EKONOMICKÉ NÁSTROJE

Ekonomické nástroje, hrubý důchod a zisk
Hrubý důchod a zisk

(1) Hrubý důchod organizace tvoří dosažené tržby z realizace výrobků a jiných výkonů (prací a služeb) hlavní činnosti a ostatních činností, různé formy dotací k cenám, výnosy za investice, generální opravy a materiál (včetně drobných a krátkodobých předmětů) vlastní výroby a ostatní výnosy,
po odečtení daně z obratu a ostatních položek zkracujících tržby a výnosy (např. nákupní cena prodaného zboží, prodaných materiálových zásob a poddodávek, srážky poskytnuté odbytovým organizacím, částky převedené do rizikového fondu)
a po odečtení materiálních nákladů (spotřeba materiálu, výkony výrobní povahy, odpisy základních prostředků a předmětů v používání) a služeb a výdajů nevýrobní povahy.

(2) Pokud vláda nestanoví jinak, připočítává se k hrubému důchodu přírůstek, popř. odečítá se úbytek stavu nedokončené výroby, polotovarů vlastní výroby, zásob výrobků a zvířat a změny zůstatků účtů časového rozlišení nákladů a výnosů.

(3) Podrobná náplň jednotlivých složek tvorby hrubého důchodu podle odstavců 1 a 2 je stanovena v předpisech o účetnictví.

Použití hrubého důchodu nebo zisku a odpisů v podnicích
Odvody podniků
Fondy podniků

(1) Oborové ředitelství (řídící národní výbor) určí v dohodě s ústředním orgánem (krajským národním výborem), zda v podřízených podnicích bude uplatněna hmotná zainteresovanost na hrubém důchodu nebo na zisku.

(2) Hrubého důchodu nebo zisku je podnik povinen použít nejprve k úhradě svých povinností, a to:
- především k odvodům do státního rozpočtu (rozpočtu řídícího národního výboru, oborovému ředitelství);
- k úhradě pojistného nemocenského pojištění, dávek a poplatků, úroků, rozdílu placených a přijatých pokut a penále (aktivní rozdíl se připočítá) a ostatních neproduktivních výdajů podle předpisů o účetnictví;
- na splácení úvěrů, pokud nejsou uhrazovány z fondu obnovy.

(3) Po provedení úhrad podle odstavce 2 používá podnik hrubého důchodu nebo zisku k tvorbě a k doplňování
rezervního fondu,
fondu obnovy,
fondu kulturních a sociálních potřeb,
fondu pracujících (u podniků se zainteresovaností na hrubém důchodu) nebo fondu odměn (u podniků se zainteresovaností na zisku).

(4) Hrubého důchodu nebo zisku mohou podniky použít též k jiným účelům, určeným ministerstvem financí v dohodě se Státní plánovací komisí.

(1) Podniky provádějí tyto odvody:

a) odvod ze základních prostředků,

b) odvod z odpisů,

c) odvod z hrubého důchodu nebo ze zisku, který se člení zpravidla na
- základní odvod,
- odvod z přírůstku hrubého důchodu nebo zisku,

d) v případech uvedených v § 34 také dodatkové odvody.

(2) Místo odvodů podle odstavce 1 písm. c) může oborové ředitelství, popř. řídící národní výbor, stanovit podniku odvod z celkového hrubého důchodu nebo zisku.

(3) Odvody hospodářských organizací přímo řízených ústředním orgánem se provádějí na bankovní účet ústředního orgánu, který je účtem státního rozpočtu, a to nejpozději ve lhůtách platných pro oborová ředitelství.

(1) Sazba odvodu ze základních prostředků činí v průmyslu, stavebnictví, obchodě, odbytu a zásobování 6 % ročně. U základních prostředků služeb, u prodejen a jejich vybavení, popř. u těch dalších základních prostředků ve vnitřním obchodě, které určí ministerstvo financí v dohodě se Státní plánovací komisí na návrh příslušného ústředního orgánu (krajského národního výboru), činí sazba 3 % ročně. Snížená 3% sazba se vztahuje i na základní prostředky podniků místního hospodářství, pokud jsou používány k poskytování služeb.

(2) Odvod ze základních prostředků se provádí ze zůstatkové ceny základních prostředků a z ceny investic, které nebyly ve lhůtě stanovené závazným úkolem pětiletého, popř. prováděcího plánu uvedeny do provozu.

(3) Odvod ze základních prostředků provádějí všechny státní hospodářské organizace; u bytového hospodářství národních výborů se tento odvod neprovádí.

(4) Podniky nejsou povinny provádět odvod:

a) ze základních prostředků sloužících výlučně bytovým, zdravotnickým, školským, kulturním a tělovýchovným účelům a pro rekreaci vlastních zaměstnanců;

b) ze základních prostředků sloužících k zlepšení čistoty vody a ovzduší a k ochraně zdraví pracujících;

c) ze základních prostředků v konzervaci;

d) z části ceny základních prostředků, která byla uhrazena z hrubého důchodu nebo zisku (popř. z investičního úvěru, který se z těchto zdrojů splatí), a to po dobu 5 let.

(5) Zvláštní předpisy upraví sazby odvodu ze základních prostředků sloužících obraně, bezpečnosti, státním hmotným rezervám a dopravě (včetně veřejných komunikací).

(1) Odvod ze základních prostředků provádí podnik měsíčně ve výši jedné dvanáctiny procentní sazby stanovené pro roční odvod, a to nejpozději čtvrtého dne před koncem běžného měsíce podle stavu k poslednímu dni předcházejícího měsíce.

(2) Odvod ze základních prostředků provádí podnik oborovému ředitelství. Podnik řízený národním výborem provádí tento odvod do rozpočtu řídícího národního výboru.

(1) Výši a lhůty základního odvodu a odvodu z přírůstku hrubého důchodu nebo zisku, popř. z celkového hrubého důchodu nebo zisku, určí ústředně řízenému podniku oborové ředitelství a podniku řízenému národním výborem řídící národní výbor na základě úkolů určených vládou, popř. národním výborem vyššího stupně, a to na dobu shodnou s obdobím, na které je určila vláda, pokud statut nestanoví jinak. Tyto odvody provádí podnik oborovému ředitelství, podnik řízený národním výborem do rozpočtu řídícího národního výboru.

(2) Přírůstkem hrubého důchodu nebo zisku je rozdíl mezi vyšším skutečným hrubým důchodem nebo ziskem za běžný rok a vypočteným hrubým důchodem nebo ziskem za rok, který bezprostředně předcházel roku, v němž v podniku byla zavedena soustava hmotné zainteresovanosti, založená na hrubém důchodu nebo zisku. Oborové ředitelství (řídící národní výbor) může podniku určit jiný způsob výpočtu přírůstku hrubého důchodu nebo zisku.

(1) Dodatkové odvody mohou být stanoveny:

a) při nežádoucím vývoji mezd a při neoprávněném zvýšení cen podle zvláštních předpisů, které též určí kam se prostředky odvedou;

b) k odčerpání úspor z neinstalování nebo z neprovozování zařízení na ochranu pracovníků a na zajišťování čistoty ovzduší a vod oborovým ředitelstvím nebo řídícím národním výborem (popř. ústředním orgánem nebo krajským národním výborem) do jejich rezervního fondu, fondu rezerv a rozvoje, popř. finanční rezervy, a to podle jimi stanovených pravidel nebo podle zásad obsažených v kolektivní smlouvě;

c) k uplatnění hmotné odpovědnosti za efektivnost investiční výstavby, a to oborovým ředitelstvím při zařazování jmenovitých investic do plánu v rámci stanovených ekonomických podmínek a pravidel pro financování investiční výstavby podle zvláštních předpisů, které vydá Státní plánovací komise, ministerstvo financí a Státní komise pro investiční výstavbu;

d) k zajišťování oblastní proporcionality; tyto prostředky se odvedou do státního rozpočtu, popř. do rozpočtu příslušného národního výboru.

(2) Další dodatkové odvody může stanovit vláda a v případech jí stanovených oborová ředitelství (řídící národní výbory a příslušné ústřední orgány pro jimi přímo řízené organizace).

(1) Podnik odvádí oborovému ředitelství (řídícímu národnímu výboru) odpisy ve výši a lhůtách, které oborové ředitelství (řídící národní výbor) stanoví v dlouhodobém plánu, popř. zpřesní v prováděcím plánu. Zbývající část odpisů převede podnik do svého fondu obnovy.

(2) O zůstatkovou cenu likvidovaných základních prostředků zvýší podnik odpisy; o částku, která byla odepsána nad pořizovací cenu základních prostředků, odpisy sníží. Při prodeji základních prostředků se obdobně odpisy upraví o rozdíl mezi zůstatkovou a prodejní cenou. Výjimky při likvidaci celých závodů povoluje na návrh ústředního orgánu (krajského národního výboru) ministerstvo financí po dohodě se Státní plánovací komisí a Ústřední komisí lidové kontroly a statistiky.

(3) Výpočet zůstatkové ceny základních prostředků určují předpisy o účetnictví.

(1) Podnik je povinen si zřídit ke krytí výkyvů v hospodaření rezervní fond. Minimální výši tohoto fondu stanoví podniku jeho nadřízený orgán.

(2) Podnik vytváří, doplňuje a používá rezervního fondu podle vládou schválených zásad, především k zajištění výplaty mezd za individuální výsledky práce, pokud k jejich úhradě nestačí fond pracujících.

(3) Po úhradách provedených podle odstavce 2 může podnik použít prostředků rezervního fondu k financování jakýchkoliv potřeb, o nichž rozhoduje ve své pravomoci, za předpokladu, že minimální výše rezervního fondu zůstane zachována.

(4) Použití prostředků rezervního fondu na účely, pro něž jsou zřízeny fondy podniků, se uskutečňuje převodem do těchto fondů.

(1) V podnicích provozujících maloobchodní činnost se vytváří rizikový fond, zejména pro krytí sezónního snížení cen a ztrát zboží, vznikajících jeho přirozenou povahou.

(2) I v ostatních podnicích se může, povolí-li to ministerstvo financí v dohodě se Státní plánovací komisí na návrh ústředního orgánu, vytvářet rizikový fond (fond pojistný, zajišťovací, záruční, záručních oprav).

(3) Zdroje fondů uvedených v odstavcích 1 a 2, způsob jejich použití, jakož i jejich minimální výši určí příslušný ústřední orgán (u hospodářství řízeného národními výbory v dohodě s krajskými národními výbory) podle zásad stanovených ministerstvem financí v dohodě se Státní plánovací komisí. Rizikový fond se vytváří především na vrub tržeb.

(1) Fond obnovy zahrnuje kromě prostředků, které se podnikům ponechávají z odpisů, též příděly z hrubého důchodu nebo zisku, prostředky převedené z jiných fondů a příspěvky od jiných organizací a orgánů, popř. i účelové dotace ze státního rozpočtu. Dalším zdrojem jsou i celkové výsledky z prodeje a likvidace přebytečných a neupotřebitelných základních prostředků a nedokončených investic, pokud tržby (výnosy) převyšují náklady spojené s jejich prodejem (likvidací). Jestliže náklady spojené s prodejem (likvidací) základních prostředků převyšují tržby (výnosy), hradí se rozdíl z fondu obnovy.

(2) Fond obnovy slouží k financování podnikových investic (včetně generálních oprav, příslušné projektové dokumentace a příslušných tzv. jiných investic), popř. ke splácení investičních úvěrů poskytnutých na tyto investice. Státní plánovací komise v dohodě s ministerstvem financí může stanovit, že prostředků fondu obnovy se používá i k financování oborové výstavby, která má charakter obnovy.

(1) Fond kulturních a sociálních potřeb se tvoří přídělem z hrubého důchodu nebo zisku, a to minimálně ve výši stanovené vládou. Dohodou mezi vedením podniku a příslušným orgánem Revolučního odborového hnutí může být tento příděl zvýšen; nesmí však tím být ohroženy úhrady jiných závazků a potřeb podniku.

(2) O použití prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb platí zvláštní předpis.

(3) Fond kulturních a sociálních potřeb může být zvýšen převody prostředků z rezervního fondu a z fondu pracujících. Převody prostředků z fondu kulturních a sociálních potřeb do jiných fondů a na jiné účely musí schválit příslušný orgán Revolučního odborového hnutí; nejsou dovoleny převody do fondu pracujících.

(1) Fond pracujících zahrnuje:

a) u podniků se zainteresovaností na hrubém důchodu prostředky na mzdy za individuální výsledky práce (tj. včetně prémií a odměn za individuální výsledky práce), na podíly na hospodářských výsledcích a prostředky na ostatní osobní výdaje;

b) u podniků se zainteresovaností na zisku základní mzdový fond, fond odměn (pro prémie a odměny za individuální výsledky práce a podíly na hospodářských výsledcích) a prostředky na ostatní osobní výdaje.

(2) Z fondu pracujících je možno převádět po dohodě s příslušným orgánem Revolučního odborového hnutí prostředky

a) do rezervního fondu,

b) po dosažení minimální výše rezervního fondu (§ 37) do všech ostatních fondů. Převody z jiných fondů do fondu pracujících nejsou dovoleny, s výjimkou doplňování z rezervního fondu podle § 37.

(3) Do fondu pracujících se převádějí účelové dotace od nadřízených, popř. jiných orgánů na prémie a odměny za splnění společensky důležitých úkolů, jako splnění významných vývozních úkolů apod. Tyto prostředky jsou zásadně vyhrazeny určeným účelům.

(4) Způsob použití fondu pracujících a postup v případě nesouladu mezi tvorbou prostředků na mzdy a jejich potřebou stanoví mzdové předpisy, popř. kolektivní smlouvy.

a) volnými prostředky provozní povahy (stálá pasíva, volné prostředky podnikových fondů, přechodně nerozdělený hrubý důchod nebo zisk a ostatní volné prostředky),

b) provozními úvěry.

(1) Náklady na technický rozvoj v podnicích za řešení úkolů pro vlastní potřebu se hradí z fondu technického rozvoje podniku. Fond technického rozvoje podniku se tvoří z nákladů podle zásad stanovených zvláštními předpisy. Tento objem určí podniku oborové ředitelství (řídící národní výbor) v dlouhodobém plánu.

(2) Fond technického rozvoje podniku nezřizují účelové výzkumné a vývojové ústavy.

(1) Částky podílů z odpisů převádí podnik na svůj investiční účet současně s odvodem z odpisů.

(2) Částky určené k převodu do fondu obnovy z hrubého důchodu nebo zisku, jakož i z jiných fondů a výsledky z prodeje a likvidace základních prostředků a nedokončených investic převede podnik na svůj investiční účet nejpozději ve lhůtě stanovené pro předložení ročních účetních výkazů.

Použití hrubého důchodu nebo zisku a odpisů výrobní hospodářskou jednotkou
Odvody výrobní hospodářské jednotky
Oborové fondy

(1) Oborové ředitelství vytváří z odvodů z hrubého důchodu nebo zisku a z odvodů z odpisů podřízených podniků centralizované prostředky.

(2) Centralizovaných prostředků používá oborové ředitelství
- především k odvodům do státního rozpočtu,
- k tvorbě a doplňování oborových fondů,
- k financování své činnosti a přidružených útvarů a k tvorbě svých fondů podnikového charakteru, a to pokud nejsou kryty vlastními příjmy,
- k úhradě výdajů spojených s uložením mimořádných úkolů podnikům,
- k jiným účelům, určeným ministerstvem financí v dohodě se Státní plánovací komisí nebo s jejich souhlasem.

(3) Centralizované prostředky oborového ředitelství se zvyšují o přijaté pokuty, jakož i o úroky z půjček a o jiné obdobné platby od podřízených podniků.

(4) Náklady činnosti oborového ředitelství a přidružených útvarů a tvorba oborového fondu technického rozvoje z centralizovaných prostředků se z hlediska stanovení odvodů z hrubého důchodu nebo zisku považují za náklady výrobní hospodářské jednotky.

(1) Výrobní hospodářské jednotky provádějí z centralizovaných prostředků do státního rozpočtu

a) základní odvod,

b) odvod z přírůstku hrubého důchodu nebo zisku,

c) odvod z odpisů základních prostředků.

(2) Místo základního odvodu a odvodu z přírůstku hrubého důchodu nebo zisku může být výrobní hospodářské jednotce určen odvod z celkového hrubého důchodu nebo zisku.

(3) Výrobní hospodářské jednotky provádějí do státního rozpočtu souhrnně za podřízené organizace též odvod ze základních prostředků (§ 31 a 32), popř. i určené dodatkové odvody.

(4) Základní odvod, odvod z přírůstku hrubého důchodu nebo zisku, popř. jiné formy odvodu stanoví vláda jednotlivým výrobním hospodářským jednotkám na návrh příslušných ústředních orgánů, dohodnutý se Státní plánovací komisí a s ministerstvem financí a předložený souhrnně Státní plánovací komisí, a to nejméně na dobu tří let. Obdobně stanoví vláda odvody pro krajské národní výbory za odvětví řízená národními výbory, a to na návrh krajských národních výborů, dohodnutý se Státní plánovací komisí (popř. Slovenskou národní radou) a s ministerstvem financí a předložený souhrnně Státní plánovací komisí.

(5) Pro případy objektivně zdůvodněného poklesu hrubého důchodu (popř. zisku) proti výchozímu roku za celou výrobní hospodářskou jednotku stanoví vláda na návrh příslušného ústředního orgánu (příslušného krajského národního výboru), dohodnutý se Státní plánovací komisí a s ministerstvem financí, pravidla pro úměrné snižování základního odvodu.

(1) Oborové ředitelství (podnik řízený přímo ústředním orgánem) dohodne s pobočkou banky rozdělení ročního základního odvodu a odvodu z přírůstku hrubého důchodu nebo zisku, popř. ročního odvodu z celkového hrubého důchodu nebo zisku, na jednotlivá čtvrtletí. Nejpozději třetího dne před koncem každého měsíce odvádí oborové ředitelství do státního rozpočtu po jedné třetině částky dohodnutého čtvrtletního odvodu.

(2) Odvod z přírůstku hrubého důchodu nebo zisku, popř. z celkového hrubého důchodu nebo zisku, se dodatečně čtvrtletně upravuje podle hrubého důchodu nebo zisku skutečně dosaženého za dobu od počátku roku do konce příslušného čtvrtletí. Odvod se upraví o částku vypočtenou z rozdílu mezi skutečně dosaženým a na totéž období plánovaným hrubým důchodem nebo ziskem, odpovídající procentní sazbě stanovené výrobní hospodářské jednotce pro odvod z přírůstku hrubého důchodu nebo zisku, popř. z celkového hrubého důchodu nebo zisku.

(3) Na návrh výrobní hospodářské jednotky může jí příslušná pobočka Státní banky československé výjimečně povolit úpravu odvodů měsíčně.

(4) Přeplatek nebo nedoplatek vyplývající z úprav podle odstavců 2 a 3 zúčtuje se při nejbližším odvodu z hrubého důchodu nebo zisku.

(5) Odvod ze základních prostředků provádí oborové ředitelství do státního rozpočtu nejpozději třetího dne před koncem každého měsíce, a to za všechny podřízené organizace ve výši podle § 31. Tato lhůta platí i pro případné dodatkové odvody prováděné do státního rozpočtu prostřednictvím oborového ředitelství.

(6) Odvody se provádějí na bankovní účet ústředního orgánu, který je účtem státního rozpočtu.

(1) Ústřední orgán určí - na základě vládou stanoveného plánu investiční výstavby a pravidel pro stanovení podílu z odpisů pro fondy obnovy - výrobním hospodářským jednotkám podíl z odpisů na financování oborových investic a podíl z odpisů pro fondy obnovy, a to nejméně na dobu tří let.

(2) Zbývající část odpisů odvádí výrobní hospodářská jednotka do státního rozpočtu, a to nejpozději třetího dne před koncem každého měsíce po jedné třetině částky odpisů, plánované k odvodu na příslušné čtvrtletí.

(3) Odvody z odpisů se dodatečně čtvrtletně upravují podle skutečných odpisů zúčtovaných za dobu od počátku roku do konce příslušného čtvrtletí. Vyplyne-li z těchto úprav přeplatek nebo nedoplatek, zúčtuje se při nejbližším odvodu z odpisů.

(4) Ustanovení § 47 odst. 6 platí obdobně.

(1) Oborové ředitelství je povinno zřídit ke krytí výkyvů v hospodaření rezervní fond. Zásady pro tvorbu a použití rezervního fondu a jeho minimální výši stanoví vláda při schválení prováděcího plánu rozvoje národního hospodářství.

(2) Z rezervního fondu mohou být poskytovány též bezúročné, popř. úročitelné půjčky podnikům k zajištění výplaty mezd za individuální výsledky práce, pokud podniky k tomu účelu nemají dostatek prostředků ve fondu pracujících ani ve svém rezervním fondu. Prostředků rezervního fondu může být též použito k úhradě převzatých záruk za úvěr na mzdy, poskytnutý podnikům bankou.

(3) Ustanovení § 37, odst. 3 platí obdobně.

(1) K financování úkolů technického rozvoje vytváří oborové ředitelství z centralizovaných prostředků, popř. z účelových dotací ze státního rozpočtu a z dalších zdrojů podle zvláštních předpisů fond technického rozvoje.

(2) Minimální výši fondu technického rozvoje v souhrnu za podniky i oborová ředitelství stanoví vláda závazně dlouhodobým plánem.

Změny odvodů a pokuty za opožděné odvody

(1) Základní odvod z hrubého důchodu nebo zisku a sazby odvodů z přírůstku hrubého důchodu nebo zisku (popř. odvody z celkového hrubého důchodu nebo zisku), jakož i podíly nebo odvody z odpisů základních prostředků, mohou být měněny orgánem, který je stanovil, a to pouze:

a) při rozsáhlejších organizačních změnách výrobních hospodářských jednotek;

b) v souvislosti s podstatnou změnou dlouhodobého plánu;

c) při podstatné změně rozsahu mezioblastních a mezikrajských přesunů stavebních prací, při změně rozsahu staveb zabezpečovaných závaznými úkoly [§ 10 odst. 1 písm. b)] a změně rozsahu prací v krajích soustředěné výstavby;

d) při změnách velkoobchodních cen v případech stanovených zvláštními předpisy;

e) jestliže uložením závazného úkolu by se vytvářely prostředky použitelné k nezaslouženému zvýšení mezd.

(2) Usnesením vlády mohou být základní odvody, popř. odvody z celkového hrubého důchodu nebo zisku, upraveny v souvislosti se zaváděním (rozšiřováním) účasti podniků na úhradě oborových investic.

(1) Neprovede-li oborové ředitelství, popř. podnik, odvod do státního rozpočtu včas a v plné výši, zaplatí do státního rozpočtu za každý den prodlení pokutu ve výši 1 ‰ z částky včas neodvedené.

(2) Neprovede-li podnik odvod oborovému ředitelství (řídícímu národnímu výboru) včas a v plné výši, může oborové ředitelství (řídící národní výbor) uložit podniku, aby mu zaplatil za každý den prodlení pokutu ve výši 1 ‰ z částky včas neodvedené.

Ekonomické nástroje k zajišťování oblastní proporcionality

(1) K zajištění potřebného rozmístění výrobních sil a oblastní proporcionality se používají tyto ekonomické nástroje:

a) účelové dotace na úhradu zvýšených investičních nákladů souvisících s umístěním podnikových a oborových investic do okresů nebo míst vládou předem stanovených;

b) snížení procenta odvodu ze základních prostředků o jednu třetinu, a to nejdéle na 5 let k vyrovnání zvýšených provozních nákladů nových závodů v okresech a místech stanovených vládou;

c) ukládání hmotného postihu za překročení stanoveného limitu pracovních sil a za neplnění závazných úkolů životního prostředí.

(2) V případě, kde nebude možno postupovat podle odstavce 1, lze u nově zahajovaných staveb ve vybraných oblastech použít stanovení dodatkového odvodu z hrubého důchodu (zisku), nebo účasti investorů na úhradě vyvolaných investic.

Ceny

(1) Ekonomicky odůvodněný vývoj a působení cen se řídí pomocí
- plánu vývoje cen,
- kategorizace cen,
- tvorby cen nových výrobků,
- provádění změn cen,
- kontroly cen,
- odčerpání prostředků podniků, získaných neoprávněným zvýšením cen.

(2) Způsob vypracování plánu vývoje cen upravuje Státní plánovací komise metodickými pokyny.

(3) Zásady pro plánování, tvorbu a kontrolu cen a pro vymezení působnosti v oboru tvorby a kontroly cen stanoví zvláštní předpisy. Tyto předpisy též stanoví, ve kterých případech bude ústřední orgán (krajský národní výbor) oprávněn odčerpat dodatkovým odvodem do státního rozpočtu prostředky, které organizace získá neoprávněným zvýšením cen, porušením cenových předpisů, zhoršením jakosti výrobků nebo jiných výkonů (§ 34).

Ekonomické nástroje k zabezpečení efektivnosti investic

(1) Investiční výstavba se provádí formou jmenovitých, oborových a podnikových investic.

(2) Jmenovité investice stanoví vláda; zároveň stanoví jejich rozpočtové náklady, kapacity, popř. jiné technickoekonomické ukazatele a lhůty uvedení do provozu, určí organizace odpovědné za přípravu a vybudování investic a pokud předpokládaný přínos jmenovitých investic není zahrnut ve stanovených odvodech, určí výši dodatkového odvodu z hrubého důchodu nebo zisku a termín, od něhož se bude dodatkový odvod platit. Jmenovité investice a příslušná projektová dokumentace i příslušné tzv. jiné investice se financují ze státního rozpočtu.

(1) Výběr oborových investic provádějí oborová ředitelství (popř. národní výbory) ve spolupráci se Státní bankou československou v rámci objemu stanoveného státním plánem. V nezbytném rozsahu posuzuje výběr oborových investic vláda, popř. orgány jí pověřené, a to z hlediska mezioborových proporcí, oblastního rozvoje a rozestavěnosti.

(2) K financování oborových investic a příslušné projektové dokumentace i tzv. jiných investic slouží fond oborové výstavby a u staveb zahájených po 1. lednu 1966 též vlastní finanční účast výrobních hospodářských jednotek a podniků a investiční úvěr.

Úvěr a úrok

(1) K financování svých potřeb používají podniky také úvěru. Z úvěru platí úrok.

(2) Úvěrování a úročení se řídí předpisy o úvěrování a úročení, úvěrovým plánem a zásadami úvěrové a úrokové politiky a podrobněji se upravuje úvěrovými smlouvami mezi bankou a podniky, popř. oborovými ředitelstvími (řídícími národními výbory).

(3) Základní koncepci úvěrové a úrokové politiky na období dlouhodobého plánu stanoví vláda současně se směrnicí; zásady jejího provádění v jednotlivých letech stanoví současně s prováděcím plánem.

Hodnocení výsledků a revize

(1) Při vypracování roční závěrky zjistí podnik definitivní výši hrubého důchodu nebo zisku, provede zhodnocení výsledků hospodaření za uplynulé období, provede závěrečné vypořádání svých závazků a rozhodne o definitivním rozdělení použitelného hrubého důchodu nebo zisku. Stejně postupují i oborová ředitelství za celou výrobní hospodářskou jednotku.

(2) Způsob vypracování roční uzávěrky a zhodnocení výsledků hospodaření stanoví Ústřední komise lidové kontroly a statistiky. Způsob závěrečného vypořádání závazků a definitivní rozdělení prostředků stanoví ministerstvo financí. Ústřední komise lidové kontroly a statistiky vydá se souhlasem vlády pravidla pro provádění periodických revizí hospodaření.

(3) Při zhodnocení výsledků hospodaření musí být zejména posouzen vývoj zdrojů, cen a mezd, uspokojování potřeb odběratelů (spotřebitelů), udržování základních prostředků, plnění plánu ozdravných opatření, vývoj jakosti výrobků a služeb, plnění kolektivních smluv apod. O odčerpání neoprávněně získaných prostředků platí § 34.