Nemocenské
Započitatelný příjem
Pracovní úraz
Poskytování nemocenského
Nemocenské při souběhu pojištění z několika zaměstnání

(1) Při stanovení denního vyměřovacího základu podle § 18 odst. 1 zákona č. 54/1956 Sb., ve znění zákona České národní rady č. 37/1993 Sb., se za dny omluvené nepřítomnosti zaměstnance v práci, za které mu nenáleží náhrada příjmu, nepovažují kalendářní dny, v nichž náležel zaměstnanci započitatelný příjem za část dne; pokud však v tomto dni zaměstnanci náležel započitatelný příjem za část pracovní doby a po zbývající část pracovní doby měl omluvenou nepřítomnost v práci z důvodu vzniku pracovní neschopnosti (karantény), nezahrnuje se tento den do počtu kalendářních dnů připadajících na rozhodné období.

(2) U zaměstnance, u něhož počet kalendářních dnů připadajících na rozhodné období, kterým se podle § 18 odst. 1 věty první a druhé zákona č. 54/1956 Sb., ve znění zákona České národní rady č. 37/1993 Sb., dělí vyměřovací základ, činí méně než šest dnů, se za dny omluvené nepřítomnosti v práci, za které nenáleží náhrada příjmu, považují z těchto dnů i dny pracovního klidu,⁴¹) za něž nenáležel započitatelný příjem.

(1) Pracovním úrazem z hlediska poskytování nemocenského je úraz, který zaměstnanec utrpěl při plnění pracovních úkolů v zaměstnání zakládajícím nemocenské pojištění nebo v přímé souvislosti s plněním těchto úkolů.

(2) Pracovnímu úrazu se klade naroveň nemoc z povolání podle předpisů o důchodovém pojištění.^**)

(3) Vznikla-li pracovní neschopnost jako bezprostřední následek ochranného očkování nebo jiného preventivního zdravotnického úkonu, kterým se zaměstnanec podrobil v souvislosti se svým zaměstnáním, postupuje se při poskytování nemocenského jako při pracovní neschopnosti z důvodu pracovního úrazu.

(1) Jestliže se zaměstnanec stal neschopným práce nebo mu byla nařízena karanténa za trvání neplaceného volna (neplacené dovolené), neposkytuje se mu nemocenské za dobu, po kterou toto volno (dovolená) trvá.

(2) Ustanovení odstavce 1 se netýká pracovního volna poskytovaného zaměstnancům podle předpisů o pracovních úlevách a o hospodářském zabezpečení studujících při zaměstnání nebo podle obdobných předpisů; toto volno není překážkou pro poskytování nemocenského.

(3) Nezískala-li zaměstnankyně v mateřské dovolené nárok na peněžitou pomoc v mateřství, náleží jí nemocenské po dobu, po kterou je neschopna práce nebo je ve zdravotnickém zařízení ústavní péče, a to i v souvislosti s porodem. Zaměstnankyni v mateřské nebo rodičovské dovolené náleží nemocenské, jestliže jsou splněny podmínky nároku na ně a poskytování peněžité pomoci v mateřství bylo přerušeno; to platí obdobně pro zaměstnance, kterému bylo přerušeno poskytování peněžité pomoci.

(1) Jestliže zaměstnanec za trvání zaměstnání vstoupil do dalšího zaměstnání, ve kterém koná práci místo práce v prvním zaměstnání, nikoliv souběžně s ním, a pracovní neschopnost vznikla za trvání dalšího zaměstnání, náleží mu nemocenské jen z tohoto dalšího zaměstnání.

(2) Vstoupil-li zaměstnanec do dalšího zaměstnání v době, kdy má ve svém základním zaměstnání dovolenou na zotavenou, posuzují se podmínky pro poskytování nemocenského v každém z obou těchto zaměstnání samostatně. Nemocenské z důvodu zaměstnání, vykonávaného v době dovolené na zotavenou, se však poskytne, jen vznikla-li pracovní neschopnost (karanténa) v době, kdy toto zaměstnání trvalo; poskytuje se jen do dne, kdy zaměstnání mělo skončit, ne však déle než do dne, kdy měla skončit dovolená na zotavenou.

(1) Podpůrčí doba pro poskytování nemocenského^*) počíná dnem, od kterého zaměstnanec byl uznán neschopným práce. Vznikla-li pracovní neschopnost přede dnem, od něhož zaměstnanci náleží nemocenské (např. vznikla-li v době neplacené dovolené, v době vazby apod.), počíná běh podpůrčí doby rovněž dnem vzniku pracovní neschopnosti.

(2) Předchozí období pracovní neschopnosti se započítávají do podpůrčí doby v rozsahu a za podmínek stanovených v § 15 odst. 4 zákona č. 54/1956 Sb. bez zřetele k tomu, zda zaměstnanec byl v těchto obdobích účasten nemocenského pojištění nebo nemocenské péče v ozbrojených silách.

(3) Do podpůrčí doby se nezapočítávají předchozí období karantény. Období pracovní neschopnosti spadající do doby mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené se nezapočítávají do příští podpůrčí doby, s výjimkou doby, za kterou bylo poskytnuto nemocenské (§ 25 odst. 3).