelů a novátorů) schválených ústředním výborem příslušného odborového svazu,
h) k odměňování pracovníků nepeněžními odměnami,
ch) k poskytnutí jednorázové výpomoci nejbližším pozůstalým po obětech smrtelného pracovního úrazu pracovníka podniku, jakož i k poskytnutí příspěvku pracovníku (nejbližším pozůstalým) k jiným obdobným účelům, např. při havarijních katastrofách, živelních pohromách apod.,
i) na výstavbu, opravy, udržování, technický provoz a užívání tělovýchovného zařízení a nákup předmětů investiční a neinvestiční povahy pro potřeby rekreační tělovýchovy pracovníků podniku a jejich rodinných příslušníků.
(2) Jako doplňkového zdroje se prostředků fondu používá:
a) k poskytování půjček pracovníkům podniku na stabilizační družstevní bytovou výstavbu prováděnou dodavatelským způsobem nebo i svépomocí a na výstavbu a rekonstrukci rodinných domků svépomocí,*) avšak jen v rozsahu, ve kterém tato výstavba byla podniku určena plánem bytové výstavby, a to ze zůstatků prostředků podnikových fondů pracujících převedených do fondu kulturních a sociálních potřeb,
b) k financování drobných ozdravných opatření (šaten, umýváren, sprch apod.),
(3) Prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb lze po schválení ústředního výboru příslušného odborového svazu případně jím pověřených orgánů (oborové komise nebo podnikové výbory, u podniků řízených národními výbory krajská odborová rada nebo okresní odborová rada) použít k dalším obdobným účelům (odst. 1 a odst. 2).
(4) Z fondu kulturních a sociálních potřeb se převedou částky určené k financování zařízení investiční povahy nebo k provádění generálních oprav - za podmínek stanovených zvláštními předpisy**) - do fondu obnovy popř. do fondu oborové výstavby podle toho, budou-li zařízení prováděna v rámci podnikové výstavby nebo v rámci oborových investic. Pro výstavbu zařízení platí jinak předpisy pro plánování, financování a provádění investiční výstavby.
(5) Prostředků převedených do fondu obnovy (oborové výstavby) lze použít jen na účely stanovené kolektivní smlouvou. V případě, že stanovený účel nelze uskutečnit, určí kolektivní smlouva změnu účelu nebo vrácení prostředků zpět do fondu kulturních a sociálních potřeb.
(6) Půjčky podle odst. 1 písm. b) lze poskytnout po souhlasu závodního výboru ROH na základě písemné smlouvy, a to za těchto podmínek:
Půjčená částka se převede ve prospěch pracovníka do státní spořitelny, popř. ve prospěch účtu stavebního bytového družstva u Státní banky československé.
Je-li poskytnuta úročitelná půjčka, může úroková sazba činit nejvýše 3 %.
a) výše půjčky nepřesáhne průměrný roční čistý výdělek pracovníka,
b) první splátka bude provedena podle dohody mezi podnikem a pracovníkem, nejpozději však do 2 let ode dne uzavření smlouvy,
c) půjčka bude splacena nejpozději do 10 let,
d) při rozvázání pracovního poměru je půjčka splatná do 6 měsíců ode dne rozvázání pracovního poměru; výjimky povoluje příslušný odborový orgán v dohodě s vedením podniku.

§ 4

Kulturní zařízení Revolučního odborového hnutí
(1) U kulturních zařízení ROH (závodní kluby, kulturní domy ROH, rudé koutky, odborné knihovny, výrobně technické kabinety, jakož i kulturní střediska v závodních ubytovnách, v internátech a odlehlých pracovištích) bez ohledu, zda zařízení je ve správě podniku nebo ve vlastnictví nebo v užívání ROH, podnik
a) poskytuje bezplatně potřebné místnosti resp. hradí způsobem uvedeným v § 1 odst. 4 písm. a) výdaje spojené s užíváním potřebných místností a hradí přiměřené vybavení,
b) hradí způsobem uvedeným v § 1 odst. 4 výdaje na technický provoz (otop, elektrický proud, voda, pára, plyn apod.) a osobní výdaje na pracovníky podniku, kteří tyto práce obstarávají (jako domovník, údržbář, topič apod.) a výdaje na běžné opravy, jakož i udržování základních prostředků a vnitřního vybavení.
(2) Z fondu kulturních a sociálních potřeb se hradí:
a) výstavba budovy a vybavení místností,
b) příspěvky na vlastní politickovýchovnou činnost kulturního zařízení.
(3) Z fondu obnovy se hradí generální opravy budov a vnitřního vybavení investiční povahy a pokud tím nedojde k ohrožení závazků a potřeb podniků, i výdaje uvedené v odstavci 2 písm. a) investiční povahy.

§ 5

Zdravotnická zařízení
(1) V oblasti zdravotnických zařízení (lékařské stanice, závodní zdravotnická střediska, závodní polikliniky, závodní nemocnice s poliklinikou, noční sanatoria a další zdravotnická zařízení v podnicích) hradí řídící národní výbor ze svého rozpočtu:
a) nákup, udržování a opravy zdravotnických přístrojů a nástrojů, léčiva, zdravotnické a ostatní potřeby, které slouží výlučně zdravotnickému provozu,
b) výdaje na ochranné oděvy zdravotnických pracovníků a na jejich údržbu, výdaje na pracovní cesty těchto pracovníků, k nimž dala příkaz zdravotní správa,
c) osobní výdaje na zdravotnické pracovníky a pracovníky, kteří obstarávají zdravotně administrativní službu v podniku.
(2) Podnik hradí z fondu obnovy
a) výstavbu a generální opravy zdravotnických zařízení a jejich vybavení s výjimkou vybavení podle odst. 1,
b) jako z doplňkového zdroje přístroje a nástroje sloužící výlučně zdravotnickému provozu.
(3) Z fondu kulturních a sociálních potřeb se hradí jako z doplňkového zdroje výstavba, generální opravy a vybavení investiční povahy ve zdravotnických zařízeních.
(4) Ostatní výdaje, pokud nejsou uvedeny v předchozích odstavcích, hradí podnik způsobem uvedeným v § 1 odst. 4.

§ 6

Závodní jesle, závodní mateřské školy a závodní dětské útulky
(1) Národní výbory hradí výdaje obdobné výdajům uvedeným v § 5 odst. 1 a výdaje na nákup potravin pro děti.
(2) Ostatní výdaje se hradí způsobem uvedeným v § 5 odst. 2 až 4.
(3) Příplatky rodičů na děti v jeslích a školkách jsou příjmem příslušného národního výboru.

§ 7

Školská zařízení

Na úseku školských zařízení podniku (např. učňovská učiliště a střediska, podnikové instituty, podnikové technické školy, závodní školy práce) hradí podnik z fondu obnovy výstavbu, vybavení investiční povahy a generální opravy. Ostatní výdaje se hradí způsobem uvedeným v § 1 odst. 4. Na podniková školská zařízení lze jako doplňkového zdroje použít prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb.

§ 8

Zvyšování kvalifikace

Mzdy (platy) studujícím při zaměstnání za dny nebo hodiny placeného pracovního volna, jakož i studijní příspěvky, které se poskytují studujícím při zaměstnání v době neplaceného volna, hradí podnik způsobem uvedeným v § 1 odst. 4 písm. b).

§ 9

Tuzemské exkurze
(1) Výdaje na tuzemské exkurze, které jsou součástí příslušného školení (tj. byly zařazeny do osnovy školení a tato osnova byla schválena) hradí podnik způsobem uvedeným v § 1 odst. 4.
(2) Výdaje na exkurze, které nejsou součástí příslušného školení, ale slouží ke zvýšení kulturních, politických a odborných znalostí, jakož i náklady spojené s výměnou zkušeností, se hradí z příspěvků účastníků. Z fondu kulturních a sociálních potřeb lze poskytnout příspěvek. O výši příspěvku rozhoduje odborová organizace v dohodě s vedením podniku.

§ 10

Rekreační zařízení
(1) Na úseku rekreačních zařízení (chaty, stanové tábory, pionýrské tábory) bez ohledu, zda zařízení je ve správě podniku nebo ve vlastnictví nebo v užívání ROH, hradí se z příspěvků uživatelů výdaje na udržování a na vlastní provoz rekreačních zařízení.
(2) Z fondu kulturních a sociálních potřeb se hradí
a) výstavba, vybavení investiční a neinvestiční povahy,
b) jako z doplňkového zdroje náklady na udržování a vlastní provoz rekreačních zařízení s výjimkou stravovacích nákladů uživatelů,
c) výdaje spojené s postavením a demontáží stanových táborů a uskladněním jejich zařízení.
(3) Z fondu obnovy se hradí generální opravy rekreačních zařízení.
(4) Ostatní výdaje, pokud nejsou uvedeny v předchozích odstavcích, hradí podnik způsobem uvedeným v § 1 odst. 4 včetně osobních výdajů na stálé zaměstnance podniku, které je nutné a účelné zaměstnávat k ochraně rekreačních zařízení (domovník, správce nebo hlídač, popřípadě topič-údržbář).

§ 11

Sdružená zařízení

Sdružují-li se organizace k financování výstavby a provozu některých zařízení,*) hradí - a to smluveným podílem - výdaje spojené se společnou výstavbou (vybavením, generálními opravami) a technickým provozem, jakož i osobní výdaje ze stejných zdrojů, z kterých se financují jednotlivá zařízení. Kromě toho mohou sdružené organizace přispět na společný provoz z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb.

Část II

Financování některých činností státních hospodářských organizací

Hlava 1

Financování socialistického soutěžení, závodního stravování, učňovských zařízení a některých dalších činností

§ 12

Socialistické soutěžení
(1) Peněžní odměny k Rudým praporům a standartám v socialistickém soutěžení, socialistickém soutěžení v krajích a okresech a jejich použití se řídí směrnicemi Ústřední rady odborů**) s tím, že vyhodnoceným podnikům poskytuje peněžní odměny nadřízený ústřední orgán ze zdrojů zabezpečovaných v rámci přídělů ze státního rozpočtu pro hospodářské organizace.
(2) Peněžní odměny za výsledky v socialistickém soutěžení organizovaném v rámci výrobních hospodářských jednotek se hradí z prostředků centralizovaných u oborového ředitelství.

§ 13

Závodní stravování
(1) Na úseku závodního stravování***) (závodní jídelny, kantýny, pomocná hospodářství) hradí podnik:
a) z prostředků určených na investice (fond obnovy apod.) výstavbu, vybavení investiční povahy a generální opravy. Doplňkovým zdrojem k těmto účelům mohou být prostředky fondu kulturních a sociálních potřeb,
b) způsobem uvedeným v § 1 odst. 4 ostatní výdaje.
(2) Podnik může požadovat od jiné organizace, jejíž pracovníci nebo členové se stravují v jeho závodní jídelně, úhradu rozdílu mezi částkou, za níž se stravování strávníkům poskytuje, a skutečnými náklady. Tato částka může být stanovena dohodou jako paušální. Úhradu paušálem je možno provádět pravidelně měsíčně bez zvláštního vyúčtování jen na základě smlouvy.

§ 14

Učňovská zařízení
(1) Podnik hradí výdaje, s výjimkou výdajů uvedených v odstavcích 2 až 4, způsobem uvedeným v § 1 odst. 4.
(2) Z prostředků určených na investice (fond obnovy apod.) se hradí výstavba, vybavení investiční povahy a generální opravy.
(3) Z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb se hradí
a) jako z doplňkového zdroje výdaje uvedené v odstavci 2, zejména výdaje na vybavení případně doplnění vybavení kulturních, tělovýchovných a rekreačních zařízení pro učně,
b) výdaje na mimoškolní výchovu učňů, která není zaměřena k prohlubování jejich odborné přípravy (např. na zájmové kroužky lidové umělecké tvořivosti),
c) výdaje na rekreaci, na nepeněžní odměny vybraným učňům a vítězům v různých soutěžích a na tělovýchovné akce učňů.
(4) Národní výbory hradí ze svého rozpočtu výdaje stanovené v učňovském zákoně) a výdaje na učebnice a školní potřeby poskytované bezplatně.
(5) Podnik je oprávněn požadovat refundaci výdajů za výchovu učňů jiné organizace, s výjimkou výdajů zmíněných v odst. 3 písm. b) a c) a v odst. 4. Refundace může být stanovena dohodou jako paušální náhrada. Úhradu paušálem je možno provádět pravidelně měsíčně bez zvláštního vyúčtování jen na základě smlouvy.
(6) Výdaje na zájmové kroužky, jinou politicko-výchovnou činnost a na tělesnou výchovu učňů, prováděnou v rámci mimopracovní výchovy učňů, nesmí přesáhnout na jednoho učně a měsíc kalendářního roku částku 17,- Kčs, tj. 204,- Kčs ročně (včetně cestovních výloh).

§ 15

Patronátní činnost a pomoc zemědělství
(1) Výdaje na brigády organizované národními výbory k zabezpečení špičkových prací se hradí podle předpisů ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářsřtví.*)
(2) Materiálově technickou pomoc, např. práce provedené stroji, nástroji a dopravními prostředky, která byla plánována, předem objednána a dohodnuta mezi patronátním podnikem a zemědělskou organizací, poskytuje podnik za úhradu výdajů, které mu vznikly. Výše výdajů musí odpovídat hodnotě provedených prací.

§ 16

Výdaje spojené s výkonem práce žáků a studentů ve výrobě

Podnik hradí osobní a věcné výdaje způsobem uvedeným v § 1 odst. 4 spojené s výkonem práce žáků a studentů ve výrobě.

§ 17

Činnost základní organizace ROH, vědeckotechnické společnosti a vydávání závodního časopisu

Podnik hradí způsobem uvedeným v § 1 odst. 4 výdaje spojené s opatřením místností, nutného vybavení, s otopem, úklidem a osvětlením pro základní organizaci ROH (podnikové výbory, oborové komise), pro pobočku vědeckotechnické společnosti a pro vydávání závodního časopisu. Způsobem uvedeným v § 1 odst. 4 písm. a) hradí podnik členský příspěvek vědeckotechnické společnosti. Dále hradí výdaje na platy redaktorů a pomocných pracovníků v redakci závodního časopisu.

§ 18

Lidové milice

Podnik hradí způsobem uvedeným v § 1 odst. 4 tyto výdaje:
b) na místnosti potřebné pro skladiště, noclehárny, zbrojnice a jejich nezbytné vybavení, jakož i výdaje na otop, světlo a udržování ve skladištích, noclehárnách a zbrojnicích Lidových milicí; investiční výdaje hradí z prostředků určených na investice,
c) na vozidla pro potřeby vlastních jednotek Lidových milicí s tím, že může požadovat na příslušném stranickém orgánu jen náhradu za spotřebované pohonné látky (nikoliv náhradu jiných výdajů, jako např. mzdu řidiče, odpisy vozů, jejich udržování, podíl běžných oprav).
a) osobní výdaje (např. mzdy, platy, příspěvky na nemocenské pojištění s výjimkou stravného a nocležného) příslušníků Lidových milicí s tím, že při akcích trvajících déle než tři dny poskytuje mu náhradu těchto výdajů příslušný stranický orgán,

§ 19

Výdaje na civilní obranu (CO) a požární ochranu (PO)

Podnik hradí způsobem uvedeným v § 1 odst. 4 výdaje neinvestiční povahy
a) na CO, a to na výrobky vojenské techniky a speciální materiál CO, jakož i výrobky civilního charakteru (materiálové zásoby včetně drobných a krátkodobých předmětů nebo jiné předměty), které jsou určeny výhradně k účelům CO a kterých organizace tedy nepoužívá v běžném provozu,
b) na požární ochranu závodu a na zřízení a udržování závodních jednotek požární ochrany.**)

§ 20

Oslavy, pohoštění a dary
(1) Podnik hradí způsobem uvedeným v § 1 odst. 4 své výdaje na celostátní, místní a podnikové oslavy. Z prostředků podniku nehradí se výdaje na oslavy, které pořádají národní výbory a jiné organizace.
(2) Podnik hradí výdaje na občerstvení poskytované v souvislosti s místními a podnikovými oslavami, jakož i výdaje na pohoštění a dary***) způsobem uvedeným v § 1 odst. 4 písm. a).

Hlava 2

§ 21

§ 22

Část III

Financování podniků s omezeným působením hmotné zainteresovanosti)

§ 23

(1) Pro podniky, u nichž nejsou uplatňovány principy soustavy řízení založené na dlouhodobě působících ekonomických nástrojích (hmotná zainteresovanost na hrubém důchodu nebo na zisku), platí dosavadní předpisy.
(2) Kde se v této vyhlášce mluví o fondu obnovy, rozumí se tím u podniků financovaných podle této části vlastní zdroje podniku na investice.
(3) Fond závodního stravování se zruší u podniků, u nichž bude zavedena nová soustava řízení, a to ke dni zavedení této soustavy. Zůstatek fondu závodního stravování se k tomuto dni převede do fondu kulturních a sociálních potřeb.

Část IV

Závěrečná ustanovení

§ 24

Ministerstvo financí může ze závažných důvodů povolit výjimky a odchylky z této vyhlášky, a to z ustanovení části první a § 12 až 17 části druhé po dohodě s Ústřední radou odborů.

§ 25

(1) Zrušují se:
1. Směrnice o financování některých nákladů hospodářských organizací a některých výdajů rozpočtových organizací čj. 117/35 000/1960 (Věstník MF č. 13–14 z roku 1960) část A.
2. Směrnice pro vyplácení a rozdílení odměn závodům vzorně plnícím exportní dodávky čj. 113/66 796/1956 (Příloha k Věstníku MF č. 9/1956).
3. Směrnice o financování odměn závodům vzorně plnícím exportní dodávky čj. 117/34 343/1959 (Věstník MF č. 5/1959, registrované ve Sbírce instrukcí pro výkonné orgány národních výborů pod č. 109/P - 1959).
4. Směrnice o financování závodního stravování čj. 117/14 072/1964 (Věstník MF č. 5/1964) s výjimkou ustanovení platných pro rozpočtové organizace.
(2) Pro podniky s hmotnou zainteresovaností založenou na hrubém důchodu nebo na zisku††) neplatí:
1. Vyhláška č. 10/1960 Sb., o poskytování příspěvku vedením závodu na úhradu nákladů činnosti základní organizace ROH.
3. Směrnice o úhradě některých náhrad organizacemi státního socialistického sektoru z důvodů pracovního úrazu čj. 113/158/1957 (Věstník MF č. 13-14/1960, příloha bod č. 13.).
4. Směrnice pro financování a účtování nákladů spojených s výkonem práce žáků a studentů ve výrobě čj. 117/64 520/1959 (Věstník MF č. 8/1959).

§ 26

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1966.